Podpora žáků se specifickými poruchami chování

Standovi, žákovi základní školy s ADHD a nadáním, velmi pomohlo, že se mohl před nástupem do první třídy seznámit se školním prostředím. Pravidelné návštěvy první třídy a individuální přístup asistentky mu umožnily vytvořit si řád a režim, díky kterým zvládá školní docházku bez obav. Používání komunikačního deníčku pro sdílení pokroků, nálad a dalších důležitých informací mezi asistentkou, učitelkou a rodiči podpořilo jeho práci, sociální integraci a celkový rozvoj osobnosti.

V posledním dílu naší série se dozvíte, jak bylo úspěšně řešeno náročné chování žáka s ADHD jménem Tomík během vyučování. Tato část také nabízí pohled odbornice z Národního pedagogického institutu ČR na zvládání takového chování a zdůrazňuje důležitost spolupráce mezi školou a poradenskými službami.

Ve 4. díle naší série pěti článků o podpoře žáků a žákyň s ADHD ve vzdělávání se zaměříme na podporu jejich samostatnosti a schopnosti přijímat odpovědnost za vlastní volby a jednání. Zdůrazníme potřebu aktivního zapojení do učení a představíme metody, jak motivovat žáky a žákyně s ADHD skrze pochopení vztahů mezi učivem a jeho praktickým využitím v životě.

Ve 3. díle naší série pěti článků se podíváme na důležitost nastavení a dodržování pevných pravidel pro žáky a žákyně s ADHD a na význam, který má stanovování adekvátních důsledků za porušení těchto pravidel.

Ve 2. dílu pětidílné minisérie se seznámíte s účinnými postupy, které využívala asistentka pedagoga v práci s Tomíkem, žákem s ADHD na prvním stupni základní školy. Zjistíte, jakým způsobem asistentka pomáhala žákovi překonávat sklony k odkládání úkolů, jak posilovala jeho vnitřní motivaci, měnila výukové činnosti v závislosti na jeho mentálním stavu a soustředění, a jak podporovala jeho sebevědomí. Dále se dozvíte o speciálním přístupu k situacím, kdy žák před vrstevníky hovoří o své diagnóze.