logo
logo
Specifika začleňování žáků se specifickými poruchami chování

Specifika začleňování žáků se specifickými poruchami chování

04.01.2024
PhDr. et Mgr. Zdeňka Michalová, Ph.D.
Učitel/učitelka
V textu třetího pokračování seriálu doporučujeme srozumitelné komunikační zásady, které se při práci nejen se skupinou žáků se specifickými poruchami chování (SPCH) vyplácejí. Práce s celým kolektivem by měla zachovávat principy preventivního působení, které má upevňovat vztahovou kohezi mezi žáky. V případě, že už je potřeba nastalou vztahovou situaci řešit, nebojte se využít zpracovaný krizový scénář.
Obrázek článku

#4Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Specifikazačleňování žákůse specifickými poruchami chování  

Žáci s ADHD mívají disciplinární potíže, často neúmyslně vlivem impulzivního jednání. Nevhodně na sebe upozorňují ve snaze navázat kontakt, ostatní proti sobě popouzí. Vznikají vztahové problémykterým je nezbytné preventivně předcházetK cílené práci s třídním kolektivem slouží třídnické hodiny. Základem je zmapovat klima třídy žáky a porovnat s vnímáním učitele. Ten citlivě vybere oblasti k posílení, nebo v nich alespoň udržuje současný stav. Všichni žáci musí mít možnost vyjádřit své pocity a názory (verbálně, neverbálně) Žáka s ADHD průběžně vedeme k vhodnému řešení sociálních situací a k efektivní komunikaci s okolím [1] [2].

Pozor na tzv. mocenskou komunikaciŠpatné komunikační styly s negativním hodnocením vyvolají potřebu se bránit či útočit. Vyvarujme se hlavně křiku, výčitkám, obviňování, urážkám, ponižování, moralizování, poučování aj. Srovnávání s druhými dětmi snižuje sebeúctu a sebehodnocení [3].

Prevencí náročného chování žáka je pečlivé seznámení s jeho specifiky a snaha chtít jim porozumět. Vyzdvihnout silné stránky, zviditelnit je, neupozorňovat jen na selhání. Ocenit snahu zlepšit se i před třídou. Žák s ADHD mívá nízkou sebedůvěru, posilujeme ji pověřováním k drobným splnitelným úkolům (něco zařídit, přinést)  [4].

Žák s oslabenými exekutivními funkcemi si nevytvoří edukační řád, proto potřebuje neměnnou strukturu s jasnými pravidly pro všechny s důsledným spravedlivým dodržováním. Měnit motivaci k činnostem je nezbytné, změnu konzultujeme přitom s rodiči [5] [6].

Řešení chování žáků s ADHD především v kombinaci se SPCH ošetří krizový plán pro řešení rizikových situací ve škole sestavený školním metodikem prevence, schválený ředitelem školy (příloha Preventivního programu školy). Vychází z praxe školy a platné legislativy [7]. Definuje konkrétní odpovědnost zaměstnanců, komunikační a bezpečnostní postupy a následná preventivní opatření. Postupy v krizovém plánu školy jsou pro pracovníky školy závazné [8].

Zdroje

[1] Reimann-Höhn, U. (2018). ADHD a ADD v dospívání: dozrávání a překonávání krizí. Praha: Portál.

Saline, S. (2019). Co by vaše dítě s ADHD chtělo, abyste věděli... Praha: Portál.

[2] Poláková, P. (2019). Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly: pozorné a spokojené dítě. Praha: Grada.

[3] Závěrková, M. (2023). Cesta životem s ADHD. Praha: Pasparta.

[4] Riefová, S. (1999). Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál.

[5] Závěrková, M. (2018). O ADHD v dospívání a dospělosti. Praha: Pasparta.

[6] Goetz, M., & Uhlíková, P. (2009). ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou: příručka pro starostlivé rodiče a zodpovědné učitele. Praha: Galén.

[7] (2016). Hyperaktivita nebo hypoaktivita výchovný problém? Bratislava: Wolters Kluwer.

[8] Winter, B. (2018). Jak na ADHD a problémy s pozorností. Brno: Edika.

Mohlo by Vás zajímat

Pozitivní motivace a stanovení hranic: Jak asistentka pedagoga podporuje žáka s ADHD ve vzdělávání – díl II.

Ve 2. dílu pětidílné minisérie se seznámíte s účinnými postupy, které využívala asistentka pedagoga v práci s Tomíkem, žákem s ADHD na prvním stupni základní školy. Zjistíte, jakým způsobem asistentka pomáhala žákovi překonávat sklony k odkládání úkolů, jak posilovala jeho vnitřní motivaci, měnila výukové činnosti v závislosti na jeho mentálním stavu a soustředění, a jak podporovala jeho sebevědomí. Dále se dozvíte o speciálním přístupu k situacím, kdy žák před vrstevníky hovoří o své diagnóze.

Zobrazit další články