Speciální vzdělávací potřeby
U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se vám osvědčí jedině citlivý přístup a trpělivost. Jak s nimi pracovat a jak například sestavit plán pedagogické podpory na míru pro žáka s ADHD nebo poruchami autistického spektra?
Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky uvedené na webu Zapojmevšechny.cz se vztahují ke školní legislativě a dalším informacím aktuálním a platným v době zveřejnění příslušného článku.
Příprava na testy, čtení textů v učebnici, samostudium, to všechno jsou disciplíny, které můžou pro žáky se specifickými poruchami učení (SPU) představovat stres. Vladimír, kterému byla diagnostikována dyslexie a dysortografie a který úspěšně studuje informatiku na vysoké škole, se v rozhovoru dělí o své zkušenosti se samostudiem. V dalších 2 textech tohoto třídílného seriálu o efektivním učení pak najdete praktické tipy, jak se učit – a to nejen pro žáky se specifickými poruchami učení.
Natálie je studentkou oboru management a ekonomie na vysoké škole v Praze. V následujícím rozhovoru jsme si povídali o tom, jaké to je studovat se specifickými poruchami učení (SPU), jak učitelé na základní škole a na gymnáziu přistupovali k její poruše a jaký přístup pedagogů, zejména co se týče výuky angličtiny, by zpětně ocenila. Ve druhé části textu najdete užitečné tipy k výuce angličtiny u žáků se specifickými poruchami učení.
Chyb spojených s výukou angličtiny žáků v základní škole, včetně těch s dyslexií, je celá řada. Čeho se tedy vyvarovat, na co naopak zaměřit, jak učit gramatiku, čtení a psaní, které aktivity jsou spíše kontraproduktivní a jaká frekvence hodin angličtiny je žádoucí, aby mělo učení jazyka vůbec smysl? Více o výuce angličtiny u žáků ZŠ se dozvíte ve druhé části podcastu Zapojme všechny s pedagožkou, autorkou, lektorkou a metodičkou pro ranou výuku angličtiny Sylvií Dolákovou.
S výukou angličtiny není radno otálet, a to dokonce ani u dětí s rizikem budoucí dyslexie. Důležité je včas a správně podchytit začátek a nepromarnit období do sedmi let věku, kdy jsou děti nejvíc otevřené jazykovým vlivům a nejvíc se toho naučí. Více o výuce angličtiny u předškolních dětí se dozvíte v první části dvojdílného podcastu Zapojme všechny s pedagožkou, autorkou a lektorkou Sylvií Dolákovou.
Devatenáctiletý Michal Bravanský z Gymnázia M. Koperníka v Bílovci získal skvělé třetí místo v mezinárodní soutěži vědeckých prací European Union Contests for Young Scientists (EUCYS). V rozhovoru s Michalem jsme si povídali o jeho úspěchu v soutěži, jeho projektu, o jeho nadání, kdy se objevilo, jak se s ním žije a jaké jsou jeho cíle a další plány.
Diagnostika specifických poruch učení a nastavení podpůrných opatření dokáže pomoct se studiem, a to jak na základní, tak na střední i vysoké škole. Jaká podpůrná opatření využívala studentka Karolína a jak se ve škole cítila? Na konci rozhovoru najdete komentář odbornice-pedagožky a také maminky sedmiletého dítěte, které se na příběh Karolíny dívají z jiného úhlu pohledu.
Máte neobratné, impulzivní a náladové dítě, či dítě se syndromem poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo bez ní (ADD) v předškolním věku? Zvažte, zda je pro nástup do školy zralé nebo zda pro něj bude vhodnější odklad školní docházky z důvodu nezralé centrální nervové soustavy. Co to obnáší, se dozvíte v následujícím článku. Máme pro vás také tipy pro práci s těmito dětmi! Ty se mohou hodit jak rodičům, tak pedagogům.
Vysokoškolákovi Petrovi s poruchou pozornosti a aktivity psychicky pomohlo až určení jeho diagnózy. Sám si postupně přichází na to, jak dokáže nejlépe fungovat ve společnosti. Přečtěte si jeho příběh!
Žákům s poruchami autistického spektra, ADHD nebo lehkým mentálním postižením se rozhodně uleví, když jim vzhledem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám usnadníte výuku různými pomůckami. Jak na to?
Jak zaujmout děti a žáky s PAS, ADHD nebo mentálním postižením? Ve dvoudílném seriálu vám představíme tipy pro učitele i asistenty pedagoga, jaké pomůcky používat ve výuce dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Na sebepoznání není nikdy pozdě. Martin se ve svých 40 letech rozhodl projít diagnostikou jak specifických poruch učení, tak i pozornosti a aktivity. Potvrdil tak své podezření na ADHD, dyslexii a dysortografii. Jaká byla jeho cesta a jaké má tipy pro zvládnutí zaměstnání?
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.
30.11.2021Praktické příklady
Pedagog
Specifické poruchy učení Petru naštěstí neodradily od studia na vysoké škole v Praze, a dokonce ani od studia v zahraničí. Teprve na VŠ se poprvé dozvěděla, že má specifické vzdělávací potřeby, a setkala se s novými metodami učení. Jak tedy její cesta pokračovala?
Specifické poruchy učení přivedly Petru do nelehkých situací na základní i střední škole. Zjistila ale, jaké metody učení jí vyhovují, a s pomocí podpůrných opatření si proklestila cestu až k vysokoškolskému vzdělání. Seznamte se s Petřiným příběhem.
Aspergerův syndrom nepostihuje obvykle intelekt, ale sociální dovednosti daného jedince. Žáci a studenti s touto poruchou proto nemívají problémy s učivem, mnohem spíše s fungováním ve škole jako takové. Obdobnou zkušenost má i studentka Hanka, která si dlouhá léta připadala jako člověk, jemuž při narození neposkytnuli návod, jak život žít. Z tohoto důvodu se jí v životě opakovaně nedaří řešit běžné každodenní situace.
Jak předcházet vzniku poruch řeči a, pokud je to možné, eliminovat případné dopady? Pomoci může logopedická prevence již v mateřské škole. O jejích benefitech, o tom, jak přesně funguje a k čemu slouží tzv. logopedická garance, více v podcastu Marty Kozdas s Vladanou Jančíkovou a Jitkou Hübnerovou ze ZŠ, SŠ a speciálního pedagogického centra Březejc.
Zajímá vás, jak se na vzdělávání a rozvoj svého talentu dívá samotný nadaný žák, který vyniká v abstraktním myšlení a analýzách? Dozvíte se, jak vypadá jeho individuální vzdělávací plán a co na něj říká učitel chemie.
Poznejte cestu nevidomého Vládi, který se i přes svůj handicap postupně téměř obešel bez asistenta pedagoga a naučil se Braillovo písmo. Jak v jeho případě probíhala inkluze?
Oproti ostatním žákům se specifickými vzdělávacími potřebami musí žáci se zrakovým postižením při své cestě vzdělávacím systémem čelit překážkám, souvisejícím nejen se specifičností jejich handicapu, ale i s nedostatečnou informovaností okolí a škol. Speciální pedagožka Eva Matoušková v podcastu Zapojme všechny popisuje současnou praxi ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Pavlína, studentka se zrakovým postižením, následně popisuje svou zkušenost se základním, středním a vysokým školstvím.
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují individuální přístup už v mateřské škole. Jednou z takových školek je i olomoucká MŠ Zeyerova, kde takových dětí mají hned 17. Marta Kozdas si v podcastu Zapojme všechny povídá s učitelkou a speciální pedagožkou Vladimírou Tomíkovou a ředitelkou MŠ Zeyerova v Olomouci Evou Kroutilovou o tom, jak vzdělávání těchto dětí probíhá v každodenní praxi, jak důležitou roli hraje asistent pedagoga, a také o komunikaci s rodiči.
Nezáleží na tom, jestli mateřskou školu v Líbeznicích navštěvuje dítě s vývojovou dysfázií nebo s poruchami autistického spektra. Všechny děti se speciálními vzdělávacími potřebami se zapojují do běžného chodu školky, mají k dispozici asistenta pedagoga a pomáhají jim různá podpůrná opatření.
Maminka rozumově nadaného žáka čtvrté třídy běžné základní školy vypráví o dosavadní cestě svého syna vzdělávacím systémem, o přístupu učitelů i vedení školy a podpoře, jíž se jejímu dítěti dostalo/nedostalo. Rozvoj nadaných žáků v základních školách stále ještě spočívá ve většině případů především na bedrech rodiny.
Co je to inkluze a bez čeho se její zavedení do školní praxe neobejde? S čím se při aplikaci ve vzdělávání potýká pedagog a asistent pedagoga?
Adéla, studentka Ostravské univerzity, která již několik let trpí panickou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vypráví o studiu na střední a vysoké škole a o úskalích, jimž musela kvůli své diagnóze čelit.
Ve škole Janě hrozila pětka z matematiky. Dnes se při studiu vysoké školy živí jako datová analytička. Jako dítě si připadala hloupá, přitom má IQ 137. Jana má mimořádný talent na matematiku, zároveň má poruchu učení zvanou dysortografie, takže z diktátů pravidelně dostávala pětky. Poslechněte si, jak se poprala s překážkami na startu, včetně nepříznivé sociální situace své rodiny. Moderuje redaktorka Adéla Pospíchalová.
Nadání a handicap se nevylučují. Učitel Honza se těší popularitě mezi svými žáky, úspěšně vydává básně, pracuje jako redaktor a přitom od narození téměř neslyší. Díky odhodlání rodičů prošel běžnou základní školou a nakonec vystudoval učitelský obor na vysoké škole. Honza mluví o tom, jak si poradil v kolektivu slyšících dětí, s jakými se potkal předsudky, o „neviditelné práci“, kterou pro něj udělali rodiče. Dozvíte se také, co můžete jako učitelé udělat pro své nedoslýchavé či neslyšící žáky.
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Děti s poruchami autistického spektra během výuky ocení různé druhy kompenzačních pomůcek a technik, jako je muzikoterapie, vizualizace nebo upravený vzdělávací plán. Podívejte se na tipy ze Speciální ZŠ v Poděbradech a z dalších škol.
Zkuste inkluzi a vzdělávání žáků s mentálním postižením bez předsudků a stereotypů a zaměřte se na dobré klima třídy, podpůrná opatření a vhodné kompenzační pomůcky.
Připravené prostředí a přizpůsobené podmínky pro žáka se zrakovým postižením mu velmi usnadní učení a rozvoj. Přečtěte si, jak se dá přizpůsobit osvětlení, pracovní místo žáka, výukové materiály, školní tabule a celkově interiér školy.
I děti s poruchami učení mají na této ZŠ šanci si nacvičit, jak se efektivně učit. Pro děti na druhém stupni tam mají kroužek, který je během každé lekce seznámí s různými strategiemi učení.
Sluchově postižené děti potřebují pomoci s mateřským jazykem, potažmo s komunikací se svým okolím. Seznamte se s metodami výuky čtení a psaní na ZŠ, a podpořte tak jejich čtenářskou gramotnost.
S ADHD u dětí se dá velmi efektivně pracovat a správná motivace dokáže divy. Zařaďte do výuky speciální hry pro děti s ADHD, odměňování a pozitivní zpětnou vazbu a pozorujte změny. Přečtěte si i o dalších způsobech motivace k učení.
Jak přistupovat k řešení školní neúspěšnosti a nezvládnutého učiva u žáků? Základní škola Lyčkovo náměstí v Praze 8 sází na prevenci formou individualizovaných hodin a budování sebedůvěry místo obyčejného doučování.
Podívejte se na poruchu pozornosti optikou terapeuta. Julius Bittmann, který ADHD pociťuje na vlastní kůži, popisuje, co se skrývá za problémovým chováním a jak můžete dítěti s jeho pocity pomoci.
Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.
Související články
Psychologický profil a vnitřní svět dítěte s ADHD, které překračuje hranice
22.12.2019
Podívejte se na poruchu pozornosti optikou terapeuta. Julius Bittmann, který ADHD pociťuje na vlastní kůži, popisuje, co se skrývá za problémovým chováním a jak můžete dítěti s jeho pocity pomoci.
Jak na dítě s problémovým chováním? Základem změny je ho pozorovat
22.12.2019
Problémové chování tresty nevyřešíte, to už asi víte. Co tedy můžete dělat? Nejlepší metodou je analytické pozorování a skutečný zájem o dítě. Přečtěte si zkušenosti a tipy, jak na to.
Čtenářský klub
24.01.2020
Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.
Zapojmevsechny.cz