Seznámení s plánem pedagogické podpory (PLPP) – 1. část

Zdroj: Autorský tým APIV B

V aktuálně platné legislativě je plán pedagogické podpory (PLPP) nyní (v novelizaci vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných) zmíněn pouze okrajově. Škola už nemá povinnost ho sestavovat a odesílat do školského poradenského zařízení (ŠPZ) spolu s žádostí o vyšetření žáka. Přesto PLPP stále zůstává jedním z podpůrných opatření prvního stupně, které můžete smysluplně použít při naplňování vzdělávacích potřeb svých žáků. S jeho pomocí přehledně zmapujete žákovy vzdělávací potřeby a podporu, kterou mu poskytujete. Plán pedagogické podpory a informace v něm obsažené mohou být odrazovým můstkem nejen pro vás, ale také pro žáka, jeho rodiče a pracovníky ŠPZ.

Podpůrná opatření (PO) prvního stupně

Podpůrná opatření prvního stupně jsou definována jako mírné úpravy metod, organizace a hodnocení vzdělávání konkrétního žáka. Tato drobná odchýlení od pracovních postupů a metod, organizace a hodnocení žáka ho mají podpořit během vzdělávacího procesu nebo při jeho zapojení do kolektivu. Jestliže k takovým odchýlením dochází pravidelně a vy si začnete všímat, že žák vaši podporu, byť minimální, potřebuje pro úspěšné naplňování svých vzdělávacích potřeb, znamená to, že mu poskytujete podpůrná opatření prvního stupně (PO I. stupně) a měli byste začít zvažovat sepsání PLPP.

Takový žák pravděpodobně spadá do jedné z následujících kategorií:

• mírné obtíže ve vzdělávání (obtíže typu pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítání, problémy se zapomínáním, slabší koncentrace pozornosti);
• akcelerovaný vývoj školních dovedností – tzn. nadání; 
• nepříznivý zdravotní nebo psychický stav; 
• dlouhodobé problémy malého rozsahu a intenzity.

Všechna PO 1. stupně už jako učitelé v podstatě běžně používáte v rámci své práce se třídou. V případě žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se jedná jen o to, abyste si uvědomili, jak daná metoda může pomoci naplnit zrovna jeho vzdělávací potřeby – jedná se tedy o uplatnění individuálního přístupu s použitím běžných metod. Pokud rozpoznáte vzdělávací obtíže žáka včas a vhodně a nenásilně podpoříte jeho vzdělávací potřeby, může dojít ke zlepšení situace i bez větších zásahů. 

Podpora žáka v rámci prvního stupně podpůrných opatření by měla probíhat ve dvou fázích. V první fázi nazvané přímá podpora žáka poskytujete vy nebo jiný pedagogický pracovník školy (nejčastěji asistent pedagoga, případně vychovatel školní družiny) žákovi podporu na základě svých zkušeností a jeho projevů. Tato etapa slouží zejména ke zmapování situace a možných forem podpory žáka. 

Ve fázi přímé podpory využijte zejména těchto postupů pedagogické diagnostiky: 

• pozorování v hodině;
• rozhovor se žákem a jeho rodiči;
• prověřování znalostí a dovedností  žáka včetně reflexe jeho vzdělávacích výsledků; 
• analýza vzdělávacího procesu žáka;
• analýza portfolia žákovských prací;
• analýza domácí přípravy žáka a jeho rodinného zázemí; 
• analýza dosavadního pedagogického působení školy.

Už v této fázi přímé podpory můžete také využít pomoci poradenského pracovníka školy (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog, školní psycholog) a konzultovat s ním vzdělávací potřeby žáka a jeho aktuální projevy, pozvat ho k pozorování do hodiny, rozebrat s ním problémové situace aj.

Plán pedagogické podpory

Jako učitelé se často rozhodujete na základě svých zkušeností a intuice, která vám napoví, kdy je potřeba tuto „podporu navíc“, kterou žákovi ve svých hodinách poskytujete, začít brát oficiálněji. Pokud nestačí vaše přímá forma podpory žáka (nebo od jiného pedagogického pracovníka) a žákovy obtíže vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků, je namístě zvážit vytvoření PLPP.

V této fázi je důležitý komplexnější přístup k řešení problému nejen ze strany školy (zapojení více pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáka, a poradenských pracovníků školy), neobejdete se ale ani bez užší spolupráce s rodiči žáka.

Poskytování PO I. stupně (včetně sestavení PLPP) je plně ve vaší kompetenci nebo v kompetenci školy. Nemusíte žádat o souhlas vedení školy, ŠPZ ani rodiče. O sestavení PLPP je pouze informujte. Ředitel školy vždy pověří další koordinací PLPP třídního učitele, učitele předmětu nebo poradenského pracovníka školy. Cílem je také navázat partnerský vztah s rodiči žáka a zvolit efektivní formu komunikace pro další spolupráci při vzdělávání.

V praxi si samozřejmě můžete PLPP sepsat, kdykoliv se vám zdá, že je to vhodné pro lepší koordinaci a přehlednost vaší práce se žákem. Vyplnění kategorií v PLPP vám pomůže nejen zformulovat žákovy vzdělávací potřeby a podporu, kterou jste mu poskytli, ale také to, jak se osvědčila a jaký je možný další postup.

Příklad pedagogické diagnostiky 1 (třídní učitel):

Třídní učitelka 3. ročníku si od začátku školního roku všímá, že má Adam obtíže při práci s textem. Nerad nahlas čte, při čtení dělá dlouhé pauzy před jednotlivými slovy, doptává se na význam samostatného zadání a nakukuje k sousedovi. Jelikož se podobné signály objevily už na konci 2. ročníku, třídní učitelka se na Adamovo čtení zaměří, vyvolává ho ke čtení v různých předmětech a situacích, zkusí zařadit také párové čtení nebo hlasité čtení ve skupinách, kdy Adama záměrně poslouchá. Nabídne Adamovi, aby při čtení používal záložku. Při samostatné práci se ho doptává na porozumění zadání. Po dvou týdnech pozorování vidí pouze mírné zlepšení (při čtení se záložkou a čtení už známých slov, zadání). Rozhodne se tedy o svém pozorování informovat školního speciálního pedagoga a rodiče Adama a současně vytvořit PLPP. O jeho vytvoření informuje další pedagogické pracovníky, kteří se podílejí na jeho vzdělávání (další vyučující Adama, asistent pedagoga přítomný ve třídě). Spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky může probíhat následovně – jsou informováni o vzniku nového PLPP žáka, o tom, kde ho mohou najít a jak ho mohou používat ve své práci se žákem; informují o vzdělávacích potřebách a projevech žáka ve svých hodinách, sami navrhují možná podpůrná opatření do výuky, poskytují žákovi podpůrná opatření uvedená v jeho PLPP, poskytují zpětnou vazbu třídnímu učiteli a poradenskému pracovníku školy atd.

Pedagogická diagnostika

Rozhodnutí, jestli žákovi sestavit PLPP, poskytnout mu tak podporu v prvním stupni PO a nekontaktovat rovnou školské poradenské zařízení škola, se provede na základě pedagogické diagnostiky vzdělávacího procesu žáka. Mělo by se jednat o společné rozhodnutí učitele žáka a poradenského pracovníka školy (počítá se také s konzultací s rodiči), kteří postupují na základě svých zkušeností a znalostí z praxe. Jelikož nikdo není neomylný a vzdělávací potřeby žáka se v čase proměňují (žákovy obtíže se prohloubí, nastavená PO nezabírají), škola může kdykoliv na změnu reagovat a navrhnout rodičům využití poradenské pomoci ŠPZ a nečekat na uplynutí platnosti PLPP.

Jestliže se rozhodnete pro sepsání PLPP, měli byste to konzultovat s vyučujícími dalších předmětů (vyžaduje-li to povaha žákových obtíží), s poradenským pracovníkem školy (školní metodik prevence, výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní psycholog) a rodiči žáka nebo přímo se zletilým žákem. Po konzultaci s rodiči vy nebo poradenský pracovník školy informujete o vzniku PLPP (zejména o vzniku nových povinností a změnách ve výuce) také samotného žáka. Při předávání informací žákovi zvolte takový způsob, který je přiměřený jeho věku a rozumovým schopnostem. 

PLPP je nástroj, který je sice primárně určen třídním učitelům, u žáků staršího školního věku (v některých případech i u mladších žáků) ale může být jeho tvorba užitečná pro kteréhokoliv vyučujícího. Každý učitel bez ohledu na svou roli (třídní učitel, zástupce třídního učitele, učitel předmětu) vnímá během výuky žákovy vzdělávací potřeby a pozoruje jeho projevy, ví, jakou péči žákovi věnuje, jakým způsobem s ním pracuje a může být prvním, kdo zpozoruje nějaký problém a navrhne jeho řešení.

Příklad pedagogické diagnostiky 2 (vyučující předmětu):

Vyučující výtvarné a pracovní výchovy v 6. ročníku si stále více všímá, že Jana narušuje její výuku nevhodnými poznámkami a povídáním se spolužáky. Její práce bývá často nedokončená nebo dokončená ve spěchu. Zaznamenala, že jí nejspíš nevyhovuje volnější atmosféra a hluk ve třídě, minimálně se zapojuje do skupinových prací, má obtíže s časovým odhadem. Rozhodne se konzultovat to s třídní učitelkou Jany. Ta s Janou nemá sebemenší problém – vyučuje ji matematiku a fyziku (předměty s jasnou strukturou a danými úkoly). Má však informace od vyučujících hudební a tělesné výchovy o obdobném chování. Třídní učitelka se dohodne s vyučující výtvarné a pracovní výchovy na vytvoření PLPP Jany, na kterém bude spolupracovat také s vyučujícími hudební a tělesné výchovy, a pokusí se nastavit taková pravidla, která Janě pomohou orientovat se ve výuce těchto „volnějších“ předmětů. Konzultují vznik a obsah PLPP se školní pedagožkou a rodiči Jany.

V tomto případě je vhodné, aby PLPP nevytvářela primárně třídní učitelka, ale aby úzce spolupracovala s vyučujícími předmětů, ve kterých se Janiny obtíže projevují. Je nutné, aby škola měla pro tyto případy nastavená pravidla tvorby PLPP (najdete je v Příloze 1).

Příklad pedagogické diagnostiky 3 (spolupráce s poradenským pracovníkem školy):

Třídní učitelka 2. ročníku už nějakou dobu pozoruje, že Ondra má obtíže při čtení – zaměňuje graficky podobná písmena (např. p, b, d), nedaří se mu rozložit slovo na hlásky, když čte nový text, jeho tempo je velmi pomalé a nejisté. Rozhodne se konzultovat jeho obtíže se školní speciální pedagožkou, která po náslechu ve třídě a samostatné práci s Ondrou navrhne třídní učitelce vypracování PLPP (včetně možností, jak s ním pracovat). Třídní učitelka vypracuje PLPP společně se školní speciální pedagožkou a informují zákonné zástupce žáka.

Iniciátorem tvorby PLPP může být třídní učitel žáka, ale také vyučující předmětu, ve kterém má žák obtíže, nebo poradenský pracovník školy, který sestavení PLPP může navrhnout po konzultaci s vyučujícím. Všichni výše vyjmenovaní následně spolupracují při sestavení PLPP žáka i při jeho uplatňování a nesou stejnou zodpovědnost za jeho uplatňování bez ohledu na to, kdo byl iniciátorem tvorby.

Tip: Ve druhé, navazující části našeho seriálu Seznámení s plánem pedagogické podpory (PLPP) – 2. část se dozvíte, jaký je vhodný postup při tvorbě PLPP, jak je za každých okolností naprosto nezbytná snaha o spolupráci s rodiči a jak efektivně vyhodnocovat cíle plánu.

Ke stažení:

Příloha 1: Interní pravidla školy pro tvorbu Plánů pedagogické podpory - vzorový návrh

Doporučené čtení: Vzorové vyplněné Plány pedagogické podpory najdete v naší sekci Vzorové dokumenty.