Pedagogičtí pracovníci se dnes běžně ve své praxi setkávají s individuálními vzdělávacími plány (IVP). Někdy je sami sestavují nebo se alespoň podílí na jejich tvorbě, popřípadě se jim dostanou do rukou jako součást dokumentace vzdělávaného žáka. K čemu plán vlastně slouží, jak se sepisuje a jak případně postupovat, pokud ho žák či jeho zástupci odmítají dodržovat?