Ilustrační foto | FOTO: Freepik
Praktické tipy
Výtvarný projekt související s obsahem vyučovací hodiny
Učitel žákovi zadá, ať nakreslí obrázek, který bude představovat některý z aktuálně probíraných konceptů. Může se jednat o myšlenkovou mapu, schéma, model, diagram apod. Např. při výuce plazů zpracovat myšlenkovou mapu o zajímavostech ze života hadů – nejdelší, nejjedovatější, nejrychlejší, mořský, stromový… Využít může papír a pastelky nebo program na tabletu MindMap, Coggle a další.
Kreativní psaní související s obsahem vyučovací hodiny
Žák dostane otevřenou hypotetickou otázku, na kterou má písemně odpovědět. Například v hodině dějepisu při tématu objevitelské plavby se může jednat o otázku: „Co by se stalo, kdyby Kryštof Kolumbus přistál na Antarktidě místo v Karibiku?“ V hodině přírodopisu se učitel zeptá: „Co by se stalo, kdyby místo kapek vody při dešti pršela pomerančová limonáda?“
Vyjádření vlastního názoru
Jedná se opět o písemný úkol, kdy učitel vyzve žáka k napsání odpovědi na některou z otázek typově podobné následujícím: „Co bys udělal ty na místě vojevůdce…?“ / „Co se ti z hodiny líbilo nejvíce a proč?“ / „V jakém časovém období bys chtěl žít a proč?“ Je možné využít při hodině dějepisu, českého jazyka, při občanské výchově.
Jedná se typicky o aktivity, jako je práce s kartičkami vztahujícími se k danému předmětu, např. kartičky, které si vyučující sám vyrobí, zalaminuje a využije jako předmětového pexesa, dále aktivity typu vyplňování kvízů, pracovních listů, křížovek a osmisměrek souvisejících s vyučovacím předmětem.
Praktický tip
Opakování slovní zásoby probírané v hodině pomocí kvízu (osmisměrky)
Žák v hodině anglického jazyka dokončil práci v pracovním sešitě z poslední lekce věnované tématu bydlení, které učitel s žáky již několik vyučovacích hodin probírá. Následně má na výběr osmisměrky různé obtížnosti spojené s jednotlivými místnostmi v domě (kuchyň, obývací pokoj apod.). Při práci s vybranou osmisměrkou žák vyhledává slovíčka související s tématem bydlení. Procvičuje tak slovní zásobu.
Co se týče náročnějších, propracovanějších aktivit, ve kterých žáci propojují informace a poznatky z více předmětů, nabídne učitel aktivity následujícího typu:
Příklad 1: Psaní textu (v češtině nebo v cizím jazyce) se zamyšlením nad tématy z občanské výchovy nebo informatiky, např. „klady a zápory informačních a komunikačních technologií ve výuce“.
Příklad 2: Učitel po třídě rozmístí QR kódy s textem (jedná o historický text opatřený konkrétním datem vzniku). Žák kódy naskenuje a historický text přečte (pomocí QR čtečky v mobilním telefonu apod.). Jeho následujícím úkolem je pokusit se najít na internetu tuto historickou událost a napsat o ní anotaci pro ostatní spolužáky.
Někdy se stane, že si žák potřebuje odpočinout od náročnějších úkolů vyžadujících usilovné přemýšlení. Nízké nároky na přípravu mají tyto relaxační kotvící aktivity:
Praktické tipy:
Psaní reflektivního deníku
Psaní reflektivního deníku může představovat pro žáky dlouhodobou a smysluplnou aktivitu, ke které je učitel může vést již od útlého věku. Zadání záleží na učiteli a na domluvě s žáky. Může být hodně otevřené: „Piš o čemkoliv, cos v poslední době ve škole zažil a co ses naučil“. Žáci mohou v tomto případě psát také o vztahové rovině s vrstevníky. Zadání může učitel také zkonkretizovat, například: „Jaké otázky tě napadají k tématu (může být téma výuky, ale také připravované zahradní slavnosti apod.)…?“ Deník je možné jednou za čas použít v rámci sdílení celé třídy: „Chce se někdo podělit o některou část / o některé své postřehy zanesené do deníku?“ A může tak sloužit jako podklad pro třídní diskusi a zpětnou vazbu.
Tiché čtení
Kotvící aktivitou, na kterou se učitel nemusí předem připravovat, je tiché čtení, kdy žák sahá po vlastní knížce a věnuje se samostatné četbě. Učitel může žákům nabídnout, ať si nosí vlastní knihu, ať napíšou krátký text o tom, co se v knize dozvěděli, a ať doplní vlastní názor na text. Variantou také může být, že učitel dá k dispozici žákům vybranou knihu a ke každé její kapitole má připravené otázky, které žák po přečtení zodpoví: „Jaké postavy se v kapitole vyskytovaly?“ „Jaká postava ti je nejsympatičtější a proč?“ „Jaká postava se ti líbí a v čem ti je podobná?“ „Jak bys chtěl/a, aby příběh pokračoval?“.
Práce s kotvícími aktivitami může vyžadovat od učitele v některých případech jen minimum příprav, jindy ale systematické rozmýšlení i přípravu. Záleží na každém učiteli, jakým způsobem k těmto aktivitám přistoupí a co od nich očekává. Ať už se učitel rozhodne pro jakýkoliv typ kotvících aktivit, jejich využití mu umožňuje podpořit pozornost, motivaci i aktivitu i těch žáků, kteří mají rychlejší pracovní tempo a mají tedy často úkoly vypracované dříve. Pro ty žáky, kteří pro splnění úkolu potřebují více času, může tento způsob práce zajistit cílenou pozornost učitele a klidné pracovní prostředí ve třídě po celou dobu výuky.
V samostatném článku najdete check-list: stručný přehled všech deseti zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou. Check-list využijete jako nástroj pro sebehodnocení, kolegiální hodnocení, během stáží apod. U každé ze zásad označte, do jaké míry ji naplňujete, hodnocení doplňte dalšími postřehy a poznámkami.
Pro ukázku uvádíme bod check-listu, který se vztahuje k zásadě č. 8: Mám pro žáky připraveny aktivity pro případ, kdy svou práci dokončí dříve než ostatní.
Další informace (inspirace, materiály):
Jak na moderní pracovní listy | Zápisník učitele (zapisnikucitele.cz)
Jednoduchá tvorba pracovních listů třeba pro vzdělávání na dálku (Metodický portál RVP.CZ)
Tvořivé aplikace pro přípravu (i-sen.cz)
Hry, kvízy, hry, vzdělávání online: Knihovna Hořice (horice.org)
Udělátko na pracovní listy – Co jsem vyzkoušela (cojsemvyzkousela.cz)
Otázky ze čtenářských kostek (zapojmevsechny.cz)
Aktivity před četbou - při četbě - po četbě (Metodický portál RVP.CZ)
Jsem hotov. Co teď? (I’m done. Now what? - Anchor Activities)
Cox, S. G. (2008). Differentiated Instruction in the Elementary Classroom. The Education Digest, 73(9), 52–54.
Kasíková, H., ed. a Straková, J., ed. (2011). Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Karolinum.
Tip:
Podívejte se také na videoreportáž a navazující webinář, které se vztahují k této zásadě:
Videoreportáž ze ZŠ a MŠ Krnov
[1] EDUPLANET21 LLC© (2018). Understanding Anchor Activities and How to Use Them. [online]. Dostupné z https://blog.eduplanet21.com/2018/10/23/understanding-anchor-activities-and-how-to-use-them [dat. cit. 22. 11. 2022].
NPI ČR představuje šestý díl z videoseriálu Práce s heterogenní třídou III, kde pan ředitel ZŠ Krnov Karel Handlíř, paní učitelka 2. stupně Markéta Mylková a odborná pracovnice NPI ČR Zonna Bařinková diskutují nad segmenty reportáže a videohospitace z hodiny matematiky na druhém stupni. Tématem webináře je představení zásad 04, 07 a 08 z Desatera zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou, které slouží jako inspirace pro učitele.
Další článek ze seriálu Deset zásad pro práci s heterogenní třídou rozpracovává sedmou zásadu. Je určen především učitelům ze ZŠ na prvním i druhém stupni, inspiraci tu najdou ale i asistenti pedagoga a učitelé z MŠ, z nichž mnozí mají s prací s heterogenními třídami (zejména ve věkově smíšených kolektivech žáků) zkušenosti. Proč a jak zohledňovat u žáků tempo plnění úkolů, které souvisí s rychlostí řeči a myšlením i s psychomotorickým tempem?
Učitelé i rodiče si často neumí představit, co vše do čtenářské pregramotnosti patří a jak ji rozvíjet. Lenka Kocumová, ředitelka plzeňské mateřské školy, se v textu dělí o dlouhodobé zkušenosti s rozvojem čtenářské pregramotnosti. V textu naleznete praktické tipy, jak do předškolního vzdělávání i volnočasových aktivit zařazovat činnosti nejen pro rozvoj samotné čtenářské pregramotnosti, ale i kognitivních procesů, např. pozornosti a paměti, které s touto oblastí úzce souvisejí.