Úspěšná práce s heterogenní třídou 11: Nástroj pro hodnocení práce se žáky
Co je check-list učitele?
Zásada úspěšné práce s heterogenní třídou* | Kroky vedoucí učitele k naplnění zásady | Jistota učitele při plnění jednotlivých kroků | Projevy žáků při realizaci dílčích kroků učitele | Četnost sledování očekávaných projevů žáků učitelem |
6. Učitel se ujišťuje, že si všichni žáci vědí rady po zadání úkolu i v průběhu jeho plnění | 6.1 Učitel pozoruje a ověřuje si, zda žáci rozumí použitému způsobu zadání úloh. | NE □ s naprostou nejistotou □ spíše s nejistotou ANO □ spíše s jistotou □ s naprostou jistotou □ není aktuální | Žáci reagují na zjišťování učitele, zda rozumí zadání úlohy. | ANO □ zřídka □ občas □ často □ vždy NE □ zatím nepozoruji |
Poznámky | ||||
6.2 Učitel má s žáky domluvený signál, kterým vyjadřují neporozumění zadání a potřebu podpory. | NE □ s naprostou nejistotou □ spíše s nejistotou ANO □ spíše s jistotou □ s naprostou jistotou □ není aktuální | Žáci využívají domluvený signál vyjadřující neporozumění zadání a potřebu podpory. | ANO □ zřídka □ občas □ často □ vždy NE □ zatím nepozoruji | |
Poznámky | ||||
V každém ze čtyř kroků je ještě možné mapovat vlastní posun pomocí připojené škály „jistota učitele při plnění jednotlivých kroků“, kam je možné zaznamenat zaškrtnutím jednoho z pěti vybraných záznamových políček, s jakou jistotou učitel aktuálně aplikuje doporučené pedagogické postupy. Vybírat může z následujících výroků: „ne, s naprostou nejistotou; ne, spíše s nejistotou; ano, spíše s jistotou; ano, s naprostou jistotou“. V případě, že učitel některý z kroků nebude naplňovat, může označit možnost „není aktuální“.
A/ Nástroj sebehodnocení
- Při úvodním zmapování a odhadu současného stavu s ohledem na principy Desatera zásad práce v heterogenní třídě.
Učitel si může nejprve stanovit, do jaké míry má osvojeny dílčí kroky v něm rozepsané. Jedná se tedy o práci se sloupci „kroky vedoucí učitele k naplnění zásady“ a „jistota učitele při plnění jednotlivých kroků“. Toto úvodní sebehodnocení učiteli umožní stanovit si vlastní silné i slabé stránky, na jejichž základě si vytyčí další profesní cíle ve vlastní učitelské praxi (více viz bod 2).(Pomocníkem při tomto úvodním sebehodnocení může být i další sloupec s popisem projevů žáků při realizaci dílčích kroků učitele.) Nástroj tímto způsobem může používat opakovaně, náhodně nebo v pravidelných časových intervalech.
- Při průběžném sebehodnocení vlastní práce v heterogenní třídě – více viz body 2 a 3 níže (kategorie profesní rozvoj učitele a ověření nově využívaných postupů na chování žáků).
B/ Nástroj profesního rozvoje učitele
Práce s check-listem učitele by měla být co nejefektivnější, představujeme proto čtyři základní principy jeho využití. Principy jsou seřazené chronologicky tak, aby učitel postupoval od prvního až po čtvrtý. V rámci každého principu si učitel bude pokládat doporučené otázky a zároveň najde tipy, jak na ně i najít odpověď.
1. Začněte se sebehodnocením, nastavte si správně laťku
Otázka, na kterou teď hledejte odpověď:
Jak přesně odhadnete výsledky sebehodnotícího nástroje?
Nástroj je stanoven empiricky a představuje mimo jiné i pomůcku pro stanovení odhadu výchozího stavu heterogenní výuky ve třídě. Pracujte nejprve s odhadem a pokuste se časem nastavit konkrétnější a přesnější rámec vašeho aktuálního stavu, například s pomocí pedagogické diagnostiky, jako je pozorování, jednoduché dotazníkové šetření nebo rozhovory se žáky (více informací k těmto postupům viz kapitola 3c). V tomto přesnějším rámci se pak snáze můžete posouvat k viditelným a měřitelným výsledkům.
2. Zaměřte se na konkrétní kroky v práci s heterogenní třídou
Až zjistíte, kde se nacházíte v zavádění heterogenní výuky, čeká vás důležité rozhodnutí. Nabízí se dvě varianty:
- Zaměříte se na další kroky vedoucí k naplnění jednotlivých zásad v subjektivně zvolené zóně svého nejbližšího rozvoje.
- Rozhodnete se pracovat na dalších krocích vybraných zásad podle okamžitých potřeb žáků ve třídě.
Soustřeďte se na nové postupy. Teoretický vstup i praktické tipy pro naplnění kroků jednotlivých zásad práce s heterogenní třídou najdete v publikovaných deseti článcích desatera.
Pokud s nástrojem pracujete v tandemu nebo v týmu, je možné další plánování postupu konzultovat s motivovaným spolupracovníkem.
Veďte si záznam o postupu osvojování naplánovaných kroků prostřednictvím škály. Můžete použít škálu jistoty naplnění jednotlivých kroků včetně záznamu data a dalších vašich poznámek k tématu (využít můžete prostor pro poznámky ve formuláři, případně zvlášť dokument/deník učitele). Pro průběžné vedení záznamů si určitý formulář můžete také např. vytisknout ve více kopiích. Zvolte si takový postup, který vám osobně nejlépe vyhovuje.
Předem si určete období, za které opět zhodnotíte svůj pokrok (opět prostřednictvím výše uvedené škály), a zaznamenáte ho do check-listu. Na konci plánovaného období můžete konzultovat výsledky postupu opět s kolegou z týmu. Tímto způsobem si uděláte představu o vašem průběžném posunu v čase, co se týče dosahování jednotlivých kroků.
Otázky, na které teď hledejte odpovědi:
Které postupy je třeba si osvojit co nejdříve a které později?
K zodpovězení této otázky může dobře posloužit vámi vyplněný rozkrokovaný check-list. Při rozhodování vycházejte z potřeb třídy jako celku. Soustřeďte se na ty kroky, které s minimem úsilí přinesou maximální benefit většině žáků.
Jak sledovat tempo osvojování jednotlivých kroků uvedených v check-listu?
Pro sledování tempa osvojování jednotlivých kroků ve formuláři využijte místa pro poznámky nebo záznamu do vlastního deníku (konkrétní příklady z vlastní praxe) – to, co se vám daří, ale také to, co zatím vnímáte jako výzvu. Zapisujte si do deníku také například, kde jste se v osvojování konkrétního kroku „zarazili“, kdy a proč jste si nejistí.
Co v osvojení zásady může pomoci (text, literatura, další vzdělávání pedagogických pracovníků...)?
Podívejte se do publikovaného článku dané zásady, kde vždy na jeho konci najdete užitečné odkazy na dostupné inspirace a zdroje ke studiu dané problematiky.
3. Sledujte, jak se nově používané postupy projeví v aktivitě žáků
Udělejte si čas na reflexi. Sledujte, jak na nově zaváděné pedagogické postupy reagují žáci. Během zavádění jednotlivých kroků pracujte s předposledním sloupcem check-listu, kde najdete popis projevů žáků při realizaci vašich dílčích kroků. Pracujte také s posledním sloupcem check-listu, kam můžete zaznamenávat četnost pozorovaných žádoucích projevů žáků. Získáte tak zpětnou vazbu k tomu, zda zavedené změny mají skutečný dopad na aktivní projevy chování žáků.
Některým učitelům může vyhovovat určit si vlastní časový interval, po který budou pracovat na vytyčených cílech a vést si případně vlastní deník do doby, než využijí check-list pro záznam vlastního pokroku a vyhodnocení plnění cílů. Takový záznam může být např. spojený s kolegiálním setkáním. Jiní učitelé mohou formulář využívat k bezprostřednímu, průběžnému záznamu svého pokroku při práci s některou ze zásad. Práce s formulářem vždy vychází z potřeb konkrétního učitele a je jen nástrojem při jeho osobním rozvoji.
Pracovat můžete i s žákovskou reflexí zkoumající dopady vašich dílčích kroků.
Otázky, na které teď hledejte odpovědi:
Jak při reflexi pracovat s nástroji pedagogické diagnostiky ve vztahu k žákům?
Nedílnou součástí celého procesu je všímat si, zda vaše snahy iniciují pozorovatelné žádoucí projevy u žáků. Kromě pozorování aktivního chování žáků můžete u starších žáků sbírat data o jejich vnímání toho, co se ve třídě obvykle odehrává, např. formou jednoduchého dotazníku nebo rozhovoru. Tady je nabídka otázek využitelných pro komunikaci se žákem.
- Jaký způsob komunikace s učitelem Ti napomáhá k úspěšnému učení?
- Vyhovují Ti nastavené rituály, které v naší třídě využíváme? V čem Ti vyhovují?
- Jaké způsoby vysvětlování učiva Ti pomáhají k jeho pochopení?
- Využíváš různá uspořádání prostoru ve třídě? Jaké uspořádání pracovního místa Ti vyhovuje?
- Jaké typy gradovaných úloh si nejčastěji vybíráš a proč? Daří se Ti při jejich řešení?
- Účastníš se skupinových aktivit? Jaká je Tvoje úloha ve skupinách? Stále obdobná nebo různá? Které způsoby práce Ti vyhovují a proč?
- Rozumíš zadání úloh? Pokud ne, umíš požádat o pomoc? Jaký způsob by Ti více vyhovoval?
- Jaké tempo práce Ti vyhovuje? Umíš si organizovat samostatně čas pro vypracování úloh? Co by Ti pomohlo, abys měl dost času na své úkoly?
- Rozumíš hodnocení Tvé práce učitelem? Víš, na co se máš zaměřit při opravě chyby?
Co dělat s kroky, které činí dlouhodobě problém?
Zaznamenejte si do deníku, kdy odezva žáků nebyla podle vašeho očekávání a jak jste se vůči žákům projevovali vy. Zamyslete se, co můžete udělat pro zlepšení situace. Využít můžete vlastní myšlenkové mapy, opětovně přečtěte články Desatera, hledejte v dalších zdrojích. Možné je prodiskutovat své postupy s některým z kolegů a snažit se společně najít ve třídě jiné vhodné řešení.
Může být do sledování reakcí žáků zapojen asistent pedagoga anebo kolega při kolegiální hospitaci?
Formulář může sloužit jako záznamový arch pro kolegy při mnoha příležitostech, např. při tandemové výuce, sdílených hospitacích i jako podklad pro stanovení individuálních cílů vedením školy. Co všechno by měli ve formuláři kolegové sledovat? Záleží na osobní domluvě s dotyčným učitelem.
Pokud v check-listu v kolonce „jistota učitele při plnění jednotlivých kroků“ označíte u jistoty naplnění daného kroku možnost „s naprostou jistotou“ a současně pozorujete u svých žáků projevy, které signalizují dosažení sledované zásady (v check-listu u četnosti sledovaných projevů žáků vybíráte možnost ano vždy), znamená to, že jste dosáhli svého dílčího cíle. Stav naplnění dosahovaného kroku je možné konzultovat i s nezávislým pozorovatelem výuky (např. s asistentem pedagoga ve výuce, s kolegou při tandemové výuce, s kolegou při sdílené hospitaci, s výstupem ze sebereflexe žáka).
Při sledování výsledků zavádění heterogenní výuky můžete ale také dojít k situaci, kdy považujete zlepšení projevující se v aktivním přístupu žáků ve třídě ve vybrané zásadě za dostačující nebo v rámci řešení akutního problému ve třídě změníte své priority. Zaměřte se tedy na nové plánování dalších kroků v kontextu výše popsaného bodu/principu 2. Další cíle stanovujte s využitím předchozích zkušeností se zaváděním heterogenní výuky.
Otázky, na které teď hledejte odpovědi:
Kde získat motivaci pro osvojování dalších dílčích kroků?
Věnujte čas sebereflexi, která působí motivačně a posílí chuť pro práci na dalších zásadách. Vyjasněte si, kolik času a v jaké pravidelnosti se vědomě zaměřujete na procvičování osvojených kroků v rámci vlastní práce s žáky. Odpovězte si, jestli jde o činnost zautomatizovanou, každodenní, náhodnou nebo plánovanou.
Zamyslete se nad tím, co se zlepšilo ve způsobu fungování třídy od doby, kdy se soustředíte na osvojování jednotlivých zásad. Zkuste se také zamyslet nad tím, jak se teď při vlastní práci cítíte vy sami.
Je možné pokroky, znalosti a dovednosti předat kolegům v rámci sdílení?
Využijte co nejčastěji příležitost komunikovat s aktivními kolegy o praktických zkušenostech, které při práci s heterogenní třídou získáváte. Zaměřte se na popis konkrétních projevů žáků.
C/ Nástroj pro kolegiální sdílení zkušeností
- Silnou stránkou check-listu je možnost jeho využití jako podkladu pro sdílení zkušeností z vlastní výuky s kolegy s cílem vzájemně obohatit přístupy druhých. Kolegiální zpětná vazba nemá za účel kolegy kritizovat, ale společně se zamýšlet nad průběhem vzdělávacího procesu, upozornit na to, čeho si v roli pozorovatelů všimli, zvyšovat ochotu poskytovat kolegům vlastní návody na to, jak účinněji zapojit některé konkrétní žáky nebo poukázat na situace, kterých si kolega nemohl všimnout nebo si jich nevšiml.
- Nástroj můžete využít i jako podklad pro supervizní setkání umožňující identifikovat silná a slabá místa ve vlastní výuce a získat tipy, na co se dále zaměřit. (Je na rozhodnutí zúčastněných stran, jakým způsobem s formulářem budou pracovat, jestli si například učitel přinese na setkání se supervizorem kompletní, průběžně vyplňovaný formulář všech deseti zásad (včetně četnosti sledování očekávaných projevů žáků učitelem), doplněný o záznamy z učitelského deníku, anebo jestli přinese vyplněnou část formuláře k jedné určité zásadě, jejímuž rozvoji se chce v rámci supervize věnovat.)
- V případě začínajících učitelů dobře slouží jako podklad pro pravidelná setkávání s uvádějícím učitelem nebo setkávání ve triádě (začínající učitel, uvádějící učitel, zástupce vedení školy).
- V případě zkušenějších kolegů slouží při setkávání s vedením školy jako podklad pro plánování dalšího profesního rozvoje.
Praktický tip:
Použijte check-list jako inspirující podklad pro sdílení zkušeností učitelů v oblasti práce s heterogenní třídou. Dílčí kroky může učitel vnímat v tomto ohledu jako body pro diskusi, jak se v praxi naplňování konkrétní zásady desatera přiblížit. Tyto diskuse mohou mít buď jednorázový charakter, kdy učitelé projednají co nejvíce kroků ze všech zásad a dále na sobě pracují sami. Nebo mohou mít charakter pravidelných setkání, kdy se pro každé setkání určí jedno zastřešující téma, kterým bude určitá zásada. Pravidelnější setkávání a diskuse nad užším tématem umožňuje ponořit se do každého z dílčích témat více do hloubky.
- Ředitel školy nebo jiný vedoucí pracovník školy pověřený metodickým vedením pedagogů (např. zástupce ředitele pro výchovu a vzdělávání) může kroky z Desatera využívat např. při tzv. rozvojových pohovorech vždy na konci určeného časového období (na konci pololetí nebo školního roku), při nichž mohou diskutovat o tom, jaké aktivity a na jaké úrovni se učiteli daří realizovat, v jaké míře a frekvenci, v čem se cítí jistý, v čem méně, v jakých oblastech by potřeboval pomoc od kolegů nebo vedení školy. Učitel při tom může vycházet ze svého aktuálního sebehodnocení v check-listu. Je možné si společně vytyčit krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle k dalšímu rozvoji profesních kompetencí.
Závěrem seriálu o Desateru práce učitele v heterogenní třídě bychom rádi poděkovali čtenářům za zájem o téma práce s heterogenní třídou. S ohledem na společenský postoj k inkluzi je jasné, že heterogenita žáků ve třídách bude nadále stoupat a schopnost učitele vést „pestré“ kolektivy bude zásadní jak při utváření vhodných podmínek pro realizaci výuky, tak pro zachování si vlastní psychické pohody a pedagogického sebevědomí v učitelské praxi. Věříme, že výsledný check-list budou učitelé pravidelně využívat pro posuzování vlastního pokroku při práci s heterogenní třídou.
Tip:
V roce 2023 zveřejníme na webových stránkách Zapojmevšechny.cz a také na Facebooku Zapojmevšechny.cz video tutoriál (tzn. konkrétní postup „krok za krokem“ vztahující se k práci učitele s check-listem), asynchronní webináře (online výuka, která dává prostor každému zájemci vzdělávat se individuálně, kdykoliv a v jakékoliv míře), online semináře v úrovních začátečník, pokročilý a extra pokročilý, a také nabídku dalšího regionálního vzdělávání pedagogů k práci s heterogenní třídou.
Ke stažení:
Příloha 1: Check-list učitele pro úspěšnou práci s heterogenní třídou
Příloha 2: Check-list učitele pro úspěšnou práci s heterogenní třídou v černobílé verzi vhodné pro tisk
Další informace (inspirace, materiály):
Profil učitele 21 (Bořivoj Brdička)
Metodika Skills Builder (Schola Empirica)
Kompetentní učitel 21. století (Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA)
Zdroje:
[1] Zimmerman, B.J., & Risemberg, R. (1997). Self-regulatory dimensions of academic learning and motivation. In G.D. Phye (Ed.): Handbook of academic learning (pp. 105–125). New York: Academic Press.
Mohlo by Vás zajímat
Úspěšná práce s heterogenní třídou 9: Efektivní nastavení formativního hodnocení
Předposlední článek se svou devátou zásadou navazuje na úvodní text seriálu Deset zásad pro práci s heterogenní třídou. Je určen především učitelům základních škol na prvním i druhém stupni, inspiraci ale v textu najde také asistent pedagoga, pedagog volného času a vychovatel. Dozvíte se, proč byste měli v heterogenním kolektivu nastavovat kritéria hodnocení, tak aby dobrých výsledků mohli dosahovat všichni žáci, čímž podpoříte jejich motivaci k učení a vzdělávání.
Když žáci hodnotí učitele (2.část)
V následujícím textu najdete tipy, jak na poskytování zpětné vazby pedagogům u předškolních dětí a dětí mladšího školního věku. Dozvíte se také, jak si učitel může vytvořit vlastní orientační evaluační nástroj, ve kterém mají žáci možnost poskytnout zpětnou vazbu učiteli, a jakým způsobem může učitel průběžně získávat slovní zpětnou vazbu od žáků během výuky.
Když žáci hodnotí učitele (1. část)
V českých školách není zatím rozšířenou praxí, aby žáci poskytovali učiteli určitou zpětnou vazbu, aby hodnotili jeho přístup, srozumitelnost či strukturu hodin. Existují námitky, že žáci nemají takový přehled ani zkušenosti, aby mohli hodnotit výkon učitele. Lze se setkat i s názory, že hodnocení učitele přísluší jen vedení školy a České školní inspekci. Je tomu skutečně tak? A čím může hodnocení žáků směrem k učiteli přínosné?