Úspěšná práce s heterogenní třídou 8: Jak používat při výuce kotvící aktivity?

Další část ze seriálu Deset zásad pro práci s heterogenní třídou rozpracovává osmou zásadu. Je určena především učitelům základních škol na prvním i druhém stupni, inspiraci v něm ale najdou i učitelé středních škol. Kotvící aktivity pomáhají učiteli udržet v činnosti žáky, kteří dokončí svou práci v předstihu. Jaké konkrétní aktivity si pod tímto termínem představit? Kdy a jak je zařadit do vyučování?

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Proč ve výuce používat kotvící aktivity?
Jakkoli pečlivě učitel plánuje vyučovací hodinu a jakkoli perfektně ji realizuje, bývá spíše výjimkou, že je takový časový plán zcela v souladu s pracovním tempem každého žáka ve třídě. Spíše běžně převažují situace, kdy někteří žáci dokončí úkol dříve, zatímco jiní stále pracují. Cílem učitele by mělo být motivovat všechny žáky k dokončení zadaného úkolu, ale zároveň podpořit žáky, kteří stihli úkol dokončit s předstihem, a udržet jejich tempo a motivaci k práci v hodině. Často je možné se ve třídě setkat s tím, že takoví žáci dostanou podobnou „práci navíc“ nebo je jejich úkolem pomáhat se zadanou prací ostatním spolužákům. Tento postup ale přináší určitá úskalí. Učitel totiž vlastně odměňuje ty, kteří splnili zadaný úkol s časovou rezervou, další náročnou prací. Takový způsob „zabavování“ žáků s rychlejším pracovním tempem může ve výsledku způsobit, že tito žáci své tempo budou záměrně zpomalovat, aby se vyhnuli dalšímu, pro ně nedostatečně motivujícímu úkolu. Jak by tedy měl učitel v těchto situacích postupovat?   

Odpovědí mohou být kotvící aktivity. Jedná se o aktivity, které jsou více nebo méně smysluplně propojené s vyučovací hodinou, žáci je vnímají jako poutavé a přínosné a zároveň mohou být průběžně dokončovány po relativně dlouhou dobu. [1] Kdykoli tedy žák čeká na zadání dalšího úkolu nebo na individuální pozornost učitele, může se mezitím věnovat své kotvící aktivitě a proměnit tak nečinný čas v čas aktivního učení. Mít možnost se v těchto situacích pustit do kotvící aktivity navíc posiluje žákovu učební autonomii a přebírání zodpovědnosti za své vlastní učení. Zároveň tím žák umožní učiteli získat čas v situacích, kdy je pro něj nemožné individuálně pomáhat několika žákům najednou. 

Jak během výuky úspěšně používat kotvící aktivity?
Kotvící aktivity by neměly být výhradně snahou o zabavení žáka během vyučovací hodiny, aby nevyrušoval. Učitel by měl mít jasno v tom, proč konkrétní aktivitu nabízí, co je jejím cílem, v čem právě žáka rozvíjí apod. Vybírat může z aktivit, které vyžadují jen minimální přípravu (vhodné pro začínající učitele), ale i z detailně promyšlených aktivit, které dávají žákovi příležitost přemýšlet o látce novým způsobem. Když žák navíc může využít a propojit vědomosti a zkušenosti i z jiných vyučovacích předmětů, může být výsledné žákovské porozumění probírané látce v daném ročníku hlubší a lépe využitelné v praktickém životě. 

Jak efektivně pracovat s kotvícími aktivitami?
  • S žáky je vhodné se předem domluvit na společných pravidlech ohledně využívání pomůcek a prostoru ve třídě pro určité kotvící aktivity. (Pravidla mohou být viditelně umístěná ve třídě.)
  • Při výběru kotvících aktivit je vždy potřeba zohlednit věkovou skupinu žáků, se kterými učitel pracuje. 
  • Je také důležité poskytnout žákům možnost volby. Učitel sice nabízí, čím je možné se zabývat v rámci času pro kotvící aktivitu, avšak žák má možnost volby mezi několika variantami. 
  • Učitel by neměl zapomínat dát žákům zpětnou vazbu k jejich práci. 
Kotvící aktivity se řadí do tří kategorií:
  1. Kotvící aktivity související s konkrétní hodinou. Jedná se o činnosti související s bezprostředně probíhající vyučovací hodinou, slouží k upevnění probrané látky.
  2. Kotvící aktivity související s vyučovacím předmětem. Jedná se o činnosti související s vyučovacím předmětem a látkou probranou dříve, slouží k procvičení dřívějších znalostí a dovedností.
  3. Kotvící aktivity realizované napříč předměty a relaxační aktivity. Jedná se buď o detailnější, více propracované aktivity, které umožňují propojení látky z více vyučovacích předmětů, anebo o činnosti, které s vyučovacím předmětem bezprostředně vůbec nesouvisí. K těm učitel přistupuje v případě žáků, kteří potřebují odpočinkovou aktivitu nebo se procvičit a zdokonalovat v jiné oblasti. 

1. Kotvící aktivity související s konkrétní hodinou
    V ideálním případě je učitel připraven na doplňující aktivity související s konkrétní hodinou, a tak udržuje žáky stále ukotvené v tématu hodiny. Kromě rozšiřujících pracovních listů se může jednat také o aktivity, které nevyžadují přílišnou přípravu učitele – žákovské tvoření myšlenkových map, opakování prostřednictvím připravených pomůcek, tvorba vlastních přehledů učiva nebo kreativní psaní (viz praktické tipy níže). Pomůcky pro tento typ kotvící aktivity mohou být dostupné pro všechny žáky na vymezeném místě nebo je může mít žák k dispozici ve své lavici. Žáci je používají automaticky nebo se svolením pedagoga po odevzdání vlastní práce v hodině. 

    Praktické tipy

    Výtvarný projekt související s obsahem vyučovací hodiny 

    Učitel žákovi zadá, ať nakreslí obrázek, který bude představovat některý z aktuálně probíraných konceptů. Může se jednat o myšlenkovou mapu, schéma, model, diagram apod. Např. při výuce plazů zpracovat myšlenkovou mapu o zajímavostech ze života hadů – nejdelší, nejjedovatější, nejrychlejší, mořský, stromový… Využít může papír a pastelky nebo program na tabletu MindMap, Coggle a další.

    Kreativní psaní související s obsahem vyučovací hodiny 

    Žák dostane otevřenou hypotetickou otázku, na kterou má písemně odpovědět. Například v hodině dějepisu při tématu objevitelské plavby se může jednat o otázku: „Co by se stalo, kdyby Kryštof Kolumbus přistál na Antarktidě místo v Karibiku?“ V hodině přírodopisu se učitel zeptá: „Co by se stalo, kdyby místo kapek vody při dešti pršela pomerančová limonáda?“

    Vyjádření vlastního názoru 

    Jedná se opět o písemný úkol, kdy učitel vyzve žáka k napsání odpovědi na některou z otázek typově podobné následujícím: „Co bys udělal ty na místě vojevůdce…?“ / „Co se ti z hodiny líbilo nejvíce a proč?“ / „V jakém časovém období bys chtěl žít a proč?“ Je možné využít při hodině dějepisu, českého jazyka, při občanské výchově.



    2. Kotvící aktivity související s vyučovacím předmětem 

    Jedná se typicky o aktivity, jako je práce s kartičkami vztahujícími se k danému předmětu, např. kartičky, které si vyučující sám vyrobí, zalaminuje a využije jako předmětového pexesa, dále aktivity typu vyplňování kvízů, pracovních listů, křížovek a osmisměrek souvisejících s vyučovacím předmětem.


    Praktický tip 

    Opakování slovní zásoby probírané v hodině pomocí kvízu (osmisměrky)

    Žák v hodině anglického jazyka dokončil práci v pracovním sešitě z poslední lekce věnované tématu bydlení, které učitel s žáky již několik vyučovacích hodin probírá. Následně má na výběr osmisměrky různé obtížnosti spojené s jednotlivými místnostmi v domě (kuchyň, obývací pokoj apod.). Při práci s vybranou osmisměrkou žák vyhledává slovíčka související s tématem bydlení. Procvičuje tak slovní zásobu. 



    3. Kotvící aktivity realizovatelné napříč předměty a relaxační aktivity

    Co se týče náročnějších, propracovanějších aktivit, ve kterých žáci propojují informace a poznatky z více předmětů, nabídne učitel aktivity následujícího typu: 

    Příklad 1: Psaní textu (v češtině nebo v cizím jazyce) se zamyšlením nad tématy z občanské výchovy nebo informatiky, např. „klady a zápory informačních a komunikačních technologií ve výuce“. 

    Příklad 2: Učitel po třídě rozmístí QR kódy s textem (jedná o historický text opatřený konkrétním datem vzniku). Žák kódy naskenuje a historický text přečte (pomocí QR čtečky v mobilním telefonu apod.). Jeho následujícím úkolem je pokusit se najít na internetu tuto historickou událost a napsat o ní anotaci pro ostatní spolužáky.

    Někdy se stane, že si žák potřebuje odpočinout od náročnějších úkolů vyžadujících usilovné přemýšlení. Nízké nároky na přípravu mají tyto relaxační kotvící aktivity:

    • didaktické hry – pexeso;
    • tiché čtení – oblíbená kniha, časopis;
    • aktivity spojené s rozvojem slovní zásoby – rozšiřování slovní zásoby v cizím jazyce (pexeso, vyhledávání cizích slov v textu a objasňování jejich významu v tabulce, diagramu), asociativní slovní hry, slovní fotbal; 
    • psaní reflektivního deníku nebo textu na zadané téma, skládání textu ze zadaných slov;
    • umělecké projekty – plakáty, koláže (např. vyrábění kolážového plakátu z výstřižků časopisů k danému tématu);
    • řešení logických problémů – hlavolamy;
    • manipulativní činnosti – u žáků na 1. stupni základní školy může dobře posloužit skládání puzzle, vybarvování, práce se stavebnicí apod., u žáků 2. stupně je možné využít tzv. fidgeting (pomůcky pro zaměstnání rukou), 3D puzzle, jemné vystřihovánky, vybarvování mandal, složitější stavebnice Ravensburger GraviTrax, Aedes Ars a další;
    • práce s digitálními technologiemi – internetové výukové stránky; vyhledávání informací na tabletu; aplikace pro tablety, např. Matemág; Story Cubes LITE nebo Story Dice – Story Telling – online aplikace nabízí kostky s vyobrazenými různými symboly, předměty apod.  Hráč hází kostkami a pomocí obrázků, které vyšly, vytváří vlastní příběhy, buď v českém, anebo cizím jazyce;
    • volný čas pro relaxaci – relaxační a deeskalační pomůcky (pomůcky pro zvládání napětí nebo vzteku), např. balóny, měkké míčky, pěnové pálky, stolní boxovací pytel nebo míč umístěný na pružině apod.

    Praktické tipy:

    Psaní reflektivního deníku

    Psaní reflektivního deníku může představovat pro žáky dlouhodobou a smysluplnou aktivitu, ke které je učitel může vést již od útlého věku. Zadání záleží na učiteli a na domluvě s žáky. Může být hodně otevřené: „Piš o čemkoliv, cos v poslední době ve škole zažil a co ses naučil“. Žáci mohou v tomto případě psát také o vztahové rovině s vrstevníky. Zadání může učitel také zkonkretizovat, například: „Jaké otázky tě napadají k tématu (může být téma výuky, ale také připravované zahradní slavnosti apod.)…?“  Deník je možné jednou za čas použít v rámci sdílení celé třídy: „Chce se někdo podělit o některou část / o některé své postřehy zanesené do deníku?“ A může tak sloužit jako podklad pro třídní diskusi a zpětnou vazbu.

    Tiché čtení

    Kotvící aktivitou, na kterou se učitel nemusí předem připravovat, je tiché čtení, kdy žák sahá po vlastní knížce a věnuje se samostatné četbě. Učitel může žákům nabídnout, ať si nosí vlastní knihu, ať napíšou krátký text o tom, co se v knize dozvěděli, a ať doplní vlastní názor na text. Variantou také může být, že učitel dá k dispozici žákům vybranou knihu a ke každé její kapitole má připravené otázky, které žák po přečtení zodpoví: „Jaké postavy se v kapitole vyskytovaly?“ „Jaká postava ti je nejsympatičtější a proč?“ „Jaká postava se ti líbí a v čem ti je podobná?“ „Jak bys chtěl/a, aby příběh pokračoval?“.


    Práce s kotvícími aktivitami může vyžadovat od učitele v některých případech jen minimum příprav, jindy ale systematické rozmýšlení i přípravu. Záleží na každém učiteli, jakým způsobem k těmto aktivitám přistoupí a co od nich očekává. Ať už se učitel rozhodne pro jakýkoliv typ kotvících aktivit, jejich využití mu umožňuje podpořit pozornost, motivaci i aktivitu i těch žáků, kteří mají rychlejší pracovní tempo a mají tedy často úkoly vypracované dříve. Pro ty žáky, kteří pro splnění úkolu potřebují více času, může tento způsob práce zajistit cílenou pozornost učitele a klidné pracovní prostředí ve třídě po celou dobu výuky.

    Sebehodnoticí check-list pro učitele

    V samostatném článku pro vás připravujeme check-list: stručný přehled všech deseti zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou. Check-list využijete jako nástroj pro sebehodnocení, kolegiální hodnocení, během stáží apod. U každé ze zásad označte, do jaké míry ji naplňujete, hodnocení doplňte dalšími postřehy a poznámkami.

    Pro ukázku uvádíme bod check-listu, který se vztahuje k zásadě č. 8: Mám pro žáky připraveny aktivity pro případ, kdy svou práci dokončí dříve než ostatní.

    desatero1 desatero2 desatero3 desatero4 desatero5 desatero6 desatero7 desatero8 desatero9 desatero10 desatero11 desatero12


    Další informace (inspirace, materiály)
       

    Jak na moderní pracovní listy | Zápisník učitele (zapisnikucitele.cz)

    Jednoduchá tvorba pracovních listů třeba pro vzdělávání na dálku (Metodický portál RVP.CZ)

    Tvořivé aplikace pro přípravu (i-sen.cz)

    Hry, kvízy, hry, vzdělávání online: Knihovna Hořice (horice.org)

    Udělátko na pracovní listy – Co jsem vyzkoušela (cojsemvyzkousela.cz)

    Otázky ze čtenářských kostek (zapojmevsechny.cz)

    Aktivity před četbou - při četbě - po četbě (Metodický portál RVP.CZ)

    Jsem hotov. Co teď? (I’m done. Now what? - Anchor Activities) 

    Doporučená literatura k tématu:  

    Cox, S. G. (2008). Differentiated Instruction in the Elementary Classroom. The Education Digest, 73(9), 52–54.

    Kasíková, H., ed. a Straková, J., ed. (2011). Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Karolinum.

    Zdroje:  

    [1]  EDUPLANET21 LLC © (2018). Understanding Anchor Activities and How to Use Them. [online]. Dostupné z https://blog.eduplanet21.com/2018/10/23/understanding-anchor-activities-and-how-to-use-them  [dat. cit. 22. 11. 2022].



    vytisknout článek

    Mohlo by Vás zajímat

    Model hodnocení ve Smysluplné škole
    Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
    Program „Začít spolu“ učí žáky větší samostatnosti a zodpovědnosti
    Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
    VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
    Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.
    Nabídka poradenství v ukrajinštině
    Пропонуємо консультації українською мовою
    Potřebujete konzultaci s odborníkem?
    Napište nám.