Praktické zkušenosti s rozvojem čtenářské pregramotnosti

29.11.2022
Učitel/učitelka
Rodiče

Učitelé i rodiče si často neumí představit, co vše do čtenářské pregramotnosti patří a jak ji rozvíjet. Lenka Kocumová, ředitelka plzeňské mateřské školy, se v textu dělí o dlouhodobé zkušenosti s rozvojem čtenářské pregramotnosti. V textu naleznete praktické tipy, jak do předškolního vzdělávání i volnočasových aktivit zařazovat činnosti nejen pro rozvoj samotné čtenářské pregramotnosti, ale i kognitivních procesů, např. pozornosti a paměti, které s touto oblastí úzce souvisejí.

Obrázek článku

Ilustrační foto | FOTO: Freepik

Rozvíjení předčtenářských dovedností

Mnoho učitelů/učitelek i rodičů předškolních dětí si stále v souvislosti se čtenářskou pregramotností vybaví především práci s knihou. V mateřských školách se ale nenásilným, přirozeným procesem a přístupem učitelů/učitelek rozvíjí u dětí předčtenářské dovednosti, a tím i schopnost jejich aplikace do běžného života. Závazné informace a stěžejní úkoly k uvedené vzdělávací oblasti čerpáme z bohaté nabídky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, doplněné o flexibilitu, fantazii a metodickou zdatnost učitelek mateřské školy. Jednou z našich oblíbených autorek v této oblasti je Eva Koželuhová, jejíž poslední publikaci „Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů“ (Portál, 2022) právě studujeme. [1]

V naší mateřské škole (pozn. autora 54. mateřské škole Plzeň se sportovním zaměřením) se složitému procesu rozvoje znalostí a dovedností potřebných pro budoucí čtení a psaní věnujeme dlouhodobě. Pracuje zde metodička, která má tuto oblast speciálně na starosti a úzce spolupracuje s učitelkami i s rodiči dětí. Přitom velmi často zjišťujeme, že u pojmu čtenářské pregramotnosti některé učitelky a mnozí rodiče tápou a neumí si dostatečně představit, co vše pod tento složitý proces patří, co všechno se na čtenářskou pregramotnost váže a jak uvedenou oblast prakticky rozvíjet. 

Rodina a mateřská škola jsou hlavními prostředími, ve kterých se dítě pohybuje, a spolupráce mezi těmito subjekty by měla být (pro úspěšný rozvoj čtenářské pregramotnosti) standardní záležitostí. Často se nicméně setkáváme s tím, že zájem rodičů o čtení v mateřské škole je velmi podprůměrný. Jen někteří rodiče zjišťují, co například učitelky dětem předčítají. 

Rozvoj slovní zásoby 

S kolegyněmi se shodujeme, že největší pozornost (pro úspěšný rozvoj čtenářské pregramotnosti) je potřeba věnovat rozvoji slovní zásoby. To bývá „bojovým úkolem“ rodičů, aby upevnili slovní zásobu dětí, zejména tu, která se týká běžné komunikace. Mateřská škola je v tomto důležitá, ale druhořadá – role rodičů je tedy při rozvoji slovní zásoby u dětí nezastupitelná. 

Komunikační dovednosti: vyjadřování a porozumění 

V naší mateřské škole jsme se shodly, že cílem bude od počátku rozvíjet, průběžně upevňovat a procvičovat dovednosti související s přípravou na čtení a psaní. Rozumíme tím verbálně komunikovat: umění pojmenovat věci a jevy, kterými je dítě obklopeno, formulovat srozumitelně své pocity a myšlenky, porozumět slovům a výrazům. To jsou společné cíle. 

Na učitelce pak je, jaké formy a metody práce s dětmi využije k tomu, aby si ověřila, že děti pohádce, příběhu nebo jinému slohovému útvaru opravdu rozumí. Dětem nabízíme knihy a encyklopedie do volných her, předčítáme úryvky, zadáváme úkoly k domýšlení příběhů. Děti velmi baví, když vymýšlí jiné verze vyústění příběhu, nebo napravují chování hrdinů… Baví je řešit situace s využitím vlastních nápadů a fantazie. Takové činnosti jsou pro ně zajímavé a pro rozvoj jejich čtenářství důležité. 

Jak zvýšit zájem dětí o četbu?

Velmi často jsem slyšela od učitelek námitky, že knihy jdou v mateřské škole díky moderním technologiím do ústraní, a tím klesá zájem dětí o prohlížení knih a časopisů. 

Zaměřily jsme se tedy ve své práci na celkovou motivaci dětí k budoucímu čtení, a to v oblasti dostatku a správného výběru knih v každé třídě. Oslovily jsme děti a rodiče k donesení vlastních knih z domova a zaměřily se na práci s knihou v oblasti předčítání a následného vyprávění. 

Pokud se jednalo o řízené činnosti, oblíbené dramatizace pohádek jsme doplnily o besedy s herci přímo ve školce po představení a přidaly jsme pravidelný „úklid“ knihovny – třídění knížek na pohádky, příběhy, verše a encyklopedie. 

Řízené činnosti doplňovaly učitelky s dětmi učením se krátkých textů – básní, písní, říkanek, rozpočítadel.  

Z obvyklých metod práce s knihou bych vyzvedla metodu sice náročnou, ale velice zajímavou – a tou je filozofování u knížek. Je to sice časově náročné a pracovat je možné pouze s menší skupinou dětí. Baví však učitelky i děti. (Pozn.: tipy na doporučenou literaturu k technice filozofování u knížek najdou zájemci na konci textu). 


Oblíbená je metoda obrázkového čtení, která ale předpokládá dobré soustředění dítěte a kvalitní slovní zásobu včetně dobrých vyjadřovacích dovedností. (V publikacích s tzv. obrázkovým čtením jsou v textu některá složitější nebo delší slova nahrazena obrázky). (Pozn.: tipy na doporučenou literaturu a pracovní listy k obrázkovému čtení najdou zájemci na konci textu).

Je potřebné připomenout, že v předčtenářské etapě vnímá dítě literární texty především poslechem, prostřednictvím přímého čtení učitelky nebo reprodukovaného přednesu starších dětí a dospělých. Dítě totiž vnímá slyšený text společně s ilustracemi, které mu upřesňují informace a pomáhají mu tak rozvíjet fantazii. Ačkoli mají ilustrace v knize jen doplňkovou informaci, tak hrají velkou roli v každé dětské knize, a to především v předčtenářském věku.

Rozvoj kognitivních procesů u dětí

Nezastupitelnou roli v oblasti čtenářské pregramotnosti má cílený rozvoj kognitivních (poznávacích) procesů (vnímání, paměť, pozornost, učení, myšlení, řeč, představivost, fantazie aj.), které  významněrozvíjejí jak předčtenářské, tak čtenářské dovednosti dítěte.  

Konkrétní kognitivní procesy, které jsou  důležité pro budoucí čtení, přirozeně rozvíjejí učitelky v každé mateřské škole. Ať je to zraková, sluchová, hmatová percepce a rozlišování, nebo prostorová a časová orientace, myšlení, pozornost, představivost a fantazie nebo motorika a grafomotorika, řeč s komunikačními dovednostmi. V naší mateřské škole jsme se více ve spolupráci s rodiči zaměřili na rozvoj paměti a pozornosti u dětí.

Podle Tomáškové (2015, s. 87): „Paměť je proces zapamatování, uchovávání a znovu vybavování psychických zážitků a motorických úkonů.“ [2] Zážitky, které během života prožijeme, stále uplatňujeme. Paměť je velmi významná z hlediska získávání nových vědomostí, návyků a dovedností. Závisí na ní také rychlost a kvalita učení a vykonávání veškerých činností. Je důležité ji rozvíjet po celý život, nejen v předškolním věku, protože proces čtení a učení stojí na paměťových funkcích, zejména na vybavování paměťového materiálu. 

Aby se dítě naučilo písmeno, potřebuje si zapamatovat jeho tiskací i psací podobu, také pohyb při psaní a zvukovou stránku hlásky. Pak teprve může jednak rozeznat (a číst) jednotlivá slova, jednak převést čtený či slyšený text do písemné podoby. Je potřeba dodat, že paměť je tedy důležitá nejen pro samotný nácvik čtení, ale také pro (pozdější) vybavení paměťového materiálu pomocí hledání  a nalézání různých vztahů a souvislostí v textu, který dítě čte nebo který mu je předčítán. 

Možná by se mohlo zdát, že činnosti, které s dětmi ve vztahu ke čtenářské pregramotnosti provádíme, snad ani se samotným čtením nesouvisí. Opak je pravdou, jsou velmi důležité a v přípravě na čtení v souvislosti s rozvojem čtenářské gramotnosti neopomenutelné. Než může nastat samotný proces čtení, je nutné cíleně a dostatečně rozvíjet právě paměť dítěte. Naše zkušenost ukazuje, že se paměť v předškolním věku rychle rozvíjí, dítě si snadno zapamatuje i mnoho podnětů. S dětmi tedy hodně komunikujeme, při každé příležitosti jim vyprávíme, čteme, reprodukujeme, často zařazujeme nová říkadla, básničky a často se k nim vracíme. Hrajeme hry a děláme činnosti, které jsou pro děti zajímavé: Často zařazované jsou Kimovy hry, vyprávění zážitků z vycházky, popisování (právě prošlé) cesty, obrázků, hraní pohybových pohádek. Oblíbené jsou hry typu „Co se ve třídě změnilo“.

Paměť tedy rozvíjíme v každé činnosti, ovšem s vědomím toho, že pokud si má dítě něco zapamatovat, musí nejprve dané věci rozumět, získat k ní určitý vztah – a také pochopit, proč je pro něj daná věc k zapamatování důležitá.

Pozornost je zaměření vědomí na určitý podnět, děj nebo cíl. Je důležité vědět, že kapacita pozornosti u jedince je omezená. Dle Hartla a Hartlové (2009, s. 446) „Zpracování většiny informací probíhá většinou nevědomě automaticky, pokud jim člověk nevěnuje speciální pozornost; člověk si běžně neuvědomuje senzorické vlastnosti podnětů či to, co je obsahem pracovní paměti, pokud není požádán, aby je identifikoval.“ [3] Pokud by tomu tak nebylo, bylo by vědomí (tedy obsah mysli, který si zvládneme vybavit) zahlceno přívalem podnětů, jakými jsou například teplo, světlo, nejrůznější zvuky, proměnlivá stimulace ze svalů, a především z mentální aktivity. To by vedlo k totálnímu vnitřnímu chaosu. K cílenému rozvíjení záměrné pozornosti (tzn. koncentraci) předškolních dětí dochází ve spojitosti s dozráváním centrální nervové soustavy. Záměrná pozornost se formuje díky činnostem, typickým pro předškolní dětí, jako jsou hry apod. 

Uvádím několik základních oblastí, na které se při plánování v naší mateřské škole zaměřujeme:

Pochopení principu čtení 
  • Učitelka při čtení ukazuje dětem prstem text při čtení a současně ilustrace, také směr čtení.
  • Představí autora a ilustrátora knihy.
  • Seznámí s jazykem (staročeština, spisovná, nářečí, hovorová, cizí jazyky).
Rozvoj fonologického uvědomění
  • Rozklad věty na slova a naopak, používáme jako názornou pomůcku kostky (pozn. Vhodné pomůcky najdete v seznamu doporučených tipů pod textem).
  • Rozklad slov na slabiky a naopak, stejné slabiky ve slově, tvorba slov z přeházených slabik, rozpočítadla.
  • Rozklad slov na hlásky, slovní kopaná.
  • Poznat rým (říkadla, básně, pranostiky), vytvořit rým.
  • Opakování pěti nesouvisejících slov, opakování smysluplné věty složené z pěti slov, tvoření vět z předem daných slov, doplňování vět, synonyma – antonyma – homonyma.
Probouzení zájmu o knihu
  • Četba na pokračování, kniha dle zájmu dětí.
  • Četba jako motivace k tématům.
  • Vymýšlení osudů hrdinů z knih, vlastní ilustrace, návrhy na obaly knih.
  • Individuální předčítání při hrách, čtení herních pravidel.
  • Výstavky knížek pro děti a čtení s rodiči či s prarodiči, informace rodičům, kterou knihu právě čteme, návštěvy knihoven.
  • Luštění úkolů v dětských časopisech, komiksy.
Zrakové vnímání
  • Podporování poznávání některých písmen, číslic – kreslení do písku, obtiskování.
  • Poznávání svého jména v psané podobě.
  • Třídění obrázků, hledání shod a rozdílů, společenské hry, skládanky, puzzle, vytváření pojmů, písmenkové pexeso, těstovinová písmenka, skládání řady zleva doprava.
  • Pozorování nápisů na budovách, ve výlohách.
  • Přiřazování písmen k obrázkům (k – kočka), poznávání písmen hmatem, dokreslování písmen, hry s písmeny (co svým tvarem připomíná, mandala z písmen).
  • Vyhledávání zadaného písmene mezi ostatními, v textu.
Sluchová diferenciace a paměť
  • Krátké x dlouhé samohlásky (grafické znázornění hlásek pomocí sestavy teček a čárek; vyťukání hlásek nebo zapískání na píšťalku). 
  • Rozlišování zvukově podobných hlásek (pes – les).
  • Rozlišování hlásek měnících význam slova (myška – miska, ubývá – uhýbá).
  • Zapamatování si: krátký text, hlásky, slabiky, slova, věty.
  • K textu přidat slovo a zopakovat ho. Příklad: „Šla babička do městečka, koupila tam dvě jablíčka“. Postupně přidávat další slova, např. „chleba, máslo, mléko, mrkev“. Větu je potřeba vždy celou zopakovat znovu s každým dalším slovem.
  • Rozpoznat chybně utvořenou větu. Příklad: „Myš utíkal za kočka“. Vymýšlet legrační věty.
  • Reakce na slovo, porozumět a reagovat.
  • Zapamatování melodie, zkusit složit písničku, popěvek a naučit ho druhé.
Komunikační dovednosti
  • Vyprávění a vedení rozhovorů, s důrazem na dialog a vzájemné naslouchání, soustředit se na toho, kdo mluví (témata rodina, sport, řemesla, zážitky, vzpomínky, pocity).
  • Popis jevů, obrázků, dějů, objektů.
  • Rozhodování o pravdivosti tvrzení. Příklad: „Je pravda, že je citron sladký?“.
  • Srozumitelně vyjádřit myšlenku, správně formulovat otázku, zkoušet smysluplně odpovědět.
  • Řešení úkolů ve skupině, schopnost dohodnout se, zkoušet využít jednoho mluvčího ve skupině.
  • Zkoušet prezentovat úvahy, postřehy...
  • Zkoušet výrazně zpívat, ale nekřičet.
  • Posílat vyřizovat vzkazy, různé zprávy, nechat dítě zařídit nějakou drobnost, nechat jej vyprávět, jak se mu to podařilo.
  • Komunikace beze slov, gesta, mimika, nechat hádat, o co jde.
  • Zkoušet vyjádřit svou představu slovy. Příklad: „Chtěl bych…, přeji si…, co kdyby…, na co myslím?“.
  • Prohlížení a společný rozhovor nad fotografiemi – z dovolených, ze společných zážitků ve školce, ze slavností, vycházek, dílen s rodiči, také ze svého dětství apod.
Jazykové a řečové dovednosti
  • Pravidelná, zábavná gymnastika mluvidel (v naší mateřské školy je oblíbená aktivita napíchnutí gumového medvídka na párátko a „omývání“ medvídka jazykem). Hravá motorika mluvidel s vyslovováním těžkých slov – v naší mateřské škole pořádáme soutěž pod názvem Reflektor. Pečlivá výslovnost hlásek – např. úvody k dramatickým hrám na „forbíně“, také role vypravěče. 
  • Cílené rozšiřování slovní zásoby – hra s barvami. Příklad: „Žluté je: slunce, banán, pampeliška, kuřátko, citron“. 
  • Dechové a intonační hry ve hře pod názvem „Řeč zvířat“. Pojmenování jevů a předmětů kolem nás – např. hra „Na průvodce“ – naší školkou, zahradou, kuchyní, parkem. 
  • Cvičení artikulace – využíváme písně, říkadla, spojujeme s pohybem, vytleskáváním i ve dvojici. Oblíbená je hra „Říkej po mně“, nebo „Řekni to jinak“.
  • Využíváme také negace – „Hurá, půjdeme do ZOO!“ – „Dívat se na zvířata mne nebaví…“ – a zkoušet se vzájemně přesvědčit, nebo shodu vyjednat.
  • Hledání, co k sobě patří a proč, či něco zkoušet říct jinak.
Pokud jste příspěvek dočetli až sem a říkáte si „nic nového pod sluncem“, můžete být spokojeni. Práci v oblasti čtenářské pregramotnosti dětí odvádíte opravdu dobrou. 


Doporučená literatura a hry pro zájemce:

Centrum filozofie pro děti. (2022). Co je Filozofie pro děti. [online]. České Budějovice: Projekt „Filozofie pro děti” při Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dostupné z: http://www.p4c.cz/index.php?s=o-projekt.

Černý, J., Havel, J. a Propperová, M. (2002). Obrázkové čtení. 1. vyd. Praha: Albatros. 

Dudek, A. (2000). Šel zajíček brázdou: obrázkové čtení pro malé děti. Vyd. 1. Ostrava: Librex.

Muchová, L., Procházka, M. (nedatováno). Filozofujeme s dětmi. [online]. České Budějovice: Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: KA1.10_Filozofie.pdf (jcu.cz). 

O'Connor. R. Hra Příběhy z kostek - Rory's Story Cubes: Klasik. Stolní hra vhodná pro děti od 6ti let.  Belfast: Hub Games. 

Porebská, H. (2010). První obrázkové čtení. V Praze: XYZ.

Ševčíková, M. (2016). Filozofie pro děti s myšlenkou. [online]. Bakalářská práce. České Budějovice: Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Dostupné z: Filozofie pro děti s myšlenkou_bakalářská práce.pdf (theses.cz).

YouTube. (2013). O Filozofii pro děti. L. Muchová, T. Machula, I. Stuchlíková a S. Jindrová o pedagogickém programu Filozofie pro děti. [online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GwYOOVcjgko.


Bc. Lenka Kocumová 

Lenka Kocumová_profilové foto

FOTO: Archiv Lenky Kocumové

Bc. Lenka Kocumová je ředitelka osmitřídní 54. mateřské školy Plzeň se sportovním zaměřením. Dále působí jako odborná lektorka dalšího vzdělávání dospělých, Krajská konzultantka projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) při Národním pedagogickém institutu České republiky a jako speciální pedagog-etoped. Má za sebou 50 let pedagogické praxe.


Tento text byl převzat s laskavým svolením redakce časopisu Informatorium 3-8, vydaného 5. října 2022. Text prošel editační úpravou.


Zdroje:

[1] Koželuhová, E (2022). Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů. Vydání první. Praha: Portál.

[2] Tomášková, I. (2015). Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál.

[3] Hartl, P. a Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál. 



Mohlo by Vás zajímat

Evidence dokumentů o žákovi – praktické tipy pro asistenta pedagoga II.

Sdílená evidence dokumentů o žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami má své výhody. Inspirujte se konkrétními tipy a praktickými ukázkami záznamů asistenta pedagoga a dalších pedagogických pracovníků.

Metodické vedení asistenta pedagoga

Jak na to, aby učitel s asistentem tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky nastavení spolupráce asistenta a pedagoga. Seriál připravujeme ve spolupráci se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na práci asistenta pedagoga. Ve třetím textu seriálu se zaměříme na metodické vedení asistentů pedagoga. Možnost odborného poradenství, konzultací a samostudia hraje velkou roli.

Evidence dokumentů o žákovi – praktické tipy pro asistenta pedagoga I.

Sdílení podstatných informací mezi pedagogy je ve vzdělávání všech žáků, a zejména pak žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nezbytností. Včasné předávání všech potřebných informací působí i preventivně a pomáhá předcházet obtížím ve vzdělávání a výchově žáka. Zjistěte, čeho může asistent pedagoga dosáhnout efektivní evidencí dokumentů o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zobrazit další články