Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Zavedení distanční výuky v základních školách ve školním roce 2019/20 zastihlo většinu škol nepřipravených, jen málokdo věděl, jak na úrovni základního vzdělávání distanční výuku žáků organizovat, a jen málokdo věděl, jak do této formy výuky smysluplně zapojit asistenty pedagoga. Mnohé školy na tuto výzvu ale reagovaly velmi pružně, vyzkoušely různé formy zapojení asistentů, a protože se distanční výuka zčásti protáhla i do školního roku 2020/21, měly školy možnost získat celou řadu pozitivních zkušeností v této oblasti. V následujícím textu si proto pojďme shrnout, jak by mělo/mohlo vypadat zapojení asistentů do distanční výuky žáků základních škol v podobě, která by odpovídala legislativnímu pojetí profese asistenta pedagoga a zároveň i reflektovala dosavadní dobrou praxi vybraných škol.

1. Podpora žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) 

I v době distanční výuky platí, že hlavním smyslem práce asistenta má být podpora výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ve školách hlavního vzdělávacího proudu je pozice asistenta pedagoga (v souladu s § 16 školského zákona) zřizována jako podpůrné opatření ve vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, který má na poskytování daného podpůrného opatření dle zákona právo (!), asistent pedagoga by tedy i po zavedení distanční výuky měl být tomuto žákovi nadále k dispozici. Tohoto lze dosáhnout například účastí asistenta pedagoga na online výuce – v některých osvědčených případech byl asistent pedagoga například zapojený do online hodiny, kde mohl sledovat průběh výuky, po skončení hodiny ale i nadále zůstal společně se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami připojený v online prostředí, a poté co se ostatní žáci a učitel z hodiny odhlásili, asistent individuálně s žákem procvičil a doplnil to, co žák v hodině nestihl. Některým školám se pak dále také osvědčila individuální podpora asistenta pedagoga u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami formou osobního kontaktu – například v podobě hodiny individuálního doučování ve škole, nebo (podle aktuálních možností) třeba i v rodině žáka.

Pokud jde o osobní kontakt asistenta pedagoga se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami v mimoškolním prostředí, například v rodině, je samozřejmě vždy potřeba zohlednit aktuální hygienická a epidemiologická opatření. Na druhou stranu, z hlediska pracovního zapojení asistenta pedagoga je vhodné připomenout, že i aktuálně platná verze vyhlášky (č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných) s takovým zapojením asistentů pedagoga počítá.

Konkrétně na čtvrtém stupni podpůrných opatření u pozice asistenta pedagoga vyhláška uvádí, že: „Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou.“ (příloha 1, bod IV.5.1A)

2. Podpora učitele při přípravě výukových materiálů a vyhodnocování úkolů

Stejně jako v době běžné prezenční výuky i při distančním vyučování může být asistent učiteli oporou při přípravě různých pracovních listů a jiných výukových materiálů, pomáhat pak může i při vyhodnocování úkolů vyplněných a odevzdaných žáky. Platí tady ale několik důležitých pravidel:

1. Asistent vzhledem k nižší kvalifikaci vytváří výukové materiály na základě pokynů učitele. Základní zadání by tedy vždy mělo přijít od učitele, asistent ale může pomoci s jeho rozpracováním (např. učitel zadá vyjmenovaná slova, která se budou procvičovat, a asistent k nim do pracovního listu vyhledá a nakopíruje z internetu ilustrativní obrázky).

2. Asistent může pomáhat i s přípravou pracovních listů pro ostatní žáky třídy, tedy nejen pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, smyslem této pomoci by ale primárně mělo být to, aby učitel měl více času na přípravu materiálů pro žáka s postižením/znevýhodněním.

3. Při hodnocení prací žáků by asistent měl pomáhat jen tam, kde si je se správností odpovědí jist (případně může od učitele dostat klíč k řešení daných úloh), a učitel by měl být vždy informován o správnosti / míře chybovosti v pracích jednotlivých žáků.

3. Podpora výuky „ostatních“ žáků ve třídě 

I za běžných okolností, tj. při prezenční výuce, platí, že asistent pedagoga by měl učiteli pomáhat i s výukou žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb (byť hlavním smyslem této pomoci je to, aby učitel pak sám měl více času na práci se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami). V distanční výuce je zapojení asistenta pedagoga do práce s „ostatními“ žáky třídy důležité dvojnásob, protože řada jinak „běžných“ žáků při zavedení distanční výuky zaostává za průměrem třídy. Zejména je pomoc asistenta pedagoga nutná u žáků, kteří zůstávají offline, a u žáků, kteří v domácím prostředí nemají potřebnou podporu ve vzdělávání.

U offline žáků asistent může pomoci se zprovozněním potřebných aplikací – například tím, že dojde do rodiny, pomůže žákovi nainstalovat výukovou aplikaci a informuje rodiče o způsobu používání aplikace; v rodinách, kde není potřebné vybavení nebo internetové připojení, asistenti alespoň doručují do rodiny výukové materiály v písemné podobě. U žáků, kteří nemají doma potřebnou podporu ve vzdělávání (například proto, že jejich rodiče sami látku neumí nebo nemají čas na plnění školních úkolů), asistenti mohou do určité míry zastoupit podporu rodičů a zajistit žákům potřebné doučování, ať už v online formě nebo i (je-li to možné) osobně.  

4. Samostatné studium a přípravné práce ve škole

Samostatné studium a pomoc s organizačními pracemi ve škole by ani v době distanční výuky neměly představovat hlavní pracovní náplň asistenta pedagoga, využívají se spíše pro doplnění tam, kde v hodinovém rozsahu úvazku asistenta pedagoga zůstane několik hodin volných.

V případě, že asistent má splněné všechny ostatní potřebné aktivity v rámci své přímé i nepřímé pedagogické činnosti, a i tak mu v daném týdnu zbývá ještě několik volných hodin, je vhodné investovat tyto hodiny do samostatného studia – asistent si může například vypůjčit odbornou publikaci ze školní knihovny nebo si stáhnout nějaký zajímavý informační zdroj z webu (www.asistentpedagoga.cz, www.inkluze.upol.cz, www.varianty.cz, https://zapojmevsechny.cz/kategorie/detail/asistent-pedagoga ad.) a rozšířit si své znalosti v oblasti práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Obdobně pak může jako doplňková činnost pro smysluplné využití zbývajících hodin z úvazku posloužit třeba zapojení asistenta do úprav informačních vývěsek a nástěnek ve škole apod.

5. Ostatní formy zapojení asistenta pedagoga 

Kromě výše uvedených aktivit se v uplynulých dvou letech osvědčilo zapojení asistentů také do širší organizace výuky – například když probíhala online výuka, ale několik vybraných žáků bylo zároveň vzděláváno osobně ve škole, asistent pomáhal učitelům se vzájemným střídáním (když učitel učil online, asistent se věnoval prezenčně přítomným žákům, a naopak, když se učitel věnoval skupince žáků ve škole, asistent dohlížel nad online prací většiny třídy). Tyto formy zapojení asistentů pedagoga sice zatím nemají dostatečnou oporu v legislativě – do značné míry neodpovídají pojetí asistenta pedagoga jakožto „podpůrného opatření“ ve vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami –, v řadě škol se ale velmi osvědčily (a v řadě škol by bez této pomoci paralelní výuka nebyla vůbec ani možná), proto nezbývá než doufat, že i tyto formy asistentské pomoci se do budoucna podaří nejen organizačně, ale i legislativně v našem školství ukotvit.

Text neprošel editační úpravou.