Ilustrační foto / FOTO: APIV B
Asistenti pedagoga se v posledních letech stále častěji stávají důležitou posilou pedagogických týmů ve školách, pomáhají v práci učitelům, ve výuce podporují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i ostatní žáky. V praxi je ale zřejmé, že jen samotná přítomnost asistenta pedagoga nestačí, je také potřeba dobře nastavit spolupráci mezi asistentem a učitelem, asistentem a žáky, asistentem a rodiči… A jak toho dosáhnout? Jeden z klíčů k úspěchu se nachází hned na začátku asistentské práce, při samotném nástupu asistenta do školy a třídy – asistenta pedagoga je potřeba přiměřeným a správným způsobem představit všem účastníkům vzdělávání, tedy učitelům, žákům i jejich rodičům. Jak na to? Začněme u těch nejdůležitějších, u učitelů.
Třídní učitel často asistenta zná už z přijímacího pohovoru – mnozí ředitelé zvou učitele na přijímací pohovor s asistentem a o jeho přijetí se rozhodují spolu s třídním učitelem. Ostatní učitelé ale asistenta zpravidla neznají, proto je důležité jim ho při nejbližší příležitosti osobně představit. Na počátku školního roku se pro tento účel hodí porada pedagogického sboru během přípravného týdne. Ve školách, které mají s asistenty menší zkušenost, je potřeba vysvětlit učitelům asistentovu roli a zdůraznit, že se nejedná o asistenta vybraného žáka, ale že jde o „jejich“ asistenta, jehož hlavní náplní práce je pomáhat učitelům tak, aby měli více času na práci s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami i ostatními žáky.
I u dětí a žáků je důležité představit nově nastupujícího asistenta hned na počátku první vyučovací hodiny, ve které je asistent přítomen. A úplně zásadní je i zde představit asistenta jako asistenta učitele, nikoli jako asistenta nějakého konkrétního žáka. V tom učitelé často chybují, že asistenta představí dětem jako asistenta k nějakému konkrétnímu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami – to je špatně, protože takový přístup může žáka stigmatizovat (ostatní děti ve třídě můžou mít pocit, že je nějak méněcenný, když potřebuje asistenta) a navíc už od počátku vzbuzuje u dětí chybný dojem, že odteď se tomu jednomu žákovi bude věnovat asistent, zatímco ostatním žákům se bude věnovat i nadále pan učitel.
Správný je postup, ve kterém učitel představí asistenta jako svého pomocníka, který mu bude pomáhat zvládnout všechny práce ve třídě tak, aby on – učitel – měl co nejvíce času na práci se všemi žáky třídy. Ve zjednodušeném modelovém představení paní učitelka řekne: „Tak děti, určitě jste si všimly, že je tu se mnou dnes naše nové posila a má kolegyně, paní asistentka pedagoga, která bude letos pomáhat mně i vám všem tak, abychom se společně zvládly naučit všechnu látku, která nás v tomto školním roce čeká…“
Důležité je, že učitel při tomto představení asistenta pedagoga nepoukazuje na souvislost mezi asistentem a žákem se speciálními vzdělávacími potřebami, ale naopak předem dává na vědomí všem žákům ve třídě, že někdy bude asistent pracovat i s nimi (a díky tomu pak učitel bude mít sám více prostoru na práci s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami).
Ideální je, když se učitel předem domluví s asistentem, jak budou děti asistenta oslovovat a jak ho má tedy i představit – většina škol volí neutrální oslovení „pan asistent / paní asistentka“, některé školy s více rodinnou atmosférou přidávají křestní jméno „pan asistent Tomáš / paní asistentka Radka“. Představení asistenta žákům obvykle zabere jen pár minut, bývá také vhodné, když sám asistent řekne pár vět o sobě, třeba o své předchozí profesi nebo o svých zájmech.
Při úvodním seznámení je rovněž vhodné uvést kompetence asistenta pedagoga ve vztahu k práci s žáky. Je namístě žákům sdělit, že je potřeba asistenta pedagoga respektovat stejně jako učitele, tedy plnit jím zadané pokyny. Pokud učitel tuto informaci poskytne žákům hned při příchodu asistenta, může se tak vyhnout budoucím nedorozuměním, kdy žák, který dobře nechápe roli asistenta ve třídě, odmítá plnit jím zadané úkoly.
Má-li už asistent s učitelem domluvené místo ve třídě, může učitel zmínit i to, kde bude asistent „sedět“, případně v jakých hodinách bude asistent ve třídě přítomný.
Tip:
Tipy na výběr vhodného místa pro asistenta pedagoga najdete v příloze B publikace Z. Němce, K. Šimáčkové-Laurenčíkové a V. Hájkové: Asistent pedagoga v inkluzivní škole.
Obr. 1. Standardní uspořádání třídy – varianta A: Asistent má stálé místo samostatně v lavici před žákem s vysokou potřebou podpůrných/vyrovnávacích opatření, současně má v dosahu i několik dalších žáků s mírnou nebo střední potřebou podpůrných/vyrovnávacích opatření.
Zdroj: NĚMEC, Z., ŠIMÁČKOVÁ-LAURENČÍKOVÁ, K., HÁJKOVÁ, V. (2014). Asistent pedagoga v inkluzivní škole. Praha: Karolinum.
Doporučujeme asistenta a jeho roli rodičům žáka se speciálními vzdělávacími potřebami představit dřív, než asistent do třídy nastoupí. Například na společné schůzce učitele, asistenta, někoho z poradenských pracovníků školy, rodičů žáka a případně i žáka samotného, nejlépe v týdnu před nástupem asistenta do školy.
U rodičů žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je potřeba při představování asistenta a jeho role postupovat zvlášť opatrně. Řada rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se domnívá (i očekává), že v praxi bude asistent pracovat pouze s jejich dítětem. Je proto vhodné si hned zpočátku vyjasnit, že jde o asistenta pedagoga, který bude pomáhat učiteli i s ostatními žáky, a že smyslem jeho práce je podpořit učitele, aby měl na jejich dítě více času.
Pokud by rodiče nechtěli přistoupit na to, že má jít o asistenta pedagoga, který bude pomáhat učiteli i s ostatními žáky třídy, lze odkázat také na vyhlášku o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami č. 27/2016 Sb., § 5, kde je role asistenta podrobně vymezena: Asistent pedagoga „pomáhá jinému pedagogickému pracovníkovi při organizaci a realizaci vzdělávání“ a „pracuje podle potřeby s žáky třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle pokynů jiného pedagogického pracovníka“.
Takové představení asistenta může zajistit třeba třídní učitel, v menších školách ale může s představením asistenta a jeho role pomoci třeba i ředitel školy. Pokud by hrozilo, že rodiče pozici asistenta pedagoga neporozumí, je možné k jeho představení přizvat třeba i školního speciálního pedagoga nebo výchovného poradce – ti by z pozice poradenských pracovníků měli mít o pozici asistenta pedagoga dobrý přehled a měli by být schopní roli asistenta rodičům žáků dobře vysvětit. Na představení asistenta pedagoga rodičům ostatních žáků třídy jsou zpravidla ideální třídní schůzky. Je samozřejmě ideální, když takové představení může proběhnout ještě před nástupem asistenta pedagoga do třídy – to ale většinou není možné, proto se pro představení asistenta využijí první třídní schůzky po jeho nástupu do školy. I rodičům ostatních žáků by měl učitel vysvětlit, že se jedná o asistenta pedagoga, nikoli asistenta nějakého konkrétního žáka. Je také vhodné zdůraznit, že hlavní rolí asistenta je pomáhat učiteli tak, aby se učitel mohl s větší intenzitou věnovat odborné pedagogické práci a individuální podpoře jednotlivých žáků. Rodičům je také často potřeba vysvětlit, že přítomnost žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a přítomnost asistenta pedagoga neznamenají pro třídu žádné zpomalení výuky, naopak, s podporou asistenta pedagoga se učitel nemusí věnovat méně kvalifikovaným úkolům (ty nově zastane asistent) a může se zaměřit na odbornou práci s dětmi, což ve skutečnosti může přispět k zefektivnění výuky pro všechny žáky dané třídy. Hlavním záměrem je tedy vždy představovat asistenta pedagoga jako pracovníka, který bude podporou pro všechny – pro učitele, pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i pro ostatní žáky třídy. Takové představení asistenta je dobrým základem pro správné nastavení jeho práce ve prospěch společného vzdělávání všech žáků.
Text neprošel editační úpravou.
Tip:
Pokud vás téma zaujalo, další informace a užitečné tipy naleznete v textu Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, je-li ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami.
Partnerem této sekce Asistenti pedagoga na Zapojmevšechny.cz je portál www.asistentpedagoga.cz a obecně prospěšná společnost Nová škola.
je speciální pedagog, který sám ve školství začínal na pozici asistenta pedagoga. Přímé práci a poradenství u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnoval více než dvanáct let, v současnosti učí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pro obecně prospěšnou společnost Nová škola lektoruje také kvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga i kurzy určené pro školní sborovny. Je autorem publikace „Asistent pedagoga v inkluzivní škole“ a spoluautorem úspěšného portálu https://www.asistentpedagoga.cz/.
Zaujalo vás téma? Všechny díly seriálu najdete zde:
Vzdělání je výsadou, které se nikdy nedostávalo všem. Úroveň dosaženého vzdělání byla vždy spjata se sociální situací rodiny dítěte a s celkovým postavením ve společnosti. Osvícenství sice přineslo i do našich zemí povinnou docházku, a tedy povinné vzdělávání, přesto nerovnosti v získané úrovni vzdělání i dnes velmi ovlivňuje motivace rodičů a jiné faktory. Přitom děti z národnostních (etnických), ale také jiných menšin, mají mít zajištěno stejné vzdělání na rovnoprávném základě. V předloženém textu se blíž podíváme na téma spravedlivého vzdělávání, rovného přístupu ke vzdělání a souvisejících právních povinností školy, a také na tak zvané afirmativní akce.