Spolupráce asistenta pedagoga a učitele a hodnocení žáků

Jak na to, aby učitel s asistentem tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky nastavení spolupráce asistenta a pedagoga. Seriál připravujeme ve spolupráci se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na práci asistenta pedagoga. V šestém textu se zaměříme na spolupráci asistenta a učitele: společné přípravy, reflexe výuky a rozdělení kompetencí při hodnocení výkonu a chování žáků.

Ke spolupráci asistenta s učitelem se nabízí celá řada metafor: Například z oblasti sportu je to jako jízda na kánoi – učitel je kormidelník vzadu a loď řídí, asistent je „háček“ vepředu a pádluje podle pokynů učitele, společně pak dělají všechno pro to, aby co nejplynuleji a bez nehod dopluli do cíle. Mezi profesemi se pak nabízí třeba srovnání ze zdravotnictví – učitel je lékař a nastavuje léčbu pacienta, asistentka je zdravotní sestra a pomáhá lékaři s jednoduššími ošetřovatelskými úkony, společně pak dělají všechno pro to, aby se pacient co nejdříve zotavil. A tak jako kormidelník potřebuje spolupráci svého háčka a lékař potřebuje spolupráci své zdravotní sestry, tak i učitel potřebuje fungující spolupráci svého asistenta.

Jak ale na to? Jak nastavit spolupráci mezi asistentem a učitelem, aby skutečně fungovala? Jak mohou vypadat společné přípravy a reflexe výuky? A mohou se asistenti ve spolupráci s učitelem zapojit také do hodnocení žáků? Na tyto a několik dalších otázek vám odpoví následující řádky.

Základní pravidla spolupráce mezi asistentem pedagoga a učitelem

Základní parametry spolupráce mezi asistentem a učitelem najdete v předchozím v článku věnovaném náplni práce asistenta pedagoga. Jen krátce pro připomenutí:

1) Učitel by měl vést výuku (včetně individuální výuky u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami), asistent by měl vždy postupovat podle pokynů učitele.

2) Učitel by měl respektovat nižší kvalifikaci asistenta pedagoga a nezadávat mu práci, která vyžaduje vyšší učitelskou odbornost (výklad nové látky, zpracování individuálních plánů atd.).

3) Asistent je asistentem učitele, nikoli asistentem žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – učitel by měl asistentovi zadávat i práci s ostatními žáky ve třídě a sám se díky této asistentově podpoře více věnovat žákovi se SVP.

Společná příprava asistenta pedagoga a učitele

V ideálním případě je to tak, že se asistent s učitelem nad přípravou scházejí buď den předem, v době po vyučování, anebo v den plánované výuky ráno, před zahájením vyučování. Při přípravě má hlavní slovo učitel, který asistenta instruuje, jaké formy podpory ve vyučovacích hodinách od asistenta očekává. Důkladnost přípravy se pak samozřejmě liší hodinu od hodiny – na některou vyučovací hodinu je potřeba připravit se podrobněji, na jiné vyučovací hodiny stačí říci si pár slov anebo třeba není potřeba připravovat se vůbec (to když hodina probíhá v nějaké už navyklé rutině).

Technicky může být společná příprava asistenta a učitele zaznamenána v jednoduché tabulce se čtyřmi sloupci pro: 1) časové vymezení, 2) činnost učitele, 3) činnost asistenta, 4) činnost žáků – viz obrázek (Němec, 2016, str. 11).


tabulka_ZN

Takto rozvržené schéma je součástí jednoduchého formuláře pro přípravy asistenta a učitele, který je uvedený v publikaci od Nové školy, o. p. s. (odkaz na tuto publikaci, ve které je nejen formulář, ale i několik ukázkových vyplnění od učitelů a asistentů z praxe, najdete v seznamu zdrojů).

Výše uvedená příprava na hodinu je v praxi reálná spíše u asistentů pedagoga pracujících na prvním stupni základních škol, tedy u asistentů, kteří většinu doby spolupracují s jedním učitelem a mají i možnost se s tímto učitelem podrobněji připravovat. Na druhém stupni základních škol a na školách středních je situace pochopitelně složitější, asistent tam pracuje s větším počtem učitelů a nemá možnost se s každým z těchto učitelů nějak podrobněji připravovat. V takovém případě jsou vhodná alespoň dvě drobná opatření:

  1. Aby byl asistent k dispozici učitelům alespoň pár minut před zahájením výuky. V praxi to vypadá tak, že asistent přichází do třídy už pár minut před „zvoněním“ a učitel, pokud potřebuje asistentovi předat nějaké instrukce na následující vyučovací hodinu, má možnost přijít také pár minut před začátkem hodiny a asistentovi potřebné informace alespoň ve stručnosti předat.

  2. Aby asistent alespoň jednou za čas, dejme tomu jednou za měsíc, kontaktoval ty vybrané učitele, v jejichž předmětech má „jeho“ žák (tj. žák se speciálními vzdělávacími potřebami) největší problémy, a prodiskutoval s nimi, jestli je potřeba podporu žáka v průběhu vyučovacích hodin nějak upravovat.

Kromě standardní výuky v základních školách se s asistenty pedagoga v posledních letech stále častěji setkáte i v prostředí školních družin nebo mateřských škol – tam je hledání prostoru pro společné přípravy obvykle věcí individuální dohody, plánované aktivity nejsou limitované rozsahem vyučovacích hodin, tedy i formát příprav může být více flexibilní. V mateřských školách lze pro společnou přípravu asistenta pedagoga s učitelem využít dobu po obědě, kdy děti spí nebo odpočívají, ve školní družině je vhodné pro společné přípravy využít čas v době před zahájením provozu družiny nebo naopak po odchodu žáků z družiny domů.

Společné hodnocení a zpětná vazba

Kromě příprav je důležitou součástí spolupráce mezi asistentem a učitelem také společná reflexe průběhu výuky. K takové reflexi může docházet třeba hned po skončení vyučovací hodiny nebo po skončení vyučování, případně následující pracovní den – záleží na tom, kdy zrovna asistent a učitel najdou ke zhodnocení spolupráce čas (a nemusí jít o nějaké dlouhé diskuse, mnohdy k reflexi stačí pár minut).

Co je ovšem pro takovou reflexi spolupráce mezi asistentem a učitelem důležité, je vzájemné důvěra. Hlavně učitel, z pozice nadřízené autority, by se měl snažit o to, aby mezi ním a asistentem panovala otevřená a přátelská kolegiální atmosféra, ve které bude pro oba pracovníky možné sdělit si navzájem i konstruktivní kritiku bez toho, aby se tato kritika někoho osobně dotkla. Tak jako všude v pomáhajících profesích, i tady je důležitý pozitivní a podporující vztah mezi oběma pracovníky.

V některých případech, zejména když spolupráce učitele a asistenta nefunguje zcela optimálně, pomáhá při reflexi i přítomnost školního speciálního pedagoga (nebo školního psychologa), který může nabídnout jiný pohled na průběh výuky a s odstupem ohodnotit, co se ve spolupráci učitele a asistenta daří a co je ještě potřeba zlepšovat.

Asistent pedagoga a hodnocení výkonu žáků se SVP

Hodnocení žáků je ve spolupráci mezi asistentem pedagoga a učitelem důležitým tématem, ve kterém panuje řada nejasností. Mnohdy se asistenti, učitelé nebo i rodiče žáků ptají, jestli asistent pedagoga může dávat žákovi známky – tady je ale odpověď záporná, ve většině případů toto asistent dělat nemůže. Obecně vycházíme z předpokladu, že hodnocení výkonu žáka je poměrně hodně odborně náročná činnost, na kterou je kvalifikovaný pouze učitel. Díky dlouhodobému studiu na pedagogické fakultě by učitel měl umět správně ohodnotit výkon žáka; naproti tomu asistent, který má kvalifikaci jen z krátkodobého kurzu, správně ohodnotit výkon žáka neumí. Samostatně by hodnotit výkon žáka asistenti tedy neměli.

Nicméně určitě může asistent při hodnocení výkonu žáka učiteli pomoci. Například u nějakého jednoduchého testu, u kterého existuje klíč se správnými odpověďmi, může asistent pomoci učiteli s opravou testu (i tak ale učitel pak zadává známky). U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami asistent může například z vlastního pohledu popsat učiteli pokrok a výkon žáka, ovšem i zde pak učitel rozhoduje o tom, jaké hodnocení za tento pokrok a výkon žák dostane.

Asistent pedagoga a hodnocení chování žáků se SVP

I při hodnocení chování žáků platí totéž, co bylo výše řečeno k hodnocení výkonu žáků – i tady má mít rozhodující slovo učitel, který je k posouzení chování žáka více kvalifikovaný. Asistent ale může poskytnout podklady, popsat chování žáka v době, kdy učitel nebyl přítomen, nabídnout svůj pohled na chování žáka.

Někdy pedagogičtí pracovníci nebo i rodiče žáků nemají jasno v tom, zda asistent pedagoga může sám například napsat žákovi poznámku za nevhodné chování – v této otázce se nabízejí pro praxi dvě možná řešení:

1) Poznámky bude psát žákům výhradně učitel, asistent pouze sdělí svůj názor učiteli.

2) Po vzájemné dohodě bude někdy poznámky psát i asistent – protože ale i za takové poznámky ručí svou odbornou autoritou učitel, bude asistent psát poznámky pouze s vědomím a se souhlasem učitele.

Text neprošel editační úpravou.

Partnerem této sekce Asistenti pedagoga na Zapojmevšechny.cz je portál www.asistentpedagoga.cz  a obecně prospěšná společnost Nová škola.

PhDr. Zbyněk Němec,Ph.D.

Zbyněk Němec. Zdroj  APIV-B.

je speciální pedagog, který sám ve školství začínal na pozici asistenta pedagoga. Přímé práci a poradenství u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnoval více než dvanáct let, v současnosti učí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pro obecně prospěšnou společnost Nová škola lektoruje také kvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga i kurzy určené pro školní sborovny. Je autorem publikace „Asistent pedagoga v inkluzivní škole“ a spoluautorem úspěšného portálu https://www.asistentpedagoga.cz/.

Zdroje:

NĚMEC, Zbyněk. Společné přípravy a konzultace jako klíč k úspěšné spolupráci asistenta s učitelem. Praha: Nová škola, o.p.s., 2016. ISBN 978-80-905807-3-2. Dostupné z: http://www.novaskolaops.cz/spolecne-pripravy-a-konzultace-jako-klic-k-uspesne-spolupraci-asistenta-s-ucitelem



vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.