Nastavení kritérií kvality práce asistenta pedagoga

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky k nastavení jejich spolupráce. Připravujeme je se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na téma práce asistenta pedagoga. V sedmém článku vám nabídneme užitečný návod k nastavení kritérií kvality asistentovy práce ve vztahu k žákovi, k výuce a ke spolupráci s učitelem.

Kritéria kvality práce asistenta pedagoga jsou poměrně složitým tématem – u každého asistenta může totiž kvalitní výkon profese znamenat něco trochu jiného. Jinak vypadá práce asistentů pedagoga v mateřské nebo základní škole, jiná je práce asistentů u žáků s těžkým zdravotním postižením a u žáků se sociálním znevýhodněním, řadu odlišností najdeme v práci asistentů ve školách hlavního vzdělávacího proudu a ve školách speciálních. A tak jak se liší povaha práce asistentů, může se odlišovat i pohled na nastavení kritérií kvality jejich činnosti.

V následujícím článku jsou kritéria kvality práce asistenta pedagoga promítnuta do deseti základních otázek. Otázky jsou formulovány vždy tak, aby žádoucí odpověď byla kladná – pokud si čtenář při posuzování kvality práce asistenta pedagoga odpoví na otázku „ano“, je pravděpodobné, že práce asistenta je v dané oblasti nastavena správně a její kvalita je vysoká. A naopak, u otázek, na které si čtenář odpoví „ne“, je ke zvážení, zda by práce asistenta v dané oblasti nemohla být nastavena lépe a vést k větší kvalitě poskytované podpory.

V praxi také platí, že kvalita práce asistenta pedagoga zdaleka nezáleží jen na samotném asistentovi, ale i na učiteli (který práci asistentovi zadává), na řediteli školy (který asistentovi pro práci vytváří podmínky) a na poradenských pracovnících (kteří asistenta při práci metodicky vedou). V následujících návodných otázkách tedy nejde jen o kritéria posuzující, jestli asistent vykonává svou práci dobře, ale o kritéria celého nastavení pozice asistenta pedagoga ve škole.

Klást si uvedené otázky (a tedy hodnotit nastavení práce asistenta pedagoga) může kdokoli, kdo se na nastavení práce asistenta pedagoga podílí, tedy jak samotný asistent, tak i učitel, pracovník školního poradenského pracoviště nebo ředitel školy. Pokud by se jednotliví pracovníci v odpovědích na dílčí otázky neshodli, bude jejich společným úkolem prodiskutovat, proč nedošli ke shodě, a navzájem si vysvětlit, kde jsou v jejich odpovědích rozpory.



Posuzování kvality práce asistenta pedagoga ve vztahu k žákovi

První čtyři otázky sledují kvalitu nastavení asistentovy činnosti směrem k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami.

1. Je asistent obeznámený s charakterem speciálních vzdělávacích potřeb podporovaných žáků? Zná jejich individuální plány?

Aby asistent pedagoga mohl poskytovat žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami skutečně kvalitní podporu, měl by být v maximální možné míře seznámený s charakterem znevýhodnění a s potřebami tohoto žáka. Co nejvíce informací o žákovi by asistentovi měl poskytnout učitel, školní speciální pedagog nebo výchovný poradce, další potřebné informace by měl asistent průběžně získávat v kontaktu s rodiči žáka. Asistent by měl být také dobře seznámený se zprávami z poradenských zařízení a se vzdělávacími plány žáka – ať už jde o individuální vzdělávací plán (IVP), nebo plán pedagogické podpory (PLPP).

2. Soustředí se podpora asistenta pedagoga výhradně jen na činnosti, které by žák se speciálními vzdělávacími potřebami nemohl zvládnout sám?

Kvalitní práce asistenta pedagoga by nikdy neměla zasahovat do těch činností, které žák může zvládnout sám. Je pravda, že u některých žáků může být obtížné zjistit, v čem ještě potřebují podporu a co už zvládají sami – v těchto případech by asistentovi měli pomoci s identifikací hranic potřebné podpory učitelé a poradenští pracovníci. Smyslem práce asistenta pedagoga je pomáhat žákovi jen s tím, co se sám žák teprve učí, anebo s tím, co v důsledku svého postižení prokazatelně sám nezvládne. (Zejména žáci s těžšími formami zdravotního postižení mají často své specifické limity v různých oblastech školních činností, eventuálně i v sebeobsluze – tam je pomoc asistenta pedagoga samozřejmě na místě. Ani u těchto žáků by ale pomoc asistenta neměla zasahovat do aktivit, které jsou pro žáka, byť s obtížemi, zvladatelné.)

3. Je práce asistenta pedagoga nastavena tak, aby v dlouhodobém horizontu vedla ke snižování podpory žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?

Základním úkolem asistenta pedagoga by mělo být vždy to, aby žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vedl k co nejvyšší míře samostatnosti. (Jakkoli je samozřejmě jasné, že žáci s těžšími formami handicapů nemohou nikdy dosáhnout absolutní samostatnosti a vždy budou potřebovat alespoň minimální podporu.) Skutečně kvalitní nastavení práce asistenta pedagoga tak vede k postupnému zvyšování samostatnosti žáka a ke snižování závislosti žáka na pomoci asistenta.

4. Účastní se asistent pedagoga programů dalšího vzdělávání zaměřených na specifika podpory žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?

Tím se tak trochu vracíme k první otázce – aby asistent pedagoga mohl poskytovat žákovi kvalitní podporu, musí znát jeho možnosti a potřeby. Zároveň je potřeba počítat s tím, že většina asistentů nastupuje do profese s jen minimálním pedagogickým vzděláním získaným ve formě krátkodobého kurzu, a že tedy nemohou mít hned po nástupu do zaměstnání všechny potřebné informace o potřebách žáka. Proto je nutné, aby asistenti měli přístup ke kurzům dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a jejich prostřednictvím si průběžně zvyšovali znalosti o speciálních vzdělávacích potřebách podporovaných žáků.



Posuzování kvality práce asistenta pedagoga ve vztahu k výuce

Další tři otázky směřují k posouzení nastavení kvality práce asistenta pedagoga v oblasti výuky.

5. Směřuje práce asistenta k tomu, aby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami byla v maximální možné míře zajištěna podpora učitele?

Ve srovnání s učiteli mají asistenti pedagoga téměř vždy daleko nižší pedagogickou kvalifikaci, i proto tedy asistent nikdy nemůže učitele ve vzdělávání žáků se speciálními potřebami adekvátně zastoupit. V praxi je nutné trvat na tom, že (ve srovnání s učitelem) méně kvalifikovaný asistent nemůže sám vést výuku žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, primární rolí asistenta je postupovat podle pokynů učitele. Profese asistenta pedagoga je tak od základu koncipována tak, aby díky asistentově pomoci sám učitel měl více času na přímou práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

6. Je asistent v přiměřené míře zapojený i do práce s ostatními žáky ve třídě?

V souvislosti s předchozí otázkou platí, že asistent pedagoga by měl být zapojen nejen do práce se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i do práce s ostatními žáky ve třídě. Při práci s ostatními žáky třídy asistent například dohlíží nad samostatnou nebo skupinovou prací těchto žáků, event. s nimi může procvičovat již osvojenou látku formou jednoduchých cvičení zadaných učitelem. Kvalitní nastavení práce asistenta pedagoga, který se podle potřeb učitele věnuje i ostatním žákům ve třídě, by tak mělo učiteli pomoci získat větší prostor pro individuální podporu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. (Byť samozřejmě platí, že rozsah práce s ostatními žáky třídy bude u jednotlivých asistentů různý – například u asistenta u žáka s těžkým kombinovaným postižením bude čas věnovaný ostatním žákům spíše menší.)

7. Je asistent zapojený do podpory vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami i mimo dobu vyučování?

Pro řadu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být vedle pomoci ve vyučovacích hodinách důležitá i jejich podpora mimo vyučování – kvalitní nastavení práce asistenta pedagoga tak podle potřeb žáka zahrnuje třeba i práci s žákem před začátkem vyučování (pomoc v době od příchodu do školy do začátku první hodiny) nebo po vyučování (při pohybu ve školní jídelně nebo, ve vybrané dny v týdnu, třeba i při doučování). Tato podpora žáka mimo dobu vyučování je samozřejmě součástí běžné pracovní doby asistenta a škola pro ni vytváří vhodné podmínky.



Posuzování kvality práce asistenta pedagoga ve vztahu ke spolupráci s učiteli

Poslední tři otázky směřují k hodnocení kvality práce asistenta pedagoga v oblasti spolupráce s učiteli.

8. Má asistent pedagoga vymezený dostatečný prostor pro nepřímou pedagogickou činnost?

Podle platného nařízení vlády (č. 75/2005 Sb., ve znění pozdějších novelizací) je rozsah nepřímé pedagogické činnosti u asistentů pedagoga poměrně pevně nastaven na 10 % z úvazku. (Od září 2021 nařízení vlády sice připouští navýšení doby nepřímé pedagogické činnosti až na 20 % z úvazku, dotace na plat asistenta pedagoga ale i nadále zahrnuje jen 10 % na nepřímou pedagogickou činnost, v praxi se tedy nic významného nezměnilo.)

Při nastavení činnosti asistenta pedagoga se ale bohužel stává, že většina časové dotace na nepřímou pedagogickou činnost je spotřebována na dohledy nad žáky – což je sice oficiálně v pořádku, na vlastní kvalitu práce asistenta pedagoga to ale má jasně záporný vliv, protože asistent pak nemá v pracovní době dost času třeba na účast na poradách nebo na komunikaci s rodiči žáků.

9. Je asistent pedagoga zapojený i do podpory učitele v organizačních a administrativních činnostech?

Kvalitní nastavení práce asistenta pedagoga by ve většině případů mělo zahrnovat i pomoc učiteli v organizačních a administrativních činnostech spojených s „provozem“ třídy. Když například asistent pomůže učiteli připravit (okopírovat, vytisknout) výukové materiály nebo pracovní listy pro celou třídu, učitel díky tomu získá čas na zpracování individuálního zadání práce pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

10. Má asistent pedagoga dostatečný prostor pro konzultace a společné přípravy s učiteli?

Jak už bylo zmíněno v některých článcích Náplň práce asistenta pedagoga a jeho spolupráce s učitelem a rodičiSpolupráce asistenta pedagoga a učitele a hodnocení žáků , pro skutečně efektivní nastavení spolupráce mezi asistentem pedagoga a učitelem je nutné, aby oba pedagogičtí pracovníci měli ve své pracovní době vymezený čas na společné konzultace a přípravu na výuku. Rozsah může být individuální – u některých zkušenějších asistentů a učitelů může stačit jen nepravidelně, pár minut, u jiných (především začínajících) asistentů může být vhodnější třeba pravidelná jedna hodina týdně, kterou přípravám a konzultacím společně věnují.

Text neprošel editační úpravou.


Partnerem této sekce Asistenti pedagoga na Zapojmevšechny.cz je portál www.asistentpedagoga.cz a obecně prospěšná společnost Nová škola.

PhDr. Zbyněk Němec,Ph.D.

Zbyněk Němec. Zdroj  APIV-B.

je speciální pedagog, který sám ve školství začínal na pozici asistenta pedagoga. Přímé práci a poradenství u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnoval více než dvanáct let, v současnosti učí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pro obecně prospěšnou společnost Nová škola lektoruje také kvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga i kurzy určené pro školní sborovny. Je autorem publikace „Asistent pedagoga v inkluzivní škole“ a spoluautorem úspěšného portálu https://www.asistentpedagoga.cz/.



vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.