Metodické vedení asistenta pedagoga

Jak na to, aby učitel s asistentem tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky nastavení spolupráce asistenta a pedagoga. Seriál připravujeme ve spolupráci se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na práci asistenta pedagoga. Ve třetím textu seriálu se zaměříme na metodické vedení asistentů pedagoga. Možnost odborného poradenství, konzultací a samostudia hraje velkou roli.

Zejména v počátcích asistentovy práce je nezbytné, aby asistent měl potřebné vedení ze strany pedagogů školy – aby měl „v zádech“ někoho, kdo mu bude říkat, co a kdy je potřeba, aby měl na blízku někoho, koho se bude moct ptát na všechny nejasnosti.

Další informace:

Termín „asistent“ je v textu používán pro asistenty pedagoga. U školních asistentů, což je odlišná pozice, může být situace v mnoha ohledech jiná – na rozdíl od asistentů pedagoga je práce školních asistentů méně vázána na jednu třídu a více směřuje do podpory žáků mimo dobu vyučování.


Učitel a metodické vedení asistenta pedagoga

Hlavní roli v metodickém vedení asistenta mají vždy učitelé, se kterými asistent nejvíce spolupracuje. Dokonce i Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, č. 27/2016 Sb., § 5 říká, že asistent pedagoga pracuje „podle pokynů jiného pedagogického pracovníka“. Předpokládá se tedy, že je to primárně učitel (nebo v družině či školním klubu vychovatel), kdo asistentovi zadává práci a kdo ho v jeho činnosti vede. Tohle je opravdu klíčová věc, protože učitelé, kteří se vedení „svých“ asistentů dostatečně nevěnují, nemohou očekávat, že jim asistent poskytne takovou podporu, jakou by si sami představovali.

V prvních týdnech po nástupu asistenta do třídy by metodické vedení učitelem mělo zahrnovat instrukce pro každou vyučovací hodinu. Tam, kde je to možné, doporučujeme, aby asistent pedagoga měl možnost připravit se s učitelem na hodiny buď v předcházejícím dnu po vyučování, anebo alespoň ten den v ranních hodinách, před začátkem vyučování. U řady učitelů, zejména třeba na druhém stupni, není ale možné, aby se s každým asistentem připravovali na hodinu nějak více dopředu – tam je pak vhodné, aby se učitel s asistentem sešel ve třídě alespoň krátce před zahájením vyučovací hodiny a aby učitel tento krátký čas využil k tomu, že vysvětlí asistentovi, co od něj v dotyčné hodině očekává. Dostupná je i varianta, že učitel pošle asistentovi nějaké stručné zadání práce předem mailem.

Ideální je, když asistent i učitel mají přímo v rozvrhu prostor pro společné konzultace – u učitelů na prvním stupni, se kterými asistent spolupracuje více intenzivně, je vhodné mít čas na konzultaci alespoň jednou týdně, u učitelů druhého stupně, se kterými asistent spolupracuje obvykle méně intenzivně, je vhodné umožnit konzultaci alespoň jednou za měsíc. V adaptačním období – během prvních týdnů po nástupu asistenta do školy – je samozřejmě vhodné, když jsou konzultace s učiteli co nejčastější; pokud asistent pedagoga nastupuje na začátku školního roku, lze s úspěchem využít pro konzultace a určité „zasvěcení“ do profese také dobu v přípravném týdnu (poslední srpnový týden).

Role výchovného poradce a dalších pracovníků školy

Kromě učitelů mají ve škole významnou roli při metodickém vedení asistentů také pracovníci školního poradenského pracoviště – školní speciální pedagog, školní psycholog, výchovný poradce a metodik prevence. První dvě jmenované profese, školní speciální pedagog a školní psycholog, bohužel ještě zdaleka nejsou zavedené ve všech našich školách, nicméně tam, kde tito pracovníci působí, mohou být asistentovi velkou oporou. Školní speciální pedagog může asistentovi podrobně vysvětlit otázky spojené se speciálními vzdělávacími potřebami svěřených žáků, školní psycholog může pomoci například s porozuměním chování žáků.

Výhodou pozic výchovného poradce a metodika prevence je to, že by měly být dostupné v podstatě ve všech základních školách. Při metodickém vedení asistentů má důležité slovo hlavně výchovný poradce, který by (ve školách, ve kterých nepůsobí školní speciální pedagog) měl mít na starosti materiály související s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a měl by umět asistentovi zodpovědět otázky, na které při práci s žákem s postižením/znevýhodněním asistent narazí. Úkolem metodika prevence je především organizovat ve škole aktivity, které povedou žáky ke správnému chování a zdravému životnímu stylu (tedy předcházet šikaně, záškoláctví, užívání návykových látek, nevhodnému sexuálnímu chování atd.); asistentovi může metodik poradit například v situaci, ve které by asistent řešil nějaké nevhodné chování „svého“ žáka.

Mimo poradenské pracovníky se pak v mnoha školách do metodické podpory asistentů zapojují i členové vedení školy. Častěji než samotní ředitelé to bývají zástupci ředitele, kteří mají za úkol sledovat práci asistentů v dané škole, podle svých možností třeba i hospitovat v hodinách, ve kterých asistenti působí, a po hospitaci probrat s asistentem jeho práci v hodině a doporučit možná vylepšení (podobné hospitace někdy realizují i školní speciální pedagogové).

Metodická podpora poradenských pracovníků a zástupců vedení školy by měla začít už před nástupem asistenta pedagoga do třídy – společně s učiteli by tito pracovníci měli asistentovi předem vysvětlit, v jaké třídě bude pracovat, s jakými žáky a s jakými učiteli bude v kontaktu, v čem spočívají speciální potřeby „jeho“ žáků a v čem budou potřebovat žáci a učitelé jeho podporu.

Kolegialita asistenta pedagoga

Pro mnoho nově nastupujících asistentů je přínosné, aby se s různými svými dotazy a nejasnostmi obraceli na služebně starší asistenty, kteří už v dané škole nějakou dobu působí a mohou se o své zkušenosti s nováčky podělit. V některých školách tomu napomáhají společné „asistentské“ kabinety, sdružující hlavně asistenty z druhého stupně (na prvním stupni je vhodnější, když asistent sdílí kabinet se „svým“ učitelem a mohou tak během přestávek konzultovat spolu).

Příkladem dobré praxe je pravidelné setkávání asistentů, které už dnes probíhá v řadě škol. Zpravidla jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc se v konkrétní hodinu schází skupina asistentů (v menších školách jsou to obvykle všichni asistenti, ve větších školách mohou být setkávání rozdělena na asistenty z prvního a z druhého stupně) a ve skupině řeší problémy a nejasnosti, na které ve své práci narazili. Organizátorem takového skupinového setkávání asistentů bývá zpravidla poradenský pracovník školy, nejčastěji školní speciální pedagog (méně často výchovný poradce nebo školní psycholog), který během setkání může asistenty podpořit i svým odborným názorem.

Odborné poradenství a konzultace pro asistenta pedagoga

Mimo okruh pracovníků školy by asistenti určitě měli mít možnost konzultovat s odborníky ze školských poradenských zařízení, tedy z pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a ze speciálně pedagogických center (SPC). Pracovníci těchto zařízení, kteří mají v péči asistentem podporovaného žáka, by správně měli alespoň jednou ročně navštívit školu a přijít se podívat do vyučování – tyto návštěvy by měly být pro asistenty příležitostí pro konzultaci jakýchkoli nejasností, které při práci s žákem mají. Mimo to by měl mít asistent k dispozici kontakt na školské poradenské zařízení, s možností obrátit se na pracovníky zařízení (třeba telefonicky nebo mailem) v případě, že narazí na problém, se kterým si ani učitelé nebo poradenští pracovníci školy nebudou vědět rady.

V řadě případů může asistentovi pomoci také podpora z různých neziskových organizací, které se specializují na práci s žáky s nějakým konkrétním druhem znevýhodnění – například Rytmus – od klienta k občanovi v oblasti práce s žáky s mentálním postižením, Nautis v oblasti práce s žáky s poruchami autistického spektra, Meta, Společnost pro příležitosti mladých migrantů v oblasti práce s žáky s odlišným mateřským jazykem, Člověk v tísni v oblasti práce s žáky se sociálním znevýhodněním, a z řady dalších… Tyto a mnohé další organizace také často pořádají různé jednodenní nebo dvoudenní vzdělávací kurzy (obvykle v rámci DVPP – dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků), na kterých asistenti mohou načerpat další metodickou podporu.

Online inspirace pro asistenta pedagoga

Řadu důležitých informací mohou asistenti načerpat i z různých webových stránek. Už od roku 2013 se asistentskému tématu věnuje „web pro školní asistenty a asistenty pedagoga“ (www.asistentpedagoga.cz), který provozuje obecně prospěšná společnost Nová škola. Kromě různých legislativních a dalších důležitých informací o asistentské práci na tomto webu funguje také bezplatná burza práce, kde asistenti shánějí práci a školy shánějí asistenty, a také bezplatná poradna, kam asistenti i s nimi spolupracující učitelé nebo rodiče posílají své dotazy z praxe.

Řada velmi zajímavých metodických materiálů pro práci asistentů pedagoga s žáky s různými druhy postižení nebo znevýhodnění v minulosti vznikla také v rámci projektu realizovaného Univerzitou Palackého v Olomouci a obecně prospěšnou společností Člověk v tísni – všechny tyto materiály jsou asistentům volně dostupné na webu zde: http://www.inkluze.upol.cz/portal/vystupy/.

Text neprošel editační úpravou.

Partnerem této sekce Asistenti pedagoga na Zapojmevšechny.cz je portál www.asistentpedagoga.cz a obecně prospěšná společnost Nová škola.

PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.

Zbyněk Němec. Zdroj  APIV-B.

je speciální pedagog, který sám ve školství začínal na pozici asistenta pedagoga. Přímé práci a poradenství u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnoval více než dvanáct let, v současnosti učí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pro obecně prospěšnou společnost Nová škola lektoruje také kvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga i kurzy určené pro školní sborovny. Je autorem publikace „Asistent pedagoga v inkluzivní škole“ a spoluautorem úspěšného portálu www.asistentpedagoga.cz.


vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.