Pusťte si debatu k duševnímu zdraví, prevenci i wellbeingu ve školách, která proběhla v ostravském Pantu v únoru!
„Škola je nejen ‚adresa – budova – třída‘, ale zejména vztahový prostor, dílna a laboratoř, kde se děti vzdělávají, získávají povědomí o světě, o vztazích, ale také vyrůstají ve společenství, které je pro jejich duševní pohodu zásadní.”
Martina Viktorie Kopecká, farářka, psychoterapeutka, krizová interventka a účastnice debaty v ostravském Centru PANT
Bezpečné klima ve třídě
Téma wellbeingu souvisí s bezpečným klimatem ve třídě. Vytvoření bezpečného třídního klimatu je základem pro efektivní učení, osobní růst a pozitivní vztahy mezi dětmi a vyučujícími. Když se žáci a žákyně cítí v bezpečí, jsou otevřenější k novým výzvám, lépe se zapojují do výuky a budují si zdravé vztahy i mezi sebou. Více se dozvíte v sekci Bezpečné klima ve třídě na webu Zapojmevsechny.cz nebo ve videu ze ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí.
Pro udržení bezpečného klimatu ve třídě, kde jsou žáci a žákyně se sociálním znevýhodněním, je klíčové budovat atmosféru respektu, přijetí a vzájemné podpory. Vyučující by měli aktivně podporovat otevřenou komunikaci a zapojovat všechny děti do společných aktivit. Důležité je nastavit jasná pravidla chování a nezapomínat na individuální přístup. Pomoci může i diagnostika klimatu celé třídy, kterou přibližuje následující článek.
Přečtěte si také, jak podporovat žádoucí chování žáků a žákyň v heterogenním kolektivu. Dozvíte se, jak díky pozitivní podpoře nastavit a dodržovat pravidla a podporovat očekávané chování žactva.
Nedílnou součástí celkového wellbeingu žáků, žákyň i vyučujících je duševní zdraví, které výrazně ovlivňuje schopnost učit se, soustředit se a rozvíjet zdravé vztahy. Ve školách by proto měla být podpora duševního zdraví samozřejmostí. Lze jí dosáhnout prostřednictvím otevřené komunikace, prevencí proti stresu, budováním bezpečného prostředí a rozvojem emoční inteligence. Když se školy věnují duševní pohodě, pomáhají nejen předcházet úzkostem, ale vytváří také prostor pro lepší spolupráci, kreativitu a radost z učení. Proč, kdy a jak se věnovat duševnímu zdraví se můžete dočíst v tomto článku.
O wellbeingu ve školách se můžete dozvědět více také z publikace Lenky Felcmanové.
Jak se vyrovnávají školy se snižováním nerovností ve vzdělávání žáků a žákyň, zjistíte z následujících příspěvků:
Sociální intervence a role školy v praxi
Inovativní přístup k žactvu v ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích – část 1.
Inovativní přístup k žactvu v ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích – část 2.
Inovativní přístup k žactvu v ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích – část 3.
Péče o sebe jako vyučující a prevence syndromu vyhoření
Nezapomínejme také na syndrom vyhoření, který může postihnout vyučující a další pedagogické pracovníky a pracovnice. Tento stav se projevuje ztrátou motivace, pocitem bezmoci, podrážděností nebo apatií. Důležité je včas rozpoznat příznaky a nebát se požádat o pomoc, aby se předešlo dlouhodobým negativním dopadům na zdraví i pracovní výkon. Se syndromem vyhoření se pojí následující příspěvky:
Emoční první pomoc pro vyučující – část 1.
Emoční první pomoc pro vyučující – část 2.
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Ruku v ruce s wellbeingem jde také koučink a terapie, o kterých si můžete poslechnout v následujících podcastech. Hostkou je Jana Maksymová, která díky vlastním zkušenostem přináší jedinečný pohled na překonávání překážek a nalezení životní rovnováhy.
Od překonání závislosti k podpoře druhých 1. díl
Od překonání závislosti k podpoře druhých 2. díl
Podpora žáků s odlišným mateřským jazykem
Přichází k vám nově do školy žák bez znalosti češtiny? Z cizí země? Start ve škole, a to, jak se cítí, má velký vliv na jeho další úspěšnou vzdělávací dráhu. Máme tipy, jak zařídit vše tak, aby se to povedlo — https://zapojmevsechny.cz/clanek/943-krabicka-prvni-zachrany-pro-ucitele-prvni-dny-a-tydny-s-zakem-bez-znalosti-cestiny-ve-tride-autorka-alice-kourkzi
Pokud je potřeba dítěti věnovat více času a péče, nabízí NPI finanční prostředky na tzv. adaptační koordinátory: https://zapojmevsechny.cz/odlisny-matersky-jazyk/adaptacni-koordinatori
Nabídka DVPP k tématu wellbeingu
Máte zájem setkat se prezenčně s kolegy a kolegyněmi na krajských pracovištích NPI ve svých regionech? Chcete si společně s lektory odzkoušet pedagogické postupy, které povedou k nastavení pozitivního prostředí ve třídě, k otevřené výuce nebo umožní výuku diferencovat? Pokud ano, získáte možnost pozitivně ovlivnit klima ve třídě a tím i duševní pohodu žáků a žákyň. Podívejte se na kompletní nabídku DVPP k této tematice.
Dubnové téma měsíce věnujeme podpoře vzdělávání a identity romských žáků a žákyň. V souvislosti s připomínkou Mezinárodního dne Romů otevíráme téma, které se netýká jen školního úspěchu, ale také pocitu sounáležitosti, bezpečí a sebevědomí dětí ve škole. Jak může škola přispět k tomu, aby romské děti nevnímaly vzdělávání jen jako povinnost, ale také jako prostor, kde mají své přirozené místo? A co všechno dítě ztrácí, když ve škole nikdy nepotká příběh, jazyk nebo zkušenost, ve které by mohlo poznat samo sebe?
Tématem měsíce února 2026 je wellbeing, který ve školním prostředí představuje důležitý milník pro kvalitní vzdělávání i zdravé vztahy. Místo, kde se děti i vyučující cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně ovlivňuje nejen vzdělávací výsledky, ale také motivaci, spolupráci a celkovou atmosféru školy. Otevíráme téma, které se dotýká každodenní praxe a má zásadní vliv na školní atmosféru.
Tématem měsíce ledna 2026 je neformální vzdělávání a volnočasové kluby. Učení nemusí mít vždy podobu lavic, sešitů nebo známek. Často se projevuje i tam, kde je prostor pro objevování, zvídavost a radost ze společně stráveného času. Právě neformální vzdělávání a volnočasové kluby nabízejí dětem a mladým lidem možnost rozvíjet své schopnosti přirozeně, vlastním tempem a podle jejich zájmů. Jsou místem, kde se propojuje hra s učením, kde se rodí přátelství, posiluje sebevědomí a kde má každý prostor být sám sebou.