ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích inovuje přístup k žákům a žákyním ze sociálně znevýhodněného prostředí – část 3.
Interiér školy ZŠ Maxe Švabinského v Teplicích. | FOTO: Archiv ZŠ Maxe Švabinského, Teplice.
První díl třídílné série ze Základní školy Maxe Švabinského v Teplicích se věnoval účinným metodám práce s dětmi ze sociálně slabších vrstev, včetně preventivních opatření a strategií proti záškoláctví. Druhá část poskytla detaily o každodenních činnostech sociální pedagožky a jejím přínosu pro prevenci školního neúspěchu dětí, jakož i o systematickém využívání podpůrných programů pro žáky a žákyně ohrožené studijním selháním. Závěrečný třetí díl se zaměří na zvyšování studijní motivace a postupné budování komunikace s rodiči. Tento díl také odhalí, proč ředitelka Edita Jurečková a sociální pedagožka Nikola Petrlíková považují za klíčové ocenění každého malého pokroku nebo změny u žáků.
Posilování studijních výsledků a příprava na budoucnost u dětí na druhém stupni
Sociální pedagožka Nikola Petrlíková původně zaměřovala svou práci jen na děti z prvního stupně, avšak časem se ukázalo, že je třeba se věnovat i dětem na druhém stupni. Začala navštěvovat třídy i na vyšším stupni, seznamovat se s jednotlivými třídami a jejich specifickými problémy. Nikola klade důraz na pravidelnou a soustavnou práci, proto do každé třídy chodí dvakrát za měsíc. Zjistila, že je vhodné rozdělit třídy na menší skupiny, což dětem umožňuje lépe se zapojit. Setkání mají za úkol posílit vztahy v kolektivu a zlepšit atmosféru ve třídě. Po těchto setkáních často přicházejí děti k Nikole i samostatně, aby probraly aktuální problémy, které se rozhodly řešit po skupinových aktivitách.
Během těchto setkání sociální pedagožka zavedla také preventivní aktivity, včetně přednášek a simulovaných situací zaměřených na témata kyberšikany a šíření dětské pornografie, jevy, které jsou v současnosti stále běžnější. Děti často nejsou schopné pochopit a identifikovat rizika spojená s odesíláním fotografií, které mohou být snadno zneužity. Zároveň pozvala mluvčí Policie České republiky z Teplic, která uspořádala přednášku o trestní odpovědnosti a problémech souvisejících s drogami. Preventivní programy jsou na druhém stupni začleněny do třídnických hodin, aby nedocházelo k většímu narušení běžného vyučování.
Žáci a žákyně druhého stupně často čelí problému slabých studijních výsledků, což jim komplikuje možnost úspěšného absolvování přijímacích zkoušek na určité typy středních škol a odborných učilišť. Škola se proto snaží být nápomocná jak dětem, tak rodičům. V případě, že žák nebo žákyně vykazuje velmi slabé studijní výsledky, mohou rodiče využít možnost požádat o prodloužení základního vzdělávání svého dítěte o jeden školní rok (podrobnosti naleznete v níže uvedeném infoboxu).
Žáci a žákyně mají také možnost využívat služeb kariérového poradenství, neboť škola spolupracuje s místním Úřadem práce. Zde si mohou vyplnit orientační test volby povolání, jehož výsledky jim mohou pomoci při výběru vhodného studijního oboru na střední škole nebo v odborném učilišti. Tato podpora zvyšuje šance na úspěch nejen v přijímacích zkouškách, ale i během samotného studia. Pro žáky a žákyně 9. ročníku škola pravidelně pořádá besedy ve spolupráci s Úřadem práce, kde jsou jim představovány možnosti rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů, které mohou po dokončení základní školy využít.
Pracovníci a pracovnice školního poradenského pracoviště se snaží motivovat rodiče, aby podporovali další vzdělávání svých dětí, a asistují jim při výběru oborů na středních školách nebo učilištích. Vzhledem k tomu, že mnoho rodin doma nemá počítač a není obeznámeno s internetem, škola nabízí pomoc nejen s výběrem vhodné školy, ale také s vyplněním přihlášek na střední školy a učiliště.
Pokud se u některého žáka nebo žákyně objeví situace, která vyžaduje zásah třetí strany (například Orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Policie ČR), sociální pedagožka se snaží vést toto dítě k větší odpovědnosti a upozorňuje ho na možné důsledky jeho činů. V rámci preventivního působení by v budoucnu ráda některé žáky či žákyně vzala na exkurzi do vazební věznice, aby si mohli na vlastní oči prohlédnout, jaké tam panují podmínky, a přemýšleli nad svými dalšími kroky. Zároveň se snaží představit jim příběhy dětí, které se ocitly na scestí a jejichž životy se tím zásadně změnily.
Infobox
Prodloužení základního vzdělávání
Podle § 55 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), mohou rodiče požádat o prodloužení povinné školní docházky svého dítěte o jeden rok, pokud se domnívají, že by to bylo pro vzdělávání a vývoj dítěte prospěšné. Tato žádost musí být podána u příslušného ředitele nebo ředitelky školy, který rozhodne o schválení či zamítnutí žádosti na základě pedagogického posouzení situace žáka či žákyně. (Předpokladem je písemná žádost zákonného zástupce žáka nebo žákyně podaná do 30. června školního roku, ve kterém žák splní povinnou školní docházku.)
Tato možnost je obvykle spojena s přizpůsobením vzdělávacího procesu potřebám a možnostem žáků a žákyň, kteří mají z různých důvodů specifické vzdělávací potřeby nebo obtíže. Toto opatření se proto může týkat například žáků a žákyň se specifickými vzdělávacími potřebami, s lehkým mentálním postižením nebo těch, kteří z různých důvodů potřebují více času na dosažení vzdělávacích cílů základního vzdělávání.
Více než výsledky: Jak vytvářet školu, kde se děti cítí dobře a učí se s radostí
Nikole Petrlíkové ráda pomáhá dětem na základní škole, protože to vnímá jako příležitost pro budoucí pozitivní změny v jejich životech. Těší se z dětských úsměvů a z důvěry, kterou jí děti projevují. Nemá stanovené žádné velké cíle, ale snaží se postupnými kroky zlepšovat školní prostředí. Váží si také, když jí rodiny vyjadřují vděk za její práci a obrací se na ni s dalšími žádostmi.
Jak sociální pedagožka Nikola Petrlíková, tak i ředitelka školy Edita Jurečková, nepovažují za úspěch to, že dítě dosáhlo vysvědčení s vyznamenáním, ale cení si jeho snahy učit se a pravidelně docházet do školy. Pro ně je klíčové, aby byly děti ve škole spokojené, rády tam chodily a v případě problémů se neobávaly obrátit na zaměstnance a zaměstnankyně školy. Hlavním cílem obou je vytvářet pro děti bezpečné prostředí, ve kterém se budou cítit dobře a budou mít prostor k svobodnému vyjádření.
Za hranicemi třídy: Jak sociální pedagožka buduje mosty mezi školou, rodinami a učiteli
Spolupráce mezi školou a rodiči je zásadní pro úspěšné vzdělávání dětí, ale nemusí být vždy snadná. Někdy se setkáváme s rodiči, kteří nejsou příliš ochotni ke spolupráci, což může být výzvou pro vyučující a školní personál. Nikola Petrlíková v takových situacích doporučuje zachovat trpělivost a nevzdávat se po prvním odmítnutí. Důležité je pokračovat ve snaze o kontakt, například při příležitostech, kdy rodiče přivádějí nebo vyzvedávají své děti ze školy. Tyto chvíle lze využít k pozdravení, nezávaznému rozhovoru a postupnému budování vztahu.
Sociální pedagožka pravidelně navštěvuje domovy dětí, kterým chybí nezbytné školní potřeby, aby zjistila, co všechno je třeba pro ně obstarat. Některé děti sice potřebné pomůcky mají, ale neumí si je samy připravit na školní den a rodiče jim v tomto nepomáhají. Proto sociální pedagožka tyto děti učí, jak si podle rozvrhu hodin připravit své věci a snaží se do tohoto procesu zapojit i další členy rodiny. Další častý problém, který řeší, jsou nepodepsané domácí úkoly. Mnoho rodičů si neuvědomuje, že svým podpisem potvrzují, že dítě úkol vypracovalo a že byl zkontrolován. Během těchto návštěv Nikola Petrlíková rovněž komunikuje s rodiči a poskytuje jim pozitivní zpětnou vazbu o pokrocích jejich dětí ve škole, aby rodiče viděli, že vzdělání jejich dětí má význam.
Během domácích návštěv sociální pedagožka také zjišťuje, jaké je domácí prostředí dětí, s kým sdílejí domov a zda mají někoho blízkého, na koho se mohou spolehnout a kdo je pro ně oporou.
Součástí práce sociální pedagožky je i informování učitelů o situaci těchto dětí. Často pocházejí z velkých rodin s mnoha sourozenci a příbuznými, kde rodiče nemají dostatek času na individuální péči o každé dítě. Z tohoto důvodu Nikola Petrlíková vyzývá své kolegy, aby umožnili dětem nechat si některé školní potřeby ve škole, aby se předešlo jejich ztrátě nebo poškození doma.
Profesionální růst ve školním prostředí: Klíčové kroky pro sociální pedagogy a pedagožky
Pedagog či pedagožka ve školním prostředí by se měli nejprve pečlivě seznámit s prostředím, aby pochopili rozsah své role. Je důležité stanovit si vlastní hranice a komunikovat s vedením školy, aby bylo jasné, jaké jsou jejich profesní kompetence a kdy je už potřeba zapojit další zdroje. Nikola Petrlíková zdůrazňuje potřebu neustálého vzdělávání a rozšiřování obzorů, aby mohli sociální pedagogové či pedagožky co nejlépe pomáhat dětem s různými druhy obtíží.
Absolvuje také pravidelná setkání s koučem, kde může probírat aktuální události ve škole a hledat nejlepší způsoby řešení situací jak pro jednotlivé žáky a jejich rodiče, tak pro celou školu.
Doporučené webové odkazy:
K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog? | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Náplň práce sociálního pedagoga na základní a střední škole | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Asociace sociálních pedagogů, z.s. » www.asocp.cz
Doporučená literatura:
Hurychová, E. a Ptáčková, B. (2022). Sociální práce ve školství. Vydání 1. Praha: Grada.
Kraus, B. (2008). Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál.
Doporučená dokumentární filmová tvorba o sociální práci ve školství:
Sociální pedagog Miroslav Dědič: film - 1. díl: film o významném představiteli české sociální pedagogiky v době poválečného Československa [videozáznam]. Praha: Hnutí R, 2017. 1 DVD video (přibližně 60 min.). Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=OcotnNgloxc&feature=youtu.be.
The Ron Clark Story [videozáznam]. Spojené státy americké: Granada Entertainment, 2006. 1 DVD video (přibližně 90 min.).
Entre les murs [videozáznam]. Francie: Haut et Court, 2008. 1 DVD video (přibližně 128 min.).
La classe degli asini [videozáznam]. Itálie: Rai Fiction, 2016. 1 DVD video (přibližně 90 min.).
Mgr. Edita Jurečková
FOTO: Se souhlasem Edity Jurečkové.
Je ředitelkou Základní školy Maxe Švabinského 1743 v Teplicích. Svoji kariéru zahájila po absolvování Střední pedagogické školy v Ústí nad Labem a během zaměstnání pokračovala ve studiu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde studovala obor Učitelství pro první stupeň základní školy. Již od dětství si vždy ráda představovala ve hře sebe samu jako učitelku a vždy měla jasno v tom, že se chce profesně věnovat práci s dětmi. Svou kariéru ve školství začala jako vychovatelka ve školní družině, následně se stala učitelkou. Tato práce ji velmi naplňuje a baví, obzvlášť spolupráce s dětmi a rodiči. Považuje za největší odměnu, když děti vyhledávají její pomoc, mají ji rády a do školy chodí s radostí, i když nejsou vždy mezi nejlepšími žáky.
Nikola Petrlíková, Dis.
FOTO: Se souhlasem Nikoly Petrlíkové.
Jejím posláním je především práce s dětmi, které se věnuje od roku 2013. Vystudovala Vyšší odbornou školu v Mostě v oboru Sociální práce a sociální pedagogika (vzdělávací program Sociálně právní činnost) a na začátku své kariéry se věnovala dobrovolnické práci pro neziskovou organizaci Člověk v tísni. Získala mnoho zkušeností, včetně nezapomenutelného pobytu ve Skotsku, kde pracovala jako au pair. Inspirují ji příběhy lidí, které potkala, a chápe, jak je důležité v práci s lidmi brát v potaz i ty nejmenší kroky. Každý má právo na to selhat a nikdo nemá právo ho soudit. Její životní motto zní: Life should be brave and spectacular (česky: Život by měl být odvážný a velkolepý). Pokud dokáže svou prací zlepšit den alespoň jedné osobě, pak to rozhodně stojí za to. Váží si podpory blízkých lidí kolem sebe, jak rodičů, tak partnera.