Svět nadání – Číslo 1, ročník XV, 2026

Milý čtenáři, milé čtenářky,

ve vzdělávání nadaných žáků bývá pozornost často soustředěna především na výkon, výsledky či mimořádné schopnosti. Méně už se mluví o tom, jaké podmínky talent skutečně potřebuje, aby se mohl dlouhodobě rozvíjet. Zkušenosti pedagogů i odborníků však stále zřetelněji ukazují, že samotné rozšiřování učiva nebo zvyšování nároků nestačí. Důležitá je možnost samostatně přemýšlet, klást otázky, hledat souvislosti, reflektovat zkušenosti a vstupovat do smysluplného dialogu s druhými.

Právě těmto tématům se věnuje aktuální číslo časopisu Svět nadání, jehož mottem by mohlo být: „Nadání se nerozvíjí pouze výkonem, ale především v prostoru pro otázky, vztahy, zkušenost a hledání vlastní cesty.“

Jednotlivé příspěvky představují podporu nadání jako mnohovrstevnatý proces, v němž důležitou roli nehraje pouze obsah vzdělávání, ale také kvalita vztahů, způsob vedení žáků, podpora autonomie, práce s otázkami či vytváření prostředí umožňujícího hlubší porozumění sobě i světu.

Úvodní studie Evy Trnové se zaměřuje na koncept výuky orientované na žáka a jeho význam pro vzdělávání nadaných žáků. Ukazuje, že tito žáci nepotřebují pouze více učiva, ale především jiný způsob učení – s větším důrazem na samostatnost, aktivní zapojení, odpovědnost za vlastní učení a hlubší práci s poznáním. Proměna role učitele z předavatele informací do role průvodce a partnera v učení zde vystupuje jako jeden z klíčových předpokladů smysluplné podpory nadání.

Na tuto perspektivu navazuje článek Kateřiny Hoškové Židů, který propojuje rozvoj verbálního myšlení, metakognice a Feuersteinovu metodu instrumentálního uvědomování s důrazem na dialog, empatické přijetí a hledání významu. Jazyk zde není chápán pouze jako školní disciplína, ale také jako prostředek sebepoznání, reflexe a kultivace myšlení. Text současně připomíná, že rozvoj kognitivních funkcí nelze oddělit od vztahového a osobnostního rozměru vzdělávání.

Význam otázek, samostatného objevování a aktivní role žáků dále přibližuje rozhovor
s Bohumilou Kroupovou věnovaný badatelsky orientované výuce. Zkušenosti této inspirativní učitelky ukazují, jak může bádání podporovat nejen rozvoj poznání, ale také odvahu přemýšlet, formulovat hypotézy, hledat vlastní řešení a přijímat chybu jako přirozenou součást učení. Badatelský přístup zde vystupuje jako cesta umožňující rozvíjet různé typy nadání a současně posilovat vnitřní motivaci žáků.

Reflexivní rovinu čísla rozvíjí esej Lucie Pavláskové o roli mentoringu ve formování mladé tvůrčí osobnosti. Přináší pohled na talent jako na dlouhodobý proces zrání, v němž se schopnosti postupně proměňují v odpovědnost za vlastní směřování. Důraz je kladen na autenticitu, schopnost sebereflexe, dialog mezi mentorem a žákem i na odvahu hledat vlastní tvůrčí hlas.

Konkrétní podobu podpory nadání v humanitní oblasti představuje příklad dobré praxe Michaly Mikolášikové zaměřený na účast středoškolských žáků na akademické konferenci věnované ženám v české filozofii. Text ukazuje, jak může propojení středoškolského vzdělávání s akademickým prostředím rozvíjet badatelské dovednosti, mezioborové myšlení, komunikační kompetence i hlubší zájem o humanitní obory. Navazuje krátká zpráva s pozvánkou na zářiové Setkání národních skupin garantů podporujících nadání, které každoročně pořádá Národní pedagogický institut ČR.

Následuje zpráva o celostátních kolech Biologické a Geografické olympiády, která připomíná význam dlouhodobé podpory talentovaných žáků i vytváření příležitostí k jejich odbornému růstu, spolupráci a sdílení zkušeností napříč obory.

Závěr čísla patří výrazně esejistická recenze autora Benjamina Kurase na knihu Vzestup a pád lidské mysli od autora Martina Jana Stránského, přináší čtenářsky atraktivní sondáž do fungování mozku a do současné debaty o vlivu technologií na lidské poznávání.

Všechny příspěvky tohoto čísla spojuje přesvědčení, že podporu nadání nelze redukovat pouze na výkon či akceleraci vzdělávání. Skutečný rozvoj vzniká v prostředí, které podporuje otázky, tvořivost, samostatnost i možnost hledat vlastní cestu. Právě zkušenost aktivního hledání, sdílení a porozumění může být jedním z nejdůležitějších předpokladů pro to, aby se potenciál mladých lidí mohl skutečně rozvinout. Obsah tohoto čísla by se tak dal shrnout jako hledání cest rozvoji nadání prostřednictvím dialogu, zkušenosti a aktivního hledání.

Věříme, že příspěvky tohoto čísla mohou být inspirací pro všechny, kteří smysluplně podporovat nadané ve škole i mimo ni.

Za celou redakci

Eva Trnová

Studie - Výuka zaměřená na žáka a její význam pro vzdělávání nadaných žáků.

Článek se zabývá významem konceptu výuky zaměřené na žáka pro vzdělávání nadaných žáků. Vychází z vymezení tohoto konceptu v současné pedagogické literatuře a představuje jeho klíčové principy, zejména proměnu role učitele, sdílení rozhodování, rozvoj odpovědnosti za učení, změnu funkce vzdělávacího obsahu a formativně orientované hodnocení. Poukazuje na to, že tento koncept představuje vhodný rámec pro podporu specifických vzdělávacích potřeb nadaných, zejména v oblasti autonomie, hlubšího porozumění, tvořivosti a rozvoje vyšších kognitivních procesů. Současně upozorňuje na rizika spojená s redukováním podpory nadání na kvantitativní rozšiřování učiva a zdůrazňuje potřebu kvalitativní proměny výukového procesu. Pozornost je věnována také bariérám, které uplatňování této výuky provázejí, a možnostem implementace tohoto přístupu v pedagogické praxi i v přípravě budoucích učitelů. Je prezentována argumentace, že koncept výuky zaměřené na žáka může přispět k efektivnějšímu a smysluplnějšímu rozvoji nadaných žáků, pokud je chápán jako komplexní změna pojetí výuky, nikoli pouze jako soubor dílčích metod.

Výuka zaměřená na žáka a její význam pro vzdělávání nadaných žáků

Sdělení z praxe - Rozvoj verbálního myšlení s dotykem spirituality prostřednictvím metody instrumentálního uvědomování na UZŠ Lvíčata

Práce se zabývá rozvojem verbálního myšlení u žáků 1. stupně Univerzitní základní školy Lvíčata. Teoretickým východiskem je Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování, do níž je integrován nehodnoticí prvek metody instrumentálního uvědomování PaedDr. Evy Váňové. Vlastní metodiku autorka dále rozvinula do cílené práce se slovy, slovní zásobou. Výklad gramatické struktury českého jazyka koresponduje s rozvojem metakognitivních funkcí. Na základě pedagogické zkušenosti se ukazuje, že cílená práce se slovní zásobou, rozvojem metakognitivních strategií a sebepřesahujícími podněty podporuje nejen čtenářskou gramotnost, ale i sebepoznání a odolnost vůči stresu. Výsledkem je posílení pocitu vlastní kompetence žáků. Práce akcentuje roli empatického přijetí jako klíčového prvku vzdělávacího procesu směřujícího k harmonickému rozvoji osobnosti dítěte.

Rozvoj verbálního myšlení s dotykem spirituality prostřednictvím metody instrumentálního uvědomování na UZŠ Lvíčata

Rozhovor - Badatelsky orientovaná výuka očima zkušené učitelky Bohumily Kroupové: Rozvoj nadaných žáků v praxi

Badatelsky orientované výuce je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to jak v odborné literatuře, tak v pedagogické praxi. Lze na ni nahlížet z různých perspektiv – například jako na efektivní vzdělávací strategii podporující rozvoj kritického myšlení, argumentačních dovedností i schopnosti formulovat a ověřovat vlastní otázky. Dále ji lze vnímat z pohledu proměny role učitele, který se z tradičního nositele znalostí posouvá do pozice průvodce, mentora a partnera v procesu poznávání. Významným aspektem badatelské výuky je také její potenciál diferencovat výuku a rozvíjet všechny žáky s ohledem na jejich individuální schopnosti, což ji činí vhodnou pro práci v heterogenních třídách. Cílem následujícího rozhovoru je představit zkušenosti s využitím badatelsky orientované výuky
v kontextu rozvoje nadaných žáků.

Badatelsky orientovaná výuka očima zkušené učitelky Bohumily Kroupové: Rozvoj nadaných žáků v praxi

Esej - Role mentoringu ve formování mladé tvůrčí osobnosti

V českém kontextu uměleckého vzdělávání se tradičně diskutuje především o roli pedagoga, didaktických metodách výuky či institucionálních podmínkách pro rozvoj talentu. Méně systematické pozornosti se však věnuje kritickému okamžiku, kdy toto formální vedení končí – tedy fázi tranzice, kdy se student stává absolventem a musí se opřít především sám o sebe.

Role mentoringu ve formování mladé tvůrčí osobnosti

Příklad dobré praxe - Účast středoškoláků na akademické konferenci Mezi myšlenkou a institucí: ženy v české filosofii 20. století

Příspěvek představuje příklad dobré praxe zapojení středoškolských studentů do akademického prostředí prostřednictvím účasti na konferenci Mezi myšlenkou a institucí: ženy v české filosofii 20. století, konané 2.–3. září 2025 v Praze v Akademickém konferenčním centru. Konferenci spolupořádala Přírodovědecká fakulta UK, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., a Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. Studenti zde prezentovali odborný poster o filozofce Anně Pammrové, připravený pod vedením doc. Aleny Zachové a Mgr. Heleny Pernicové. Právě 80. výročí úmrtí této filozofky byla konference věnována. Text shrnuje, jak projekt podpořil rozvoj klíčových kompetencí podle nového Rámcového vzdělávacího programu, badatelských dovedností, mezioborového učení a nadání v humanitních oborech.

Účast středoškoláků na akademické konferenci Mezi myšlenkou a institucí: ženy v české filosofii 20. století

Krátká zpráva - VIII. Setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání

VIII. Setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání

Krátká zpráva - Společně pro nadané žáky: Biologická a Geografická olympiáda na Albertově

Společně pro nadané žáky: Biologická a Geografická olympiáda na Albertově

Recenze knihy

Recenze knihy