Editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
léto bývá pro mnohé z nás obdobím klidu, cest a knih. I v tomto letním čísle časopisu Svět nadání jsme pro vás připravili inspirativní čtení, které reflektuje aktuální výzvy ve vzdělávání nadaných žáků.
Tématu dvojí výjimečnosti se věnují hned dva příspěvky. Iva Klugová ve své případové studii představuje vzdělávací dráhu žáka 8. ročníku, který se od počátku školní docházky potýká s obtížemi vyplývajícími z kombinace nadání a specifických potřeb. Text nabízí souhrnný pohled na rizika, jimž tito žáci čelí, pokud nejsou zvoleny vhodné vzdělávací strategie, a přináší konkrétní návrhy intervence.
Michaela Karlíková se zaměřuje na socio-emoční rozvoj mimořádně nadaných dětí s dvojí výjimečností prostřednictvím tzv. karet ctností. Upozorňuje na časté pocity izolace, zvýšenou míru stresu a potíže s integrací, které tito žáci zažívají. Koncept Výchovy ke ctnostem nabízí kreativní a efektivní nástroj pro podporu jejich osobnostního zrání, a to jak ve škole, tak v rodině.
Specifické oblasti vzdělávání nadaných rozvíjí také příspěvek Michala Čuřína a Michaly Mikolášíkové, kteří se věnují tvůrčímu psaní jako prostředku rozvoje metakognice. Ukazují, že tvůrčí psaní má potenciál posílit nejen jazykové dovednosti, ale také schopnost žáků plánovat, reflektovat a hodnotit vlastní myšlení. Text přináší konkrétní techniky a inspirativní aktivity využitelné v běžné výuce a zdůrazňuje roli učitele jako facilitátora metakognitivního rozvoje.
K tématu akcelerace nadaných žáků přispívá Sandra Ničová případovou studií dvou dětí, u kterých byla realizována akcelerace z 1. do 3. ročníku základní školy, přeskočily tedy celý druhý ročník. Na základě rozhovorů s rodiči, učiteli i samotnými žáky autorka analyzuje kognitivní a sociální dopady tohoto rozhodnutí a nabízí praktická doporučení pro pedagogy a rodiče, kteří se s touto problematikou setkávají.
Včasné rozpoznání nadání v předškolním a raném školním věku je středobodem studie Jany Veselákové. Autorka shrnuje typické projevy nadání u mladších dětí a přehledně představuje české i zahraniční posuzovací škály. Tyto nástroje mohou být cennou oporou pro pedagogy, psychology i rodiče při hledání vhodné podpory pro nadané děti.
Krátký, ale podnětný příspěvek Jany Jaškové otevírá otázku vhodného označování nadaných žáků s poruchami chování. Autorka kriticky reflektuje negativní konotace termínu „antisociální nadaný žák“ a navrhuje jeho nahrazení výstižnějším, neutrálním pojmem, který by přesněji vystihoval reálné projevy těchto dětí, bez stigmatizujících a kriminalizujících důsledků.
Pozveme Vás na Mezinárodní konferenci IACEP v Praze a na další zářiové setkání národních skupin garantů podporujících nadání, které tentokrát proběhne v Národním pedagogickém institutu ČR.
Přejeme vám inspirativní čtení a klidné léto.
Za celou redakci
Eva Trnová
Případová studie - Ohrožení školním neúspěchem u dítěte s dvojí výjimečností
Příspěvek představuje případovou studii žáka 8. ročníku základní školy, který se od počátku své školní docházky potýká s problémy ve vzdělávání díky své dvojí výjimečnosti
a specifické osobnosti. Předložená kazuistika nabízí odborné veřejnosti souhrnný náhled na danou problematiku a její řešení, použitá při vzdělávání tohoto žáka od 1. do 8. ročníku základní školy. Nastiňuje zároveň rizika, která obecně žákům s dvojí výjimečností hrozí, pokud nebudou voleny vhodné vzdělávací postupy a řešení. Na závěr příspěvku jsou navržena některá intervenční řešení současné situace ve vzdělávání tohoto konkrétního žáka.
Krátká zpráva - Mimořádně nadané děti s dvojí výjimečností a rozvoj jejich socio-emočních dovedností pomocí karet ctností
Mimořádně nadané děti s dvojí výjimečností a rozvoj jejich socio-emočních dovedností.pdf
Tvůrčí psaní jako nástroj rozvoje metakognice u nadaných žáků
Článek zkoumá potenciál tvůrčího psaní jako nástroje pro podporu a rozvoj metakognitivních procesů u nadaných žáků na základních a středních školách. Na základě syntézy relevantních odborných zdrojů článek nejprve definuje tvůrčí psaní v širším kontextu, který přesahuje jeho tradiční vnímání jako pouhé umělecké literární tvorby, a analyzuje jeho specifické přínosy pro nadané žáky, včetně rozvoje talentu, kognitivní stimulace, podpory vnitřní motivace a sociálně-emočního rozvoje. Následně je vymezena klíčová role metakognice, tedy schopnosti reflektovat, monitorovat a regulovat vlastní myšlení a učení, jako zásadního předpokladu akademického úspěchu a efektivního učení. V hlavní části jsou představeny konkrétní principy a techniky propojení tvůrčího psaní a metakognice v pedagogické praxi. Důraz je kladen na explicitní instrukci metakognitivních strategií (plánování, monitorování, evaluace, regulace/reflexe), jejich integraci do běžné výuky
a kontextu konkrétních úkolů, využití workshopového modelu s vrstevnickou zpětnou vazbou, podporu seberegulace a systematickou reflexi tvůrčího procesu. Stať rovněž diskutuje význam diferenciace pro nadané žáky v kontextu tvůrčího psaní a posun role učitele od tradičního instruktora k facilitátorovi metakognitivního rozvoje. Závěrem je předložen katalog inspirativních technik a aktivit tvůrčího psaní, které lze využít k cílenému rozvoji metakognitivních dovedností, a jsou naznačeny možnosti jejich aplikace v různých humanitních předmětech a adaptační strategie pro různé potřeby nadaných žáků.
Tvůrčí psaní jako nástroj rozvoje metakognice u nadaných žáků.pdf
Akcelerace z pohledu akcelerovaných dětí, jejich rodičů a třídních učitelek
Článek se zabývá procesem akcelerace dvou žáků, Hany a Pavla, kteří přeskočili
z 1. do 3. třídy základní školy. Na základě rozhovorů s jejich rodiči, učiteli a samotnými žáky jsou prezentovány klíčové závěry týkající se kognitivních a sociálních aspektů jejich vzdělávání. Dále jsou vyvozeny praktické zkušenosti a doporučení, která mohou sloužit pedagogům
i rodičům při podpoře nadaných dětí v rámci akcelerace.
Akcelerace z pohledu akcelerovaných dětí, jejich rodičů a třídních učitelek.pdf
Projevy nadání a možnosti identifikace nadání u dětí předškolního a mladšího předškolního věku
Cílem předkládané studie je představit některé z typických charakteristik a projevů nadání u dětí předškolního a mladšího školního věku a stručně představit přehled zahraničních a českých posuzovacích škál a dalších nástrojů k identifikaci nadaných dětí v tomto věku. Tento přehled vychází z již zpracované práce Jabůrka Přehled českých a zahraničních posuzovacích škál pro identifikaci nadání u dětí předškolního a školního věku z roku 2014, ale je doplněna
o zjištění z článků zabývající se validací některých posuzovacích škál, případně je uvedeno, kdy vznikla nová verze škály. Posuzovací škály jsou důležitým nástrojem nejen pro psychology, ale i pro samotné pedagogy, speciální pedagogy působící v mateřských a základních školách a také pro rodiče nadaných dětí.
Projevy nadání a možnosti identifikace nadání u dětí předškolního věku.pdf
„Antisociální“ nadaný žák
Příspěvek je zaměřen na vytvoření adekvátního termínu pro nadané žáky, kteří vykazují nějakou poruchu v chování. Motivací pro vznik tohoto textu je snaha o nahrazení nepřiměřeného označování výše uvedené skupiny nadaných žáků. V současné praxi používaný termín antisociální nadaný žák má negativní konotaci s pojmem antisociální, tedy protispolečensky zaměřený člověk. Cílem je zformulování použitelného, obecně přijatelného a srozumitelného pojmu, který vystihuje reálné projevy žáka, bez přehnaně negativní až kriminalizující charakteristiky.
Krátká zpráva - Mezinárodní konference IACEP v Praze
Mezinárodní konference IACEP v Praze.pdf
Pozvánka - VII. Setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání
VII. Setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání.pdf