Podle monitoringu duševního zdraví dětí a adolescentů (NÚDZ, 2023) vykazuje 40 % žáků a žákyň v českých školách známky deprese a 30 % reportuje symptomy středně těžké úzkosti. U dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) musíme tato alarmující čísla vnímat ještě v dalším kontextu: Tyto děti se navíc potýkají s náročnou adaptací, kulturním šokem a často i ztrátou pocitu bezpečí.
Diskusní panel pořádaný NPI dne 16. dubna 2026 se proto zaměřil na téma podpory duševního zdraví žáků s migrační zkušeností. K panelu se připojilo 130 zástupců odborné veřejnosti, převážně z řad pedagogů a expertů z praxe.
Kdo v diskusi vystoupil a co zaznělo?
Hana Vařejková (zástupkyně vedoucí Oddělení poradenství NPI): Představila klíčové oblasti podpory, které oddělení školám nabízí, a sdílela kontakty na odborníky ze svého týmu. Ti jsou školám připraveni poskytovat přímou podporu při řešení konkrétních situací z každodenní praxe.
Oleksandra Sipailova (zástupkyně týmu ukrajinských psycholožek MŠMT): Upozornila na hluboké dopady traumatu u dětí prchajících před válkou, kterým chyběla příprava na odchod i možnost loučení. Zdůraznila, že chronický stres se u žáků často maskuje jako roztěkanost, nesoustředěnost či extrémní únava. Prezentace ke stažení
Lucie Sichingerová (ZŠ TGM Plzeň): Představila svoje zkušenosti s preventivním programem Všech pět pohromadě, který se zaměřuje na podporu duševního zdraví u žáků v ZŠ. Zaznělo, že největší bariérou pro žáky s OMJ není samotné učivo, ale strach z izolace a obava, že si v novém kolektivu nenajdou přátele.
Eva Kremlíková (Centrum pro integraci cizinců – CIC): Akcentovala potřebu pracovat s rodinou jako celkem. U dospívajících cizinců je klíčovým tématem ztráta identity a hledání nového místa ve společnosti. Prezentace ke stažení
Barbora Pšenicová (Nevypusť duši): Představila širokou škálu materiálů podporujících práci pedagogů v oblasti duševního zdraví a zároveň upozornila na praktický „Rozcestník okamžité pomoci“ (online nástroj), který pomáhá učitelům i rodičům rychle najít odbornou pomoc v konkrétních krajích. Prezentace ke stažení
Na co se zaměřit: Varovné signály v chování žáka
Učitelé jsou v první linii a mohou si všimnout změn dříve než kdokoli jiný. Duševní nepohoda u žáků s migrační zkušeností se však málokdy projevuje jen „smutkem“. Odbornice doporučují sledovat tyto signály:
Kognitivní bloky: Náhlá nesoustředěnost, výpadky paměti nebo neschopnost se učit. Nejde o lenost, ale o vyčerpání organismu chronickým stresem.
Psychosomatika: Trvalá únava, apatie nebo opakované bolesti hlavy a břicha bez jasné fyzické příčiny.
Emoční nestabilita: Zvýšená podrážděnost, nečekané výbuchy hněvu, nebo naopak extrémní stažení se do sebe.
Sociální izolace: Stranění se kolektivu, ztráta zájmu o aktivity a nechuť komunikovat (často i v mateřském jazyce).
Regrese: Návrat k projevům typickým pro mladší věk nebo neustálá potřeba ujišťování o bezpečnosti.
Co dělat?
Z diskuse vyplynulo, že pokud tyto projevy trvají delší dobu, je potřeba aktivovat školní poradenské pracoviště nebo kontaktovat specializované organizace (např. NPI, Nevypusť duši, CIC).
Závěrečné shrnutí: Tři pilíře podpory
Aby se škola stala pro žáka bezpečným místem, odborníci se shodují na těchto krocích:
Prevence: O duševním zdraví a emocích je nutné mluvit se všemi žáky preventivně, nejen když nastane problém.
Vnímavost: Interpretujme „zlobivé“ či „neschopné“ chování žáka s OMJ nejdříve jako možný projev prožitého traumatu.
Spolupráce: Učitel nemusí být psychoterapeutem. Jeho rolí je včas rozpoznat signály a vědět, kam žáka a jeho rodinu nasměrovat.
Užitečné materiály a kontakty na odbornou pomoc naleznete ZDE.
Sestavili jsme pro vás přehledný rozcestník zdrojů, kde najdete odborné metodiky, praktické pomůcky pro práci s dětmi i možnosti financování školních projektů zaměřených na wellbeing.
Zápis do první třídy je důležitým milníkem nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. Tento článek je určen především rodičům cizincům a také odborníkům a pracovníkům, kteří s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) pracují a mohou rodiče vhodným způsobem nasměrovat a podpořit. Pro školní rok 2026/2027 dochází k významné změně – zápis do základních škol se koná v dřívějším termínu, a to od 15. ledna do 15. února 2026. Rodiče tak mají možnost řešit nástup dítěte do školy s větším časovým předstihem.
Barbora Krčmářová z Oddělení všeobecného vzdělávání MŠMT představuje základní informace a proces podávání přihlášek na střední školy. Seznamuje s termíny, průběhem přijímacího řízení a odkazuje na další zdroje oficiálních informací z MŠMT.