Vedení škol, na kterých se nevzdělávají romští žáci a žákyně či další žáci z marginalizovaných skupin, hraje v procesu desegregace klíčovou roli. Tyto školy často disponují větší personální stabilitou, podporou veřejnosti a vyšší důvěrou rodičů – a právě díky tomu mohou zásadně ovlivnit, zda se podaří vytvořit rovnocenné vzdělávací podmínky pro všechny děti. Aktivním zapojením do společného úsilí o rovné vzdělávání mohou přispět ke zklidnění situace ve městě, posílení důvěry mezi školami a rodinami, a v neposlední řadě i k pedagogickému obohacení vlastního týmu. Obecně platí, že všechny základní školy by měly být připraveny vzdělávat všechny žáky a žákyně – včetně těch romských, dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím nebo dětí se sociálním znevýhodněním. Právě na jejich podpoře se ukazuje, zda škola a její pedagogové a pedagožky dokáží vytvořit prostředí, které skutečně umožňuje všem dětem dosáhnout na kvalitní vzdělání – navzdory různým bariérám.
Více o negativních dopadech segregace najdete na stránce Problém segregace – proč je nezákonná, škodlivá a drahá.
Proč desegregaci řešit z pohledu vedení školy s potenciálem pro společné vzdělávání
Stabilizace počtu žáků a žákyň a posílení důvěry rodičů v kvalitu místní vzdělávací soustavy. Pokud v obci existuje škola vnímaná jako segregovaná – tedy s vyšším podílem žáků a žákyň z marginalizovaných skupin, například romských dětí, dětí s různorodým etnickým či jazykovým zázemím nebo dětí ohrožených sociálním znevýhodněním – rodiče z majority se této škole často vyhýbají, a to i za cenu delší dojezdové vzdálenosti pro své děti. To může vést k přetížení některých škol a odlivu žáků a žákyň z jiných. Rovnoměrnější rozložení těchto dětí mezi školami v konečném důsledku pomáhá snižovat napětí, stabilizovat počty žactva a posilovat důvěru rodičů v rovný a kvalitní vzdělávací systém založený na principu spádovosti.
Přijetí žáků a žákyň z marginalizovaných skupin nesnižuje důvěru rodičů ve školu ani kvalitu výuky. Zkušenosti z praxe ukazují, že většina rodičů z většinové společnosti nemá problém s tím, když se jejich děti vzdělávají společně s několika romskými spolužáky či spolužačkami, dětmi s různorodým etnickým či jazykovým zázemím nebo dětmi ohroženými sociálním znevýhodněním – pokud je zachována kvalita výuky a zajištěna dostatečná podpora pro všechny. Obavy z poklesu reputace školy se přitom často ukazují jako neopodstatněné. Naopak – školy, které se těmto dětem otevřely, často získaly příležitost k pedagogickému rozvoji. Pomohlo to k zavádění podpůrných pozic, intenzivnější spolupráci s rodinami a k většímu důrazu na individuální přístup ke každému dítěti. Skutečná prestiž školy se pak neodvíjí od toho, kolik má dětí z rodin se stabilním zázemím a vysokými vzdělávacími aspiracemi, ale od její schopnosti podpořit všechny děti – včetně těch romských, dětí s různorodým etnickým či jazykovým zázemím i se speciálními vzdělávacími potřebami – tak, aby uspěly.
Sdílení podpory a zdrojů. Školy ohrožené segregací často získávají více podpůrných opatření – ať už jde o asistenty/asistentky pedagoga, speciální pedagogy/pedagožky, školní psychology/psycholožky nebo další expertní podporu. Pokud se do společného vzdělávání zapojí více škol, lze tyto kapacity rozdělit rovnoměrněji. Tím všechny školy získají lepší možnosti cílené podpory žáků a žákyň i zázemí pro rozvoj pedagogické práce.
Pedagogické inovace a kvalita výuky. Vize bezpečné, kvalitní a inkluzivní školy je ideální příležitostí k proměně pedagogické práce a výuky. Její zásady definují kritéria Kvalitní školy ČŠI. Ty staví na volbě výukových cílů, prostředků a metod uzpůsobených individuálním schopnostem žáků a žákyň a vedou k harmonickému rozvoji jejich vědomostí, dovedností i postojů na bázi kritického sebehodnocení přiměřeného jejich věku.
Kvalita vzdělávání ve všech školách, pro všechny děti. Když se do společného vzdělávání zapojí všechny školy v území a každá z nich přijme podobný podíl žáků a žákyň z různorodého sociálního, etnického nebo jazykového zázemí, celková situace se stabilizuje a zlepší se klima ve třídách i v celé škole. Žádná škola nebude nálepkována jako segregovaná, rodiče nebudou hromadně přehlašovat děti jinam a důvěra v místní vzdělávací systém poroste. Rovnoměrné rozložení žáků a žákyň umožní školám lépe plánovat podporu a přispěje nejen k rovnosti, ale i k udržitelnosti a kvalitě vzdělávání pro všechny.
Vaše první kroky
Prvním krokem ke změně je porozumění souvislostem mezi etnickou segregací, sociálním znevýhodněním a vzdělávacími výsledky: Pokud většina romských dětí, dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím nebo dětí se sociálním znevýhodněním navštěvuje jednu školu ve městě, vzniká nerovný přístupu ke vzdělávání. Tento stav má dlouhodobé dopady nejen na vzdělávací výsledky, ale i na atmosféru ve školách a vztahy ve městě. Pro hlubší porozumění situaci doporučujeme navázat dialog s pedagogy a pedagožkami ze škol, které vzdělávají vyšší podíl žáků z marginalizovaných skupin, a se zástupci organizací, které znají každodenní realitu rodin. Tito partneři mohou pomoci lépe porozumět potřebám dětí a hledat způsoby podpory, které povedou ke spravedlivějšímu a kvalitnějšímu vzdělávání pro všechny.
Příprava pedagogického sboru – práce s heterogenní třídou a snižování nerovností: Vyučující jsou klíčoví pro úspěšnou změnu. Je proto zásadní zajistit jim dostatečné zázemí a podporu při práci s heterogenním kolektivem. Podpora by měla reagovat na různé typy potřeb žáků a žákyň – od těch vyplývajících z příslušnosti k marginalizovaným menšinám, přes jazykovou různorodost, až po potřeby spojené se sociálním znevýhodněním. Mnohá z doporučení a nástrojů však zároveň prospívají všem dětem – přispívají k lepšímu klimatu ve třídě, posilují vztahy mezi žactvem a vyučujícími a podporují individuální přístup. Ujistěte se, že Váš tým pedagogů. pedagožek a dalších pracovníků téma skutečně přijal a sdílí společné cíle. Tím předejdete tichým protestům ze strany zaměstnanců a zaměstnankyň a zajistíte zdravé (transparentní) prostředí a jednotně vystupující tým.
Zapojte se aktivně do plánování změn: Spolupracujte s dalšími aktéry ve vašem území – se zřizovatelem, školou, která čelí etnické segregaci, i dalšími partnery. Aktivní účast vám pomůže lépe porozumět plánovaným krokům, připravit se na případné změny a získat informace o dostupné podpoře. Zároveň si můžete ujasnit, jaké nástroje a zdroje budete pro úspěšné zapojení potřebovat – například finanční prostředky od zřizovatele nebo pomoc s administrací projektů. Různé nástroje představujeme v našem Katalogu intervencí.
Sdílejte zkušenosti a inspirujte se praxí jiných škol: Spolupracujte se školami, které mají zkušenosti s větším podílem romských žáků a žákyň a dalších dětí, které čelí bariérám ve vzdělávání – například kvůli potřebě jazykové podpory, migrační zkušenosti nebo sociálnímu znevýhodnění. Nabídněte možnost hospitací, vzájemných návštěv a sdílení pedagogických přístupů. Pomůže vám to lépe porozumět potřebám těchto dětí, osvojit si efektivní metody práce a připravit pedagogický sbor na přijetí žáků a žákyň z různorodého prostředí.
Komunikujte s rodiči vašich žáků a žákyň: Včas a otevřeně komunikujte s rodiči – vysvětlete, proč je společné vzdělávání přínosné pro všechny děti a jak škola zajistí kvalitní výuku i bezpečné prostředí. Sdílejte konkrétní kroky, které podnikáte, a ukažte, že jste připraveni dětem i učitelům a učitelkám poskytnout potřebnou podporu. Průběžná a transparentní komunikace posiluje důvěru rodičů a pomáhá předcházet nedorozuměním. Ideální je, když se vám podaří rodiče a děti zapojit do plánování změn již v počátečních fázích.
Další opatření a jejich popis najdete v Katalogu intervencí.
Doporučení pro práci s třídním kolektivem a etnicky citlivou pedagogiku při podpoře vzdělávání romských dětí
Tato doporučení lze analogicky aplikovat při práci s dětmi s migrační zkušeností při zohlednění dalších specifických témat jako jsou vykořenění, kulturní šok a na to navazující trauma. Konkrétní inspiraci najdete v Katalogu intervencí. |
Doporučené nástroje a inspirace
|
Řekněte si o podporu, rozšiřte své znalosti, získejte další partnery
V Česku existují organizace, kterým na desegregaci záleží a ocení každou aktivitu.
Lidé z Národního pedagogického institutu vám pomohou s koordinací, síťováním aktérů, sdílením osvědčených postupů i konzultací aktivit – ať už jste na začátku, nebo už máte první kroky za sebou.
Ministerstvo školství a Střední článek podpory pomáhají s právními i organizačními otázkami – od spádovosti po hodnocení škol a odměňování ředitelů.
Česká školní inspekce vám bude partnerem v debatě o kvalitě podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání ve všech školách na území obce. Můžete využít i tematické zprávy inspekce zaměřené na spádovost, znaky kvality úspěšných škol či úspěšné strategie škol vzdělávajících znevýhodněné žáky a žákyně.
Agentura pro sociální začleňování (MMR) nabízí obcím spolupráci při řešení desegregace, s důrazem na podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Můžete tak získat odborné a analytické zázemí nebo podporu při plánování, koordinaci či hledání zdrojů.
Úřad vlády ČR zaštiťuje agendu integrace romské národnostní menšiny a metodicky vede síť koordinátorů pro romské záležitosti na krajských úřadech a romských poradců na obcích s rozšířenou působností. Ti mohou mimo jiné poskytnout informace, kontakty, zprostředkovat setkávání. Úřad vlády rovněž monitoruje a vyhodnocuje naplňování Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021–2030, včetně kapitoly Vzdělávání.
Sociální služby a neziskové organizace působící na vašem území – včetně romských a proromských – mohou být důležitými partnery při vyrovnávání podmínek ve vzdělávání. Pracují v nich odborníci a odbornice, kteří dobře znají životní zázemí žáků a žákyň i jejich rodin. Nabízejí cílenou podporu formou doučování, volnočasových aktivit nebo zprostředkování komunikace mezi školou a rodiči. Romské organizace navíc přinášejí vhled do potřeb dětí z komunity a mohou vás inspirovat, jak u romského žactva rozvíjet zdravou identitu, motivaci a povědomí o vlastní historii a kultuře. Totéž platí pro organizace, zaměřující se na podporu dětí z dalších marginalizovaných skupin.
Nebojte se kontaktovat školy, které již na změně pracují: ZŠ Kamenná Stezka, MZŠ Tanvald, ZŠ Janáčkovo náměstí Krnov, ZŠ Budišov nad Budišovkou a další.
Stanovisko ředitelky Základní školy Budišov nad Budišovkou Natálie Jaššové k roli škol s potenciálem společného vzdělávání v procesu desegregace Z pohledu praxe je důležité zdůraznit, že vedení školy, která se s problémem segregace přímo nesetkává, často necítí potřebu se tímto tématem aktivně zabývat. Pokud škola funguje stabilně, má dostatek žáků a žákyň a nepociťuje napětí spojené s nerovnostmi, je pro její vedení těžké najít důvod ke změně. Problém se jeví jako neexistující. Tento zájem zpravidla nevyvolá ani nabídka podpůrných pozic, jako je asistent/asistentka pedagoga či speciální pedagog/pedagožka Zkušené vedení školy si tyto odborníky dokáže zajistit i v prostředí, které není označováno jako segregované. Přesto existují tři zásadní důvody, proč by i tyto školy měly být na podporu desegregace připraveny:
Z tohoto důvodu je důležité, aby se školy necítily být pod tlakem okamžitého řešení problému, který se jich aktuálně netýká. Měly by však mít povědomí, empatii a připravenost – protože realita se může změnit velmi rychle. Desegregace není jen otázkou jedné konkrétní školy, ale tématem, které se může dotknout každého. Skutečná síla vzdělávací soustavy spočívá v tom, že školy na sebe nahlížejí nejen izolovaně, ale i v širším kontextu – jako součást jednoho celku. Proto je důležité, aby i běžné školy, které aktuálně segregaci nezažívají, zůstaly otevřené, empatické a připravené být partnerem ve společném úsilí o rovné vzdělávání všech dětí ve městě. |
Zdroje a data, které pomohou popsat situaci ve vašem městě
Základní informace o školách ve vašem městě poskytují inspekční zprávy. Tematické zprávy České školní inspekce vám dále pomohou při plánování opatření především v oblasti pedagogické kvality škol. Kvalitu činností škol vymezují kritéria rámce Kvalitní školy.
Datové reporty NPI ČR a PAQ Research přinášejí přehled o sociální situaci, vzdělávacích výsledcích, struktuře žactva a míře segregovanosti na školách ve vaší obci. Jsou vytvořeny pro všechna města (včetně městských částí a obvodů) s více než dvěma základními školami na svém území, a to bez ohledu na jejich zřizovatele. Datové reporty jsou neveřejné a požádat o ně můžete na adrese: lucie.macku@npi.cz.
Přehled a prostorovou vizualizaci školských spádových obvodů (na základě dostupných vyhlášek) nabízí Mapa spádovosti od NPI ČR.
Data o sociálních podmínkách v obcích nabízí Index sociálního vyloučení od Agentury pro sociální začleňování z MMR.
Je důležité sledovat i rezidenční segregaci a sociální situaci v okolí škol a ve městě. K tomu slouží aplikace Lokality sociálního vyloučení a segregace vyvinutá Karlovou univerzitou.
Na desegregaci existují finanční zdroje!
Bez dodatečných financí je podpora škol, dětí i vyučujících obtížná. Existují zdroje a projekty, které lze využít. Cesta k financím nemusí být snadná, ale každý získaný asistent/asistentka, sociální pedagog/pedagožka nebo peníze na doučování či práci s rodinami posunou úspěch skokově vpřed. Zde jsou výzvy a projekty, které lze využít:
Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb
Evropské finance z OPZ+: poslední výzva Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání zahrnovala aktivity jako multidisciplinární týmy, síťování služeb, koordinátoři spolupráce mezi školou, městem a rodinou. Výzvy jsou pravidelně aktualizovány, a doporučujeme proto sledovat jejich úplný seznam a harmonogram.
Evropské peníze z OP Spravedlivá transformace: dílčí výzvy pro takzvané uhelné regiony – Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj cílí i na oblasti prevence a sociální stability, včetně propojení se školami.
Výuka žáků a žákyň, rozvoj vyučujících, prostředky pro školy:
Evropské finance z OP JAK: jednotlivé výzvy jsou určeny především školám. Jsou zaměřeny na personální podporu a pozice, kvalitu výuky a vzdělávání učitelů a učitelek a další aktivity (zejména výzvy tzv. šablon). Seznam výzev a harmonogram jsou pravidelně aktualizovány.
Národní finance z MŠMT: jde o Pravidelný program typu Výzva na podporu účasti dětí na předškolním vzdělávání v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026). Obsahuje aktivity jako úhrada školního stravování, odstranění dalších finančních bariér nebo individuální komunikace s rodinami.
Školní stravování
Evropské finance z OPZ+: pravidelná výzva a projekty, které realizují krajské samosprávy. Informace jsou dostupné na stránkách příslušného kraje (například Hlavní město Praha, Ústecký, Karlovarský). Programy se mohou pravidelně obnovovat. Hledejte vždy nejaktuálnější ročník dotačního programu.
Národní finance z MŠMT: pravidelné výzvy na podporu školního stravování žáků základních škol – MŠMT. O podporu žádají školy, je však důležité je o možnosti informovat, případně zapojit sociální odbor do sběru podkladů.
Víceúčelové aktivity – podpora zřizovatelů, školské poradenství, speciální výzvy pro romské děti, nestátní neziskové organizace a další
Evropské finance z OP JAK: výzva Podpora poradenského systému má za cíl vytvoření celorepublikové struktury mobilních týmů duševního zdraví pro přímou podporu škol a školských zařízení,
Evropské finance z OP JAK: již vyhlášená výzva PRO-ROMA umožňuje financovat vzdělávací aktivity v neformálním vzdělávání zaměřených na podporu romských dětí a mládeže na území ČR. Cílem je přispět ke snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání.
Národní finance z Úřadu vlády:
program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce: více informací zde.
program Podpora terénní práce pro rok 2026: více informací zde.
Národní finance z MŠMT: například Program na podporu integrace romské menšiny v roce 2025 (pravděpodobně bude aktualizován i pro rok 2026).
Kromě evropských a národních prostředků je důležité využívat také vlastní rozpočtové zdroje samospráv – právě ty často umožňují financovat konkrétní aktivity směřující k desegregaci a zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti. Příkladem může být město Ostrava financující podpůrné pozice speciálních, sociálních pedagogů/pedagožek, psychologů/psycholožek ve školách. Praha 7 financuje mentoring a supervize pro své ředitele a ředitelky, klíčové je rovněž celkové odbřemenění vedení škol od nepedagogických činností (příklad Dolních Břežan).
Finálně se ohlédněte, zda máte základní výbavu pro spolupráci v desegregaci:
Máte vy i váš pedagogický sbor informace o dopadech etnické segregace a o specifických potřebách romského žactva či dalších žáků a žákyň z marginalizovaných skupin?
Jste zapojeni do spolupráce s dalšími aktéry – se školami v území, zřizovatelem, sociálními službami, neziskovými organizacemi i rodičovskou veřejností?
Znáte přístupy, které pomáhají rozvíjet jazykové kompetence žáků a žákyň – například podporu češtiny jako druhého jazyka, respekt k vícejazyčnosti nebo posilování vztahu k romštině a dalším menšinovým jazykům?
Rozvíjíte kulturní kompetence školy – tedy schopnost porozumět různým životním situacím dětí, posilovat pozitivní identitu romských žáků a žákyň a dětí s migrační zkušeností a zároveň budovat důvěru mezi školou a rodinami?
Uvědomujete si, že některé děti mohou vedle systémové marginalizace čelit i sociálnímu znevýhodnění – a máte přehled o nástrojích, které pomáhají zmírňovat jeho dopady (například doučování, školní pomůcky nebo bezplatné stravování)?
Víte, na koho se obrátit, když budete potřebovat podporu – například na Národní pedagogický institut nebo Agenturu pro sociální začleňování z MMR?