Jak realizovat výuku v heterogenním kolektivu? 

Jako efektivní řešení této výzvy se jeví využívání takových pedagogických postupů, které napomohou ve třídě vytvořit otevřené vyučovací podmínky vyhovující ve svém dopadu většině žáků (včetně těch, jejichž speciální vzdělávací potřeby vyžadují od učitele poskytování podpůrných opatření daných doporučením školského poradenského zařízení). Učitel realizuje „flexibilní“ výuku a nabízí žákům prostor pro jejich aktivní zapojení a výběr ze vzdělávacích příležitostí odpovídajících jejich potřebám. Učitelé pro dosažení tohoto cíle mimo jiné rozšiřují vlastní osobní portfolio vzdělávacích metod; pracují s nabídkou rozmanitých stylů učení; mění rychlost výuky; podporují žáky v procesu učení; pracují na posilování motivace žáků ke školní práci; nabízejí rozdílné způsoby hodnocení žáka ze strany učitele atd.  

Je zřejmé, že příprava na takový způsob vedení hodiny je ve srovnání s klasickými postupy frontální výuky bez možnosti individualizace záležitost časově náročná. Vyžaduje nastavení organizace hodiny, pracovních podmínek žáků, pravidel a postupů: to vše se žáci musí zprvu postupně učit. Výsledkem ale může být stav, kdy aktivita žáků přeroste aktivitu učitele a dojde k velkému zefektivnění jeho práce. Nabízíme k využití desatero zásad učitele pro práci s heterogenní třídou shrnující osvědčené postupy, které učitelé často využívají při individualizaci v učitelské praxi (na již publikované články k desateru se čtenáři dostanou kliknutím na příslušný díl): 

Nabízíme k využití desatero zásad učitele pro úspěšnou práci s heterogenním kolektivem shrnující osvědčené postupy, které učitelé často využívají při individualizaci v učitelské praxi (na již publikované články k desateru se čtenáři dostanou kliknutím na příslušný díl):

Check-list učitele: praktický pomocník pro práci s heterogenním kolektivem

Co je Check-list učitele?

Check-list je sebereflexní nástroj, který pomáhá učitelům systematicky přemýšlet o tom, jak pracují s různorodou třídou. Vychází z Desatera zásad práce s heterogenní třídou a je rozdělen do tří přehledných modulů:

•  Vytváření pozitivního třídního klimatu
•  Realizace výuky srozumitelné pro všechny žáky
•  Umožnění různého tempa a obtížnosti výuky

Každá zásada je rozpracovaná do konkrétních kroků – co může učitel dělat a jaké projevy u žáků může sledovat.

Proč je skvělé Check-list používat?

✔ Pomáhá zastavit se a vědomě reflektovat vlastní práci.
✔ Dává učiteli jasnou strukturu, na co se zaměřit.
✔ Umožňuje plánovat reálné a zvládnutelné změny.
✔ Podporuje formativní přístup k výuce i hodnocení.
✔ Zvyšuje jistotu učitele v práci s různorodou třídou.

Nejde o kontrolu, ale o podporu profesního růstu. Check-list nenabízí hotová řešení, ale vede učitele k promýšlení vlastních postupů – krok za krokem.

Jak Check-list využívat v praxi?

Nemusíte dělat všechno najednou. Právě naopak:

✔Vyberte si jednu zásadu, se kterou chcete začít.
✔Použijte Check-list jako sebehodnoticí nástroj.
✔Sledujte reakce žáků a zapisujte si postřehy.
✔ Naplánujte si další malý krok.

I drobná změna může mít velký dopad – na klima ve třídě, na motivaci žáků i na vaši vlastní pohodu.

                                                                  ukázka Check-listu (zásada 1)

Pro koho je Check-list určen?

✔ pro začínající i zkušené učitele
✔ pro učitele základních i středních škol
✔ pro ty, kdo chtějí učit vědomě, smysluplně a inkluzivně

Závěrem

Check-list učitele pro úspěšnou práci s heterogenním kolektivem není další „papír navíc“. Je to mapa – ukazuje, kde se právě nacházíte, a kam se můžete vydat dál.

Pomáhá učitelům:

• vidět vlastní silné stránky,
• pojmenovat oblasti rozvoje,
• dělat malé, ale smysluplné změny.

A právě tyto malé kroky vytvářejí ve třídě prostředí, kde se mohou učit všichni.

Doporučená literatura pro zájemce k tématu heterogenní třídy 

• BARNIER, C. (2009). The Big what Now Book of Learning Styles: A Fresh and Demystifying Approach. Bingley (UK): Emerald Books. 
• BARTOŇOVÁ, M. (2013). Inkluzivní didaktika v základní škole se zřetelem na edukaci žáků s lehkým mentálním postižením. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 
• BARTOŇOVÁ, M. et al. (2013). Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 
• BARTOŇOVÁ, M. a VÍTKOVÁ, M. (2020). Efektivní vyučování v heterogenní třídě se zřetelem na metody a učební strategie. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 
• ČAPEK, R. (2017). Líný učitel - Jak učit dobře a efektivně. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o. 
• EICHHORN, Ch. (2019). Učitel a práce se třídou. Praha: Raabe. 
• COHEN, E. G., & LOTAN, R. A. (2014). Designing groupwork: strategies for the heterogeneous classroom third edition. New York (NY): Teachers College Press. 
• KASÍKOVÁ, H. a VALENTA, J. (1994). Reformu dělá učitel aneb Diferenciace, individualizace, kooperace ve vyučování: (pohledy pedagogické). 1. vyd. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku. 
• MAREŠ, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Vyd. 1. Praha: Portál. 
• PRASHNIG, B. (2006). Learning styles in action. 1st pub. London: Network Continuum Education. 
• PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. (2009). Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál. 
• SIEGLOVÁ, D. (2019). Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. První vydání. Praha: Grada. 
• ŠMEJKALOVÁ, R., SCHMIDOVÁ, K. (2012). Třída v pohodě aneb aktivity pro podporu dobrých vztahů mezi žáky [online]. Praha: SCIO, s.r.o. [cit. 2022-07-11]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/749. 
• THOROVÁ, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Vyd. 1. Praha: Portál. 
• TOMLINSON, C. A. (2001). How to differentiate instruction in mixed-ability classrooms [online]. 2nd ed. Alexandria, Va.: Association for Supervision and Curriculum Development. [cit. 2022-07-11]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=3002067. 
• VALIŠOVÁ, A. a kol. (2007). Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada.