Obecný popis intervence
Funkční školní poradenské pracoviště (ŠPP) je dnes povinnou součástí každé základní a střední školy. Postupně přibývají i poradenští pracovníci a pracovnice v mateřských školách. Na základních a středních školách tvoří jádro ŠPP výchovný poradce či poradkyně a školní metodik nebo metodička prevence. Podle dostupnosti odborníků a odbornic i finančních zdrojů mohou být ŠPP doplněna také o školního speciálního pedagoga/školní speciální pedagožku, školního psychologa/školní psycholožku nebo sociálního pedagoga/sociální pedagožku. Základní fungování ŠPP a většiny těchto pozic upravuje vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách (vyhláška č. 72/2005 Sb., ve znění pozdějších novelizací). Pracovníci a pracovnice ŠPP se věnují přímé práci s žáky a žákyněmi, poskytují poradenské služby pedagogickým pracovníkům nebo pracovnicím a zákonným zástupcům a zajišťují spolupráci školy s dalšími institucemi, jako jsou pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče či orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Jednotlivé pozice poradenských pracovníků a pracovnic ve školním poradenském pracovišti hrají klíčovou roli v podpoře žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním.
Výchovní poradci/výchovné poradkyně se podílejí na kariérovém poradenství a hledání vhodných vzdělávacích cest. Zároveň podporují pozitivní vzorce chování, sociální dovednosti a duševní zdraví žáků a žákyň.
Školní psychologové a psycholožky poskytují žákům či žákyním i jejich rodinám psychosociální podporu a pomáhají vytvářet bezpečné a podnětné školní prostředí.
Školní speciální pedagogové a pedagožky se zaměřují především na rozvoj jazykových dovedností a strategií učení a podporují individualizaci výuky.
Sociální pedagogové a pedagožky posilují propojení školy s rodinou a komunitou a přispívají ke spolupráci, která pomáhá vytvářet stabilní podmínky pro vzdělávání (včetně řešení dopadů sociálního znevýhodnění).
Metodici či metodičky prevence pomáhají škole nastavovat preventivní aktivity, které podporují soudržnost kolektivu, bezpečné klima a vztahy mezi žáky a žákyněmi. Věnují se také prevenci rizikového chování, jako je užívání návykových látek a šikana, a podílí se na vytváření prostředí, které na tyto situace umí včas a citlivě reagovat.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
V oblasti podpory romských žáků a žákyň mohou pracovníci a pracovnice školního poradenského pracoviště sehrát klíčovou roli při vytváření prostředí, které rozumí různorodým zkušenostem a potřebám dětí. Podpora se může týkat například jazyka, vztahů nebo sebevnímání žáka či žákyně ve školním prostředí. Školní speciální pedagogové a pedagožky mohou přispívat k rozvoji jazykových dovedností u dětí vyrůstajících ve vícejazyčném prostředí – například tam, kde se doma používá romština nebo romštinou ovlivněné variety češtiny. Školní psychologové či psycholožky nebo výchovní poradci/výchovné poradkyně pak mohou posilovat pocit bezpečí, důvěry a sounáležitosti. Pokud mají pracovníci a pracovnice ŠPP znalost jazykového prostředí a životních zkušeností romských žáků a žákyň, mohou tuto zkušenost využít i k podpoře ostatních pedagogů nebo pedagožek – například při budování partnerské komunikace s rodinami nebo při reflexi školního klimatu z hlediska rovného přístupu.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Obdobně jako u romských žáků či žákyň i u jiných žáků a žákyň s minoritním etnickým zázemím nebo s migrační zkušeností se mohou pracovníci a pracovnice ŠPP stát cenným zdrojem podpory jak pro žáky a žákyně samotné, tak i (v oblasti metodického vedení) pro ostatní pedagogy nebo pedagožky. Intervence zde mohou být zaměřeny například na diagnostiku a rozvoj jazykových kompetencí žáků a žákyň, adaptaci na školní prostředí, podporu rozvoje pozitivních vzorců chování, facilitaci komunikace školy s rodiči žáků a žákyň atd. Školní psychologové či psycholožky mohou být také důležitým zdrojem psychologické podpory pro žáky a žákyně, kteří v důsledku migrační zkušenosti nebo jiných závažných životních okolností prošli traumatizujícími zážitky. Metodici a metodičky prevence mohou pracovat s celou třídou, realizovat zážitkové aktivity zaměřené například na prevenci diskriminace, rasismu a dezinformací. S asistenty a asistentkami pedagoga mohou budovat spolupráci na rozvíjení zdravého multikulturního prostředí.
Na co si dát pozor při implementaci?
Klíčovými překážkami při budování funkčních poradenských pracovišť jsou zpravidla buď nedostatečné finanční zdroje na zajištění kompletního obsazení pracoviště, anebo nedostatek vhodných odborníků se zájmem o práci ve školství – při překonávání obou těchto překážek je zásadní aktivní role vedení školy, spolupráce se zřizovatelem a dalšími institucemi (se sháněním odborníků pomáhá například přímé propojení s katedrami vysokých škol daných specializací, realizace praxí apod.). V rámci vlastní činnosti ŠPP je důležité přehledné rozdělení kompetencí mezi jednotlivé pracovníky a pracovnice pracoviště a nastavení pravidelné a funkční komunikace mezi těmito pracovníky a pracovnicemi.
Kde hledat inspiraci?
Základní vymezení působnosti školního poradenského pracoviště je možné najít v materiálech NPI ČR zde či zde.
Vymezení funkčního ŠPP a dílčích pozic dále nabízí výstupy projektu Rozvoj rovného přístupu ke vzdělání ve městě Ostrava.
Další příklady dobré praxe z dílčích škol nabízí Mapavzdělávání.cz od PAQ Research.
Výzkumná verifikace
Zkušenosti ze zahraničních vzdělávacích systémů potvrzují význam podpůrných pedagogických pozic. Např. dle komparativní studie Evropské komise je podpora dětí od školních psychologů a psycholožek či jiných odborných specialistů a specialistek nejběžnějším typem intervence pro jejich úspěch ve vzdělávání a vyrovnávání vzdělávacích šancí (European Commission/EACEA/Eurydice, 2020, s. 18). Tato personální podpora v posledních letech roste (OECD, 2019), přičemž je dostupnější v zemích, které se pravidelně umisťují mezi státy s nadprůměrnými vzdělávacími výsledky, např. v rámci mezinárodního testování PISA (OECD, 2020, s. 87-108).