Obecný popis intervence
Aktivity zaměřené na podporu kompetencí v romském jazyce zahrnují výuku romštiny jako jazyka, jazykové dílny, literární soutěže, práci s romsky psanou literaturou a další formy jazykového rozvoje. Mohou probíhat ve školách, knihovnách, komunitních centrech nebo jako součást volnočasových programů. Cílem je rozvíjet jazykové dovednosti, posilovat vztah k romštině a vytvářet prostor pro její aktivní využívání. Aktivity mohou být zaměřené na děti různých věkových kategorií – od mateřských škol po střední školy. Pro děti může být zajímavé zkoumat i vzájemné ovlivňování češtiny a romštiny – například přejímky slov – jako způsob, jak propojit oba jazykové světy.
Jak může nástroj pomoci při kompenzaci projevů sociálního znevýhodnění ve vzdělávání?
Tento nástroj není primárně určen pro děti se sociálním znevýhodněním obecně – jeho přínos se týká především dětí, které romštinu znají z domova nebo svého bezprostředního okolí. Pro ně může být její výuka zajímavým prostředkem, jak zažít úspěch v oblasti, kde mají silné stránky, a poznat jazyk více do hloubky. Pro ostatní děti se sociálním znevýhodněním však nemusí mít tento nástroj přímé využití.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání romských dětí (v rámci etnicky citlivého přístupu)?
Podpora romského jazyka ve vzdělávání přispívá k rozvoji identity, pocitu hrdosti a jazykové autonomie. Soutěž Romano suno, kterou pořádá organizace Nová škola, umožňuje dětem psát, mluvit a soutěžit v romštině – často vůbec poprvé veřejně. Romsky psaná literatura, dostupná pro děti od MŠ po SŠ, nabízí příběhy, které jsou jim blízké a srozumitelné. Jazykové dílny a výuka romštiny vytvářejí prostor pro sdílení, rozvoj jazykových dovedností a propojení s kulturním dědictvím. Důležité je, aby aktivity byly vedeny s respektem k jazykové různorodosti a nabízely dětem možnost volby, zda a jak se chtějí zapojit.
Jak může nástroj pomoci při podpoře vzdělávání dětí s různorodým etnickým a jazykovým zázemím a/nebo zkušeností s migrací?
Podpora rozvoje schopností v prvním jazyce je důležitá i pro osvojování druhého (a dalšího) jazyka. Naučená dílčí dovednost v jednom jazyce usnadňuje porozumění a ovládnutí této dovednosti i v dalším jazyce. Rodičům vícejazyčných žáků a žákyň lze doporučit, aby spolu s dětmi udržovali kontakt s mateřštinou a rozvíjeli ji nejlépe ve všech jazykových dovednostech (mluvení, poslech, psaní i čtení). Na úrovni školy lze pak různými formami vícejazyčnost zviditelňovat. Může jít o prosté uvítací nápisy u vstupu do školy ve všech jazycích, kterými žáci a žákyně školy hovoří, zpracování tzv. jazykové biografie během výuky či zapojení mateřských jazyků do celoročního projektu (podrobněji v sekci Kde hledat inspiraci). Všechny děti se skrze tyto aktivity přirozeně učí, že svět je rozmanitý a lidé mluví různými jazyky – ať už těmi, které si přinášejí z rodinného prostředí, nebo těmi, které se učí v průběhu života.
Na co si dát pozor při implementaci?
Klíčové je, aby aktivity vedl kvalifikovaný lektor či lektorka, kteří rozumí jazykové různorodosti, mají povědomí o různých dialektech romštiny či jiných prvních jazycích žáků a žákyň a také zkušenosti s výukou. Ne každý, kdo mluví romsky, může romštinu učit nebo vést jiné aktivity zaměřené na její rozvoj – stejně jako ne každý mluvčí češtiny je učitelem nebo učitelkou češtiny. Dalším rizikem je omezená dostupnost výukových materiálů pro různé úrovně a dialekty, což může klást vyšší nároky na lektora či lektorku a ovlivňovat kvalitu výuky.
Aktivity by neměly být zaměřeny na výkon ani působit jako nástroj opravy nebo nápravy dialektu, jímž dítě hovoří, ale jako prostor pro rozvoj, sdílení a posilování vztahu k jazyku. Děti by se neměly cítit nuceny romštinu nebo například ukrajinštinu používat, pokud ji samy používat nechtějí – jazyková identita je osobní a proměnlivá a je třeba k ní přistupovat s respektem.
Kde hledat inspiraci?
Organizace Nová škola, o.p.s., pořádá již od roku 1997 literární soutěž v romském jazyce s názvem Romano suno. Soutěžit mohou děti i dospělí v několika kategoriích – hlavním záměrem je dát jim příležitost uplatnit své jazykové dovednosti v romštině veřejně. Mnohé děti se prostřednictvím účasti v soutěži vůbec poprvé setkají s psanou podobou romštiny.
Nakladatelství KHER vydává dvojjazyčně psané knihy romských autorů a autorek, včetně knih pro nejmenší čtenáře a čtenářky, děti školního věku i mladé dospělé. Jak lze romskou literaturu využít ve výuce shrnuje materiál NPI.
Romano džaniben, odborný časopis romistických studií, přináší řadu informací o romštině a jejích různých dialektech i o Romech a Romkách z celého světa – jeho redakce mimo jiné zpracovala i metodiky pro výuku romštiny rozdělené dle různých úrovní.
Přehled sociokulturních a jazykových aspektů vzdělávání Romů a Romek ze zahraničí dodává tato přehledová studie.
Spolek Zaedno každoročně pořádá celostátní kreativní soutěž Vícejazyčnost je bohatství. Ta je určena dětem, které pocházejí z vícejazyčných rodin, národnostních menšin, mají zahraniční kořeny nebo se učí a komunikují vedle češtiny také v dalším jazyce.
Tipy, jak rozvíjet povědomí o vícejazyčnosti už v mateřské škole, nabízí článek Podpora vícejazyčnosti v MŠ. Jak zapojit odlišný mateřský jazyk dítěte do výuky na ZŠ a SŠ popisuje část článku Vícejazyčnost.
Pro naplňování očekávaných výsledků učení (OVU) v rámci klíčové kompetence komunikační lze s dětmi zpracovávat Jazykovou biografii.
Řadu inspirací ze zahraničí pro školy i jejich zřizovatele přináší dokument Spolupráce, řízení a budování sítí. Jednou z nich je například projekt Jazyk měsíce.
Výzkumná verifikace
Studie z Izraele diskutuje to, že čím lépe umí děti svým mateřským jazykem, tedy například i romsky, tím snáze se zvládnou naučit jazyk další, tedy češtinu.
Studie dvou zrcadlových intervencí v Jižní Africe zjistila, že rozvíjení čtení v mateřském jazyce je efektivnější a přenáší se i do jazyka druhého. U žáků a žákyň s horšími jazykovými kompetencemi (spodní polovina) může předčasné rozvíjení druhého jazyka dokonce zhoršit čtenářské dovednosti (dekódování) v jazyce mateřském.
Americká studie z USA potvrzuje, že rozvíjení mateřského jazyka bilingválních dětí může podpořit kompetence v jazyce druhém.