Síla romských příběhů: Jak obohatit výuku a školní prostředí

Foto zdroj: PROP

Motivované dítě je výhra každého pedagoga a předpoklad úspěšného vzdělávání. Právě vaše základní či střední škola může být místem nových začátků a postupných změn. Přestože segregace a nerovnost jsou dlouhodobým problémem České republiky, v praxi potkáváme mnohé z vás, pedagogů, kterým situace není lhostejná a snaží se nad rámec svých povinností ve své škole či třídě posunout věci k lepšímu. Cílem tohoto materiálu je systémově vás ve vašem úsilí podpořit a inspirovat.

Pojďme to zkusit

Rodina a komunita, Romové ve 20. století, Kultura, ale také Lidská práva, Identita a jazyk či Nerovnost. Těchto šest témat naleznete ve vybraných dvanácti romských knihách (viz ČÁST II), které díky zpřístupněným ukázkám zvlášť pro 1. stupeň a zvlášť pro 2. stupeň ZŠ a SŠ (ČÁST III) mohou hned putovat do lavic. Jedenáct romských spisovatelů a spisovatelek z Čech i ciziny má nyní díky vám šanci vstoupit do škol a začít naplňovat to, oč v oslavách Mezinárodního dne Romů jde – o popularizaci romské kultury, uznání a respekt Romů, a vytváření příležitostí pro inkluzi a vzájemné poznávání a obohacování.

Hrdý a přijímaný, nebo ponížený a odmítaný? 

„Nejposlednější lavice byla pro Romy, říkalo se jí ‚cikánská'. (...) Proč tu mám sedět sama? Uplynul první den ve škole. Nenaučila jsem se nic. Žádné vědění mi nevešlo do hlavy, jen jsem si uvědomila, jak jsem chudá a ubohá,” popsala své pocity z prvního dne ve škole ikona romské literatury Tera Fabiánová v díle Jak jsem chodila do školy. Tehdy se psala 30. léta 20. století. Od té doby se ve školství pro romské či sociálně znevýhodněné děti – což není to samé, řada romských dětí má doma podmínky dobré – mnoho změnilo, nikoli ale natolik plošně a hluboce, abychom již v roce 2025 nemuseli řešit nerovnost a segregaci ve vzdělávání a s nimi ukradenou budoucnost mnoha romských dětí. Také „zavřené dveře”, nevstřícnost společnosti vůči Romům či vytěsňování tématu nepřímo pomáhají udržovat dva oddělené světy.

Hrdince z knihy Tery Fabiánové doma pro její chytrost přezdívali Velká hlava, k tomu měla odhodlání, důvtip a motivaci být stejně tak úspěšná jako spolužáci. Svůj potenciál rozhodně nerozvíjela v prostředí, kde by cítila zájem, přijetí a bezpečí. Avšak ve chvíli, kdy nově přidělený učitel začal těžit z toho, co jeho romští žáci dokáží, a začal podporovat jejich sebevědomí a hrdost, stali se i oni úspěšnými žáky. A kdo ví, kam by to Velká hlava dotáhla, kdyby nacisté nezakázali romským dětem chodit do školy.

Shodneme se, že romství by nemělo být dětem na obtíž, ale zdrojem, z něhož mohou stejně jako jiné národnosti čerpat hrdost a sebevědomí, vzory, vnímat díky němu pozitivně svoji identitu a tím i sama sebe. Je těžké uvést řečené do praxe? Škola skutečně může být místem, kde se děti automaticky setkají se zájmem o jejich kulturu, dozví se o úspěšných osobnostech, dostanou se k četbě dětských knih od romských autorů, poznají, jaká historie Romy provázela… V takové škole budou moci vyrůstat s vědomím, že jinakost nemusí být stigma a umístěnka mezi nechtěné a neúspěšné. Právě takovou školu budou děti vnímat jako přátelskou, a tím i pro ně smysluplnou instituci.

Slovo může být chlebem i nožem

Tak praví jedno moudré romské přísloví. Většina Romů mu dobře rozumí, zažili na vlastní kůži odsudky z úst členů okolní společnosti, mnozí již v útlém dětství. Letošní Mezinárodní den Romů proto může být ne jedním dnem, ale pomyslnou startovní čárou pro budoucnost, ve které se společnost dozví o Romech víc než jen ze zpravodajských reportáží, a pozná jejich kulturu, historii a osobnosti v celé šíři. S takovou výbavou se hůře pronášejí ostrá slova, která zanechávají jizvy a odrazují od jakékoli snahy. Ať už bezbranné dítě či nedospělé mladé lidi. Informovaný a respektující kolektiv, kde má každý své místo, je výhrou pro všechny – v příhodné atmosféře třídy a školy se všem lépe prospívá a s touto formativní zkušeností děti kultivují společnost i po odchodu ze školy.

Romské hlasy, kterým stojí za to naslouchat

Literatury, knih a autorů si váží každá společnost. I když je literatura Romů ve srovnání s českou nepoměrně mladší, zažívá své hvězdné časy. Patrik Banga je nositelem ceny Magnesia Litera, Michal Šamko je autorem knihy zařazené mezi 30 nejlepších knih pro děti a mládež, sbírka próz Samet blues aspirovala na Dokumentární knihu roku jihlavského festivalu dokumentárních filmů atd. Hlas romských autorů a autorek coby tvůrců uměleckých děl se již nedá přehlédnout. Kritici vyzdvihují tolik potřebnou a dosud chybějící perspektivu Romů v české kultuře a zdejších dějinách, publikum miluje specifickou poetiku a způsoby vyprávění, kterými nahlížejí přímo do romských kuchyní. A romští autoři? Z nich se stávají hrdí obhájci a dokumentaristé romské kultury a dějin, zakladatelé literární tradice, šiřitelé romštiny a osoby, které svými díly poskytují Romům zdroj hrdosti a inspirace a celé společnosti prostor pro pochopení a vzájemné sblížení.

Letošní materiál k Mezinárodnímu dni Romů ve školách zaměřil svoji pozornost na literaturu právě proto, že díla romských autorů mají potenciál různým způsobem podpořit romské i neromské děti na jejich vzdělávací cestě. Čítanky, učebnice dějepisu a jiných předmětů v drtivé většině informace vztahující se k Romům opomíjejí, případně zmiňují v holé větě jen holokaust Romů. Smutnou realitu učebnic hned tak nezměníme, ale můžeme okamžitě nabídnout alternativu, jak jinak vašim žákům téma zpřístupnit, aniž byste jako pedagogové museli nastudovat stohy romistických, etnologických či historických materiálů.

Síla přirozenosti 

V čem tkví kouzlo romské literatury a proč je právě do škol vhodným doplňkem? Protože kniha je přijímaným a přirozeným nástrojem vzdělávání. Protože je využitelná nejen ve výuce zaměřené na téma Romové. Protože romské knihy jsou z hlediska formy sdělné, přístupné, přímočaré a obsahově plné informací vybízejících k objevování a rozvoji mladších i starších, romských i neromských dětí. A tím, že nastolují množství univerzálních témat, se současně hodí k naplňování průřezových témat a posílení nejrůznějších kompetencí, ať už v hodinách dějepisu, občanské výchovy či českého jazyka – text romského autora může vedle samotné četby sloužit jako jakýkoliv jiný podklad pro běžná jazyková cvičení či trénink čtenářské gramotnosti.

Stejně jako každá jiná, i romská literatura si zasluhuje pozornost škol, a pedagogové by měli umět najít pro ni místo. Někdo ji pro začátek může zařadit pouze 8. dubna, jinde se stane východiskem celoročního projektu, některá škola jednoduše umožní, aby romská kniha ve škole a v knihovně zdomácněla jako díla jiných českých a zahraničních autorů. 

STÁHNĚTE SI MATERIÁL K MEZINÁRODNÍMU DNI ROMŮ 2025!