PODCAST Škola pomáhá: Tomáš Hradil. Nikdy nehodnoťte děti podle jejich rodičů

Tomáš Hradil, původem z podnikatelského prostředí, vede Krnov od roku 2018. Jeho funkční období bylo poznamenáno řadou krizí – od covidu a války na Ukrajině až po energetickou krizi, inflaci a povodeň. Přesto vnímá, že tyto stresové situace ho naučily zvládat složité problémy s větší noblesou. 

Škola jako sociální prostor 

Hradil si velmi dobře uvědomuje sociální roli školy. Jeho vlastní školní zkušenosti – od elitní „matematické“ třídy, která vznikla jako experiment „exkluze” žáků s nejlepšími výsledky IQ testů, až po soukromou školu s uvolněnou atmosférou, kde patnáctiletí spolužáci říkali: „Dejme pivo a pojeďme domů“ – mu ukázaly, jak zásadní vliv má škola na vytváření sociálních bublin. 

Krnov jako příklad? Ano, ale... 

I když je Krnov často uváděn jako modelová obec v oblasti vzdělávání, Hradil přiznává, že zájem ostatních zřizovatelů o sdílení zkušeností není tak velký, jak by si přál. Pozornost však vzbudila téma desegregace, a to zejména ve chvíli, kdy sociologové začali zkoumat, proč má Krnov tak dobré výsledky. Začátek změn byl přitom zcela praktický – uzavření jedné školy kvůli poklesu počtu dětí a jejich přerozdělení mezi zbývající čtyři školy. 

Co dělá Krnov jinak? 

„Krnov nejde jednoduše okopírovat,“ upozorňuje Hradil s odkazem na jeho kompaktnost, komunitní charakter a blízkost škol, které zajišťují rovnoměrné rozložení žáků. Zatímco větší města jako například Brno musí hledat jiná řešení, propojená síť sociálních služeb, jež pomohla s desegregací, je podle něj snadno přenositelným modelem. „Ministerstvo může nabídnout podporu, ale zřizovatel tomu musí věřit.“ 

Jaké nástroje v Krnově fungují? 

Město Krnov podporuje školy konkrétními kroky – například pravidelnými týdenními setkáními vedení města s vedoucí oddělení školství. 

Každé tři roky také probíhá hodnocení ředitelů a ředitelek, které má formu otevřeného dialogu. Rekonkurz se spouští po 12 letech ve funkci, což je výhodné pro rozvoj škol, protože delší období umožňuje ředitelům realizovat dlouhodobé vize a projekty. Tato stabilita podporuje kontinuitu ve vedení školy. 

Důležitou roli hraje i zpětná vazba od rodičů formou dotazníků – i když Hradil připouští, že nelze vyhovět všem, jejich názory slouží jako důležitý podklad pro další rozhodování. Více podrobností o tom, jak to v praxi funguje, zazní přímo v podcastu. 

Propojené služby mimo školu 

Zkušenosti z Krnova ukazují, že hlavní překážkou bývá často nezájem rodičů a obtížná komunikace. Hradil však zdůrazňuje, že i děti z dysfunkčních rodin mohou uspět, pokud jim společnost poskytne kvalitní institucionální podporu.  

„Je to mravenčí práce, ale když se služby propojí, výsledky se dostaví.“ 

Klíčem k řešení je podle Hradila komunikace – pravidelná setkání, snaha o dohodu a věcné řešení problémů. Politická kultura je zásadní: kritizovat ano, ale bez osobních útoků. Na otázku, zda je krnovský model přenositelný, odpovídá Hradil s přesvědčením: „Spolupracovat se dá přece všude.“ 

📌 Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Hradilem v podcastu Škola pomáhá. 
 🎧 [Odkaz na epizodu – doplnit]