Svět nadání – Číslo 2, ročník XIII, 2024

Spustili jsme pro vás novou aplikaci, která vám na základě adresy řekne, do které spádové oblastí základní školy patříte. Klikněte zde!

18.12.2024

Odborná veřejnost

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

číslo 2. ročníku XIII., jež se chystáte číst, je v mnoha směrech neobvyklé. A to bohatostí a také odlišností jednotlivých příspěvků, které přinášejí různé pohledy na problematiku nadání. Najdete zde výzkumné studie, články s návody na podporu nadaných, zprávy o konferencích nebo rozhovor. Všechny příspěvky se zabývají tématy, která jsou velmi významná pro rozvoj nadaných.

Jedním z témat, které je často diskutováno jak odborníky, tak veřejností je inkluzivní vzdělávání. Pohled na inkluzi nadaných nabízí několik příspěvků.

V článku nazvaném Dětské badatelství jako způsob podpory kognitivního nadání u žáků na prvním stupni základní školy autorky Kateřina Vágnerová a Jitka Houfková uvádějí konkrétní způsoby, jak realizovat inkluzivní vzdělávání nadaných, což je jeho velký přínos především pro praxi. Velmi často se totiž setkáváme s obecnými proklamacemi na toto téma, které však neřeší reálnou situaci ve výuce. Na základě badatelského přístupu ukazují cestu, jak mohou základní školy podporovat kognitivní nadání svých žáků. Prezentované zkušenosti jsou podpořeny výzkumným šetřením, které ukazuje, že badatelské aktivity mohou sloužit nejen jako cesta k rozvoji nadání, ale také jako nástroj pro identifikaci nadaných žáků.

I když inkluze není v příspěvku Jany Veselákové Vzdělávání nadaných žáků v matematice na 2. stupni základních škol: případové studie explicitně zmíněna, je v něm poskytnut pohled na inkluzi očima nadaných žáků. Na případových studiích žáků matematicky nadaných ukazuje klady a zápory jejich vzdělávání v různých vzdělávacích prostředích. Pomocí zúčastněného pozorování výuky matematiky, polostrukturovaných rozhovorů s nadanými žáky a obsahové analýzy doporučení z pedagogicko-psychologických poraden pro nadané žáky bylo zjišťováno, jak samotní nadaní žáci vnímají výuku matematiky z hlediska jejich rozvoje a individuálních potřeb. I když nelze výzkumná zjištění zobecňovat, mohou být inspirací pro učitele matematiky nadaných žáků, jak s nimi pracovat.

Velmi často se setkáváme s pojmy podpora nadání či rozvoj nadání. Jsou však obvykle vymezovány pouze omezeně, podle zaměření toho, kdo se jimi zabývá. Pro příspěvky Podporu nadání lze na školách nastavit cíleně a systematicky (autorky Jitka Adamová a Martina Čaputová) a Podpora nadání v neformálním vzdělávání v Plzeňském kraji (autorky Eva Rojíková, Zdeňka Chocholoušková, Ladislava Šlajchová a Miroslava Bílá) je společná snaha o komplexní pohled na tuto problematiku.

Jak je patrné již z názvu článku autorek Jitky Adamové a Martiny Čaputové Podporu nadání lze na školách nastavit cíleně a systematicky, je jeho cílem poskytnout informace a inspiraci pedagogům škol všech typů k vytvoření komplexního systému podpory nadání. Autorky prezentují nástroj, který je ověřen v praxi a zkráceně je nazýván 8 os. Jeho předností je možnost jej přizpůsobit specifickým požadavkům každé školy. Umožňuje snazší orientaci v tom, jak podporu nadání ve školní praxi správně uchopit a jak přistoupit k nadání koncepčně.

Z jiného úhlu pohledu se podporou nadání zabývá studie autorek Evy Rojíkové, Zdeňky Chocholouškové, Ladislavy Šlajchové a Miroslavy Bílé. Opět již v jejím názvu Podpora nadání v neformálním vzdělávání v Plzeňském kraji se odráží její cíl. Jsou prezentovány různé formy neformálního a zájmového vzdělávání, kdo se na něm podílí a jak. Uvedená dat mohou sloužit jako inspirace pro další kraje.

Otázkou inkluze a podporou nadaných se zabývá, kromě jiného, i rozhovor, který vedla Dana Veselá se Zuzanou Labudovou, nazvaný výstižně Nahlédnutí za hranice, aneb podpora nadaných ze zkušeností Zuzany Labudové. Lze se v něm seznámit nejen s pohledem na inkluzi v různých zemích, tak jak ji vnímá Zuzana Labudová, ale i s tím, jak podporují nadané. Jsou prezentovány zkušenosti ze zemí, jako např. Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Izrael, Španělsko, Katalánsko, Argentina nebo Island. I když jde převážně o zkušenosti získané na jednotlivých zahraničních školách, jedná se o zajímavý zdroj informací o vzdělávání nadaných v zemích, kde naši učitelé většinou nemají možnost navštívit školy a získat obdobné zkušenosti.

Další dva příspěvky přinášejí informace o konferencích, které se prioritně zabývají nadanými. Možnost setkávat se a předávat si zkušenosti je velmi důležitá pro rozvoj všech, kteří se nadanými v různých pozicích zabývají, ale i pro samotné nadané. Informace o programu konferencí, komu jsou určeny a čeho se lze na nich zúčastnit, může přispět k tomu, že podnítí k účasti další zájemce.

Monika Kadrnožková a Martina Röhlichová ve svém příspěvku informují o Konferenci Talnet 2024: podpora nadaných a mimořádně nadaných žáků na středních školách. I když je akce prioritně určena pro nadané a mimořádně nadané žáky středních škol, cenné informace zde mohou získat i pedagogové. Jedná se o zprávu z již druhého ročníku T-konference, která je pořádána organizací Talnet z.s. ve spolupráci s Nadačním fondem Jaroslava Heyrovského a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky. Je nutné podotknout, že se nejedná o soutěžní akcí, ale je místem, kde žáci mohou prezentovat výsledky svých výzkumů, sdílet své znalosti a inspirovat se prací vrstevníků. Hlavním cílem konference je podporovat jejich prezentační a komunikační dovednosti, motivovat je k dalšímu bádání a umožnit jim navazovat nové kontakty.

Toto vydání časopisu uzavírají dvě krátké zprávy o zářiovém Setkání garantů podporujících nadání a druhém setkání Platformy podpory nadání NPI ČR a MŠMT.

Vážené čtenářky a čtenáři, přejeme Vám, abyste nalezli v tomto čísle informace, které pro vás budou přínosné, abyste se inspirovali prezentovanými zkušenostmi, a hlavně pěkné čtení nejen v tomto zimním období.

Za celou redakci Eva Trnová

Dětské badatelství jako způsob podpory kognitivního nadání u žáků 1. stupně základní školy

Tento článek se zabývá vzděláváním nadaných žáků v České republice a způsoby, jakými jim může být prospěšné inkluzivní vzdělávání. V České republice jsou nadaní žáci postaveni na roveň žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a je jim deklarována možnost získat vzdělání, které je přizpůsobeno jejich schopnostem a potřebám. Základní školy mohou podporovat kognitivní nadání svých žáků poskytováním takové výuky, která je nezbytná pro získání dlouhodobých znalostí a dovedností. Praktické činnosti jsou důležité pro přenos informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti a pro dosažení maximální úrovně rozvoje potenciálu žáků. Kromě toho lze u žáků pěstovat kreativitu a stimulovat a rozvíjet určité aspekty kreativního myšlení. Tematická zpráva vydaná Českou školní inspekcí (ČŠI) v srpnu 2022 však konstatovala, že oblast podpory a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků není ve školách stále systematicky rozvíjena a akcentována v potřebné míře. Tento článek pojednává o způsobech, jakými mohou základní školy podporovat kognitivní nadání svých žáků. Jsou uvedeny konkrétní příklady praktického využití badatelského přístupu při podpoře dětského nadání. Vlastní výzkumná práce na vzorku 47 žáků navíc ukazuje, že badatelské aktivity mohou sloužit jako nástroj pro identifikaci nadaných žáků, a to zejména v dnešní době, kdy ještě nejsou v českých školách rozšířeny systematické nástroje pro vyhledávání a podporu nadaných žáků.

Dětské badatelství jako způsob podpory kognitivního nadání na 1. stupni ZŠ.pdf

Případová studie - Vzdělávání nadaných žáků v matematice na 2. stupni základních škol

Příspěvek prezentuje zjištění ohledně vzdělávání nadaných žáků v matematice ve dvou různých vzdělávacích prostředích (běžná heterogenní třída ZŠ a třída s rozšířenou výukou matematiky ZŠ). Cílem výzkumného šetření bylo popsat, jaká podpůrná opatření jsou poskytována nadaným žákům v matematice na 2. stupni ZŠ a jak samotní nadaní žáci vnímají výuku matematiky z hlediska jejich rozvoje a individuálních potřeb. Data z kvalitativního výzkumného šetření byla získána pomocí zúčastněného pozorování výuky matematiky, polostrukturovaných rozhovorů s nadanými žáky a obsahové analýzy Doporučení z pedagogicko-psychologických poraden pro nadané žáky. Data byla analyzována prostřednictvím standardních kódovacích procedur. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že nadaní žáci ve třídě s rozšířenou výukou matematiky měli častěji k dispozici diferencované úkoly, zatímco v běžné třídě byla podpora jejich potřeb omezená, což pro ně může být z hlediska rozvoje nedostatečné. Nadaní žáci mají v oblibě logické úlohy a preferují skupinovou práci. V případě samostatné práce vítají následnou diskusi nad různými způsoby řešení se svými spolužáky. Výuku matematiky by nadaní žáci uvítali náročnější, avšak zároveň vnímají, že pro jejich spolužáky je tento předmět poměrně obtížný.

Vzdělávání nadaných žáků v matematice na druhém stupni ZŠ.pdf

Podporu nadání lze na školách nastavit cíleně a systematicky

Článek upozorňuje na význam komplexního přístupu k chápání podpory nadání. Příspěvek vychází z předpokladu, že atmosféra v pedagogické veřejnosti se mění. Pedagogové ve větší míře, než doposud pociťují, že pro podporu nadání není klíčové pouze vyhledávat
a identifikovat nadané děti a žáky ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, ale že podporu nadání ve školách je třeba pojmout cíleně, souhrnně a systematicky. Hlavní část textu rozpracovává možné kroky, které mohou předcházet vzniku systému podpory nadání,
a následně představuje nástroj 8 os, který nabízí komplexní propojení všech oblastí rozvoje nadání od vhodného prostředí školy přes hodnocení úrovně nadaného žáka. Systém podpory nadání tak může být vybudován individualizovaně, každé škole na míru. V závěru je poukázáno na inspirativní aspekty, výhody, překážky i rizika, která mohou v praxi vznik tohoto konceptu provázet.

Podporu nadání lze na školách nastavit cíleně a systematicky.pdf

Studie - Podpora nadání v neformálním a zájmovém vzdělávání v Plzeňském kraji

Příspěvek komentuje stav podpory nadání/talentu a péče o nadané/talentované v neformálním a zájmovém vzdělávání v Plzeňském kraji. Šetření bylo cíleno na nadání/talent v technických a přírodovědných oblastech ve věkové kategorii žáků gymnázií (včetně nižších stupňů gymnázií) a středních škol pro výzkum, vývoj a inovace (dále také „VaVaI“). Výzkum byl zaměřen na vedoucí pracovníky organizací v neformálním a zájmovém vzdělávání, podporujících organizací a organizací zabývajících se diagnostikou nadání, pedagogy volného času a další pracovníky v neformálním a zájmovém vzdělávání pracující s nadanou mládeží. Cílem kvalitativního i kvantitativního šetření bylo zmapovat současný stav podpory nadaných/talentovaných se zájmem o výzkum, vývoj a inovace v regionu v technických a přírodovědných oblastech neformálního a zájmového vzdělávání. Téma systematické podpory nadání v této oblasti nebylo dosud důkladně prozkoumáno.

Podpora nadání v neformálním a zájmovém vzdělávání.pdf

Rozhovor - Nahlédnutí za hranice, aneb podpora nadaných ze zkušeností Zuzany Labudové

Od roku 2012 je snahou Osvětové besedy pracovat se školami s cílem přinést inovace do vzdělávacího systému a zkvalitnit vzdělávání. Jak předestírá sama paní ředitelka, Osvětová beseda se snaží zejména podporovat české vyučující ve všech typech škol, od škol mateřských, přes základní, ke středním, na jejich cestě ke změně směrem k partnerskému přístupu k žákům, změně vzdělávání od transmisivního předávání informací ke kritickému přístupu k informacím a vědomému učení. Vedle pořádání kurzů, letních škol a realizace metodické podpory přímo ve školách však paní ředitelka se svým týmem též vyjíždí za hranice a přináší příklady dobré praxe a inspiraci. A stejně jako mnozí z nás, kteří působíme v praxi či podporujeme systém podpory nadání rozvoje žáků, seč nám síly stačí, upozorňuje, že v podpoře nadání je Česká republika stále „Popelkou“.

Nahlédnutí za hranice, aneb podpora nadaných ze zkušenosti Zuzany Labudové