Milé čtenářky, milí čtenáři,
v aktuálním čísle našeho časopisu se znovu potvrzuje, jak pestrý a mnohovrstevnatý je svět nadaných dětí a těch, kteří je na jejich cestě provázejí. Téma nadání pro nás není jen pedagogickým pojmem, ale živou realitou škol, rodin i mimoškolních komunit. Právě tato šíře perspektiv se promítá do textů, které vám v tomto čísle představujeme.
Případová studie matematicky nadaného žáka vykazujícího charakteristiky profilů at-risk a underground autorek Jitky Panáčové a Jany Veselákové upozorňuje na rizika spojená s nedostatečnou školní podporou. Autorky zde detailně zachycují projevy žáka v rodinném i školním prostředí a popisují okolnosti, jež vedly k tomu, že navzdory odbornému potvrzení nadání nedocházelo k jeho adekvátnímu rozvoji. Studie tak otevírá důležité téma vzdělávacích bariér a nabízí doporučení pro práci s nadanými žáky, jejichž profil může zůstávat v běžném školním provozu snadno přehlédnut.
Najdeme zde pohledy na to, jak jsou podporováni nadaní v mimoškolním vzdělávání. V článku autorky Lucie Pavláskové Výjimeční pedagogové ZUŠ: Umění učit jako vztah se setkáváme s inspirativními učiteli uměleckých oborů, kteří stavějí na partnerském vztahu, kreativitě a respektu k individuálnímu tempu dítěte.
Praktický dopad konkrétních forem podpory pak ilustruje další případová studie Moniky Kadrnožkové a Lucie Hrdé Podpora nadaných dětí prostřednictvím neformálního vzdělávání: případová studie z Jihočeského kraje, která prostřednictvím výpovědí tří matek přináší vhled do toho, jak specifické neformální aktivity napomáhají rozvoji nadaných dětí, jaký je jejich vnímaný přínos a v čem může individualizovaná podpora mimo rámec formálního vzdělávání sehrávat klíčovou roli.
Aktuální pohled na vzdělávání nadaných doplňuje přehledová studie Michala Čuřína Generativní umělá inteligence ve vzdělávání nadaných žáků, která hledá rovnováhu mezi možnostmi a riziky nových technologií ve vzdělávání. Autor v ní zasazuje současnou debatu o generativní umělé inteligenci do širšího historického rámce a ukazuje, že technologický optimismus se ve školství cyklicky vrací. Studie mapuje nejen nejčastěji zmiňované přísliby GAI – například personalizaci a adaptivitu učení, vyšší míru žákovské angažovanosti či automatizaci rutinních úkolů učitele – ale také upozorňuje na závažná rizika, která mohou mít na nadané žáky obzvlášť výrazný dopad. Patří mezi ně zejména povrchní osvojování učiva, oslabení kritického myšlení nebo ohrožení akademické integrity. V závěru autor formuluje sadu pedagogických principů, jež mohou napomoci tomu, aby využívání GAI nepodkopávalo hlubší poznávací procesy, ale naopak podporovalo bezpečnou
a smysluplnou práci nadaných žáků s technologiemi.
Číslo uzavírají krátká zpráva ze VII. Setkání garantů podporujících nadání a recenzní text Jany Fábikové a Dušana Fábika na příručku Tamary Krčík Babjákové Žiaci s vysokým IQ, představuje prakticky orientovaný materiál pro učitele i rodiče.
Věříme, že toto vydání nabídne nejen odborné informace, ale také povzbuzení k zamyšlení nad tím, jakou cestou se může ubírat podpora nadaných v rychle se měnícím světě. A že společně budeme stále citlivější k rozmanitým projevům potenciálu, který v dětech klíčí.
Za celou redakci
Eva Trnová
Případová studie – Matematicky nadaný žák vykazující charakteristiky profilů at-risk a undeground
Tento příspěvek je případovou studií, která se zaměřuje na matematicky nadaného žáka druhého stupně základní školy vykazujícího charakteristiky profilů at-risk a underground, jak jsou definovány v současných typologiích nadaných žáků. Prezentuje zjištění týkající se projevů žáka ve školním a domácím prostředí a popisuje jeho vzdělávání v hodinách matematiky na základní škole. Cílem této studie bylo popsat nepříznivé okolnosti ve vzdělávání matematicky nadaného žáka, které vedly k tomu, že se žák přestal rozvíjet na úrovni školy. Data byla získána na základě polostrukturovaných rozhovorů s matkou žáka, s žákem
a vyučující matematiky, pomocí zúčastněných pozorování výuk matematiky ve škole
i v domácím prostředí prostřednictvím intervence a z doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Zjištění ukázala, že navzdory odbornému vyšetření a potvrzení nadání školským poradenským zařízením nebyl u konkrétního žáka zaznamenán odpovídající rozvoj
v oblasti matematiky ve školním prostředí. Tento stav přetrvával i přes navržení doporučení podpůrných opatření pedagogicko-psychologickou poradnou, jejichž dodržování je pro vyučující závazná. Studie předkládá doporučení pro práci s nadanými žáky těchto profilů v běžném vzdělávacím prostředí.
Matematicky nadaný žák vykazující charakteristiky profilů at-risk a undeground.pdf
Případová studie - Podpora nadaných dětí prostřednictvím neformálního vzdělávání
Cílem tohoto textu je popsat možnosti podpory nadaných dětí prostřednictvím neformálního vzdělávání a přiblížit vnímaný dopad těchto aktivit z pohledu tří matek. Text vychází z teoretických přístupů k nadání, které ho chápou jako vícerozměrný konstrukt zahrnující intelektové schopnosti, kreativitu, motivaci a hluboký zájem. V rámci kvalitativní případové studie byly realizovány rozhovory s matkami tří dětí identifikovaných ve školském poradenském zařízení jako nadané. Výzkum se zaměřuje na vnímání přínosu specifických neformálních aktivit zaměřených na rozvoj schopností nadaných dětí. Reflexe matek zachycují subjektivní pohledy na přínos těchto aktivit pro jejich děti. Přestože se jedná o omezený výzkumný vzorek, výpovědi mohou přispět k hlubšímu porozumění významu individualizovaných forem podpory nadaných dětí mimo rámec formálního vzdělávání.
Podpora nadaných dětí prostřednictvím neformálního vzdělávání.pdf
Esej - Výjimeční pedagogové ZUŠ: Umění učit jako vztah
Výjimeční pedagogové ZUŠ Umění učit jako vztah.pdf
Přehledová studie - Generativní umělá inteligence ve vzdělávání nadaných žáků
Článek se zabývá aktuální problematikou integrace generativní umělé inteligence (GAI) do vzdělávání se zvláštním zaměřením na nadané žáky. V přehledovém formátu analyzuje napětí mezi inovačním potenciálem těchto nástrojů a nutností uplatnění principu pedagogické obezřetnosti. Na jedné straně text mapuje v odborné literatuře nejčastěji diskutované přísliby GAI, jako jsou možnosti personalizace a adaptivního učení, zvýšení angažovanosti žáků či automatizace rutinních úkolů učitele. Na straně druhé shrnuje závažná rizika spojená s jejím využíváním, především hrozbu povrchního učení, oslabení kritického myšlení a ohrožení akademické integrity. Argumentace článku zasazuje současnou debatu do historického kontextu a poukazuje na cyklické opakování technologického optimismu ve vzdělávání. V závěru studie je formulována sada praktických pedagogických principů pro práci s těmito nástroji ve výuce.