Inkluze žáků z Ukrajiny v praxi v ZŠ Jižní na Praze 4 – 2. díl

01.11.2022
Učitel/učitelka

V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, ať už nově příchozích po únoru 2022 nebo z dřívějších let. Ve 2. díle seriálu dobré praxe z této školy se dočtete, jak škola zapojuje do podpory ukrajinských žáků a jejich rodičů školní komunitu, jaké pomůcky využívá pro výuku češtiny a jak pečuje o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).

Obrázek článku
Školní exkurze. Poplatky může ukrajinským žákům hradit škola ze školní sbírky. / FOTO: Archiv Daniela Kaisera


prvním díle seriálu dobré praxe ze základní školy Jižní na pražském Spořilově jste se dozvěděli o tom, jak škola ve školním roce 2021/22 přistupovala k adaptaci, výuce a hodnocení padesáti nově příchozích ukrajinských žáků po únoru 2022. Návazný druhý díl přináší informace o tom, jak se škole dařilo podporovat a zapojit do školní komunity ukrajinské rodiče. Dozvíte se také, jaké pomůcky se pedagogům ve výuce češtiny jako druhého jazyka osvědčily. Najdete tady také tipy pro péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a současně odlišným mateřským jazykem (OMJ). Dozvíte se, jak podpořit žáky při přechodu na střední školu a proč je při začleňování těchto žáků důležitý také aktivní přístup ze strany zřizovatele. 

1. Podpora komunity ukrajinských rodičů

  • Rodiče stávajících žáků uspořádali sbírku nepotřebných penálů, školních tašek, ale i financí k zaplacení obědů, družiny atp. Dobrovolníci pomáhali i při vyplňování různých žádostí. Je vhodné sociální činnosti rozdělit mezi více osob. Ředitel Daniel Kaiser upřesňuje, jak pomáhal Klub přátel školy v ZŠ Jižní: 
„Při škole existuje Klub přátel školy, tedy rodičů, a ti uspořádali sbírku pro ukrajinské žáky na obědy do prosince 2022 zdarma. Učitelé s žáky udělali sbírku tašek a penálů do školy. Několik pedagogů připravilo aukce obrázků, které malovali žáci na téma, kam by pozvali ukrajinské žáky do České republiky. Rodiče přes internet přihazovali peníze a my z toho financujeme buď učebnice, pomůcky, nebo poplatky na výlet.“ 
  • Další možností jsou společné akce dětí i rodičů. Daniel Kaiser popisuje: „Měli jsme například ve škole zahradní slavnost s různými vystoupeními, bylo tady asi tři tisíce pět set lidí. Školní jídelna, žáci i pedagogové připravovali občerstvení. Přispěly firmy. Ukrajinské maminky se domluvily a připravily pirohy, ukrajinský boršč a spoustu věcí a nechtěly za to zaplatit. To vše je prý vděčnost, že tady mohou být. Čeští rodiče chodili a děkovali jim. Po mém poděkování na podiu všichni společně zatleskali. Tyto akce lidi spojují. Žáci získají nové kamarády a integrují se a třeba v budoucnu se budou i navzájem navštěvovat. Setkávám se i s rezignací některých škol, kde ukrajinské žáky nechají dělat, co chtějí, se slovy, že tu na podzim už stejně nebudou, což mě překvapuje.“  
  • Jak pomoci ukrajinským rodičům během prázdnin? Jednou z variant je uspořádání příměstského tábora. Daniel Kaiser upřesňuje: „Ukrajinské matky pracují a neměly možnost čerpat dovolenou. Proto jsme během letních prázdnin organizovali příměstský tábor pro ukrajinské děti. Od osmi hodin měly na hodinu program venku. Pak sledovaly český film, následoval výlet. Dali jsme jim seznam filmů (např. české večerníčky) a bylo dobré, že se na ně dívaly v češtině. Není to úplně výuka jako taková, ale funguje to. Průměrně tam bylo dvacet až třicet dětí, v každém tom týdnu. Občas přišli pomoct i naši pedagogové a dobrovolníci z okolí. Platy těchto pracovníků šly nakonec z doplňkové činnosti školy, vzhledem k tomu, že projektová žádost byla značně obsáhlá.“ 
 
2. Zajištění pomůcek pro výuku češtiny
    • Škola s úspěchem využívá také pomůcku z nakladatelství Klett. Každé dítě má svůj slovníček označený QR kódem a pokud si určité slovo načte, může si poslechnout správnou výslovnost v češtině. (pozn.: slovníček si můžete prolistovat zde: UA-CZE slovnicek (fliphtml5.com)

    • Škola využila možnost čerpat finance z výzev magistrátu Hl. m. Prahy a nakoupila pro žáky učebnice z META, o.p.s. „Levou zadní“ a také dvojjazyčné, česko-ukrajinské publikace „Vítej v Česku“ od autorů Michala Vaněčka, Václava Ráže a Jany Vaněčkové. Publikace obsahuje celkem 51 příběhů, jež ukrajinským žákům popíšou střípky z historie a představí důležité osobnosti, místa a vynálezy, které Česká republika nabízí.

    Ilustrační foto (1)Vítej v Česku_cover

    Publikace První kroky v České republice z nakladatelství Klett a Vítej v Česku z nakladatelství Grada. / FOTO: APIV B

     

    3. Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) z Ukrajiny
     
    • Co se týče vyšetření žáků se SVP, škola ho (v případě soukromého zařízení) financovala z výše zmíněné školní sbírky. Společně se žákem se na vyšetření může dostavit, po dohodě s rodiči žáka, i dvojjazyčná asistentka pedagoga.  
    • V případě psychických obtíží u žáků se SVP může výrazně pomoci, pokud se žákem pracuje dvojjazyčná asistentka pedagoga a individuálně se mu věnuje. Daniel Kaiser uvádí následující příklad: „Chlapec s poruchou autistického spektra přišel z Ukrajiny, kde zažil bombardování. To u něho prohloubilo stísněnost a chlapec se propadal do sebe, utápěl se v sobě. Co chvíli začal plakat a nikdo nevěděl proč. Ani to neuměl říct ukrajinsky našim asistentkám, tak tam byl docela velký problém. Momentálně s ním pracuje výborná ukrajinská asistentka a chlapcův stav se rychle zlepšuje.“
     
    4. Podpora žáků s OMJ při přechodu na střední školu

    • Někdy žáci mohou při podávání přihlášek na střední školy narazit na menší pružnost českých středních škol. Je vhodné je podpořit při hledání vhodné školy, případně se povzbudit, aby pokračovali alespoň v online studiu na ukrajinské škole. Daniel Kaiser upřesňuje: 
    „Měli jsme ve škole ukrajinskou dívku v 9. ročníku, která se nedostala na uměleckou školu. Je výrazně umělecky nadaná a po podání odvolání jí přišlo vyrozumění, že talentové zkoušky byly v lednu. Díval jsem se na to nevěřícně, zavolal jsem tam a zeptal se, zda si nedělají legraci. Copak zde mohla dělat talentové zkoušky v lednu, kdy počítala, že bude nadále studovat na Ukrajině? Přece je napadli Rusové v únoru. Na to odpověděli, že mají taková pravidla. Ty střední školy jsou z mého pohledu hodně nepružné až rigidní. Ta dívka se potom domluvila na Ukrajině, že celý příští rok bude studovat online, tedy v 11. třídě v ukrajinském školství, a studium završí tamní maturitou. Potom bude moct dělat zkoušky na Vysokou školu umělecko-průmyslovou tady v Česku a má to vyjednané i v Bratislavě. Protože bude mít splněno těch jejich 11 let školní docházky, ušetří tak 3 roky života. Zároveň tady chodí na intenzivní kurz češtiny.“
     
     5. Podpora žáků v duševní tísni 

    • Přímo ve škole se psychické obtíže u ukrajinských žáků nemusí vždy projevovat. Žáci jsou pořád v programu, mají pozitivně laděné aktivity. Pokud tráví čas s maminkami, které třeba neměly takové štěstí na pozitivní aktivity, mohou to vycítit. Maminky jsou na tom po psychické stránce často hůře. Psychickou zátěž pro žáka může například představovat i telefonát s tatínkem, který je na frontě. Je proto vhodné v rámci školy podporovat nejrůznější komunitní aktivity, navazování vztahů i mezi rodiči z celé školní komunity. Pokud na škole působí sociální pedagog, vhodné jsou také návštěvy v rodinách, doprovod, pokud si ho rodiče vyžádají, apod.  
    • U nově příchozích žáků z Ukrajiny se může objevit nadměrné užívání mobilních telefonů. Komunikují takto s ukrajinským světem, případně pomocí her unikají do virtuální reality. Pokud je u žáka patrné nadužívání mobilního telefonu, je vhodné hledat řešení společně s rodiči, využít služby školního psychologa, zapojit dvojjazyčnou asistentku apod. 
     
    6. Podpora přicházejících rodičů i při plné obsazenosti
     
    Daniel Kaiser upřesňuje, kam směrovat rodiče:
    „Na školách na Praze 10 bohužel některé školy rodiče a žáky odmítají, ale přitom mají volné místo. Já za naši školu musím už odmítat mnoho uchazečů, protože jsme už za hranicí, bereme jen žáky, kteří bydlí v naší spádové oblasti. Nepřijmout žáka ze spádové oblasti je nezákonné, ale Ukrajinec nepůjde proti škole. Proto to potom zkoušejí jinde. Já tyto případy posílám na jejich odbor školství. 
    Myslím si, že to funguje. Je tam paní, která oprášila ruštinu a rovnou zavolá na tu školu a řekne: posílám vám žáka z vaší oblasti a vy ho musíte vzít. V červenci 2022 prošla tiskem informace, že se asi 40 % ukrajinských žáků nezapsalo. A proč se nezapsalo? Protože byli možná odmítnuti. Proto je potřebné, aby se do toho skutečně vkládaly odbory školství a ihned to konzultovaly se svolanými řediteli škol. Ukázaly, jak se má postupovat a jak to dělat. U nás na odboru školství navíc shromažďují seznamy ukrajinských, ruských a dalších uchazeček o práci ve školství.“


    Ve 3. díle seriálu dobré praxe ze základní školy Jižní na Praze 4 se dočtete, jak vypadá běžný školní den dvojjazyčné asistentky pedagoga v ZŠ Jižní. Dozvíte se také, v čem se role překrývá s činností školního sociálního pedagoga.
     
     

    Mohlo by Vás zajímat

    Čeština jako druhý jazyk – praktické informace pro doučující i pedagogy

    Jak úspěšně doučovat češtinu jako cizí jazyk? V článku najdete nejen přiblížení, jak se cítí a češtinu vnímá žák-cizinec, ale především spoustu tipů pro vyučující/doučující: nejen jak se k výuce postavit, ale i na konkrétní metodické materiály pro předškoláky, žáky ZŠ i studenty SŠ.

    Tipy na vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem (1. část)

    Děti a žáci s odlišným jazykem nebo cizinci potřebují během vzdělávání různé formy podpory. Jak postupovat, když takové dítě nastoupí k vám do školy nebo školky, jaké pomůcky a další podpůrná opatření jim můžete poskytnout?

    Čtenářský klub

    Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

    Zobrazit další články