Inkluze žáků z Ukrajiny v praxi v ZŠ Jižní na Praze 4 – 1. díl
25.10.2022
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, nově příchozích po únoru 2022 i z dřívějších let. V prvním díle třídílného seriálu dobré praxe z této školy přinášíme informace o vzdělávacím programu, projektovém dni, adaptaci, výuce a hodnocení žáků z Ukrajiny.
Obr. Výuka v ZŠ Jižní. Zahraniční student vysoké školy při diskusi s žáky školy | FOTO: Archív Daniela Kaisera
Vzdělávací program „Otevřená škola“
Základní škola Jižní na Praze 4 je úplná základní škola se třemi třídami v každém ročníku a s přípravnou třídou. Díky téměř stoleté historii docházejí do školy žáci rodičů a prarodičů – absolventů ústavu. Řada zaměstnanců, včetně ředitele školy Daniela Kaisera, mezi ně také patří. Už název školního vzdělávacího programu „Otevřená škola“ ukazuje, že se škola snaží pracovat s žáky podle jejich potřeb a možností. Jde o žáky s talentem, s handicapy i o žáky s odlišnými mateřskými jazyky (OMJ). V minulosti se škola snažila inspirovat v zahraničí, dnes se jí tyto aktivity vrací. Škola také podporuje osobnostní, sociální a jazykovou výchovu žáků.
Daniel Kaiser doplňuje: „Při květnové tematické inspekční činnosti se mě paní inspektorka ptala, zda tu ve škole máme místo, kde se mohou ukrajinští žáci setkávat. Řekl jsem jí, že možnost setkávání v naší škole mají všichni žáci bez rozdílu národnosti.“
V průběhu posledních tří let na školu přišlo na exkurzi asi sedm ředitelů se svými učiteli nebo asistenty a ptali se, jak v základní škole Jižní pracují s žáky s OMJ. „My už jsme ale byli připraveni tak patnáct, dvacet let, protože jsme si říkali, že jednou se staneme cílovou zemí pro uprchlíky. Domnívali jsme se, že se budeme učit spíše arabsky, a ono je to úplně jinak. Oprášili jsme spíše ruštinu,“ doplňuje Daniel Kaiser, současný ředitel školy.
Projektový den – Den Země
V základní škole Jižní se žáci učí cizí jazyky už od první třídy a mají tedy příležitost naučit se jich hned několik. Většina učitelů školy mluví anglicky nebo německy, výchovný poradce umí hebrejsky, tělocvikářka mluví japonsky, protože žila nějakou dobu v Japonsku, asistentka pedagoga umí arabsky. Do školy chodí například žák z Alžíru, kterému pomohli s rozjezdem učitelé francouzštiny, a po dvou letech už umí perfektně česky. (Škola je mj. také určená pro poskytování jazykového vzdělávání žáků cizinců.)
Dříve škola organizovala pro 6. –9. ročník projektový den, a to ke Dni země. Každá třída si vytvořila svůj stát. Žáci dostali pasy a jejich úkolem bylo symbolicky navštívit deset zemí. Každá třída představovala kulturu, jazyk, základních deset slovíček. Žáci – cestovatelé – museli na stanovištích splnit zadaný úkol, aby dostali vízum. Později vedení školy přišel návrh, zda by neměli zájem o návštěvy vysokoškoláků přímo z ciziny. Základní škola Jižní tak začala spolupracovat s AIESEC Česká republika. Tato organizace posílá vždy koncem srpna profily studentů (jejich zájmy a záliby). Aktuálně přijíždějí studenti z celé Evropy, dříve dokonce z celého světa, aby se účastnili nejen jazykových hodin. Student z Libérie například žákům povyprávěl, jak vypadá rafinérie. Dívka z Tchaj-wanu ukazovala tai-chi, prezentace proběhla v angličtině. Dívce z Íránu se tady tak zalíbilo, že už v České republice zůstala. Tyto návštěvy vedení školy navíc propojilo s aktivitami, jako je Evropský týden jazyků, který se zpravidla pořádá u příležitosti každoročního Evropského dne jazyků dne 26. 9.
Adaptace a výuka ukrajinských žáků
Do konce června 2022 bylo přijato 49 uprchlíků z Ukrajiny a 1 z Běloruska. Celkem 12 žáků z tohoto počtu se v průběhu léta vrátilo na Ukrajinu, naopak dalších 18 se přistěhovalo. Ve škole je také 27 ukrajinských žáků, kteří přišli už před únorem 2022. Dále je ve škole několik žáků z Bulharska, Slovenska a Moldavska. Do školy celkově dochází cca 10 % žáků s odlišným mateřským jazykem. V některé školní třídě je z tohoto důvodu 33 žáků.
Obr. Základní škola Jižní v Praze 4 | FOTO: Archív Daniela Kaisera
Tipy ze ZŠ Jižní na úspěšné začlenění i adaptaci nově příchozích žáků z Ukrajiny:
1. Přijímání žáků
- Přijímání žáků ve škole se účastní i dvojjazyčná asistentka pedagoga.
- Pokud zaměstnanci vedení školy mluví alespoň částečně rusky, je to výhodou.
- Škola nabízí rodičům samostatnou webovou stránku školy Nový žák, kde najdou přehledně všechny informace. Pro rodiče jsou užitečné i následující dokumenty, které škola nechala už dříve přeložit do ukrajinštiny také pro rodiče cizince (včetně školního řádu):
- Manual-pro-rodice-2022.pdf (zsjizni.cz)
- Jak-muzete-pomoci-svym-detem.pdf (zsjizni.cz)
- Desatero-pro-rodice.pdf (zsjizni.cz).
Desatero připraveného rodiče
- Denní režim – důležitá je pravidelnost ve všech činnostech; choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, mějte dostatek spánku, udělejte si čas na hru a relaxaci, domácí úkoly pište nejpozději do 18 hodin.
- Stravovací návyky – nadměrná konzumace sladkostí může způsobit problémy se soustředěním až hyperaktivitu. Důležitá je snídaně a dostatečný příjem tekutin.
- Pozornost – psací stůl umístěte na klidné místo v bytě, přípravu do školy rozdělte do kratších úseků, eliminujte vnější rušivé podněty (sourozenci, televize apod.), tašku připravujte vždy společně s dítětem s dostatečným předstihem.
- Klid a pohoda – úkoly by měl dělat s dítětem rodič, který má větší trpělivost.
- Přiměřené nároky – nepřetěžujte dítě zejména v začátku školní docházky nadměrným množstvím kroužků a dalších aktivit.
- Motivace a pochvala – důležité je ocenit nejen úspěch, ale i každou snahu.
- Samostatnost a zodpovědnost – nechte dítě, aby vám pomáhalo, a svěřte mu určitou povinnost (např. vynášení odpadků, prostření stolu, zalévání květin…).
- Důslednost – trvejte na zásadách slušného chování – zřetelný pozdrav, poděkování, prosba.
- Pravidla – odměňujte pouze za dobré chování a za dodržování společně domluvených pravidel. Dodržujte dané slovo (pozor: v afektu se často vysloví nereálný postih za přestupek).
- Rodič = vzor – nejvíce vychováváte vlastním příkladem. Seznamte se, prosím, s aktuálním školním řádem, kde je mimo jiné i kapitola týkající se zákonných zástupců. Spolupracujte, prosím, se školou a informace si raději ve škole předem ověřte, dříve než vyslovíte před dítětem svůj postoj.
Ukázka z interního dokumentu školy pro rodiče, který má škola přeložený také do ukrajinštiny. Zdroj: ZŠ Jižní, Praha 4.
2. Šestitýdenní adaptační období
- Žáci ukrajinských uprchlíků byli po příchodu rozděleni do více skupin. První dva měsíce fungovala jedna adaptační skupina, dělená na A: 0.–4. ročník (25 žáků) a B: 5.–9. ročník (15 žáků). Žáci měli v tuto dobu každý den dvě hodiny českého jazyka, jednu hodinu matematiky a jednu hodinu anglického jazyka. Tyto skupiny tedy měly vlastní rozvrhy.
- Na výuce se podíleli učitelé, dvojjazyčné asistentky pedagoga a ukrajinské asistentky. (Finanční prostředky na ukrajinské asistenty stanovuje MŠMT).
- Češtinu učila dvě vyučovací hodiny denně po dobu dvou měsíců dvojjazyčná asistentka pedagoga a ještě další učitelka, která má vystudovanou češtinu jako druhý jazyk. (V daný moment nebylo možné přijmout kvalifikované učitele češtiny jako druhého jazyka. Vedení školy tedy využilo pro výuku ty pedagogy, kteří alespoň prošli kurzy týkající se práce s žáky s OMJ.) Financování bylo zajišťováno jednak z bezplatné přípravy žáků k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka (§ 20 Školského zákona), jednak prostřednictvím čerpání financí z výzev magistrátu Hl. m. Prahy.
- Asistentky z Ukrajiny, vystudované učitelky, docházely do tříd vysvětlovat učivo v ukrajinském jazyce. Převážně se jednalo o dopomoc v hodinách matematiky a angličtiny. Dostávaly také od českých učitelů e-mailem podklady pro výuku přírodopisu, chemie apod. Zadání si ihned přeložily a s žáky probíraly pro daný ročník to, co bylo potřeba.
- V tomto období se ukrajinští žáci mohli ve výuce volně dorozumívat mezi sebou i ukrajinsky.
- Na dělené hodiny docházeli i další učitelé, kteří s sebou brali české žáky, nejčastěji do hodin angličtiny. Dva žáci angličtináři ze sedmého ročníku například dělali interaktivní rozhovor s ukrajinskými žáky vedený základními dotazy v angličtině.
- Na 2. stupni pak často žáci používali angličtinu jako dorozumívací jazyk. Žáci, kteří si zvolili jako druhý jazyk ruštinu, se pokoušeli používat i tento jazyk. Později zjistili, že při troše dobré vůle se dá domluvit i se zapojením češtiny.
- Ve druhé části dne po obědě pak probíhalo individuální doučování. Učitelé připravovali texty a další materiály ukrajinským a dvojjazyčným asistentkám pro doučování.
- Do pomoci ve třídách se zapojili i žáci, kteří se ve škole integrovali už dříve a pomáhali s překladem.
- Nově příchozí ukrajinští žáci naopak chodili na návštěvu do kmenových tříd, kam měli být později zařazeni, a to na hodiny výchov.
- Byl upraven vzdělávací obsah – učivo – v řadě předmětů. Tyto plány vyučující dělali vždy pro každý jednotlivý ročník. U každého žáka bylo možné plán upravit podle jeho individuálních znalostí.
- Každý žák měl vypracovaný plán pedagogické podpory.
- Vyučující se soustředili na rozvoj české slovní zásoby ve většině naukových předmětů. Například v předmětu pěstitelství žáci dostali obrázky květin a nářadí, k nimž pak dopisovali české názvy: „tulipán, narcis, hrábě, rýč, motyka“, aby věděli, s čím pracují, a co na školní zahradě roste. Pak vyučujícímu předvedli, že si názvy už osvojili.
- Každý žák měl papírovou žákovskou knížku, kam jim pedagogové zapisovali známky z předmětů a také případné poznámky z chování.
- Pokud se žák nemohl výuky účastnit, protože měl v době výuky daného předmětu češtinu, byl uvolněn z hodnocení.
Ukázka výstupů pro hodnocení žáků z Ukrajiny ve 2. ročníku za 2. pololetí školního roku 2021/2022 v ZŠ Jižní:
|
Předmět |
Požadovaný výstup pro hodnocení žáka (co by měl zvládnout) |
|
Český jazyk |
|
|
Anglický jazyk |
Pojmenuje hračky, barvy, čísla 1–10. |
|
Popíše aktivity (I am playing football.). |
|
|
Zná názvy oblečení. |
|
|
Německý jazyk |
|
|
Francouzský jazyk |
|
|
Ruský jazyk |
|
|
Italský jazyk |
|
|
Matematika |
Orientuje se v číselném oboru 0–100; umí v tomto oboru sčítat a odčítat. |
|
Umí násobilku 0, 1, 2, 3, 4. Rýsuje, pojmenuje a měří (bod, úsečka, přímka). |
|
|
Rozumí českým pokynům, umí české názvy čísel a matematických operací. |
|
|
Aktivně se podílí na práci v průběhu hodiny. |
|
|
Fyzika |
|
|
Chemie |
|
|
Prvouka |
Umí a pojmenuje roční období, měsíce, dny v týdnu; orientuje se v kalendáři. |
|
Pozná a pojmenuje zvířata, ovoce, zeleninu, stromy, květiny, části lidského těla. |
|
|
Zná základní informace o ČR. |
|
|
Přírodopis |
|
|
Zeměpis |
|
|
Dějepis |
|
|
Výchova k občanství a zdraví |
|
|
Hudební výchova |
Rytmizace – vytleskávání rytmu, rytmická ozvěna. |
|
Melodie vzestupná a sestupná. |
|
|
Dokáže pohybem vyjádřit hudbu, rytmická chůze. |
|
|
Zpívá hlasová cvičení podle svých individuálních možností. |
|
|
Tělesná výchova |
Účastní se hodin: nástup, rozcvička, aktivity při hodině. |
|
Výtvarná výchova |
Pracuje aktivně a s nasazením. Rozumí pokynům. |
|
Práci dokončuje. |
|
|
Používá a respektuje výtvarné techniky a pokyny. |
|
|
Dramatická výchova |
Aktivně se zapojuje do společných her, vyjadřuje emoce mimikou a gesty. |
|
Informatika |
|
|
Pracovní výchova |
Pracuje aktivně a s nasazením. Rozumí pokynům vyučujících. |
|
Práci dokončuje. |
|
|
Ovládá jemnou motoriku. |
|
|
Podílí se na společných činnostech/projektech. |
|
|
Umí pojmenovat pracovní náčiní/prostředky. |
3. Přezkoušení žáků a zařazení do tříd
- Po dvou měsících došlo ke komisionálnímu přezkoušení z matematiky, angličtiny a češtiny.
- Pedagogové porovnali vysvědčení žáků a ti buď zůstali ve svém ročníku, nebo je posunuli o ročník níž. Cca 10 % žáků bylo zařazeno o ročník níže. Obvykle se jednalo o žáky, kteří se dosud neučili angličtinu nebo vykazovali vzdělávací nebo výchovné problémy.
- O ročník níž byli posunuti zejména ti žáci, kteří na ukrajinské škole vůbec neměli angličtinu. Ukrajinští rodiče často s tímto posunem nesouhlasili – na Ukrajině totiž trvá vzdělávání na základní a střední škole dohromady jedenáct let. Studenti v sedmnácti až osmnácti letech už na Ukrajině skládají zkoušky na univerzitu, zatímco v České republice se jedná o devět let základní školy a čtyři roky na střední škole, než student může složit zkoušky na univerzitu. V ukrajinském školním roce se navíc učí pouze devět měsíců a prázdniny mají žáci celkem tři měsíce. Pedagogové museli ukrajinským rodičům také vysvětlit, že objem učiva v českých školách je z těchto a dalších důvodů téměř dvojnásobný.
- Žáci byli následně začleněni do jednotlivých školních tříd.
4. Výuka v běžné školní třídě
- Jakmile byli žáci přeřazeni do svých kmenových tříd, začala probíhat výuka českého jazyka. Pro výuku češtiny škola využila darované slovníčky od nakladatelství Klett (více informací viz druhý navazující článek).
- Každý den měli tito žáci jednu vyučovací hodinu češtinu místo výuky s některou z dvojjazyčných asistentek pedagoga nebo učitelek. K tomu škola využívala kombinaci financí na dvojjazyčné asistenty (výzvy vypisované magistrátem hl. m. Prahy) a financí na bezplatnou jazykovou přípravu (v případě početnější skupiny jednoho ročníku). (Vedení školy se inspirovalo systémem výuky žáků s OMJ ve Švédsku, kde ho praktikují už asi dvacet let: ve skupině jazykové přípravy jsou dva učitelé nebo učitel a asistent pedagoga, a učí se i jiné jazyky. Žáci pak na několik hodin odcházejí do kmenových tříd na tělocvik.)
- Odpoledne pak škola využívala pro doučování češtiny jednotlivých ukrajinských žáků nebo skupin (jednu až dvě hodiny týdně) pedagogy, dobrovolníky i bývalé žáky školy. K tomu škola využívala financí z Národního plánu obnovy.
5. Začleňování žáků s OMJ do kolektivu nové třídy
- Žáci s OMJ byli začleňováni do tříd rovnoměrně, aby se netvořila v rámci jedné třídy minoritní skupina, ve které by žáci mezi sebou komunikovali například ukrajinsky. Pedagogové se snažili zajistit, aby ani ve třídě žáci spolu neseděli, aby je to nutilo aktivně používat k dorozumění češtinu.
- Ukrajinští žáci žijící zde delší dobu těmto novým žákům pomáhali, ale v nadměrné míře tato pomoc může přinášet riziko vyčleňování z kolektivu. (Čeští žáci ukrajinskému jazyku nerozuměli a mohli si pak myslet, že je žáci pomlouvají nebo si z nich dělají legraci.) S žáky bylo proto nutné se domluvit, aby přestali ve škole používat ukrajinštinu, když jsou ve společnosti ostatních žáků. Pokud si potřebovali tito žáci něco sdělit ukrajinsky, šli stranou, aby je neslyšeli ostatní.
- Školní psycholožka například podporovala jednotlivé třídy, aby s ukrajinskými žáky navazovaly kontakt, využívala přitom mj. nástrojů sociometrie.
- Ukrajinští žáci mohou být ze svých škol zvyklí spíše na vzdělávací než výchovně vzdělávací proces – když v ukrajinské škole probíhá výuka, často mohou jen sedět v lavici, mít ruce za zády a nemluvit. Je vhodné proto nově příchozím žákům vysvětlit, jak probíhá vyučování v české škole, co je skupinové vyučování apod. Ukrajinští žáci mohou mylně vyučování ve skupinách považovat za přestávku. Je vhodné probrat základní pravidla, která jsou pro české žáky už samozřejmá, jako například: „Jde dospělý, tak pozdravíme, učitel vstoupí do třídy, povstaneme“.
- Odlišnosti se mohou týkat i stolování: ukrajinští žáci mohou být zvyklí používat při jídle jen vidličku a lžíci; tzn. nejsou zvyklí používat nůž, například i proto, že neměli dovoleno ho mít v ruce; někteří mohou být zase z oblastí, kde mají zakázáno pracovat např. s rýčem, hráběmi.
- Mezi nově příchozími ukrajinskými žáky a žáky z Ukrajiny, kteří jsou ve škole již delší dobu, se mohou vyskytovat konflikty. V rámci skupiny ukrajinských žáků může nastat situace, kdy se někteří (nově příchozí) snaží určovat pravidla, a to se nelíbí těm, kteří už školu navštěvují delší dobu. S žáky je proto na místě opakovaně probírat pravidla chování i školní řád. V některých případech je vhodné promluvit s rodiči, znovu vysvětlit pravidla školního řádu, případně danému žákovi udělit kázeňské opatření, pokud se problémové chování opakuje i přes opakovaná upozornění.
- Ukrajinští žáci také nemusí mít úplně povědomí o tom, které pomůcky patří škole, a že je potřeba se o pomůcky také dělit s ostatními žáky. Je tedy vhodné s žáky probrat pravidla využívání pomůcek ve škole.
6. Hodnocení žáků
- Na konci školního roku byli žáci hodnoceni známkami. Vedení školy se rozhodlo zohlednit, že nově příchozí rodiče ještě neumí česky číst ani psát. Při hodnocení žáků přihlédli také k tomu, jaké hodnocení měli žáci na Ukrajině. Použili přitom pomůcku z METY, kde jsou české známky převedeny na ukrajinské stupně, například bodová škola 12,11,10, se převádí do hodnocení v české škole na hodnocení klasifikačním stupněm prospěchu 1 – výborný atd.
Ve 2. díle třídílného seriálu dobré praxe ze základní školy Jižní v Praze 4 se dočtete, jak škola zapojuje do podpory ukrajinských žáků a jejich rodičů školní komunitu, jaké pomůcky škola pro výuku češtiny využívá, a proč je důležitá komunikace a spolupráce se zřizovatelem při přijímání ukrajinských žáků. Text budeme publikovat v týdnu od 31. 10.
V týdnu od 7. 11. najdete na webu Zapojmevšechny.cz také vzorový dokument Plán pedagogické podpory (PLPP) pro žákyni s odlišným mateřským jazykem na 2. stupni ze ZŠ Jižní.
vytisknout článek
Mohlo by Vás zajímat
Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby. (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností. (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)
Zapojmevsechny.cz