Britská inspirace: Jak navazovat na předchozí znalosti nových žáků? Model dočasné intenzivní podpory 2

11.08.2022
Učitel/učitelka

V šestém textu seriálu zahraniční inspirace se seznámíte s vybranými vzdělávacími strategiemi, které jsou úspěšně využívány v britském školství v rámci vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory pro žáky s OMJ, jako je navazování na předchozí znalosti žáků a využívání vizuálních organizérů.

Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay


5.díle seriálu zahraniční inspirace jste se mohli dočíst, co znamená vzdělávací model dočasné intenzivní podpory a jak v zahraniční školní praxi využíván v počáteční výuce druhého jazyka. V tomto textu přinášíme podrobný přehled dalších vybraných vzdělávacích strategií úspěšně využívaných v rámci modelu dočasné intenzivní podpory žáků s OMJ. Tipy lze využít jak ve výuce druhého jazyka, tak ve výuce dalších předmětů. Konkrétní doporučení jsou přenositelná i do českého školního prostředí při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem. Text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]
 


  1. Navazování na předchozí zkušenosti a znalosti žáků

Žáci přicházejí do třídy se znalostmi a zkušenostmi s mnoha různými tématy. Učitelé, kteří propojují nové učení s předchozími životními zkušenostmi žáků, jim pomáhají rychleji integrovat informace. Žáci totiž porozumí novým informacím a lépe si je uchovají, když je mohou spojit s něčím, co již znají.

Většina nového učení je založena na propojení nových myšlenek a konceptů s již získanými znalostmi: stavění na předchozích zkušenostech vytváří odrazový můstek k další úrovni učení. Protože nově příchozí žáci pocházejí z různých kulturních a sociálních podmínek a mají odlišné zkušenosti se vzdělávacím systémem, je třeba aktivovat jejich předchozí znalosti, stavět na jejich zkušenosti, vpustit jejich kulturu a zázemí dovnitř třídy. Pokud se učitel obeznámí s předchozími znalostmi žáka, takové informace mohou tvořit podpůrný kontext pro osvojování si druhého jazyka. 

Předchozí znalosti nemusí pocházet jen z původního prostředí žáka, ale žák si je průběžně vytváří i v novém prostředí. Může se například jednat o to, co se žáci naučili / osvojili si v předchozí vyučovací lekci (více například aktivita Průvodce předvídáním ke stažení na konci textu). Může se také jednat o získání nových znalostí skrze sdílení zkušeností se spolužáky i učitelem (což může iniciovat učitel vhodnou učební nebo volnočasovou aktivitou).


Existuje řada strategií, jak aktivovat předchozí znalosti žáků. Patří mezi ně:

  1. Demonstrování (artefakty, výrobky, předměty a obrázky) – vizuální podněty jsou zvláště účinné pro aktivaci předchozích znalostí u nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem. Artefakty nebo obrázky představují podněty, které oživují znalosti, o nichž si děti možná ani neuvědomovaly, že je mají. Poskytněte žákům čas na diskusi ve dvojicích nebo skupinách. Žáci budou mít příležitost porovnat své nápady ohledně vizuálních podnětů. 


  1. Pojmové mapy – umožňují žákům prezentovat myšlenky, které jsou nějakým způsobem propojeny mezi sebou, žáci mají možnost vizuálně zobrazit kategorizaci. Žáci mapy mohou dostat buď už s nadpisy, nebo mohou jednotlivé nadpisy vytvářet jako příspěvky kolem hlavního předmětu. Pojmové mapy s obrázky jsou zvláště nápomocné v případě nových žáků s angličtinou jako druhým jazykem.


  1. V-CH-N mřížka (anglicky: KWL grid)

V – co už žáci znají/vědí – tuto informaci žáci doplní na začátku nového tématu, projektu nebo vyučovací hodiny.

CH – co se žáci chtějí naučit / co by se rádi naučili – tuto informaci žáci doplní na začátku nového tématu, projektu nebo hodiny.

N – co se žáci naučili – na konci projektu, tématu nebo části výzkumu žáci doplní mřížku o informaci, co se již konkrétně naučili.


Tip: 

Mřížku V-CH-N najdete ke stažení pod textem ve formě PDF.




Obr. 1_ V CH N mřížka_pracovní list pro žáky

Obrázek č. 1.: V-CH-N mřížka – pracovní list pro žáky.


  1. Průvodce očekáváním (anglicky: Anticipation guide) učí žáky předvídat obsah a smysl textu před samotným čtením. Aktivita podporuje zájem žáků o nové čtenářské téma a také napomáhá propojování nových informací s předchozími znalostmi u žáka. Průvodce je často vytvořen ve formě pracovního listu, kde žáci najdou seznam výroků, které se týkají klíčových myšlenek textu. Jejich úkolem je vyjádřit souhlas nebo nesouhlas s těmito výroky. Poté, co žáci text přečtou, znovu projdou své vyplněné průvodce, aby se zamysleli, jak se změnily jejich názory a myšlenky ohledně těchto výroků.


Obr. 2_Pracovní list k aktivitě Průvodce očekáváním

Obrázek č. 2.: Prázdný formulář (pracovní list pro žáky) k aktivitě Průvodce očekáváním.


Tip: 

Pracovní list i manuál k aktivitě Průvodce očekáváním v české verzi si můžete stáhnout ve formátu PDF pod textem.



  1. Strukturování učební látky za pomocí grafů

Pomocné organizéry ve formě grafů mohou být ve výuce pomocí metody „lešení“ nesmírně důležité. Tyto nástroje pomáhají žákům organizovat jejich myšlení pomocí vizuálních pomůcek. Uplatní se zejména tam, kde žák pracuje s větším množstvím informací. 


Organizéry také mohou žáky provést novým procesem nebo úkolem a převést abstraktní myšlenky do konkrétního způsobu myšlení.


V rámci výuky metodou lešení mohou učitelé používat organizéry k podpoře učení ve všech třech fázích – „já dělám, my děláme a vy děláte“ (jinými slovy, učitel ukazuje  pomocí konkrétních příkladů  jak se něco dělá, pak třída cvičí společně, a nakonec žáci pracují samostatně). 

Při prezentaci informací by učitelé měli představit organizér a vysvětlit, jak se bude používat, do jaké míry bude součástí každého učebního oddílu a jak může podpořit učení. Poté učitel ukáže, jak organizér vyplnit. [2]


Příklad:

Cílem výuky je porovnat dvě události v historii. Učitel použije Vennův diagram coby organizér a vyplní jeden společný atribut a jeden kontrastní atribut. Učitel pak může požádat žáky, aby si prohlédli texty (zadání) a našli další dva příklady, o které se podělí se všemi. Jakmile budou mít žáci jistotu v zadání i tématu, mohou si dotvořit vlastní organizéry (ve formě výše uvedeného diagramu), které lze později použít k vytvoření prezentace nebo napsání eseje. [2]


Obr. 3_Prázdný Vennův diagram

Obrázek č. 3.: Prázdný Vennův diagram.


Ke stažení:

Příloha 1: Mřížka V-CH-N_ Vím – chci se dozvědět – naučil_a jsem se

Příloha 2: Manuál k aktivitě Průvodce očekáváním

Příloha 3: Prázdný formulář (pracovní list) k aktivitě Průvodce očekáváním



Terminologie použitá v textu:

V anglickém jazyce jsou žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) obvykle označování jako: „pupils with English as an additional language“ (v českém překladu: „žáci s angličtinou jako druhým jazykem“). Mateřský jazyk těchto žáků bývá označován jako „první jazyk“ (v angličtině: „first language“).


sedmém textu seriálu zahraniční inspirace najdete informace o dalších strategiích vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory, které žákům s OMJ usnadní osvojování druhého jazyka a zapojení do procesu výuky, jako jsou: modelování a vedení ze strany dospělých a vrstevníků, řízený rozhovor, plánování příležitostí pro mluvení a poslech, rozhovor ve dvojici, kolaborativní učení a vizuální podpora prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.




Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT. (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies  00650-2007BKT-EN  [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat.cit. 8.6.2022] [dat. cit. 8. 6. 2022]

[2] GRAND CANYON UNIVERSITY. (2022). What Is Scaffolding in Education? Dostupné z: https://www.gcu.edu/blog/teaching-school-administration/what-scaffolding-education [dat. cit. 8. 6. 2022]


Mohlo by Vás zajímat

Zvyklosti ve školách na Ukrajině: udělejte si jasno

Text o tom, jak funguje školství na Ukrajině, vznikl na základě rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak. Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově. Spolu s ní odpovídala její dcera Viktoriya Keronyak, lingvistka, která vystudovala obor ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU, a předtím studovala na ukrajinských školách.

Z nejhorších škol na špičku ve vzdělávání: Jak to Leicester dokázal?

Veřejné školy v anglickém Leicesteru měly ještě na začátku tisíciletí velice špatnou pověst, patřily mezi nejhorší v celé zemi. Dnes je naopak průmyslové město dáváno ve vzdělávání za vzor. Jak se něco takového povedlo? Velkou zásluhu na tom má Agentura na podporu rozvoje škol, místní radnice, komunita, učitelé, rodiče a jejich schopnost spolupráce. V článku si popíšeme tento inspirativní příběh podrobněji.

PODCAST 3.díl: Škola jako nástroj integrace cizinců aneb „umět učit cizince znamená umět učit“

Vladislav Günter je expertem na výuku skupin složených z různých národností, jazykových úrovní i věku. Podcast přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit také děti, které mají v češtině vážné mezery.

Zobrazit další články