Britská inspirace: Proč je důležité nové žáky podpořit a pak jim postupně podporu odebírat? Model dočasné intenzivní podpory 1

Co znamená vzdělávací model dočasné intenzivní podpory a jak je v zahraniční školní praxi využíván? Nově příchozímu žákovi s OMJ poskytuje učitel nejprve výraznou podporu – jedná se o proces tzv. „intenzivního podpůrného lešení“. Tato podpora je postupně odstraňována. Takový proces krok za krokem dodává žákům důvěru a schopnost při osvojování si nových znalostí a dovedností.

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

V předchozích čtyřech částech 10dílného seriálu o britské zkušenosti se začleňováním nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem (odkazy na jednotlivé texty najdete pod článkem) se mohli zájemci o tuto problematiku rámcově seznámit s demografickými podmínkami ve Velké Británii, s konkrétními postupy, kterým při začleňování nových žáků v britských školách čelí a také s úvodním hodnocením žáků.

V tomto textu získáte informace o vzdělávacím modelu dočasné intenzivní podpory a seznámíte se s vybranými tipy pro výuku druhého jazyka u nově příchozích žáků. Konkrétní doporučení jsou přenositelná i do českého školního prostředí pro práci se žáky s odlišným mateřským jazykem. Text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]

Co je vzdělávací model dočasné intenzivní podpory?

Co znamená tento vzdělávací model a jak je ve školní praxi využíván? Nově příchozím žákům s angličtinou jako druhým jazykem poskytuje učitel tento druh specifické podpory zejména tehdy, když se učí, osvojují si a rozvíjejí nové dovednosti. Klade se přitom důraz na předchozí znalosti žáků, čímž je mj. také vytvářeno „podpůrné lešení“ pro žáky jako základ pro nové učení.

Tato podpora je pak postupně odstraňována. Postupné snižování úrovně podpory je to, co tvoří proces tohoto „podpůrného lešení“. Takový proces dodává žákům postupně důvěru a posiluje jejich učební kompetence během osvojování si nových znalostí a dovedností ve výuce.

Samotné slovo „lešení“ je termínem ze stavebnictví a označuje dočasnou platformu, na které mohou stavitelé stát, když staví nové stěny a podlahy.

Pojem „lešení“ (tzv. dočasná intenzivní podpora) je svázán s prací sovětského psychologa Lva Vygotského. Vygotskij zavedl pojem „zóna nejbližšího vývoje“, který je založen na aktuální vývojové úrovni žáka a jeho potenciální vývojové úrovni. Aby pomohl žákovi osvojit si nový úkol nebo koncept, učitel se zaměřuje na zónu nejbližšího vývoje žáka a poskytuje podporu, která se nakonec zužuje, jak se žák stává samostatnější a rozvíjejí se jeho znalosti a dovednosti.

Další informace

Zóna aktuálního vývoje

Souvisí s Vygotského teorií ,dvou zón ve vývoji dítěte, která řeší vztah vývoje člověka (dítěte) a učení (vzdělávání). ,Zóna aktuálního vývoje označuje aktuální dosaženou úroveň vývoje psychických funkcí a procesů u dítěte, která umožňuje řešit problém a vykonávat činnosti zcela samostatně bez jakékoliv vnější pomoci (dospělého – učitele, rodiče); je to to, co dítě zná, umí, zvládá samostatně – pojmy i procesy.“ [2]

Zóna nejbližšího vývoje

Vzdálenost mezi dvěma úrovněmi: úrovní současného vývoje (schopnost žáka řešit problém samostatně) a úrovní, která představuje schopnost žáka řešit problémy s pomocí někoho jiného (učitele, rodiče). Představuje potenciální úroveň (stav procesů, které ,dozrávají). Předpokládaná, očekávaná úroveň vědomostí, dovedností, zvládnutých metod, dozrávající funkce; dítě, žák, člověk je s to ji zvládnout za pomoci svého prostředí, za pomoci vstupu, intervence, pomoci v učení, není ale s to ji zpracovat samostatně. S pomocí ji zvládne postupně i samostatně. Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou.“ [2]


Jak probíhá výuka podle modelu dočasné intenzivní podpory?

Aby mohl učitel prezentovat novou učební látku, která má být dále rozvíjena pomocí modelu „lešení“, musí nejprve posoudit, co žáci již vědí a znají. Poté učitel zvažuje cíle učení a obsah učiva. Nakonec může sestavit plán, jak posunout žáky od současných znalostí ke zvládnutí učebních cílů.

Model instruktážního „lešení“ je také někdy popisován jako model ve třech krocích:

  1. Já dělám.

  2. My děláme.

  3. Vy děláte.

Jinými slovy, učitel ukazuje (pomocí konkrétních příkladů), jak se něco dělá, pak třída cvičí společně, a nakonec žáci pracují samostatně.

Příklad:

V rámci tohoto výukového modelu „lešení“ může učitel sdílet nové informace nebo předvádět, jak vyřešit určitý problém. Učitel následně postupně ustupuje do pozadí a nechává žáky pracovat buď samostatně anebo ve skupině.



Přehled vybraných tipů využitelných zejména pro počáteční výuku druhého jazyka u žáků s OMJ (v rámci modelu dočasné intenzivní podpory). Některé tipy lze využít i pro výuku v dalších předmětech:

Jazyková podpora se nejlépe poskytuje v rámci hlavní pracovní činnosti ve třídě, protože čas strávený na výuce druhého jazyka mimo běžné předměty může vést k žákovu zaostávání v učebních osnovách.“ [3]

Nově příchozí žáci s angličtinou jako druhým jazykem, i ti, kteří přišli z jinak pojatého vzdělávacího systému, by měli být začleňováni do různorodých skupin, co se týče jejich schopností. Jen tak budou vystaveni odpovídajícím kognitivním podnětům a budou konfrontováni se správnými druhy a úrovněmi druhého jazyka. Zadávané úkoly by měly být splnitelné a zároveň dostatečně kognitivně náročné.

Učitelé musí nejprve identifikovat potřeby žáků, co se týče výuky druhého jazyka, a následně zvolit takovou úroveň jazyka, aby se noví žáci u konkrétních výukových aktivit mohli ihned zapojit. Je potřeba posoudit, do jaké míry lze používat během výuky slovesné časy, jazykové struktury (uspořádání slov ve větách, porozumění textu na úrovni vět), jak širokou slovní zásobu aj. Cílem je vytvořit „podpůrné lešení“, které umožní žákům lépe rozumět obsahu výuky.

Pro nové žáky je nutné naplánovat konkrétní příležitosti, aby mohli tento druhý jazyk aktivně používat. Úkolem učitele je tedy vytvářet podmínky a záchytné body jak pro porozumění novému jazyku, tak pro aktivní užití jazyka.

Učitelé by měli zvážit, zda a jak do výuky zahrnout následující přístupy. Měli by se pokusit:

  1. Zmapovat a průběžně preventivně monitorovat (a na základě toho uzpůsobovat výuku), jaké jazykové jevy činí žákovi potíže – například jazykové struktury (uspořádání slov ve větách, porozumění textu na úrovni vět), časy (pozn.: v češtině se může jednat například o pády...).

  1. Poskytovat modely jazyka, které bude žák používat, a to jak ústní, tak písemné – buď učitelem, nebo ostatními spolužáky.

Model je příkladem cílového jazyka, který učitel ukazuje žákům, aby jim pomohl všímat si jazykových vzorců nebo je povzbudil k napodobování. Může to být věta, model intonačního vzoru nebo celý text, jako je příklad žánru psaní. (…) ukazují studentům správnou formu a poskytují příklad použití v kontextu.“ [4]

  1. Identifikovat slovní zásobu, která by mohla vytvářet překážky v porozumění, a explicitně ji učit.

  1. Podporovat využívání dvojjazyčného slovníku u žáka, který je gramotný v prvním (mateřském) jazyce, a podporovat ho, aby si vytvořil svůj vlastní dvojjazyčný slovník.

  1. Sdílet důležitou slovní zásobu: Slovní zásoba je jednou z klíčových složek jazyka pro žáky s angličtinou jako druhým jazykem a bude výchozím bodem pro mnoho žáků, kteří s angličtinou teprve začínají. Osvojení nové slovní zásoby je proces, který vyžaduje čas a mnohá opakování.

Aby učitelé zvládli žáky naučit novou slovní zásobu, potřebují:

  • Tuto slovní zásobu modelovat v kontextu;

  • podněcovat ke slovní zásobě a vyvolávat ji;

  • upozorňovat na ni a používat ji v jiných souvislostech;

  • zobrazit ji;

  • vytvářet žákům smysluplné příležitosti k jejímu procvičování/využívání.

Jednou z oblastí, kde mohou žáci potřebovat další podporu formou sdílení důležité slovní zásoby, je čtení. Než žáci přistoupí k obzvláště složitému textu, může s nimi učitel probrat konkrétní slovíčka nebo fráze, které pro ně mohou být obtížné.

Běžnou praxí ve výuce slovní zásoby je přiřazovat nová slova do úrovní:

  1. Slova první úrovně jsou základní slova, která většina žáků přebírá v každodenním životě. Tato slova obvykle nemusí být součástí výuky.

  2. Slova druhé úrovně se objevují napříč tématy, ale pravděpodobně se nepoužívají denně. Znalost těchto slov, jako je náhoda nebo interpretace, může žákům přispět k porozumění textům a podnětům k otázkám. Zde pedagog může s úspěchem využít vzdělávací model „lešení“. [2]

  3. Slova třetí úrovně jsou doménově specifická; to znamená, že se obvykle vyučují ve specifické oblasti předmětu a jsou často definována v textu, například slova jako šíje nebo parabola.

Pokud je to možné, učitelé by také měli žákům umožnit propojovat tuto slovní zásobu s podobnou slovní zásobou v jejich mateřském jazyce:

Příklad z praxe:

Jedná se o základní školu, která aktivně podporuje používání mateřského jazyka žáků ve školních třídách a v okolí školy. Uvědomuje si, že to žákům s angličtinou jako druhým jazykem umožní přenést dovednosti a znalosti ze svého prvního (mateřského) jazyka do angličtiny. To platí bez ohledu na to, zda zaměstnanci školy ovládají mateřský jazyk žáka nebo ne.

Pro usnadnění tohoto vícejazyčného přístupu k učení škola zaměstnává řadu vícejazyčných a multikulturních pracovníků pocházejících z různých kultur. To znamená, že mnoha (i když ne všemi) jazyky žáků mluví také zaměstnanci školy. Ředitel školy se však domnívá, že vždy se najde někdo, kdo umí mluvit jazykem nového žáka, který zaměstnanci a ostatní spolužáci ve škole ještě neovládají. Je proto velmi vynalézavý při hledání podpory pro ty (nové) žáky, jejichž jazyk nesdílí nikdo ze spolužáků. Vyhledává pomoc prostřednictvím kontaktů v místní komunitě, v mešitě, mezi univerzitními studenty, svými kolegy atd., aby dokázal poskytnout adekvátní jazykovou podporu i těmto žákům.

  1. Využívat schopnosti žáka v jeho mateřském jazyce a v případě potřeby je spárovat se sebevědomým řečníkem (spolužákem), který mluví stejným mateřským jazykem.

  1. Používání procesů „Hodnocení pro učení“ (anglicky: AfL (Assessment for learning) ke zhodnocení předchozích znalostí dětí na začátku jakékoli nové jednotky práce a pak pokračovat v pravidelném hodnocení porozumění u žáka (více informací o využití „Hodnocení pro učení“ najdete v textu Britská inspirace: Hodnocení procesu učení u nově příchozích žáků, který budeme publikovat v září 2022).

  1. Zajistit, aby každý úkol nebo činnost obsahovaly prvky, ve kterých budou moci děti, které s druhým jazykem začínají, uspět.

  1. Co nejvíce využívat vizuální podněty, činnosti a skutečné předměty k posilování významu jednotlivých slov/vět.

  1. Využívat aktivizující úkoly, jako je třídění karet (vytváření „stromů“, skupin z karet apod.), přenos do mřížky, hraní rolí a dramatické (divadelní) prvky.

    1. Technika přenosu do mřížky: zahrnuje nakreslení mřížky přes fotografii/obrázek a následné překreslení mřížky ve stejném poměru na pracovní plochu (papír, plátno, dřevěný panel atd.). Poté žák nakreslí obrázek na plátno, zaměří se vždy na jeden čtverec, dokud se nepřenese celý obrázek.

  1. Co nejvíce zadávat praktické úkoly a postarat se o to, aby někdo s žákem mluvil o tom, co dělá, aby jej podpořil v upevnění příslušných slovních pojmů, sousloví apod.

  1. Obměňovat aktivity ve vyučovací hodině tak, aby žák udržel pozornost, zároveň dbát na to, aby byl stejný jazyk používán v různých kontextech.

  1. Respektovat potřeby žáků, kteří procházejí „tichým obdobím“, aby měli čas osvojit si jazyk dříve, než jím promluví; umožnit jim prokazovat porozumění více vizuálními a praktickými reakcemi než těmi ústními.

  1. Zajistit, aby výukové aktivity zaměřené na mluvení a poslech byly individuálně plánovány pro žáky, kteří se učí angličtinu jako druhý jazyk. Je na místě zajistit:

  • pečlivý výběr partnerů pro rozhovor;

  • postupovat podle vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory (tzn. mluvení a poslech by měly pro žáka představovat přiměřenou výzvu, ve smyslu nejbližšího dalšího učebního kroku, ale zároveň by měly být pro něj zvládnutelné).

  1. Opakování instrukcí, klíčových frází a otázek ke zvýšení obeznámenosti s druhým jazykem u žáků.

  1. Shrnout klíčové body v jednoduchých větách.

  1. Zajistit, aby materiály ke čtení odpovídaly zájmům a úrovni vyspělosti žáka a také jeho schopnosti číst ve druhém jazyce.

Terminologie použitá v textu:

V anglickém jazyce jsou žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) obvykle označování jako: „pupils with English as an additional language“ (v českém překladu: „žáci s angličtinou jako druhým jazykem“). Mateřský jazyk těchto žáků bývá označován jako „první jazyk“ (v angličtině: „first language“).


Doporučená literatura v angličtině pro zájemce:

Zaujalo vás téma? Všechny díly seriálu, který se věnuje tématu začleňování nově příchozích žáků v britském základním školství, najdete zde (díly budeme postupně zveřejňovat):

  1. Britská inspirace: Jak podpořit začleňování nově příchozích žáků do vzdělávání? Průvodce pro 1. stupeň základních škol

  2. Britská inspirace: Jak pomáhat nově příchozím žákům

  3. Britská inspirace: Začleňování nově příchozích žáků. Jak předejít chybám?

  4. Britská inspirace: Hodnocení nově příchozích žáků

  5. Britská inspirace: Proč je důležité nové žáky podpořit a pak jim postupně podporu odebírat? Model dočasné intenzivní podpory 1

  6. Britská inspirace: Jak navazovat na předchozí znalosti nových žáků? Model dočasné intenzivní podpory 2

  7. Britská inspirace: Osvědčené výukové strategie pro nové žáky s odlišným mateřským jazykem. Seznamte se s modelem dočasné intenzivní podpory (část III.)

  8. Britská inspirace: Hodnocení procesu učení u nově příchozích žáků

  9. Britská inspirace: Spolupráce s dalšími pracovníky školy při začleňování nových žáků

  10. Britská inspirace: Zapojení spolužáků a rodičů při začleňování nových žáků



V dalším, šestém dílu seriálu, který budeme publikovat v srpnu 2022, se seznámíte s vybranými vzdělávacími strategiemi, které jsou úspěšně využívány v britském školství v rámci vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory, jako je navazování na předchozí znalosti žáků a využívání vizuálních organizérů.

Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT. (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies 00650-2007BKT-EN [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat.cit. 8.6.2022] [dat. cit. 8. 6. 2022]

[2] KOLÁŘ, Z. a kol. (2012). Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada.

[3] AIMING HIGH: GUIDANCE ON THE ASSESSMENT OF PUPILS LEARNING ENGLISH AS AN ADDITIONAL LANGUAGE. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/5865-DfES-AimingHigh1469.pdf

[4] © BRITISH COUNCIL. (nedatováno). Model. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://www.teachingenglish.org.uk/article/model

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.