Britská inspirace: Jak podpořit začleňování nově příchozích žáků do vzdělávání? Průvodce pro 1. stupeň základních škol

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Jak ukazuje zahraniční praxe, „strategie“ může být srozumitelným i praktickým dokumentem

Následující strategie se opírá o anglickou Národní strategii podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1] Zachovali jsme ty prvky, návody a opatření, o nichž si myslíme, že mohou snadno padnout na úrodnou půdu i v českých podmínkách. 

Je určena jak učitelům, ředitelům škol a dalším vedoucím pracovníkům, tak pracovníkům škol, kteří se zaměřují na konzultační a asistenční činnost v předškolním, základním i středním školství. Pomůže ale i všem tvůrcům nejrůznějších strategií a koncepcí v rámci celostátní a regionální politiky. Z české perspektivy může být zajímavý poznatek, jak lze přistoupit k tvorbě národní/regionální/místní strategie. Nemusí jít jen o výčet obecných a zpravidla těžko měřitelných či uchopitelných opatření, ale o konkrétní návod – souhrn tipů a rad, jak s využitím zdrojů, které máme k dispozici, změnit a obohatit přístup k žákům, jak změnit klima třídy, školy, daného územního celku a vzdělávacího systému vůbec.

Tento 10dílný průvodce se zaměřuje především na naplňování potřeb žáků, kteří přišli do školy v důsledku mezinárodní migrace. Postupy se však dají využít třeba i pro ty žáky, kteří nastupují do školy mimo standardní přijímací dobu.

Britský kontext a nově příchozí žáci

Pro mnohá anglická města byla po desetiletí typická vysoká mobilita populace. Školy v těchto městech přivykly vítání nově příchozích žáků a jejich podpoře při začleňování do běžných procesů školy a výuky. To dětem pomáhá k rychlejšímu zapojení do školních kolektivů a přispívá k dobrým školním výsledkům – učebnímu pokroku. Mnozí nově příchozí dokonce po pár letech výuky ve Spojeném království předčí své britské vrstevníky.

Ve Spojeném království nyní žije zhruba jedna osmina evropské populace. Pokud se podíváme na statistiky, v rozmezí od dubna 2019 do března 2020 se 715 000 osob přistěhovalo do Velké Británie a 403 000 z ní odešlo, takže čistý migrační údaj činí 313 000 osob. V kalendářním roce 2019 ve Spojeném království žilo 6,2 milionu lidí, kteří měli státní příslušnost jiné země (9 % z celkového počtu obyvatel), z toho celkem 3,7 milionu bylo státních příslušníků EU. [2]

Celkový počet žáků, pro něž je angličtina druhým jazykem, pak v roce 2018 na 1. stupni britských základních škol činil 21 % a na 2. stupni 17 %. [3] Stále také přetrvává výrazný příliv imigrantů ze zemí jako Afghánistán, Írán, Eritrea, Čína či Somálsko.

Definice: Kdo je ve Spojeném království vnímán jako nově příchozí žák? 

Nově příchozí žáky lze dělit do následujících skupin: 

• Mezinárodní migranti – tato skupina zahrnuje uznané uprchlíky, žadatele o azyl, ekonomické migranty či migranty ze zámoří. 

• Individuální „migranti“ – děti, kteří se stěhují bez rodiny (např. děti – žadatelé o azyl – bez doprovodu). 

• Vnitřní migranti – zahrnuje děti, které navštěvují novou školu v důsledku stěhování v rámci Spojeného království, např. Romové.

• Institucionální „migranti“ – děti, které mění školu, aniž by se stěhovaly, včetně vyřazení z konkrétní školy či dobrovolných přesunů mezi školami. 

„Školy, kterým se daří efektivně zavádět dobré vnitřní procesy a praktiky, jsou často ty, které samy sebe vnímají a definují tak, že zahrnují mobilní (nově příchozí) žáky do své vlastní identity. Jinými slovy, nejsou školami „s problémem mobility“, ale spíše školami, jejíž část žákovské populace je mobilní.“ [4]

Klíčové principy

• Každé dítě v britské škole má právo naplnit svůj potenciál prostřednictvím přístupu k Národnímu vzdělávacímu programu.

• Toho lze nejlépe dosáhnout v kontextu celé školy, kde se žáci vzdělávají společně se svými vrstevníky.

• Děti se nejlépe učí, když se cítí bezpečně a jsou oceňovány. Školy zase potřebují mít k dispozici způsob, jak podpořit integraci nově příchozích žáků.

• Všechny školy jsou povinny podporovat rasovou rovnost v souladu s platnou legislativou.

• Školy by se měly zaměřit na pozitivní přínos každého jednotlivého nově příchozího žáka.  

• Podmínky pro žáky by měly být vytvořeny na základě smysluplného ověření jejich vstupních znalostí a posouzení kompetencí spolu s jazykovou výbavou.

• Klíčová je také podpora rodičů nově příchozích žáků, aby se seznámili s novým vzdělávacím systémem, jehož se jejich děti stávají součástí.
  
  

Podpora začleňování nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem 

Všichni nově příchozí bilingvní žáci mají právo na přístup k Národnímu vzdělávacímu programu. Toto ustanovení pro nově příchozí žáky s angličtinou jako druhým jazykem se týká všech předmětů v rámci výuky. Důraz se tedy klade na učení a výuku v běžné třídě.

Doporučuje se, aby se ověření jazykové kompetence u nově příchozích žáků provedlo pomocí škály popsané v kapitole 2 publikace A language in common: assessing English as an additional language. (česky: Společný jazyk: hodnocení angličtiny jako dalšího jazyka). Škála pomáhá zjišťovat úroveň čtení, psaní, mluvení a poslechu (porozumění mluvené řeči). [5]

Při plánování podpory nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem by místní úřady, služby pro děti i samotné školy měly zvážit co nejlepší způsob, jak maximalizovat efektivnost dostupných místních zdrojů a současně rozvíjet strategický přístup.

Zahraniční inspirace pro místní české úřady a podpůrné služby pro školy (neziskové organizace, státní poradenské organizace, nadace aj.)  

Vedle různých specificky britských strategií jsou to:

1. Identifikace a sdílení dobré praxe mezi školami. 

2. Sdílení personálních zdrojů mezi školami.

Například zaměstnání dvojjazyčných asistentů pedagoga a jejich sdílení napříč školami v regionu. 

3. Postupy při přijímání žáka. 

Existují protokoly o přijetí nového žáka? 

Mají místní úřady a místní neziskové služby (poradenství, podpora…) pro děti a žáky informace, kolik nově příchozích žáků škola přijímá a začleňuje? 

Disponují místní autority mechanismy, jak ovlivnit umístění a začleňování těchto žáků? Případně jak dlouho trvá, než se nově příchozí žák plně začlení do běžné výuky? 

Jsou přijímací mechanismy přátelské? 

Dochází při rozdělování žáků do škol k nějakým nerovnostem?

4. Zavedení bezpečného a promyšleného systému, který by na místní úrovni sbíral data o nově příchozích žácích. 

5. Mapování a monitorování procesu začleňování nově příchozích žáků v daném regionu a nastavení mechanismů pro nápravu zjištěných nedostatků.

6. Zajištění podpory školám, aby byly schopné mapovat pokrok nově příchozích žáků.

7. Zajištění podpory školám při vyhodnocování stávajících přístupů a praxí v zájmu lepšího a efektivnějšího plánování i zlepšování podmínek pro nově příchozí žáky.
   
   

Zahraniční inspirace pro školy – konkrétní aspekty ke zvážení 

• Přivítání: 

Jsou rodiny nově příchozích řádně uvítány? 

Nejsou prostě jen trpěny ve stylu „co se dá dělat?“. 

Mají k dispozici tlumočníka?

• Příprava a plánování: 

Přijetí/zápis. 

Ověření znalostí a celkové situace žáka. 

Pedagogická příprava.

Plánování odpovídajícího obsahu a rozsahu výuky.

• Podpůrný systém: 

Třídní průvodci (kamarádi). 

Mentoři.

Zapojení rodičů a dalších aktérů mimo školu. 

• Intervence: 

Přiměřené kognitivní (poznávací) výzvy v hodinách. 

Identifikace dalších kroků ve výuce angličtiny.

Jazyková výuka metodou „podpůrného lešení“ (anglicky: Scaffolding Language Learning): 

Učitelé a další dospělí upravují svůj jazyk tak, aby odpovídal jazykové úrovni žáků. Efektivní komunikace nastává, když dospělý mluví jazykem, kterému dítě rozumí, ale přesto je pro něj výzvou pro učení. Cílem je mluvit mírně nad úroveň dítěte, aby se mohlo učit a růst. Metoda „podpůrného lešení“ tedy zahrnuje zjednodušení jazyka a slovní zásoby. Učitel může například používat jednodušší, kratší věty nebo přidat definice pojmů, o kterých předpokládá, že by mohly být pro žáka nové nebo obtížné. Může v rámci vysvětlování použít více podobných slov za sebou (více synonym). Může také poskytnout obšírnější vysvětlení některého pojmu (více vět). Na druhou stranu by jazyk učitele neměl být příliš jednoduchý – měl by stále pro žáka představovat výzvu. [6]

• Průběžná podpora: 

Mapování povědomí žáků o rozdílech mezi běžnou a akademickou angličtinou.

Sledování procesu osvojování běžné a akademické angličtiny u žáků a z toho vyplývající zohlednění změn ve studijních potřebách žáků během nabývání lepších jazykových kompetencí (větší plynulosti v angličtině).

• Využívání mateřského jazyka: 

Povzbuzování, aby žáci svého mateřského jazyka využívali jako nástroje k učení.

Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies ❙ 00650-2007BKT-EN ❙ [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat. cit. 12. 10. 2021]

[2] STURGE, G. (2021). Migration Statistics [online]. Dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/sn06077/ [dat. cit. 12. 10. 2021]

[3] © STATISTA.COM. (2021). Percentage of primary and secondary pupils with English as an additional language in England from 1997 to 2018 [online]. Dostupné z: https://www.statista.com/statistics/330782/england-english-additional-language-primary-pupils/ [dat. cit. 12. 10. 2021]

[4] © CROWN COPYRIGHT. (2003). Department for children, schools and families. Managing pupil mobility: guidance ❙ DfES 0780– 2003 ❙. 

[5] © Qualifications and Curriculum Authority. (2000). A language in common: Assessing English as an additional language [online]. Dostupné z: https://dera.ioe.ac.uk/4440/1/3359_language_in_common.pdf [dat. cit. 12. 10. 2021]

[6] SCHICK, B. (nedatováno). Scaffolding Language Learning. [online]. Dostupné z: https://www.classroominterpreting.org/Interpreters/children/Interpreting/scaffolding.asp [dat. cit. 12. 10. 2021]