Britská inspirace: Hodnocení nově příchozích žáků

Čtvrtá část 10dílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků se zaměřuje primárně na metody hodnocení nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem a na 5 klíčových fází Národního kurikula v Anglii a Walesu.

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

V předchozích třech částech 10dílného seriálu o britské zkušenosti se začleňováním nově příchozích žáků s angličtinou jako druhým jazykem (Jak podpořit začleňování nově příchozích žáků do vzdělávání? Průvodce pro 1. stupeň základních škol, Jak pomáhat nově příchozím žákům a Začleňování nově příchozích žáků) se mohli zájemci o tuto problematiku rámcově seznámit s demografickými podmínkami ve Velké Británii, s konkrétními postupy začleňování, s obtížemi, jimž nově příchozí žáci v britských školách čelí, a s radami, jak navázat prvotní komunikaci se žákem a jeho rodinou. Čtvrtá část se zaměřuje především na úvodní hodnocení žáků a členění britského školství do fází. Text se opírá o anglickou Národní strategii podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1]

Úvodní hodnocení nově příchozího žáka je nezbytným krokem

Všechny děti mají právo na přístup k Národnímu vzdělávacímu programu a nejinak je tomu u nově příchozích dětí, včetně těch, které s angličtinou začínají. Stejně jako s ostatními dětmi je i s nově příchozími žáky třeba pracovat tak, aby to odpovídalo jednak charakteru vzdělávacího programu, jednak se jednalo o úkoly přiměřeně rozvíjející kognitivní kapacitu žáků (vnímání, získávání a osvojení si informací…). Abychom vše toto splnili, je nezbytné na počátku provést úvodní hodnocení. To učitelskému sboru poskytne potřebné informace, jaký typ podpory zvolit, aby byl nový žák řádně zapojen do Národního vzdělávacího programu.

Účelem úvodního posouzení není jen zjistit úroveň žákovy angličtiny, ale též dalších úrovní možného úspěchu žáka v rámci celého vzdělávacího programu. Učitelé budou potřebovat shromáždit informace o sociálním, kulturním a lingvistickém základu dítěte, aby získaná data mohli zasadit do nutného kontextu.

V případě dětí s angličtinou jako druhým jazykem je rozdíl mezi sumativním a diagnostickým hodnocením obzvláště důležitý. Je potřeba vyvážit pozitivní ohodnocení toho, čemu dítě aktuálně rozumí a jak komunikuje navzdory své omezené znalosti angličtiny, a identifikaci rysů rozvíjející se angličtiny dětí, jimž nejvíce prospěje další péče a rozvoj.“ [2]

Pro prohlubování znalostí angličtiny je klíčové určit, jak jsou děti schopné jazyk využívat. Nároky, které klade na jazyk sociální prostředí, jsou mnohem menší než v případě akademického prostředí třídy. Nároky mluveného a slyšeného jazyka se také zásadně liší od nároků kladených na čtení a psaní.

Úvodní hodnocení:

  • Zjistí studijní úroveň (výkon) nově příchozího žáka.

  • Ověří jeho úroveň (znalost) angličtiny.

  • Poskytne rámec pro sledování pokroku v angličtině.

  • Poskytne informace, jež pedagogům umožní sestavit odpovídající učební plán pro nově příchozího žáka.

  • Poskytne informace, jež školám umožní určit, jaký konkrétní typ podpory bude nově příchozí žák potřebovat s cílem umožnit mu přístup k učebním osnovám a rozvíjet jeho znalost anglického jazyka.

Metody hodnocení

Každé hodnocení nově příchozího žáka by mělo probíhat citlivým způsobem, ohleduplně, aniž by docházelo k jakémukoliv nežádoucímu tlaku. Mělo by probíhat ve známém prostředí školy, provádět by je měla známá osoba a mělo by využívat pestrou škálu metod pro shromáždění dostatečného množství poznatků jako:

  • Neformální hodnocení – rozhovor s dítětem o tom, co dělalo o víkendu, nebo o obrázku, který namalovalo, čtení knihy spolu s dítětem, návrh, zda by dítě něco bez dopomoci nenapsalo.

  • Pozorování dítěte v různých situacích (ve třídě, na hřišti a pokud to je možné i doma) – tato pozorování poskytnou cenné informace o používání jazyka u dítěte a také o jeho schopnosti komunikovat v angličtině ve formálních i neformálních situacích. Pozorování také poskytne informace o tom, jaký druh žáka dítě je.

  • Záznamy z předchozí školy – pokud jsou k dispozici, měly by obsahovat i informace o pokroku a prospěchu dítěte v předchozí škole.

  • Diskuze s rodiči – mohou poskytnout informace o tom, jak se oni sami dívali na prospěch svého dítěte, jaký druh učiva se uplatňoval v předchozí škole a jak neformální nebo formální byla struktura školy.

  • Diskuze s novými žáky – lze se jich zeptat, jak se dívají na svou předchozí školní docházku, jak se jim líbilo v předchozí škole, co jim šlo a co ne, co vidí jako své silné a slabé stránky ve škole, zda vidí své vlastní úspěchy v tomto systému.

  • Diskuze se školním podpůrným personálem a ostatními učiteli – podpůrní pracovníci (např. výchovní poradci, zdravotní sestry, sociální pracovníci, asistenti speciálního vzdělávání), kteří často zpočátku s novými žáky pracují velmi úzce (zvláště s těmi, pro něž je angličtina novým jazykem), mohou nabídnout vhled do učebního stylu dítěte, úrovně angličtiny a přístupu ke vzdělávání.

  • Zjišťování znalostí a porozumění matematice a dalším přírodním vědám v mateřském (prvním) jazyce dítěte – je důležité, aby ti, kteří taková zjišťování provádějí, byli náležitě proškoleni a jasně chápali povahu pojmového a jazykového rozvoje u žáků.

Tip:

Zahrneme-li do hodnocení i mateřský jazyk dítěte (se zaměřením na gramotnost a početní dovednosti), získáme celistvější profil nového žáka. Můžeme při něm zjistit, jak dobře je dítě s ohledem na svůj věk rozvinuté v mateřském jazyce. Rozvoj mateřského jazyka není důležitý jen sám o sobě, nýbrž má i přímý dopad na schopnost osvojování si angličtiny. Funguje totiž jako jakési podpůrné lešení, s jehož pomocí jsou budovány dovednosti a ovládání anglického jazyka.



5 klíčových fází v britském školství

Národní kurikulum v Anglii a Walesu se skládá z jednotlivých ročníků, které souhrnně tvoří pět klíčových fází. V rámci těchto klíčových fází žáci skládají standardizované zkoušky na základě školního roku a úrovně, kde se aktuálně nacházejí. Zkoušky jsou speciálně navrženy pro každou klíčovou fázi, aby změřily, jak si žák vede a jak se učí v konkrétních oblastech studia, které byly stanoveny v národních osnovách (Národní vzdělávací program). Učitelé jsou si vědomi cílů národních učebních osnov a ve svých třídách vyučují taková témata, která dětem pomáhají projít každou klíčovou fází. [3]

Jaké jsou klíčové fáze a jejich věkové skupiny?

Vzdělávání na základní škole začíná ve Spojeném království ve věku 5 let a pokračuje až do věku 11 let a zahrnuje jednak Fázi základů raného věku, jednak Klíčové fáze 1 a 2 v rámci vzdělávacího systému Spojeného království. Některé základní školy jsou také rozděleny na věkově nižší a vyšší úroveň. Obvykle se jedná o samostatné školy na stejném místě. Nižší věkové rozmezí (Klíčová fáze 1) je od 5 do 7 let. Vyšší věkové rozmezí (Klíčová fáze 2) je od 7 do 11 let. [4]

Děti nastupují do těchto následujících 5 fází v závislosti na jejich datu narození během školního roku:

  • Fáze základů raného věku (anglicky: Early Years Foundation Stage – EYFS) – věk 3–5 let (úvodní stupně základní školy – ekvivalentem je v ČR předškolní vzdělávání v mateřské škole – a tzv. 1 přijímací rok před nástupem do 1. ročníku)

  • Klíčová fáze 1 – věk 5–7 let (1.–2. ročník na základní škole)

  • Klíčová fáze 2 – věk 7–11 let (3.–6. ročník na základní škole)

  • Klíčová fáze 3 – věk 11–14 let (7.–9. ročník na střední škole)

  • Klíčová fáze 4 – věk 14–16 let (10.–11. ročník na střední škole)

Co je Fáze základů raného věku

V této fázi si děti zvykají na školu dříve, než v 1. ročníku základní školy začne běžná školní výuka. Děti se většinou učí prostřednictvím her. Tato fáze zahrnuje i přijímací ročník na základní škole a děti v této klíčové fázi jsou ve věkové kategorii od 3 do 5 let.

V rámci fáze Základů raného věku se u dětí zaměřují pedagogové na sedm výukových oblastí:

  • Komunikace a jazyk,

  • Fyzický rozvoj,

  • Osobní, sociální a emoční rozvoj,

  • Gramotnost,

  • Matematika,

  • Porozumění okolnímu světu

  • Expresivní umění a design.

Děti v této fázi jsou hodnoceny na každodenní bázi, spíše než prostřednictvím formálního (sumativního) hodnocení. [3]

Hodnocení má dvě podoby:

  1. Průběžné hodnocení – učitelé je provádějí denně, aby následně posoudili, co se dítě naučilo, nebo co již zvládne dělat. Cílem je dítěti průběžně pomáhat posouvat se dál v procesu učení. Jedná se vlastně o určitou formu formativního hodnocení. Jeho součástí je také předávání informací všem aktérům o dalších krocích, které jsou plánovány s dítětem a rodičem.

  2. Druhý typ lze nazvat „souhrnné“ či sumativní hodnocení. Probíhá celkem dvakrát. Za prvé, když je dítěti mezi 24 a 36 měsíci – výsledky tohoto hodnocení se zaznamenají a rodiče a učitelé získané informace použijí k identifikaci silných stránek dítěte a jeho vzdělávacích potřeb.

Druhé hodnocení se koná na konci úvodních stupňů základní školy, když jsou děti v posledním přijímacím ročníku. To „shrnuje“ všechny různé informace z průběžných hodnocení, která byla o dítěti provedena. [5]

Takzvaný Profil Fáze základů raného věku (anglicky: Early years foundation stage profile – EYFSP) je pak souhrnem dosažených výsledků dítěte na konci přijímacího ročníku. Profil je vypracován pro každé dítě v posledním období jeho školního roku a má tři hlavní cíle:

  • informovat o vývoji dítěte,

  • usnadnit dítěti přechod do 1. ročníku,

  • pomoci učiteli 1. ročníku naplánovat odpovídající učební plán pro dítě.

Profil není test, dítě proto nemůže „projít“, ani „propadnout“. Profil měří výsledky dítěte v oblastech učení známých jako rané vzdělávací cíle. V každé z těchto oblastí raných vzdělávacích cílů se stanoví, co má být průměrné dítě schopno zvládnout ve věku pěti let. Rané vzdělávací cíle jsou uvedeny níže s konkrétními příklady některých dovedností a rozvoje:

  1. Komunikace a jazyk

  • Naslouchání, pozornost a porozumění (sledování pokynů, odpovídání na otázky)

  • Mluvení (sdílení nápadů a vysvětlení, proč se věci mohou stát, vyjadřování pocitů pomocí celých vět, včetně použití minulých, přítomných a budoucích časů)

  1. Fyzický rozvoj

  • Hrubé motorické dovednosti (dítě vykazuje dobrou kontrolu a koordinaci při pohybu, jako je lezení)

  • Jemné motorické dovednosti (správné držení tužky při přípravě na ruční psaní a používání dalších nástrojů, jako jsou nůžky)

  1. Osobní, sociální a emoční rozvoj

  • Seberegulace (prokázání porozumění vlastním pocitům a pocitům ostatních lidí)

  • Řízení sebe sama (ukázat samostatnost, umět vysvětlit důvod pravidel a zvládat základní hygienické a osobní potřeby)

  • Budování vztahů (kooperativní hraní s ostatními dětmi a vědomí potřeb ostatních)

  1. Gramotnost

  • Porozumění (například schopnost převyprávět příběh vlastními slovy)

  • Čtení slov (schopnost vyslovit zvuk pro každé písmeno v abecedě a alespoň 10 digrafů – jedná se o dvě hlásky, které tvoří zvuk – může se jednat o souhlásky i samohlásky)

  • Psaní (schopnost napsat rozpoznatelná písmena a jednoduché věty)

  1. Matematika

  • Číslo (například znalost číselných vazeb do čísla 5 – číselné vazby jsou také často označovány jako „číselné páry“; jedná se jednoduše o dvojice čísel, které tvoří dané číslo)

  • Numerické řady podle pravidla (schopnost počítat do 20 a dále; schopnost rozpoznávat vzorce v číslech do 10 – jedná se například o schopnost doplnit posloupnost čísel/řadu, která pokračuje podle určitého pravidla)

  1. Porozumění okolnímu světu

  • Minulost a přítomnost (pochopení rozdílů mezi událostmi v minulosti a současnosti a schopnost popsat různé role lidí ve společnosti)

  • Lidé, kultura a komunity (uvědomění si některých podobností a rozdílů mezi různými prostředími a komunitami v této zemi a v jiných zemích)

  • Svět přírody (zkoumání přírodního světa kolem nás a změn, které v něm pozorujeme)

  1. Expresivní umění a design

  • Tvoření s materiály (experimentování s barvou, designem, texturou, formou a funkcí s použitím různých materiálů)

  • Imaginativnost a expresivnost (zkoumání příběhů a vyprávění v různých médiích, včetně hudby a tance) [6]

Proces hodnocení výsledků dítěte podle tohoto profilu je velmi nenápadný. Je založen hlavně na znalostech učitele o dítěti a pozorováních toho, co umí/zvládá. V profilu dítěte je pro každý ze 7 raných cílů uvedeno jedno z následujících hodnocení:

  • Na „očekávané“ úrovni vývoje

  • Na „vznikající“ úrovni vývoje (jinými slovy, dítě ještě úplně nedosáhlo danou úroveň vývoje)

Učitelé dostávají v rámci hodnocení jasné pokyny, jak posoudit, na jaké úrovni vývoje každé dítě je. Aby dítě dosáhlo kýžené úrovně pro rané vzdělávací cíle, učitel si musí být jistý, že dítě splňuje požadavky pro každou část tohoto cíle, i když v některých může být lepší než v jiných (například dítě může být schopno přičíst a odečíst dvě jednociferná čísla, ale být lepší ve sčítání než odčítání).

Jedním z hlavních účelů profilu je informovat učitele 1. ročníku základní školy o pokroku dítěte a o tom, jak se o ně může postarat v nadcházejícím roce. Pokud dítě není na očekávané úrovni vývoje, učitelé z přijímajícího a 1. ročníku budou následně spolupracovat na tom, jak dítěti co nejvíce usnadnit přechod do Klíčové fáze 1 a jak jej v následujícím školním roce podpořit. [6]


Nově příchozí děti s malou či nulovou zkušeností se školou

Jak hodnotit nově příchozí děti, které mají malou či nulovou zkušenost se školou? Při hodnocení dětí v raném stádiu vývoje je třeba se řídit postupy, které k takovému věku náleží. Hodnocení by proto mělo obsahovat prvky hry, během níž dítě bude moct okusit aktivity řízené jak dospělým, tak dítětem samotným.

Tam, kde je k dispozici dvojjazyčná podpora, by mělo být zaručeno, aby zapojené osoby byly obeznámeny s principy raného stádia vývoje a rozvoje dítěte. Tlumočníci mohou také spolupracovat s experty nebo s rodiči a dávat pozor, aby dítě nebylo přetěžováno. Malé děti by měly hodnoticím procesem procházet v běžném kontextu a prostředí, jejich vytržení z něj má jen zřídkakdy žádoucí efekt.

Úvodní hodnocení, jak u dětí v raném stádiu vývoje, tak na prvním stupni základní školy, by nemělo být izolovanou událostí, nýbrž celkovým obrázkem, který se skládá v průběhu času. Nemělo by nikdy být pojato jako „jednorázový test“. To by bylo v rozporu s přístupem, jehož by se měli všichni pedagogové a praktici u této věkové skupiny držet.

Profily žáků s angličtinou jako druhým jazykem bývají v oblastech poslechu, mluvení, čtení a psaní v angličtině variabilnější než v případě jednojazyčných dětí. Některé děti mohou být pokročilejší v gramotnosti než v poslechu a mluvení. Jiné právě naopak – mohou být pokročilé v mluvení a poslechu, avšak pozadu v čtení a mluvení.

Zejména menší děti mohou procházet tzv. tichou fází, v níž budou po nějaký čas pouze poslouchat, aniž by byly připravené aktivně mluvit anglicky. Tato fáze je velmi důležitým obdobím, a neměla by být posuzována negativně jako nedostatek schopností u dítěte. K dětem v této fázi by se mělo přistupovat trpělivě s očekáváním, že budou reagovat postupně.

Školy též musí být velmi opatrné při interpretaci výsledků standardizovaných vyšetření. Některé z těchto testů mohou vykazovat kulturní zkreslení, jak v obsahu, tak ve způsobu administrace. A protože tato vyšetření byla standardizována podle jednojazyčné normy, školy by vždy měly důkladně zvážit veškeré výsledky, které z nich plynou. U mnoha z těchto testů v anglickém jazyce je chybovost dětí s angličtinou jako druhým jazykem mnohem větší než v případě jednojazyčných dětí.

Společný jazyk

Všechny děti jsou na základních školách posuzovány s ohledem na Národní vzdělávací program a jeho úrovně. Britský národní kvalifikační rámec je doplněn o úrovně odpovídající znalosti angličtiny jako druhého jazyka (která je logicky pod úrovní rozvoje anglického jazyka v rámci národních učebních osnov). Využití této škály pomáhá školám fakticky vytvořit společný jazyk pro všechny žáky školy. Také pomáhá budovat kapacity, jak sledovat vývoj znalostí žáka a zvládání národních učebních osnov od samého počátku příchodu do školy. Tato (stejně jako jiné škály) však není povinná, má formu doporučení. Tyto škály však nebývají vhodné pro zjišťování úrovně znalostí u dětí v raném věku (v rámci fáze Základů raného věku).

Sběr informací ze zázemí dítěte

Žádné zjišťování u nově příchozích žáků nemůže být kompletní bez zohlednění jejich sociálního, kulturního i školního/studijního zázemí. Jedním z prvních úkolů úvodního hodnocení je sběr maxima možných informací o nově příchozím dítěti. Tyto informace jsou klíčové pro dokreslení úplného obrazu dítěte a pedagogům umožňují zasazovat všechny získané informace do kontextu.

Mnoho klíčových informací o zázemí dítěte lze získat už při úvodním rozhovoru s rodiči. Lze je též získat přímo od dítěte, zejména v Klíčové fázi 2 (více informací viz výše v textu). U mladších nově příchozích dětí mohou učitelé zvážit návštěvu domova (pokud je to ve škole obvyklá praxe pro nově příchozí), kde mohou dítě vidět v kontextu jejich rodiny a vlastního prostředí. To umožní učitelům shromažďovat informace prostřednictvím diskuse s rodiči a také vidět, jak rodiče podporují dítě v domácnosti.

V případě, že rodiče nehovoří anglicky, samozřejmě pomůže tlumočník. Při této příležitosti může pomoci i album fotografií školy, na nichž si je možné prohlédnout její nastavení a vybavení bez ohledu na to, že rodiče nemluví anglicky.

V případě velmi malých dětí mohou být očekávání pedagogů ohledně jejich chování a pokroku v určitých oblastech zatížena odlišnými kulturními zvyklostmi. Například v některých kulturách nejsou menší děti povzbuzovány k mluvení: očekává se od nich, že budou primárně poslouchat a přejímat od dospělých kolem a že mluvení přijde později. Jejich úroveň ústního projevu může být proto méně pokročilá než v kulturách, kde děti k mluvenému projevu naopak povzbuzovány jsou. Některé děti zase nemusely mít doposud přístup ke knihám, bez ohledu na příčinu. Je proto možné, že takové děti ani nebudou vědět, jak s knihou zacházet.

Je proto důležité využít úvodního hodnocení jako příležitosti zjistit co nejvíce o předchozím vzdělávání a domácích podmínkách daného dítěte. Samotné dotazování by mělo být zjišťující, ale vždy maximálně citlivé a šetrné k dítěti.

Některé užitečné otázky, které by pedagogové měli dětem položit:

  • Chodil/a jsi doma do školy? Kolik let?

  • Jak vypadal tvůj školní den?

  • Co (si) čtete doma s rodiči? Čtete si v mateřském jazyce, v angličtině nebo v obou jazycích? Čtete knihy pro děti, pro dospělé nebo oboje?

  • Jaké byly tvé oblíbené předměty ve škole? Proč?

  • Jaké předměty jsi měl nejméně rád? Proč?

  • Co tě ve škole nejvíc bavilo? Proč?

  • Jak dlouho se učíš anglicky? Učil/a ses anglicky doma nebo ve škole?

  • S kým ses kamarádil/a v předchozí škole?

  • Co rád/a děláš mimo školu, ve volném čase?

  • Máš stále nějaké členy rodiny v zemi původu (doma)?

  • Líbí se ti tvoje nová škola?

Terminologie použitá v textu:

V anglickém jazyce jsou žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) obvykle označování jako: „Pupils with English as an additional language“ (v českém překladu: „žáci s angličtinou jako druhým jazykem“). Mateřský jazyk těchto žáků bývá označován jako „první jazyk“ (v angličtině: „first language“).

Zaujalo vás téma? Všechny díly seriálu, který se věnuje tématu začleňování nově příchozích žáků v britském základním školství, najdete zde (díly budeme postupně zveřejňovat):

  1. Britská inspirace: Jak podpořit začleňování nově příchozích žáků do vzdělávání? Průvodce pro 1. stupeň základních škol

  2. Britská inspirace: Jak pomáhat nově příchozím žákům

  3. Britská inspirace: Začleňování nově příchozích žáků. Jak předejít chybám?

  4. Britská inspirace: Hodnocení nově příchozích žáků

  5. Britská inspirace: Proč je důležité nové žáky podpořit a pak jim postupně podporu odebírat? Model dočasné intenzivní podpory 1

  6. Britská inspirace: Jak navazovat na předchozí znalosti nových žáků? Model dočasné intenzivní podpory 2

  7. Britská inspirace: Osvědčené výukové strategie pro nové žáky s odlišným mateřským jazykem. Seznamte se s modelem dočasné intenzivní podpory (část III.)

  8. Britská inspirace: Hodnocení procesu učení u nově příchozích žáků

  9. Britská inspirace: Spolupráce s dalšími pracovníky školy při začleňování nových žáků

  10. Britská inspirace: Zapojení spolužáků a rodičů při začleňování nových žáků

Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies 00650-2007BKT-EN [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat.cit. 8.6.2022] [dat. cit. 8. 6. 2022]

[2] © QUALIFICATIONS AND CURRICULUM AUTHORITY. (2000). A language in common: assessing English as an additional language. [online]. Dostupné z: https://dera.ioe.ac.uk/4440/1/3359_language_in_common.pdf [dat. cit. 8. 6. 2022]

[3] KEY STAGES. (nedatováno). [online]. Dostupné z: What are the Key Stages? - Twinkl Teaching Wiki [dat. cit. 8. 6. 2022]

[4] AN INTRODUCTION TO THE BRITISH EDUCATION SYSTEM. [online]. Dostupné z: https://www.brightworldguardianships.com/en/guardianship/british-education-system/ [dat. cit. 8. 6. 2022]

[5] OBSERVATION, ASSESSMENT AND PLANNING. (2022). [online]. Dostupné z: https://www.earlyyearsmatters.co.uk/eyfs/a-unique-child/planning/ [dat. cit. 8. 6. 2022]

[6] WHAT IS THE EARLY YEARS FOUNDATION STAGE PROFILE? (2022). [online]. Dostupné z:

https://www.theschoolrun.com/what-early-years-foundation-stage-profile [dat. cit. 8. 6. 2022]

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.