logo
logo
Rozdělení kompetencí mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči v péči o žáka se SVP

Rozdělení kompetencí mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči v péči o žáka se SVP

01.03.2022
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Rodiče
Učitel, společně s asistentem pedagoga, může včasným rozdělením kompetencí i nastavením pravidel spolupráce s rodiči předejít nejednomu zádrhelu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přinášíme vám osvědčené tipy zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.
Obrázek článku

Ilustrační foto/FOTO: Pixabay


Problematika kompetencí se ale netýká pouze vztahů mezi asistentem pedagoga a učitelem, ale také mezi asistentem pedagoga, učitelem a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako dobře nastavená „pravidla hry“ uvnitř školy je pro úspěšnost výchovně vzdělávacího procesu důležitá také spolupráce s rodiči a její včasné nastavení.

 

Komunikace a spolupráce mezi rodiči, učitelem a asistentem pedagoga


Rozdělení kompetencí 


Rodiče



  • Rodiče průběžně a včas komunikují se školou, zejména pak při obtížích jejich dítěte.

  • Rodiče při domácí přípravě používají metody výuky učitele a asistenta pedagoga. S těmito metodami výuky byli seznámeni.

  • Rodiče vyplňují po vzájemné dohodě informační formulář, deník/zápisník žáka nebo jinou formu záznamu o domácí přípravě, kterou předávají následující školní den ve škole asistentovi pedagoga.

Učitel

  • Společně s asistentem pedagoga nastavuje pravidla spolupráce s rodiči.

  • Domlouvá tripartity s rodiči (individuální třídní schůzky za účasti asistenta pedagoga), zve rodiče na společné třídní schůzky.

  • Seznámí rodiče s metodami výuky učitele a asistenta pedagoga ve třídě, aby rodiče během domácí přípravy mohli tyto metody používat také.

  • Pomáhá asistentovi pedagoga nastavit systém komunikace s rodiči.

  • Vyjasní si s asistentem pedagoga, které informace může asistent samostatně předávat rodičům (bez jeho přítomnosti).

  • Vyjasní si s asistentem, kterých individuálních/společných schůzek s rodiči se bude účastnit a jaká bude jeho role (zda se účastní všech schůzek, nebo jen některých, zda bude v roli pozorovatele, anebo se aktivně účastní jednání s rodiči).

Asistent pedagoga

  • Snaží se poznat prostředí, v němž žák žije (zejména u žáků z rodin z odlišného kulturního prostředí a jinými životními podmínkami). Podporuje začlenění žáka do školního prostředí i do společnosti.

  • Respektuje prostředí, ze kterého žák pochází, snaží se toto prostředí nehodnotit.

  • Ve vztahu k žákovi a jeho rodičům si uvědomuje a zachovává hranice mezi vztahem profesním a soukromým.

  • Pomáhá žákovi s přípravou na výuku.

  • Informuje rodiče o zameškaném učivu.

  • Účastní se nastavení systému komunikaci s rodiči. Může se jednat například o pravidelnou telefonickou konzultaci při pravidelném čtení zápisníku/deníku žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo informačního formuláře, který rodiče pravidelně vyplňují a každé ráno předávají dítěti pro účely školy. Asistent pedagoga zároveň během telefonické konzultace může rodičům poskytnout zpětnou vazbu jednak k vyplňování těchto dokumentů, jednak k pokroku či ke zhoršení u jejich dítěte, které vyplývá mj. z analýzy dlouhodobě vedených zápisů.

  • Domlouvá pravidelná osobní setkání, na kterých rodičům předává informace, které – po dohodě s třídním učitelem – může rodičům předávat samostatně. Může se jednat například o informace ohledně pozornosti, spolupráce, unavitelnosti dítěte během výuky, dále se může jednat o informace o úspěších dítěte apod.

  • Po dohodě s třídním učitelem zajišťuje konzultace pro rodiče v oblasti vzdělávání a výchovných problémů u jejich dítěte.

  • Účastní se setkání rodičů a učitelů školy zaměřených na edukační proces žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.




Rozdělení kompetencí mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči během vzájemné komunikace a spolupráce 

Funkční rozdělení kompetencí

Asistentka pedagoga v základní škole: „U nás ve třídě se k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení) vedl tzv. informační formulář. Ten jsme používali k okamžitému písemnému předání informací mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči. Zahrnoval denní nebo týdenní (podle toho, jak jsme se s rodiči domluvili) informace o žákovi. Fungoval jako rychlá zpětná vazba o aktuálním stavu a změnách. Pokud všichni spolupracují, je přehledný, jednoduchý a aktuální. Osvědčilo se nám to.“


Asistentka pedagoga v mateřské škole: „Vytvářela jsem pro každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami online složku, kterou jsem sdílela s rodiči. Denně jsem do ní vkládala fotografie aktivit, kterým se děti ten den věnovaly. K fotografiím jsem dopsala komentáře, aby rodiče měli přehled o práci, kterou dítě zvládlo nebo která mu naopak dělala problémy. Rodiče si potom doma mohli společně s dítětem fotky prohlédnout, povídat si o nich a rozvíjet jeho řeč nebo pracovat na tom, co mu nešlo. Osvědčilo se to také proto, že se o dítěti při odchodu nepředávaly rodičům v rychlosti negativní nebo neúplné informace, ale byl čas na pochvalu. Informace jsou samozřejmě předávány po dohodě s třídní učitelkou.“

Nefunkční rozdělení kompetencí

Asistentka pedagoga v základní škole (1. stupeň): „Ve škole, kde jsem pracovala, jsme informační formuláře nebo zápisník žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nepoužívali. S rodiči Tomáše, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, jsem vše potřebné probírala, když si dítě přišli vyzvednout ze školní družiny, kde jsem odpoledne pracovala jako asistentka, a to asi tak v intervalu 2–3krát týdně. Postupně jsem si uvědomila, že mi nevyhovuje probírat s rodiči nejrůznější záležitosti mezi dveřmi, zatímco nemám úplně pod kontrolou to, co dělají v družině ostatní děti. Konzultace se zpravidla totiž protáhla i na 15–20 minut. Rodiče Tomáše si také zvykli volat mi v neděli večer, ptali se, zda a jaké má domácí úkoly na příští týden a co se bude příští týden probírat ve škole. Postupně jsem si uvědomila, že špatně nastavená komunikace s rodiči mě stojí hodně energie a je pro mě vlastně stresující.“



Tip na závěr: 

V  naší třídílné sérii článků pod názvem Rozdělení kompetencí mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v péči o žáky se SVP I., II. a III. najdete tipy na rozdělení kompetencí při vedení administrativy a účasti na poradách školy, při plánování výchovně vzdělávací činnosti a jejím hodnocení, při předávání informací o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a také při rozdělení kompetencí při výuce samotné, před a po ní.







Mohlo by Vás zajímat

Pozitivní motivace a stanovení hranic: Jak asistentka pedagoga podporuje žáka s ADHD ve vzdělávání – díl I.

Tomík, žák 1. ročníku základní školy s diagnózou ADHD, měl přidělenou asistentku pedagoga, aby mu byla poskytnuta potřebná podpora ve vzdělávání a adaptaci na školní prostředí. Kvůli pandemii Covid-19 probíhala počáteční interakce s asistentkou virtuálně, což představovalo výzvu pro obě strany. Po návratu do školy se Tomík a jeho asistentka adaptovali na společnou práci, přičemž bylo nutné Tomíka naučit respektovat pravidla. Využití pozitivní motivace vedlo ke zlepšení Tomíkova chování.

Spolupráce asistenta a učitele při poskytování podpory žáků s odlišným mateřským jazykem – 1. díl

Národní pedagogický institut ČR spolu s UNICEF přináší první část videoseriálu zaměřeného na spolupráci mezi asistenty pedagoga, ukrajinskými asistenty a učiteli při podpoře žáků z Ukrajiny. Jak připravovat výukové hodiny pro tyto žáky? Praktické tipy najdete ve videohospitaci z hodin výuky českého jazyka a přírodovědy v ZŠ J. A. Komenského v Karlových Varech. Výukový záznam je rozšířen o diskuzi mezi odborníkem z institutu a pedagožkami.

Tři kroky asistenta pedagoga k úspěšnému vzdělávání žáka se SVP

Úloha asistenta pedagoga nabírá na důležitosti, a to zejména při přípravě podmínek pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Projděte si komunikaci se všemi aktéry vzdělávacího procesu ve třech krocích.

Zobrazit další články