Ilustrační foto/FOTO: Pixabay
Problematika kompetencí se ale netýká pouze vztahů mezi asistentem pedagoga a učitelem, ale také mezi asistentem pedagoga, učitelem a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako dobře nastavená „pravidla hry“ uvnitř školy je pro úspěšnost výchovně vzdělávacího procesu důležitá také spolupráce s rodiči a její včasné nastavení.
Rozdělení kompetencí | |
Rodiče |
|
Učitel |
|
Asistent pedagoga |
|
Funkční rozdělení kompetencí
Asistentka pedagoga v základní škole: „U nás ve třídě se k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení) vedl tzv. informační formulář. Ten jsme používali k okamžitému písemnému předání informací mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči. Zahrnoval denní nebo týdenní (podle toho, jak jsme se s rodiči domluvili) informace o žákovi. Fungoval jako rychlá zpětná vazba o aktuálním stavu a změnách. Pokud všichni spolupracují, je přehledný, jednoduchý a aktuální. Osvědčilo se nám to.“
Asistentka pedagoga v mateřské škole: „Vytvářela jsem pro každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami online složku, kterou jsem sdílela s rodiči. Denně jsem do ní vkládala fotografie aktivit, kterým se děti ten den věnovaly. K fotografiím jsem dopsala komentáře, aby rodiče měli přehled o práci, kterou dítě zvládlo nebo která mu naopak dělala problémy. Rodiče si potom doma mohli společně s dítětem fotky prohlédnout, povídat si o nich a rozvíjet jeho řeč nebo pracovat na tom, co mu nešlo. Osvědčilo se to také proto, že se o dítěti při odchodu nepředávaly rodičům v rychlosti negativní nebo neúplné informace, ale byl čas na pochvalu. Informace jsou samozřejmě předávány po dohodě s třídní učitelkou.“
Nefunkční rozdělení kompetencí
Asistentka pedagoga v základní škole (1. stupeň): „Ve škole, kde jsem pracovala, jsme informační formuláře nebo zápisník žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nepoužívali. S rodiči Tomáše, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, jsem vše potřebné probírala, když si dítě přišli vyzvednout ze školní družiny, kde jsem odpoledne pracovala jako asistentka, a to asi tak v intervalu 2–3krát týdně. Postupně jsem si uvědomila, že mi nevyhovuje probírat s rodiči nejrůznější záležitosti mezi dveřmi, zatímco nemám úplně pod kontrolou to, co dělají v družině ostatní děti. Konzultace se zpravidla totiž protáhla i na 15–20 minut. Rodiče Tomáše si také zvykli volat mi v neděli večer, ptali se, zda a jaké má domácí úkoly na příští týden a co se bude příští týden probírat ve škole. Postupně jsem si uvědomila, že špatně nastavená komunikace s rodiči mě stojí hodně energie a je pro mě vlastně stresující.“
Tip na závěr:
V naší třídílné sérii článků pod názvem Rozdělení kompetencí mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v péči o žáky se SVP I., II. a III. najdete tipy na rozdělení kompetencí při vedení administrativy a účasti na poradách školy, při plánování výchovně vzdělávací činnosti a jejím hodnocení, při předávání informací o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a také při rozdělení kompetencí při výuce samotné, před a po ní.
Máte ve škole pracovní pozici školního asistenta? Využijte náš vzorový dokument, který popisuje jeho náplň práce, i s nápovědou, jak ho vyplnit.
Rozdělením kompetencí a vzájemnou podporou může asistent pedagoga s učitelem předejít nejednomu zádrhelu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přinášíme vám tipy pro vymezení kompetencí při předávání informací a při rozdělení aktivit před výukou, během a po ní, a také během oběda, přestávek a ve školní družině.
Rozdělením kompetencí a vzájemnou podporou může asistent pedagoga s učitelem předejít nejednomu zádrhelu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přinášíme vám tipy pro vymezení kompetencí při plánování a hodnocení vzdělávání a při předávání informací rodičům.