Ilustrační foto/FOTO: Pixabay
Problematika kompetencí se ale netýká pouze vztahů mezi asistentem pedagoga a učitelem, ale také mezi asistentem pedagoga, učitelem a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako dobře nastavená „pravidla hry“ uvnitř školy je pro úspěšnost výchovně vzdělávacího procesu důležitá také spolupráce s rodiči a její včasné nastavení.
Rozdělení kompetencí | |
Rodiče |
|
Učitel |
|
Asistent pedagoga |
|
Funkční rozdělení kompetencí
Asistentka pedagoga v základní škole: „U nás ve třídě se k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení) vedl tzv. informační formulář. Ten jsme používali k okamžitému písemnému předání informací mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči. Zahrnoval denní nebo týdenní (podle toho, jak jsme se s rodiči domluvili) informace o žákovi. Fungoval jako rychlá zpětná vazba o aktuálním stavu a změnách. Pokud všichni spolupracují, je přehledný, jednoduchý a aktuální. Osvědčilo se nám to.“
Asistentka pedagoga v mateřské škole: „Vytvářela jsem pro každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami online složku, kterou jsem sdílela s rodiči. Denně jsem do ní vkládala fotografie aktivit, kterým se děti ten den věnovaly. K fotografiím jsem dopsala komentáře, aby rodiče měli přehled o práci, kterou dítě zvládlo nebo která mu naopak dělala problémy. Rodiče si potom doma mohli společně s dítětem fotky prohlédnout, povídat si o nich a rozvíjet jeho řeč nebo pracovat na tom, co mu nešlo. Osvědčilo se to také proto, že se o dítěti při odchodu nepředávaly rodičům v rychlosti negativní nebo neúplné informace, ale byl čas na pochvalu. Informace jsou samozřejmě předávány po dohodě s třídní učitelkou.“
Nefunkční rozdělení kompetencí
Asistentka pedagoga v základní škole (1. stupeň): „Ve škole, kde jsem pracovala, jsme informační formuláře nebo zápisník žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nepoužívali. S rodiči Tomáše, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, jsem vše potřebné probírala, když si dítě přišli vyzvednout ze školní družiny, kde jsem odpoledne pracovala jako asistentka, a to asi tak v intervalu 2–3krát týdně. Postupně jsem si uvědomila, že mi nevyhovuje probírat s rodiči nejrůznější záležitosti mezi dveřmi, zatímco nemám úplně pod kontrolou to, co dělají v družině ostatní děti. Konzultace se zpravidla totiž protáhla i na 15–20 minut. Rodiče Tomáše si také zvykli volat mi v neděli večer, ptali se, zda a jaké má domácí úkoly na příští týden a co se bude příští týden probírat ve škole. Postupně jsem si uvědomila, že špatně nastavená komunikace s rodiči mě stojí hodně energie a je pro mě vlastně stresující.“
Tip na závěr:
V naší třídílné sérii článků pod názvem Rozdělení kompetencí mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v péči o žáky se SVP I., II. a III. najdete tipy na rozdělení kompetencí při vedení administrativy a účasti na poradách školy, při plánování výchovně vzdělávací činnosti a jejím hodnocení, při předávání informací o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a také při rozdělení kompetencí při výuce samotné, před a po ní.
Tomík, žák 1. ročníku základní školy s diagnózou ADHD, měl přidělenou asistentku pedagoga, aby mu byla poskytnuta potřebná podpora ve vzdělávání a adaptaci na školní prostředí. Kvůli pandemii Covid-19 probíhala počáteční interakce s asistentkou virtuálně, což představovalo výzvu pro obě strany. Po návratu do školy se Tomík a jeho asistentka adaptovali na společnou práci, přičemž bylo nutné Tomíka naučit respektovat pravidla. Využití pozitivní motivace vedlo ke zlepšení Tomíkova chování.
Národní pedagogický institut ČR spolu s UNICEF přináší první část videoseriálu zaměřeného na spolupráci mezi asistenty pedagoga, ukrajinskými asistenty a učiteli při podpoře žáků z Ukrajiny. Jak připravovat výukové hodiny pro tyto žáky? Praktické tipy najdete ve videohospitaci z hodin výuky českého jazyka a přírodovědy v ZŠ J. A. Komenského v Karlových Varech. Výukový záznam je rozšířen o diskuzi mezi odborníkem z institutu a pedagožkami.
Úloha asistenta pedagoga nabírá na důležitosti, a to zejména při přípravě podmínek pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Projděte si komunikaci se všemi aktéry vzdělávacího procesu ve třech krocích.