Rozdělení kompetencí mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči v péči o žáka se SVP

Učitel, společně s asistentem pedagoga, může včasným rozdělením kompetencí i nastavením pravidel spolupráce s rodiči předejít nejednomu zádrhelu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přinášíme vám osvědčené tipy zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.

Ilustrační foto/FOTO: Pixabay

Problematika kompetencí se ale netýká pouze vztahů mezi asistentem pedagoga a učitelem, ale také mezi asistentem pedagoga, učitelem a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako dobře nastavená „pravidla hry“ uvnitř školy je pro úspěšnost výchovně vzdělávacího procesu důležitá také spolupráce s rodiči a její včasné nastavení.

 

Komunikace a spolupráce mezi rodiči, učitelem a asistentem pedagoga

Rozdělení kompetencí

Rodiče

  • Rodiče průběžně a včas komunikují se školou, zejména pak při obtížích jejich dítěte.

  • Rodiče při domácí přípravě používají metody výuky učitele a asistenta pedagoga. S těmito metodami výuky byli seznámeni.

  • Rodiče vyplňují po vzájemné dohodě informační formulář, deník/zápisník žáka nebo jinou formu záznamu o domácí přípravě, kterou předávají následující školní den ve škole asistentovi pedagoga.

Učitel

  • Společně s asistentem pedagoga nastavuje pravidla spolupráce s rodiči.

  • Domlouvá tripartity s rodiči (individuální třídní schůzky za účasti asistenta pedagoga), zve rodiče na společné třídní schůzky.

  • Seznámí rodiče s metodami výuky učitele a asistenta pedagoga ve třídě, aby rodiče během domácí přípravy mohli tyto metody používat také.

  • Pomáhá asistentovi pedagoga nastavit systém komunikace s rodiči.

  • Vyjasní si s asistentem pedagoga, které informace může asistent samostatně předávat rodičům (bez jeho přítomnosti).

  • Vyjasní si s asistentem, kterých individuálních/společných schůzek s rodiči se bude účastnit a jaká bude jeho role (zda se účastní všech schůzek, nebo jen některých, zda bude v roli pozorovatele, anebo se aktivně účastní jednání s rodiči).

Asistent pedagoga

  • Snaží se poznat prostředí, v němž žák žije (zejména u žáků z rodin z odlišného kulturního prostředí a jinými životními podmínkami). Podporuje začlenění žáka do školního prostředí i do společnosti.

  • Respektuje prostředí, ze kterého žák pochází, snaží se toto prostředí nehodnotit.

  • Ve vztahu k žákovi a jeho rodičům si uvědomuje a zachovává hranice mezi vztahem profesním a soukromým.

  • Pomáhá žákovi s přípravou na výuku.

  • Informuje rodiče o zameškaném učivu.

  • Účastní se nastavení systému komunikaci s rodiči. Může se jednat například o pravidelnou telefonickou konzultaci při pravidelném čtení zápisníku/deníku žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo informačního formuláře, který rodiče pravidelně vyplňují a každé ráno předávají dítěti pro účely školy. Asistent pedagoga zároveň během telefonické konzultace může rodičům poskytnout zpětnou vazbu jednak k vyplňování těchto dokumentů, jednak k pokroku či ke zhoršení u jejich dítěte, které vyplývá mj. z analýzy dlouhodobě vedených zápisů.

  • Domlouvá pravidelná osobní setkání, na kterých rodičům předává informace, které – po dohodě s třídním učitelem – může rodičům předávat samostatně. Může se jednat například o informace ohledně pozornosti, spolupráce, unavitelnosti dítěte během výuky, dále se může jednat o informace o úspěších dítěte apod.

  • Po dohodě s třídním učitelem zajišťuje konzultace pro rodiče v oblasti vzdělávání a výchovných problémů u jejich dítěte.

  • Účastní se setkání rodičů a učitelů školy zaměřených na edukační proces žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.



Rozdělení kompetencí mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči během vzájemné komunikace a spolupráce

Funkční rozdělení kompetencí

Asistentka pedagoga v základní škole: „U nás ve třídě se k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení) vedl tzv. informační formulář. Ten jsme používali k okamžitému písemnému předání informací mezi učitelem, asistentem pedagoga a rodiči. Zahrnoval denní nebo týdenní (podle toho, jak jsme se s rodiči domluvili) informace o žákovi. Fungoval jako rychlá zpětná vazba o aktuálním stavu a změnách. Pokud všichni spolupracují, je přehledný, jednoduchý a aktuální. Osvědčilo se nám to.“

Asistentka pedagoga v mateřské škole: „Vytvářela jsem pro každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami online složku, kterou jsem sdílela s rodiči. Denně jsem do ní vkládala fotografie aktivit, kterým se děti ten den věnovaly. K fotografiím jsem dopsala komentáře, aby rodiče měli přehled o práci, kterou dítě zvládlo nebo která mu naopak dělala problémy. Rodiče si potom doma mohli společně s dítětem fotky prohlédnout, povídat si o nich a rozvíjet jeho řeč nebo pracovat na tom, co mu nešlo. Osvědčilo se to také proto, že se o dítěti při odchodu nepředávaly rodičům v rychlosti negativní nebo neúplné informace, ale byl čas na pochvalu. Informace jsou samozřejmě předávány po dohodě s třídní učitelkou.“

Nefunkční rozdělení kompetencí

Asistentka pedagoga v základní škole (1. stupeň): „Ve škole, kde jsem pracovala, jsme informační formuláře nebo zápisník žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nepoužívali. S rodiči Tomáše, žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, jsem vše potřebné probírala, když si dítě přišli vyzvednout ze školní družiny, kde jsem odpoledne pracovala jako asistentka, a to asi tak v intervalu 2–3krát týdně. Postupně jsem si uvědomila, že mi nevyhovuje probírat s rodiči nejrůznější záležitosti mezi dveřmi, zatímco nemám úplně pod kontrolou to, co dělají v družině ostatní děti. Konzultace se zpravidla totiž protáhla i na 15–20 minut. Rodiče Tomáše si také zvykli volat mi v neděli večer, ptali se, zda a jaké má domácí úkoly na příští týden a co se bude příští týden probírat ve škole. Postupně jsem si uvědomila, že špatně nastavená komunikace s rodiči mě stojí hodně energie a je pro mě vlastně stresující.“

Tip na závěr:

V  naší třídílné sérii článků pod názvem Rozdělení kompetencí mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v péči o žáky se SVP I., II. a III. najdete tipy na rozdělení kompetencí při vedení administrativy a účasti na poradách školy, při plánování výchovně vzdělávací činnosti a jejím hodnocení, při předávání informací o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a také při rozdělení kompetencí při výuce samotné, před a po ní.







vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.