Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
V první části textu jsme přinesli výčet nejčastějších projevů problémového chování žáků, příčin tohoto chování a také obecný přehled možných preventivních opatření (kroků) ze strany asistenta pedagoga (AP).
V tomto textu najdete konkrétní situace ze školní praxe, kdy se objevilo problémové chování u žáků, spolu s konkrétními tipy, jak těmto situacím vhodně zvoleným přístupem účinně předcházet. Výčet příkladů na základě dlouholeté pedagogické praxe připravily dvě asistentky pedagoga pracující s žáky na prvním stupni běžné pražské základní školy.
Příklad z praxe 1: Hlasité vykřikování
„Žák vykřikuje, že má úlohu hotovou a chce jít pryč ze třídy, tím ruší ostatní žáky při práci.“
Příčina: Dříve vypracované úlohy.
Tato situace nastala z důvodu, že asistent pedagoga si včas nepřipravil další materiály nebo práci pro žáka, který pracuje rychleji než ostatní (s tímto je asistent pedagoga seznámen). Žáka daný předmět baví a má v něm širší vědomosti než spolužáci.
Jak chování předejít: Včas si připravit pomůcky pro žáka.
Asistent pedagoga si měl ve spolupráci s pedagogem včas připravit vhodnou práci pro žáka do lavice. Nemusí nutně souviset s daným předmětem, když se domluví s vyučujícím. Cílem je, aby se žák mohl zaměstnat další činností a nedošlo tak k vyrušování v hodině. Dodatečná činnost by měla žáka bavit. Přípravu je vhodné určit dle věku a zájmů žáka (puzzle, křížovky, spojovačky, speciální pomůcky na motoriku, časopis, další doplňující informace k tématu, složitější matematické příklady).
Příklad z praxe 2: Házení předmětů
„Žák nechce po vyučování uklidit pomůcky na předem určené místo ve třídě, ani do své aktovky. Křičí a hází vše z lavice na zem a po asistentovi.“
Příčina: Asistent pedagoga hlasitě hodnotí nedostatky žáka. Třída se měla řadit k odchodu ze třídy. Žák si nestihl včas srovnat a uklidit své věci a asistent pedagoga ho začal nahlas napomínat a neomaleně hodnotit jeho pracovní tempo před celou třídou. To žáka frustrovalo a vyvolalo jeho výbušnou reakci.
Jak chování předejít: Zohlednit tempo žáka vzhledem k aktuální situaci.
Asistent pedagoga se může dohodnout s vyučujícím, že ke konci hodiny začne s tímto žákem potichu, aby nerušili ostatní spolužáky, uklízet věci dřív, aby stihli společný odchod ze třídy. Nebo mu s úklidem pomůže. Pokud to situace dovoluje, nechá asistent třídu odejít napřed, aby na žáka všichni nečekali, nesledovali ho, nekomentovali jeho tempo, a tím ho zbytečně nestresovali.
Ve spolupráci s třídním učitelem se může asistent pedagoga také podílet na práci s klimatem školní třídy. V rámci třídnických hodin / komunikačních chvilek / hodin osobnostně-sociální výchovy je vhodné s žáky probrat pravidla chování vůči sobě navzájem. Jedno ze společných pravidel se může týkat sdělování kritiky mezi vrstevníky: např. by se žáci měli vyvarovat přímého poukazování na nedostatky druhých před ostatními. S žáky je možné více pracovat na rozvoji jejich tolerance vůči odlišnostem: probrat s nimi, co je to pracovní tempo, vysvětlit jim, že se u každého člověka liší apod.
Tip:
Rádi byste společně s třídním učitelem nastavili s celou školní třídou každý školní rok společná pravidla? Tipy, jak na to, naleznete v těchto textech a videích:
Pravidla ve škole: Jak je sestavit a dodržovat | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Pravidla ve třídě 1. část | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Příklad z praxe 3: Kousání a škrábání sebe sama
„Žák se ve školní jídelně kouše a škrábe do rukou.“
Příčina: Nízká míra socio-emočních dovedností u žáka související s poruchami autistického spektra.
Příčinou problémového chování žáka je přílišná pozornost, která je mu nepříjemná. Při nandavání jídla ve školní jídelně se paní kuchařka mile zeptala: ,,Jak se máš?“ Pro žáka, který je sociálně neobratný, je to příliš abstraktní otázka, na kterou neví, jak odpovědět, a tím u něj vzniká tenze. Tu si uvolňuje konkrétním nevhodným chováním.
Jak chování předejít: Vysvětlit spolužákům a dalším zaměstnancům školy, jak se k žákovi chovat.
Asistent by měl kuchařky ve školní jídelně požádat, aby žákovi nepokládaly konverzační (společenské) otázky, že jim nemusí rozumět, mohl by být frustrovaný a chovat se kvůli tomu nevhodně.
Příklad z praxe 4: Odcházení z hřiště bez dovolení
„Žák utekl z vyhrazeného prostoru hřiště.“
Příčina: Citlivost na hlučné prostředí, poruchy autistického spektra, poruchy pozornosti a aktivity. Hluk a velké množství dětí na společném hřišti pro žáka bylo neúnosné a chtěl být sám.
Jak chování předejít: Nenechávat žáka bez dozoru.
Asistent by neměl za žádných okolností nechávat takového žáka bez dozoru. Pokud potřebuje odejít, musí se domluvit s kolegou, aby na žáka po tuto dobu dával pozor. S žákem se asistent může domluvit, že pokud toho na něj bude moc – hluk, hodně lidí apod. –, dojde mu to žák sdělit a asistent s ním, pokud je to možné, poodejde buď dál k jiným aktivitám, nebo do klidnější části hřiště. S žákem je také vhodné projít předem domluvená pravidla pobytu ve škole.
Příklad z praxe 5: Obtíže v komunikaci s vrstevníky i dospělými
„Do třetího ročníku základní školy nově nastoupil žák s Aspergerovým syndromem. Žák má obtíže s adaptací ve výuce, ve školním kolektivu a také s komunikací se zaměstnanci školy.“
Příčina: S doporučením ze školského poradenského zařízení a s navrženými podpůrnými opatřeními pro žáka se seznámil pouze výchovný poradce a třídní učitel žáka.
Všichni pedagogičtí pracovníci, kteří se podílejí na výuce žáka (včetně asistenta pedagoga), nebyli dostatečně informováni o specifikách žáka, co se týče jeho denního režimu, jeho zvyků, také jak k němu přistupovat, jak s ním komunikovat, co žák potřebuje ke své emoční pohodě. Proběhla krátká úvodní informační schůzka se zákonnými zástupci, kteří ale nepředali škole žádné konkrétnější informace o jejich dítěti. S rodiči také nebyla zatím domluvena žádná konkrétní pravidla spolupráce a komunikace.
Jak chování předejít: Získat včas potřebné informace od rodičů. Předat důležité informace vyplývající z doporučení školského poradenského zařízení všem pedagogickým pracovníkům, kteří s žákem pracují.
S navrženými podpůrnými opatřeními ze školského poradenského zařízení jsou včas seznámeni všichni pedagogičtí pracovníci školy, kteří s žákem ve škole pracují.
Před začátkem školního roku na společné schůzce proběhne seznámení všech. Zúčastní se třídní učitel, asistent pedagoga a zákonní zástupci žáka. Proběhne seznámení s informačním formulářem, který se bude používat pro komunikaci mezi všemi zúčastněnými. Účastníci schůzky se domluví na četnosti používání a detailech, jak s formulářem pracovat. Je vhodné dohodnout se na případných úpravách komunikace a spolupráce a ty zanést do formuláře.
Zákonní zástupci informují třídního učitele a asistenta pedagoga o specifikách a potřebách žáka. Nastaví se způsob svolání mimořádných schůzek při aktuálním problému. Dojde k předání všech důležitých kontaktů.
Tip na závěr:
Pokud vás téma zaujalo, další informace najdete v textech:
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Pokud vedení školy podcení řešení slovní a fyzické šikany ve školním kolektivu, výsledkem může být letitá a plíživá sociální šikana žáka, která má negativní dopad na jeho duševní zdraví i sebedůvěru. Seznamte se s příběhem Martina, který prošel, po neodborném řešení šikany ze strany vedení gymnázia, totálním vyloučením z kolektivu a ocitl se v sociální izolaci. Redakce webu Zapojmevšechny.cz respektuje totožnost žáka a třídní učitelky, jejichž příběh je v článku popsaný, jejich celá jména nejsou uvedena kvůli zachování anonymity.
Asistent pedagoga má, co se týče ovlivňování chování žáků ve školní třídě, nezastupitelnou roli. Může pomáhat účinně předcházet problémovému chování u žáků, kterým poskytuje ve výuce individuální podporu. Přinášíme tipy z praxe od zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.
V 1. dílu podcastu Zapojme všechny.cz si Adéla Pospíchalová povídala s Radkou Schillerovou, lektorkou komunikačních dovedností Školy bez poražených, o komunikaci s předškolními dětmi, o chybách, které dospělí často dělají, a o možnostech, které rodiče a učitelé mají v případě, že nastane emočně vypjatý okamžik. V 2. díle podcastu se Radka Schillerová zaměří na dětský vztek, jeho projevy a zvládání. Co nejlépe funguje a čeho by se měli rodiče a pedagogové za všech okolností vyvarovat?