logo
logo
Jak předcházet problémovému chování u žáků na prvním stupni ZŠ? Tipy pro asistenty pedagoga (část I.)

Jak předcházet problémovému chování u žáků na prvním stupni ZŠ? Tipy pro asistenty pedagoga (část I.)

26.07.2022
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Asistent pedagoga má, co se týče ovlivňování chování žáků ve školní třídě, nezastupitelnou roli. Může pomáhat účinně předcházet problémovému chování u žáků, kterým poskytuje ve výuce individuální podporu. Přinášíme tipy z praxe od zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay

Problémové chování u žáků může pramenit z mnoha příčin. Na chování žáků mohou mít vliv obtíže a neúspěch ve výuce kvůli nedostatečně zohledněným speciálním vzdělávacím potřebám (které vyplývají z vývojové poruchy nebo postižení žáka), dále náročná rodinná situace, obtížná adaptace ve školním kolektivu, nízká míra socio-emočních dovedností (opět může vyplývat z vývojové poruchy nebo postižení), která se projevuje obtížemi při komunikaci či spolupráci se spolužáky a jiné.


Jak může asistent předcházet problémovému chování u žáků?

Je na místě, aby měl asistent nejprve důkladně zmapovány jednak nejčastější projevy, jednak i příčiny konkrétního problémového chování u žáků. Níže uvedený výčet vyplývá z dlouholetých zkušeností dvou asistentek pedagoga pracujících s žáky na prvním stupni běžné základní školy.

Nejčastější projevy problémového chování

Vyrušování v hodině

  • Vyrušování v hodině. 

  • Hlasité vykřikování odpovědí bez přihlášení, vykřikování vulgarismů. 

  • Odcházení z lavice při vyučování.

Sebepoškozování


  • Sebepoškozování se předměty.

  • Bouchání sebe sama, bouchání hlavou do zdi. 

  • Kousání a škrábání sebe sama. 

Psychomotorický neklid


  • Psychomotorický neklid: projevuje se stereotypními úkony; zvýšením jejich tempa, tiky v situacích úzkosti a vnitřního napětí; [1] např. záškuby, poklepávání, podupávání, cvakání tužkou, skřípání zuby.

Poškozování věcí

  • Poškozování věcí, bouchání a kopání do věcí. 

  • Házení, trhání a mačkání prací. 

  • Ničení pomůcek, ničení sešitů. 

  • Braní věcí spolužákům. 

  • Rozbíjení věcí v jídelně. 

  • Házení předmětů okolo sebe, po někom nebo do koše, kanálu, silnice.

Fyzická agresivita vůči asistentovi nebo spolužákům nebo její naznačování

  • Náznaky bití pedagoga nebo spolužáků. 

  • Agresivní chování vůči svému okolí.

  • Fyzická agresivita vůči asistentovi pedagoga nebo spolužákům. Náznaky bouchání asistenta nebo spolužáků. Agresivní chování vůči svému okolí.

Nerespektování autorit


  • Žák nechce odejít ze třídy, jídelny, hřiště, družiny. 

  • Žák nechce ukončit činnost. 

  • Žák nechce uklízet pomůcky. 

  • Vbíhání do silnice. 

  • Odcházení z hřiště bez dovolení.

  • Pubescence a s tím spojené průvodní jevy jako odmítání pomoci od asistenta.

Výkyvy nálad 

  • Emotivní reakce i na drobné podněty (plačtivost, projevy vzteku).




Možné příčiny problémového chování


Žák zažívá školní neúspěch / prožívá negativní emoce (např. frustraci) z důvodu nevhodně zvoleného postupu ve výuce u asistenta anebo jeho celkového přístupu k žákovi

Asistent nezohlední konkrétní situace, které jsou pro žáka ve škole (opakovaně) frustrující a neuzpůsobí na základě toho výukové postupy / obsah výuky či postup o přestávkách:

  • Asistent zadal žákovi příliš jednoduché úlohy - dochází následně k časovým prostojům během výuky. Žák prožívá ve výuce nudu. 

  • Asistent nezohlednil možné obtíže u žáka během školních přestávek. Žák se nudí o přestávkách, nedaří se mu zapojit se do komunikace s vrstevníky. 

  • Asistent nechá žáka bez dozoru. 

  • Asistent nezohlednil pracovní tempo žáka a jeho koordinační a organizační schopnosti: Žák má obtíže (vyplývající z jeho pomalého pracovního tempa a snížených koordinačních schopností) si rychle sbalit svoji školní tašku, kdy si žáci mají na konci vyučování sbalit věci a řadit se do dvojic k odchodu ze třídy. 

  • Asistent zadal žákovi úkoly, které převyšují jeho aktuální míru schopností.

  • Asistent formulovat zadání úlohy způsobem, který nebyl pro žáka srozumitelný.

  • Asistent hodnotí nedostatky žáka otevřeně před jinými žáky (slovní kritika).

  • Nevhodný, necitlivý způsob začlenění žáka do kolektivu ze strany asistenta (například asistent žáka s nízkými socio-emočními dovednostmi uvede poprvé do školní družiny a nechá jej, aby se zcela samostatně spolužákům představil).

Asistent nezohlední, do jaké míry a jak rychle je žák schopný se adaptovat na nové a neznámé situace / jak dokáže zvládat zátěž a z ní vyplývající stres / jaké jsou jeho socio-emoční dovednosti. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.)

U žáka se může se jednat například o:

  • Nervozitu před testem, zkoušením, Vánocemi, prázdninami, v nových a neznámých situacích.

  • Zvýšenou citlivost na hlučné prostředí, přemíru vjemů apod. 

  • Pomalejší tempo adaptace ve škole a ve výuce po školních prázdninách. 

  • Nízkou míru socio-emočních dovedností, která se projevuje neobratností během komunikace a spolupráce se spolužáky. Žák z tohoto důvodu není přijímán kolektivem školní třídy. Spolužáci se mu posmívají nebo ho provokují. Projevy ostrakizace, nevraživosti, závisti mezi žákem a spolužáky.

Asistent nedostatečně zohlední aktuální vnější nebo vnitřní faktory (osobnostní faktory v individualitě žáka) coby příčiny rušivého chování. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.)

Může se jednat například o:

  • Zvýšenou potřebu pozornosti od spolužáků nebo dospělých osob a na to navazující rušivé chování žáka s cílem pozornost upoutat. 

  • Aktuálně nízkou míru motivace; neochotu pracovat z důvodu spánkové deprivace, únavy nebo počínající nemoci. 

  • Problémové chování související s nástupem puberty. 

  • Náročnou situaci / okolnosti v rodině žáka: Žák pochází z rodiny s odlišnými životními nebo jinými kulturními podmínkami; narození sourozence, příchod nevlastního sourozence či jiného nového člena rodiny; rozvod rodičů, střídavá péče; úmrtí nebo nemoc některého člena rodiny; změna životních podmínek rodiny.

Podcenění vlastních profesních kompetencí / podcenění aktuálních faktorů a vlivů u asistenta

  • Nedostatečná časová dotace na přípravu výuky u asistenta pedagoga.

  • Asistent si nepřipravuje pomůcky nebo úkoly. 

  • Asistent nemá zatím dostatečnou profesní zkušenost a nemá motivaci hledat anebo aktivně využívat metodickou podporu v rámci školy, kde působí / anebo online apod. 

  • Podcenění vlivu snížené míry pozornosti a zvýšené únavy u asistenta. 

Nedostatečné nastavení zdravých hranic v komunikaci a spolupráci a společných pravidel s žákem a jeho rodiči

  • Navázání osobní vazby (vztahu) mezi asistentem pedagoga a žákem. Příliš vstřícné chování, přehnané omlouvání chování žáka, přílišná shovívavost k projevům chování u žáka, k jeho školním výkonům, dodržování pravidel apod. 

  • Příliš častá, nadměrná (a kontraproduktivní) pomoc žákovi ve výuce.

  • Nedostatečná a nepravidelná komunikace s rodinou žáka.



Asistent pedagoga – zájemce o problematiku – si výše uvedené výčty (problémové chování žáka, možné příčiny tohoto chování) může dále dle svých individuálních potřeb doplňovat a rozšiřovat, a to na základě vlastních zkušeností a vlastního pozorování žáků, se kterými pracuje. Důkladné zmapování projevů a příčin problémového chování může asistentovi následně napomoci vytvořit si vlastní přehled účinných preventivních kroků, které předcházejí rozvoji problémového chování u žáků.

Jak předcházet problémovému chování?

Níže najdete výčet preventivních kroků, kterými asistent může předcházet problémovému chování u žáků. (Jedná se opět o shrnutí profesních zkušeností asistentek pedagoga z pražské základní školy.)


Asistent pedagoga a škola

Výuka, příprava na výuku, hodnocení:

  • Včas (s předstihem) žáka upozornit na aktivity, které budou probíhat. 

  • Nenutit žáka k činnostem, které nejsou nezbytně nutné – například se může jednat o společnou hru se spolužáky.

  • S časovým předstihem si připravit pomůcky a úkoly pro žáka. Vyhradit si také dostatek času na samotnou přípravu. 

  • Mít připravené náhradní aktivity pro žáka. 

  • Dobrovolné aktivity například v družině volit podle preferencí žáka.

  • Zohlednění žákova pracovního tempa vzhledem k situaci.

  • Ověřit si, že žák porozuměl zadání, ať už písemnému, nebo ústnímu.

  •  Během poskytování zpětné vazby je vhodné používat používat popisný (nehodnoticí) jazyk, aby žák mohl zažít úspěch a soustředil se na to, co zvládl: Citlivě slovně hodnotit výsledky žáka, zaměřit se při hodnocení nejprve na popis pozitivní skutečnosti. Je také obecně vhodnější omezit užívání negace (záporu) anebo hodnoticích přídavných jmen a na místo toho více mluvit s žákem o tom, v čem se může dále zlepšovat, jak může rozvíjet vlastní rezervy.

  • Nehodnotit žáka přímo před ostatními spolužáky, kteří se v takové situaci stávají svědky nebo i komentátory situace (např. na začátku nebo konci hodiny, o přestávce). 

Prevence a řešení problémových situací: 

  • Předem domluvená pravidla chování ve škole, třídě.

  • Nenechávat žáka bez dozoru. Být stále ve střehu. Snažit se předem odhadnout vznik možné problémové situace. Včas s žákem z problémové situace odejít.

  • Komunikovat s ostatními pedagogy a odbornými pracovníky školy ohledně předcházení a řešení problémového chování u žáka (školní speciální pedagog, školní psycholog apod.). 

  • Nastavit přiměřenou hranici / zdravou osobní vazbu mezi asistentem a žákem, a to zejména pomocí nastavení společných pravidel komunikace a spolupráce. Pravidla je vhodné opakovaně připomínat, případně aktualizovat. Měla by být dostupná i rodičům. 

  • Aktivně se podílet na vhodném, citlivém postupu při začlenění žáka do kolektivu školní třídy. Žák má možnost si postupně zvykat / adaptovat se na nový kolektiv.

  • Ve spolupráci s třídním učitelem (během třídnické hodiny, komunikační chvilky apod.) s žáky probrat pravidla chování vůči sobě navzájem, pravidla komunikace (která by neměla sklouzávat ke kritice nebo přímému poukazování na nedostatky mezi žáky). 

  • S žáky je možné např. také probrat, co je to pracovní tempo, organizační dovednosti anebo komunikační anebo socio-emoční dovednosti, vysvětlit jim, že se u každého člověka liší. S žáky je vhodné probrat, jak se dají řešit některé situace, jaká je vhodná reakce apod. 

  • Žáci také případně sami můžou, po dohodě s učitelem, u některých úkolů a činností, nabídnout pomoc spolužákům.

  • Vysvětlit dalším zaměstnancům školy, jak se k žákovi chovat. Citlivě vysvětlit, jaké má žák potíže a připravit tak okolí na jeho chování. 

  • Domluvit se s ostatními pedagogy, jak vhodně zareagovat, pokud se žák chová nevhodným způsobem vzhledem k dané situaci. 

  • Domluvit se s ostatními pedagogy na postupu, jak se asistent zachová v situaci, která je nebezpečná pro žáka nebo jeho okolí. (Včas odejít s žákem z problémové situace. Mít určené, kam odejít v případě nutnosti). 

  • Domluvit se s rodiči na postupu, když bude žák nebezpečný vůči sobě nebo okolí. Domluvit se s rodiči, za jak dlouhou dobu jsou schopni pro žáka do školy přijet.

Spolupráce s rodiči žáka: 

  • Seznámit se s životními podmínkami žáka i jeho domácího prostředí.

  • Průběžná a pravidelná komunikace s rodiči. 

Domluvit se s rodiči na společných pravidlech. Rodiče by měli:

  • Včas upozornit na vznikající problémy u dítěte. 

  • Průběžně komunikovat se školou. 

  • Využít případně další odbornou pomoc mimo školu. 

  • Vytvářet dítěti vhodné domácí podmínky.



návazném textu najdete rozepsané konkrétní situace, ve kterých se během výuky může objevit problémové chování u žáků, včetně navržení preventivních kroků, jak těmto situacím předcházet.

 

Tip:

Zaujalo vás téma? Informace k úspěšnému začlenění žáka se SVP ve školní třídě najdete v textu:

Ve třídě máme dítě s SVP, jak komunikovat s rodiči | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)



Zdroje:

[1] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál. s. 216.




Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?

Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.

VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.

Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.

Nadaní žáci a šikana: Možnosti využití sociometrie

Terčem šikany se často stávají mimořádně talentované děti – právě pro svou odlišnost. Přinášíme vám orientační nástroje, které vám pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu.

Zobrazit další články