Asistent pedagoga má, co se týče ovlivňování chování žáků ve školní třídě, nezastupitelnou roli. Může pomáhat účinně předcházet problémovému chování u žáků, kterým poskytuje ve výuce individuální podporu. Přinášíme tipy z praxe od zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.
Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
Problémové chování u žáků může pramenit z mnoha příčin. Na chování žáků mohou mít vliv obtíže a neúspěch ve výuce kvůli nedostatečně zohledněným speciálním vzdělávacím potřebám (které vyplývají z vývojové poruchy nebo postižení žáka), dále náročná rodinná situace, obtížná adaptace ve školním kolektivu, nízká míra socio-emočních dovedností (opět může vyplývat z vývojové poruchy nebo postižení), která se projevuje obtížemi při komunikaci či spolupráci se spolužáky a jiné.
Jak může asistent předcházet problémovému chování u žáků?
Je na místě, aby měl asistent nejprve důkladně zmapovány jednak nejčastější projevy, jednak i příčiny konkrétního problémového chování u žáků. Níže uvedený výčet vyplývá z dlouholetých zkušeností dvou asistentek pedagoga pracujících s žáky na prvním stupni běžné základní školy.
Nejčastější projevy problémového chování
Vyrušování v hodině | Vyrušování v hodině. Hlasité vykřikování odpovědí bez přihlášení, vykřikování vulgarismů. Odcházení z lavice při vyučování.
|
Sebepoškozování
| Sebepoškozování se předměty. Bouchání sebe sama, bouchání hlavou do zdi. Kousání a škrábání sebe sama.
|
Psychomotorický neklid
| Psychomotorický neklid: projevuje se stereotypními úkony; zvýšením jejich tempa, tiky v situacích úzkosti a vnitřního napětí; [1] např. záškuby, poklepávání, podupávání, cvakání tužkou, skřípání zuby.
|
Poškozování věcí | Poškozování věcí, bouchání a kopání do věcí. Házení, trhání a mačkání prací. Ničení pomůcek, ničení sešitů. Braní věcí spolužákům. Rozbíjení věcí v jídelně. Házení předmětů okolo sebe, po někom nebo do koše, kanálu, silnice.
|
Fyzická agresivita vůči asistentovi nebo spolužákům nebo její naznačování | Náznaky bití pedagoga nebo spolužáků. Agresivní chování vůči svému okolí. Fyzická agresivita vůči asistentovi pedagoga nebo spolužákům. Náznaky bouchání asistenta nebo spolužáků. Agresivní chování vůči svému okolí.
|
Nerespektování autorit
| Žák nechce odejít ze třídy, jídelny, hřiště, družiny. Žák nechce ukončit činnost. Žák nechce uklízet pomůcky. Vbíhání do silnice. Odcházení z hřiště bez dovolení. Pubescence a s tím spojené průvodní jevy jako odmítání pomoci od asistenta.
|
Výkyvy nálad |
|
Možné příčiny problémového chování
Žák zažívá školní neúspěch / prožívá negativní emoce (např. frustraci) z důvodu nevhodně zvoleného postupu ve výuce u asistenta anebo jeho celkového přístupu k žákovi | Asistent nezohlední konkrétní situace, které jsou pro žáka ve škole (opakovaně) frustrující a neuzpůsobí na základě toho výukové postupy / obsah výuky či postup o přestávkách: Asistent zadal žákovi příliš jednoduché úlohy - dochází následně k časovým prostojům během výuky. Žák prožívá ve výuce nudu. Asistent nezohlednil možné obtíže u žáka během školních přestávek. Žák se nudí o přestávkách, nedaří se mu zapojit se do komunikace s vrstevníky. Asistent nechá žáka bez dozoru. Asistent nezohlednil pracovní tempo žáka a jeho koordinační a organizační schopnosti: Žák má obtíže (vyplývající z jeho pomalého pracovního tempa a snížených koordinačních schopností) si rychle sbalit svoji školní tašku, kdy si žáci mají na konci vyučování sbalit věci a řadit se do dvojic k odchodu ze třídy. Asistent zadal žákovi úkoly, které převyšují jeho aktuální míru schopností. Asistent formulovat zadání úlohy způsobem, který nebyl pro žáka srozumitelný. Asistent hodnotí nedostatky žáka otevřeně před jinými žáky (slovní kritika). Nevhodný, necitlivý způsob začlenění žáka do kolektivu ze strany asistenta (například asistent žáka s nízkými socio-emočními dovednostmi uvede poprvé do školní družiny a nechá jej, aby se zcela samostatně spolužákům představil).
Asistent nezohlední, do jaké míry a jak rychle je žák schopný se adaptovat na nové a neznámé situace / jak dokáže zvládat zátěž a z ní vyplývající stres / jaké jsou jeho socio-emoční dovednosti. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.) U žáka se může se jednat například o: Nervozitu před testem, zkoušením, Vánocemi, prázdninami, v nových a neznámých situacích. Zvýšenou citlivost na hlučné prostředí, přemíru vjemů apod. Pomalejší tempo adaptace ve škole a ve výuce po školních prázdninách. Nízkou míru socio-emočních dovedností, která se projevuje neobratností během komunikace a spolupráce se spolužáky. Žák z tohoto důvodu není přijímán kolektivem školní třídy. Spolužáci se mu posmívají nebo ho provokují. Projevy ostrakizace, nevraživosti, závisti mezi žákem a spolužáky.
Asistent nedostatečně zohlední aktuální vnější nebo vnitřní faktory (osobnostní faktory v individualitě žáka) coby příčiny rušivého chování. (Asistent na základě těchto poznatků neuzpůsobí obsah výuky, přístup k žákovi i jeho spolužákům.) Může se jednat například o: Zvýšenou potřebu pozornosti od spolužáků nebo dospělých osob a na to navazující rušivé chování žáka s cílem pozornost upoutat. Aktuálně nízkou míru motivace; neochotu pracovat z důvodu spánkové deprivace, únavy nebo počínající nemoci. Problémové chování související s nástupem puberty. Náročnou situaci / okolnosti v rodině žáka: Žák pochází z rodiny s odlišnými životními nebo jinými kulturními podmínkami; narození sourozence, příchod nevlastního sourozence či jiného nového člena rodiny; rozvod rodičů, střídavá péče; úmrtí nebo nemoc některého člena rodiny; změna životních podmínek rodiny.
|
Podcenění vlastních profesních kompetencí / podcenění aktuálních faktorů a vlivů u asistenta | Nedostatečná časová dotace na přípravu výuky u asistenta pedagoga. Asistent si nepřipravuje pomůcky nebo úkoly. Asistent nemá zatím dostatečnou profesní zkušenost a nemá motivaci hledat anebo aktivně využívat metodickou podporu v rámci školy, kde působí / anebo online apod. Podcenění vlivu snížené míry pozornosti a zvýšené únavy u asistenta.
|
Nedostatečné nastavení zdravých hranic v komunikaci a spolupráci a společných pravidel s žákem a jeho rodiči | Navázání osobní vazby (vztahu) mezi asistentem pedagoga a žákem. Příliš vstřícné chování, přehnané omlouvání chování žáka, přílišná shovívavost k projevům chování u žáka, k jeho školním výkonům, dodržování pravidel apod. Příliš častá, nadměrná (a kontraproduktivní) pomoc žákovi ve výuce. Nedostatečná a nepravidelná komunikace s rodinou žáka.
|
Asistent pedagoga – zájemce o problematiku – si výše uvedené výčty (problémové chování žáka, možné příčiny tohoto chování) může dále dle svých individuálních potřeb doplňovat a rozšiřovat, a to na základě vlastních zkušeností a vlastního pozorování žáků, se kterými pracuje. Důkladné zmapování projevů a příčin problémového chování může asistentovi následně napomoci vytvořit si vlastní přehled účinných preventivních kroků, které předcházejí rozvoji problémového chování u žáků.
Jak předcházet problémovému chování?
Níže najdete výčet preventivních kroků, kterými asistent může předcházet problémovému chování u žáků. (Jedná se opět o shrnutí profesních zkušeností asistentek pedagoga z pražské základní školy.)
Asistent pedagoga a škola | Výuka, příprava na výuku, hodnocení: Včas (s předstihem) žáka upozornit na aktivity, které budou probíhat. Nenutit žáka k činnostem, které nejsou nezbytně nutné – například se může jednat o společnou hru se spolužáky. S časovým předstihem si připravit pomůcky a úkoly pro žáka. Vyhradit si také dostatek času na samotnou přípravu. Mít připravené náhradní aktivity pro žáka. Dobrovolné aktivity například v družině volit podle preferencí žáka. Zohlednění žákova pracovního tempa vzhledem k situaci. Ověřit si, že žák porozuměl zadání, ať už písemnému, nebo ústnímu. Během poskytování zpětné vazby je vhodné používat používat popisný (nehodnoticí) jazyk, aby žák mohl zažít úspěch a soustředil se na to, co zvládl: Citlivě slovně hodnotit výsledky žáka, zaměřit se při hodnocení nejprve na popis pozitivní skutečnosti. Je také obecně vhodnější omezit užívání negace (záporu) anebo hodnoticích přídavných jmen a na místo toho více mluvit s žákem o tom, v čem se může dále zlepšovat, jak může rozvíjet vlastní rezervy. Nehodnotit žáka přímo před ostatními spolužáky, kteří se v takové situaci stávají svědky nebo i komentátory situace (např. na začátku nebo konci hodiny, o přestávce).
Prevence a řešení problémových situací: Předem domluvená pravidla chování ve škole, třídě. Nenechávat žáka bez dozoru. Být stále ve střehu. Snažit se předem odhadnout vznik možné problémové situace. Včas s žákem z problémové situace odejít. Komunikovat s ostatními pedagogy a odbornými pracovníky školy ohledně předcházení a řešení problémového chování u žáka (školní speciální pedagog, školní psycholog apod.). Nastavit přiměřenou hranici / zdravou osobní vazbu mezi asistentem a žákem, a to zejména pomocí nastavení společných pravidel komunikace a spolupráce. Pravidla je vhodné opakovaně připomínat, případně aktualizovat. Měla by být dostupná i rodičům. Aktivně se podílet na vhodném, citlivém postupu při začlenění žáka do kolektivu školní třídy. Žák má možnost si postupně zvykat / adaptovat se na nový kolektiv. Ve spolupráci s třídním učitelem (během třídnické hodiny, komunikační chvilky apod.) s žáky probrat pravidla chování vůči sobě navzájem, pravidla komunikace (která by neměla sklouzávat ke kritice nebo přímému poukazování na nedostatky mezi žáky). S žáky je možné např. také probrat, co je to pracovní tempo, organizační dovednosti anebo komunikační anebo socio-emoční dovednosti, vysvětlit jim, že se u každého člověka liší. S žáky je vhodné probrat, jak se dají řešit některé situace, jaká je vhodná reakce apod. Žáci také případně sami můžou, po dohodě s učitelem, u některých úkolů a činností, nabídnout pomoc spolužákům. Vysvětlit dalším zaměstnancům školy, jak se k žákovi chovat. Citlivě vysvětlit, jaké má žák potíže a připravit tak okolí na jeho chování. Domluvit se s ostatními pedagogy, jak vhodně zareagovat, pokud se žák chová nevhodným způsobem vzhledem k dané situaci. Domluvit se s ostatními pedagogy na postupu, jak se asistent zachová v situaci, která je nebezpečná pro žáka nebo jeho okolí. (Včas odejít s žákem z problémové situace. Mít určené, kam odejít v případě nutnosti). Domluvit se s rodiči na postupu, když bude žák nebezpečný vůči sobě nebo okolí. Domluvit se s rodiči, za jak dlouhou dobu jsou schopni pro žáka do školy přijet.
Spolupráce s rodiči žáka: Domluvit se s rodiči na společných pravidlech. Rodiče by měli: Včas upozornit na vznikající problémy u dítěte. Průběžně komunikovat se školou. Využít případně další odbornou pomoc mimo školu. Vytvářet dítěti vhodné domácí podmínky.
|
V návazném textu najdete rozepsané konkrétní situace, ve kterých se během výuky může objevit problémové chování u žáků, včetně navržení preventivních kroků, jak těmto situacím předcházet.
Zdroje:
[1] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál. s. 216.