Pravidla třídy

Jak správně nastavit pravidla třídy, aby společně se školním řádem vytvářela podporující klima ve třídě? Naše tipy z praxe vám pomůžou.

Pravidla třídy stanovuje každý vyučující, primárně ale třídní učitel. Musí být v souladu se školním řádem a v ideálním případě se na jejich tvorbě spolupodílejí žáci pod vedením učitele. Žáci by se o znění pravidel měli dozvědět na začátku školního roku, přičemž samotné spoluvytváření pravidel by mělo být průběžné. Pravidla jako taková mají být věcná a konstruktivní, nemělo by jich být příliš mnoho a neměla by řešit zbytečnosti. Jejich dodržování žáky i učiteli je předpokladem pro kvalitní a podnětné klima třídy, resp. klima školy, ve kterém se žáci efektivně vzdělávají.

Pravidla a školní řád

Obecná pravidla ve škole jsou ve vnějším rámci obsažená ve školním řádu. K tomu si ale ještě každý učitel stanovuje svá vlastní pravidla, samozřejmě v souladu s ním. Žáci se s rozdílností pravidel u různých učitelů vyrovnávají různě. Nabízí se možnost společné tvorby pravidel, která podněcuje kooperaci skupiny, podporuje soudržnost žáků ve třídě a pomáhá motivovat členy skupiny k dosažení společného cíle. [1] 

Pravidla třídy musí dávat smysl, být jasně vymezená a současně s nimi musí existovat také viditelná a důsledná snaha o jejich dodržování a zachování. Jedině tak mohou přispívat k dobrému klimatu třídy, které všem žákům pomáhá najít ve třídě své místo. [2] 

Je dobré, když se pravidla podaří nastavit tak, aby se týkala jen podstatných věcí, a s následujícími efekty: 

  • maximalizace spolupracujícího chování, minimalizace nespolupracujícího a rušivého chování; 
  • zajištění bezpečnosti a pohodlnosti učebního prostředí; 
  • zamezení rušení ostatních tříd; udržení přijatelné míry slušnosti mezi žáky, zaměstnanci školy a dalšími lidmi. [3]

Dobře nastavená pravidla třídy, ale i účinný postup při nespolupracujícím a rušivém chování, odborné předmětové a didaktické kompetence, kvalita projektování a řízení učebních činností i osobní vlastnosti – to vše buduje autoritu učitele a určuje míru ukázněnosti ve vyučování. Díky tomu všemu pak žáci spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí se na vytváření příznivého sociálního prostředí. [4]

Doporučení k tvorbě pravidel třídy

Pravidla je třeba specifikovat a vysvětlit co nejdříve, ale není potřeba bránit se změnám. Podle J. S. Cangelosiho je patrné, že tvorba třídních pravidel právě na začátku školního roku má své výhody.

  • Je-li žákům hned na začátku nového období (tedy školního roku) popsáno očekávané chování, některé vzorce nespolupracujícího chování nemají možnost vzniknout. 
  • Na začátku nového období jsou žáci vnímavější a lépe se přizpůsobují novým pravidlům než později, kdy si na situaci (nespolupracující nebo rušivé chování) už zvykli.
  • Čím dříve žáci znají pravidla, tím dříve mají možnost se jimi řídit. [5] 

Podle Gavory existují tři různé způsoby, jakými je možné pravidla ve třídě zavést.

  • Pravidlo se uvede bez vysvětlení nebo zdůvodnění. Jde o nařízení, které žáci musí bez pochopení akceptovat.
  • Pravidlo se uvede s vysvětlením nebo zdůvodněním. Je zřejmé, že vysvětlení pomůže žákům pravidlo lépe akceptovat nebo později přijmout za své. Pochopí jeho smysl a pravděpodobně i uznají jeho potřebnost.
  • Učitel probere potřebná pravidla se žáky. Finální podoba pravidel pak vznikne na základě dohody mezi učitelem a žáky. Učitel tím ukazuje žákům, že je považuje za partnery a že mohou participovat na rozhodování o chodu třídy i v této důležité oblasti. Tento způsob je jednoznačně pro podporující klima třídy nejvhodnější. Pokud si žáci pravidla tvoří sami a učitel na proces tvorby dohlíží, je pravděpodobné, že je také následně budou respektovat.

Těchto pravidel by mělo být nejvýše 10, protože se v praxi ukazuje, že:

  • méně pravidel si žáci snadněji zapamatují,
  • konkrétní pravidlo se jeví při malém počtu pravidel důležitější, než když jich je mnoho,
  • funkční pravidla podporují rozvoj pozitivních vlastností žáků a vedou je k přemýšlení o jejich chování nejen ve školním prostředí,
  • funkční pravidla soustřeďují pozornost spíše na účelné chování než na dodržování nefunkčních formalit.

Zavedení nadbytečných pravidel by s velkou pravděpodobností vedlo k následujícím nepříjemným důsledkům:

  • Učitel bude muset prosazovat dodržování pravidla, pro které nemá racionální obhajobu. Tak se ocitne v postavení, kdy žáky nutí podřizovat se neopodstatněným nařízením.
  • Jakmile si žáci uvědomí, že pravidlo, jehož dodržování si učitel vynucuje, neslouží žádnému důležitému účelu, budou mít sklony situaci zobecnit a vyvodit závěr, že ani ostatní pravidla si nezaslouží respekt.
  • Pro žáky, kteří jsou trestáni za nedodržování nadbytečných pravidel, bude pravděpodobně škola rozčarováním. Takoví žáci často místo učení tráví čas neefektivně řešením porušování pravidel. [6]

Pravidla mají být stručná, výstižná a ve formě pochopitelné pro všechny žáky. Mohou být psaná, nebo také kreslená (např. u prvňáků, kteří ještě neumí číst; u žáků s poruchami autistického spektra může být text doplněn piktogramy). A zcela zásadní je jejich formulace v pozitivním rámci, tedy „Mezi sebou mluvíme slušně“ a ne „Nemluvíme sprostě“.

Alternativa k tvorbě pravidel

Jednu z alternativ představuje britská internátní škola Summerhill, která byla založena v roce 1921. Jedná se o samosprávnou komunitu, v níž se rozhodnutí včetně pravidel přijímají kolektivně hlasováním a každý člověk má hlas stejné váhy, ať už se jedná o učitele, nebo o žáka. Shromáždění se konají dvakrát týdně – na jednom se rozhoduje o věcech školy, druhé je svého druhu tribunálem, kde se řeší přestupky a jejich náprava. Učitelé mohou být žáky přehlasováni. Zkušenost popsaná v knize zakladatele Summerhillu A. S. Neilla říká, že rozumný a spravedlivý přístup komunity žáků k rozhodování a hlasování, ale i k řešení konfliktů a udílení trestů za porušení pravidel, vždy nakonec převáží. Děti od 5 do 16 let chodí do školy zcela dobrovolně. [7]


Odkazy

[1] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 87.

[2] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 14. 

[3] CANGELOSI, J. S. (1994) Strategie řízení třídy. Praha: Portál, s. 121–127.

[4] DIVIŠOVÁ, R. (2019) Vedení kolektivu třídy na 1. stupni základní školy. Diplomová práce, vedoucí práce doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Masarykova univerzita, s. 31. [online] [cit. 28. 6. 2020] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pt7s6/DP-DIVISOVA.pdf 

[5] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 87–88.

[6] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 88.

[7] KRAEMER, P. (2018) Summerhill: Legendární škola, kde děti za krádež dostávaly odměnu. Jak funguje vzdělávání postavené na hlavu? [online] [cit. 28. 6. 2020] Dostupné z: https://www.rodicevitani.cz/skolstvi/zahranicni-inspirace/summerhill-legendarni-skola-kde-deti-za-kradez-dostavaly-odmenu-jak-funguje-vzdelavani-postavene-na-hlavu/  

Doporučené zdroje 

  1. CANGELOSI, J. S. (2009) Strategie řízení třídy. Praha: Portál.
  2. ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada.
  3. DIVIŠOVÁ, R. (2019) Vedení kolektivu třídy na 1. stupni základní školy. Diplomová práce, vedoucí práce doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pt7s6/DP-DIVISOVA.pdf 
  4. NEILL, A. S. (2015) Summerhill: příběh první demokratické školy na světě. Praha: PeopleComm.

Další články

VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.

VIDEO: Šikanu i kázeňské problémy je třeba utnout v zárodku. Jak na to?
Na základní škole v Děčíně se snaží řešit kázeňské problémy dětí už v zárodku – předcházejí tím například šikaně. Základem je otevřené prostředí, kde se učitelé ani žáci nebojí upozornit na potíže a požádat o pomoc. Konkrétní postupy primární prevence ve videu vysvětlí Tereza Skalická, která pracuje ve škole jako metodik prevence.

VIDEO: Tipy pro prevenci kyberšikany na základní škole
Sociální sítě a všudypřítomná wi-fi zvyšují riziko kyberšikany. Škola by si tak měla nastavit pravidla používání internetu v jejích prostorách a seznámit s nimi i rodiče. Říká to metodička prevence Tereza Skalická z děčínské ZŠ, která se také ve videu podělí o rady, co se jí v primární prevenci kyberšikany osvědčilo.

VIDEO: Vyrušují žáci při výuce? Poradíme, jak se s tím vypořádat
Šeptání, strkání nebo házení papírků – s takovýmto vyrušováním ze strany žáků se během výuky setkal téměř každý z nás. Jak ale situaci řešit? Podle slavného amerického psychologa Thomase Gordona, autora knihy Škola bez poražených, ničemu nepomůže okřikování ani zesměšňování žáků. Efektivnější je naopak tzv. „já-sdělení“ a aktivní naslouchání, což si ukážeme v názorném videu.

VIDEO: Zdržují žáci začátek vyučování? V praktickém videu ukážeme řešení
Stává se vám, že děti na začátku vyučování nemají připravené pomůcky nebo nejsou na svých místech? Vyzkoušejte tzv. Metodu III amerického psychologa Thomase Gordona. Jejím základem je najít společně s dětmi řešení daného problému, se kterým budete spokojení vy i oni. Jak to funguje v praxi, uvidíte v ukázce z jedné třídy. Jedná se o druhou – praktickou – část dvoudílného videa.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.