Pravidla třídy

Jak správně nastavit pravidla třídy, aby společně se školním řádem vytvářela podporující klima ve třídě? Naše tipy z praxe vám pomůžou.

Pravidla třídy stanovuje každý vyučující, primárně ale třídní učitel. Musí být v souladu se školním řádem a v ideálním případě se na jejich tvorbě spolupodílejí žáci pod vedením učitele. Žáci by se o znění pravidel měli dozvědět na začátku školního roku, přičemž samotné spoluvytváření pravidel by mělo být průběžné. Pravidla jako taková mají být věcná a konstruktivní, nemělo by jich být příliš mnoho a neměla by řešit zbytečnosti. Jejich dodržování žáky i učiteli je předpokladem pro kvalitní a podnětné klima třídy, resp. klima školy, ve kterém se žáci efektivně vzdělávají.

Pravidla a školní řád

Obecná pravidla ve škole jsou ve vnějším rámci obsažená ve školním řádu. K tomu si ale ještě každý učitel stanovuje svá vlastní pravidla, samozřejmě v souladu s ním. Žáci se s rozdílností pravidel u různých učitelů vyrovnávají různě. Nabízí se možnost společné tvorby pravidel, která podněcuje kooperaci skupiny, podporuje soudržnost žáků ve třídě a pomáhá motivovat členy skupiny k dosažení společného cíle. [1] 

Pravidla třídy musí dávat smysl, být jasně vymezená a současně s nimi musí existovat také viditelná a důsledná snaha o jejich dodržování a zachování. Jedině tak mohou přispívat k dobrému klimatu třídy, které všem žákům pomáhá najít ve třídě své místo. [2] 

Je dobré, když se pravidla podaří nastavit tak, aby se týkala jen podstatných věcí, a s následujícími efekty: 

• maximalizace spolupracujícího chování, minimalizace nespolupracujícího a rušivého chování; 
• zajištění bezpečnosti a pohodlnosti učebního prostředí; 
• zamezení rušení ostatních tříd; udržení přijatelné míry slušnosti mezi žáky, zaměstnanci školy a dalšími lidmi. [3]

Dobře nastavená pravidla třídy, ale i účinný postup při nespolupracujícím a rušivém chování, odborné předmětové a didaktické kompetence, kvalita projektování a řízení učebních činností i osobní vlastnosti – to vše buduje autoritu učitele a určuje míru ukázněnosti ve vyučování. Díky tomu všemu pak žáci spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí se na vytváření příznivého sociálního prostředí. [4]

Doporučení k tvorbě pravidel třídy

Pravidla je třeba specifikovat a vysvětlit co nejdříve, ale není potřeba bránit se změnám. Podle J. S. Cangelosiho je patrné, že tvorba třídních pravidel právě na začátku školního roku má své výhody.

• Je-li žákům hned na začátku nového období (tedy školního roku) popsáno očekávané chování, některé vzorce nespolupracujícího chování nemají možnost vzniknout. 
• Na začátku nového období jsou žáci vnímavější a lépe se přizpůsobují novým pravidlům než později, kdy si na situaci (nespolupracující nebo rušivé chování) už zvykli.
• Čím dříve žáci znají pravidla, tím dříve mají možnost se jimi řídit. [5] 

Podle Gavory existují tři různé způsoby, jakými je možné pravidla ve třídě zavést.

• Pravidlo se uvede bez vysvětlení nebo zdůvodnění. Jde o nařízení, které žáci musí bez pochopení akceptovat.
• Pravidlo se uvede s vysvětlením nebo zdůvodněním. Je zřejmé, že vysvětlení pomůže žákům pravidlo lépe akceptovat nebo později přijmout za své. Pochopí jeho smysl a pravděpodobně i uznají jeho potřebnost.
• Učitel probere potřebná pravidla se žáky. Finální podoba pravidel pak vznikne na základě dohody mezi učitelem a žáky. Učitel tím ukazuje žákům, že je považuje za partnery a že mohou participovat na rozhodování o chodu třídy i v této důležité oblasti. Tento způsob je jednoznačně pro podporující klima třídy nejvhodnější. Pokud si žáci pravidla tvoří sami a učitel na proces tvorby dohlíží, je pravděpodobné, že je také následně budou respektovat.

Těchto pravidel by mělo být nejvýše 10, protože se v praxi ukazuje, že:

• méně pravidel si žáci snadněji zapamatují,
• konkrétní pravidlo se jeví při malém počtu pravidel důležitější, než když jich je mnoho,
• funkční pravidla podporují rozvoj pozitivních vlastností žáků a vedou je k přemýšlení o jejich chování nejen ve školním prostředí,
• funkční pravidla soustřeďují pozornost spíše na účelné chování než na dodržování nefunkčních formalit.

Zavedení nadbytečných pravidel by s velkou pravděpodobností vedlo k následujícím nepříjemným důsledkům:

• Učitel bude muset prosazovat dodržování pravidla, pro které nemá racionální obhajobu. Tak se ocitne v postavení, kdy žáky nutí podřizovat se neopodstatněným nařízením.
• Jakmile si žáci uvědomí, že pravidlo, jehož dodržování si učitel vynucuje, neslouží žádnému důležitému účelu, budou mít sklony situaci zobecnit a vyvodit závěr, že ani ostatní pravidla si nezaslouží respekt.
• Pro žáky, kteří jsou trestáni za nedodržování nadbytečných pravidel, bude pravděpodobně škola rozčarováním. Takoví žáci často místo učení tráví čas neefektivně řešením porušování pravidel. [6]

Pravidla mají být stručná, výstižná a ve formě pochopitelné pro všechny žáky. Mohou být psaná, nebo také kreslená (např. u prvňáků, kteří ještě neumí číst; u žáků s poruchami autistického spektra může být text doplněn piktogramy). A zcela zásadní je jejich formulace v pozitivním rámci, tedy „Mezi sebou mluvíme slušně“ a ne „Nemluvíme sprostě“.

Alternativa k tvorbě pravidel

Jednu z alternativ představuje britská internátní škola Summerhill, která byla založena v roce 1921. Jedná se o samosprávnou komunitu, v níž se rozhodnutí včetně pravidel přijímají kolektivně hlasováním a každý člověk má hlas stejné váhy, ať už se jedná o učitele, nebo o žáka. Shromáždění se konají dvakrát týdně – na jednom se rozhoduje o věcech školy, druhé je svého druhu tribunálem, kde se řeší přestupky a jejich náprava. Učitelé mohou být žáky přehlasováni. Zkušenost popsaná v knize zakladatele Summerhillu A. S. Neilla říká, že rozumný a spravedlivý přístup komunity žáků k rozhodování a hlasování, ale i k řešení konfliktů a udílení trestů za porušení pravidel, vždy nakonec převáží. Děti od 5 do 16 let chodí do školy zcela dobrovolně. [7]

Odkazy

[1] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 87.

[2] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 14. 

[3] CANGELOSI, J. S. (1994) Strategie řízení třídy. Praha: Portál, s. 121–127.

[4] DIVIŠOVÁ, R. (2019) Vedení kolektivu třídy na 1. stupni základní školy. Diplomová práce, vedoucí práce doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Masarykova univerzita, s. 31. [online] [cit. 28. 6. 2020] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pt7s6/DP-DIVISOVA.pdf 

[5] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 87–88.

[6] ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, s. 88.

[7] KRAEMER, P. (2018) Summerhill: Legendární škola, kde děti za krádež dostávaly odměnu. Jak funguje vzdělávání postavené na hlavu? [online] [cit. 28. 6. 2020] Dostupné z: https://www.rodicevitani.cz/skolstvi/zahranicni-inspirace/summerhill-legendarni-skola-kde-deti-za-kradez-dostavaly-odmenu-jak-funguje-vzdelavani-postavene-na-hlavu/  

Doporučené zdroje 

1. CANGELOSI, J. S. (2009) Strategie řízení třídy. Praha: Portál.
2. ČAPEK, R. (2010) Třídní klima a školní klima. Praha: Grada.
3. DIVIŠOVÁ, R. (2019) Vedení kolektivu třídy na 1. stupni základní školy. Diplomová práce, vedoucí práce doc. PaedDr. Hana Horká, CSc., Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pt7s6/DP-DIVISOVA.pdf 
4. NEILL, A. S. (2015) Summerhill: příběh první demokratické školy na světě. Praha: PeopleComm.