Začlenění žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do školní družiny

Charakteristika:

Velikost skupiny:

• V přímé spolupráci je třídní učitel, třídní asistent, vychovatel v družině a asistent v družině.
• Skupina ve třídě má cca 30 dětí, v družině 30 dětí a více.

Čas:

Postup:

1. Předání žáka se SVP do družiny

Nastavení postupu spolupráce všech zúčastněných stran: 

• nastavení podmínek a konkrétních bodů postupu, jak inkludovat žáka do družiny
• nastavení postupu řešení problémových situací

Společná schůzka třídního učitele, třídního asistenta, vychovatele školní družiny a nového asistenta do družiny (žák může mít buď stejného asistenta ve výuce i ve družině, anebo dopolední asistent ve výuce a odpolední asistent v družině jsou odlišní zaměstnanci). Na schůzce proberete všechna specifika žáka a jeho potřeby, jako je např. zrakové nebo sluchové postižení, diety, alergie a zdravotní znevýhodnění. Také jsou důležité žákovy oblíbené, a naopak rušivé podněty, hry a jiné činnosti. Je dobré si říci, čeho se vyvarovat, aby nevznikly nežádoucí nebo nebezpečné situace. Všichni se společně domluvíte na stejných pravidlech, která platí jak ve třídě, tak i v družině. Tato pravidla předáte srozumitelně žákovi, aby věděl, co se smí, a co naopak ne. Dále nastavíte postup inkluze žáka do školní družiny (podrobně viz bod 2). 

2. Postupné zvykání asistenta na nového žáka 

1. Zaškolení asistenta bez přítomnosti žáka trvá cca 4 hodiny (záleží především na předchozích zkušenostech asistenta s dětmi se SVP). Jedná se o komplexní školení práce s žáky se SVP za předpokladu, že asistent nemá žádné předchozí zkušenosti. Potřebuje doporučit publikace, předat veškeré informace o individuálních potřebách žáka a postupy např. při zdravotních potížích a nastavit předběžný časový rozvrh dalších setkání. Než půjde asistent poprvé s žákem do družiny, je potřeba, aby se samostatně seznámil s prostředím, vychovatelem a ostatními žáky.
2. Seznamování nového asistenta s žákem ve školní třídě za dohledu učitele i třídního asistenta cca 14 dní po 20 min. (např. během velké přestávky, opět záleží na společné domluvě a schopnostech asistenta).
3. Samostatný pobyt asistenta ve školní třídě, nebo mimo ni s žákem (bez dohledu) cca 14 dní po 20 min. (záleží na uvážení všech zúčastněných a schopnosti asistenta zajistit bezpečnost žáka v případě, když na něj nedohlíží třetí strana). Pozn.: Může se stát, že si asistent s žákem „nesedne“, což se dá zjistit někdy až po delší době. Abyste předešli komplikacím, počítejte s delším časem na adaptaci.
4. První vstup žáka do družiny s asistentem by mohl probíhat bez přítomnosti ostatních dětí a žák by se seznámil s prostředím a pravidly pouze v přítomnosti asistenta v družině. První vstup se může odehrát i bez dohledu třídního asistenta, podle uvážení a možností. I v případě, že je žák už delší dobu dobře začleněn do kolektivu, je někdy nutné čas pobytu v družině dočasně zkrátit v návaznosti na individuální potřeby a stavy (není schopen v družině být, není to pro něj přínosné, má rodinné problémy atd.).

Tipy:

• Při prvním kontaktu s celou třídou v družině není vhodné žáka nechat jít hned do volného prostoru se všemi dětmi samotného (ponechat ho v nové situaci samotného). Asistent by mu měl být oporou a nejlépe ho nejdříve seznámit s menší skupinkou žáků. Například může žáka přiblížit ostatním tím, že ho vezme do společně připravené hry, o které ví, že ji žák dobře zvládá a je v ní úspěšný. Aby jeho vrstevníci viděli, že je v něčem také dobrý.
• Když asistent uváží, že žák sám a dobře zvládá situaci ve větší skupině a hraje si s ostatními spolužáky, může ho nechat samostatně se zapojit do aktivit. Neustále ale sleduje, kdyby bylo něco potřeba vyřešit.
• Po domluvě může asistent postupně navyšovat čas pobytu žáka v družině.

Varianty, komentáře:

Faktory úspěchu:

• Předem domluvená pravidla všech zúčastněných stran
• Dostatečná časová dotace na organizaci a přípravu
• Zpětná vazba všech zúčastněných

Pokud je začlenění žáka provedeno s citem a správně, je ku prospěchu všem. Když je žák přijímán svým okolím a je v něčem úspěšný, je přirozeně motivován zlepšovat se ve věcech, které mu dělají potíže. Zároveň se žáci v jeho společnosti učí jednat s člověkem s odlišnými potřebami. Mohou mu pomáhat a mít z toho radost.

Pokud se spolupráce vychovatele s asistentem daří, předejde se tím mnoha stresovým a zátěžovým situacím, které mohou být velmi vyčerpávající a neúnosné.

Být o krok napřed: Příklady situací, které mohou nastat, a jejich úspěšné řešení  

Co by měl asistent předjímat a na co dávat pozor?

Je nezbytné vždy dbát na bezpečnost žáka i jeho okolí. Asistent zajišťuje, aby žák neměl přístup k potenciálně nebezpečným předmětům, jako jsou zásuvky, ostré předměty, sklo nebo otevřená okna. Pokud existuje riziko, že by žák mohl poškodit věci ostatních, například zmačkat obrázky, rozstříhat pomůcky nebo rozkopnout stavebnici, asistent preventivně blokuje přístup k těmto předmětům. Venku dohlíží na to, aby žák neházel předměty do nebezpečných míst, jako je silnice, kanál nebo odpadkový koš. Zároveň asistent věnuje pozornost tomu, aby nedošlo ke ztrátě osobních věcí žáka. Při pobytu venku nebo na školním hřišti dbá na to, aby žáci zůstávali v určeném prostoru, a tím předešel rizikovým situacím.

V praxi může dojít k nevhodným nebo nebezpečným situacím, které mohou nastat nejen ve školním prostředí, ale i doma například mezi sourozenci:

1. Běžné situace

V případě nevhodného nebo nebezpečného chování žáka asistent zachovává neutrální postoj a poskytuje jasné vedení k nápravě chování. Podporuje žáka v pochopení důsledků jeho jednání, aniž by nabízel odměny nebo alternativní aktivity.

Žák by měl, v rámci svých schopností, zkusit pochopit situaci, ve které se choval nevhodně nebo nebezpečně vůči sobě nebo ostatním. Teprve když je skutečně v klidu a vnímá, asistent s ním probere jeho chování. Asistent by se také naopak měl snažit žáka pochopit a vyslechnout, co ho k jeho chování vedlo. 

Když se ve vyhrocené situaci argumentuje, nebo příliš vysvětluje, žák někdy není schopen vnímat, co mu říkáme a situace se dále stupňuje. Proto je lepší beze slov vyčkat a vše vysvětlovat teprve tehdy, když je žák schopen v klidu vnímat. Asistent by měl vše citlivě uvážit.

Příklad č. 1

V situaci, kdy žák například odloží čepici, asistent ho klidně doprovodí k místu, kde čepice leží, a s trpělivostí vyčká, dokud si ji žák sám nezvedne a nenasadí. Důležité je situaci dovést do konce, aby žák pochopil odpovědnost za své věci. Tento přístup ukazuje výhody individuální podpory ze strany asistenta a zdůrazňuje význam předem domluvených postupů s vychovateli ve školní družině.

Pozn.: Pokud má asistent pedagoga na starosti více než jednoho žáka, není bezpečné uvedenou situaci řešit výše popsaným způsobem. Většinou se podobné situace opakují, proto je dobré se na postupu s vychovatelem domluvit.

Příklad č. 2

Pokud se žák zdráhá zařadit k ostatním dětem, například pobíhá nebo hlasitě projevuje nesouhlas, asistent mu klidně a jasně vymezí prostor, kde má stát, například rozpažením rukou. Poté ho s povzbuzením začlení do skupiny a pokračuje s ostatními dětmi v cestě.

Pokud žák již zvládá pohybovat se v klidu vedle asistenta, je vhodné ho propojit s klidnějším spolužákem a vytvořit dvojici. Nejlepší je zařadit dvojici na konec skupiny, aby asistent mohl zůstat nablízku a v případě potřeby poskytnout podporu.

2. Slíbená aktivita

Pokud žák během činnosti začne vykazovat nežádoucí chování, je vhodné přerušit původní aktivitu a přejít k jednodušší činnosti, kterou žák zvládá samostatně a bezpečně. Důležité je, aby se při náhradní aktivitě nemohl zranit a aby zvládl činnost bez výrazné pomoci asistenta. Předem připravené neutrální aktivity, jako je čtení, psaní či skládání, pomáhají žákovi zvládat frustraci. Jakmile žák činnost dokončí a uklidní se, může si zvolit jinou aktivitu sám. Instrukce není třeba opakovat, pokud je zjevné, že žák zadání pochopil a pouze hledá pozornost.

Příklad č. 1 

Při cestě pro domluvenou hru žák kopne do spolužáka nebo jinak naruší průběh aktivity. V takovém případě hru nevyndáváte a místo toho přejdete k připravené činnosti, například ke čtení nebo jednoduché skládance.

Příklad č. 2 

Žák cestou k předem domluvené hře shodí květináč nebo zboří spolužákovi kostky. Nejprve je potřeba napravit škodu, například zamést a omluvit se. Poté žák pokračuje v náhradní bezpečné aktivitě, která odpovídá jeho aktuálnímu stavu.

3. Při práci nebo nápravě škody

V situacích, kdy žák nereaguje na pokyn k ukončení činnosti nebo vykazuje nevhodné chování, jako je pobíhání, křik, házení věcmi nebo nešetrné zacházení s předměty, je důležité trvat na dokončení zadaného úkolu. Asistent klidně a důsledně vede žáka k tomu, aby vrátil věc na místo nebo spolužákovi hračku vrátil způsobem, který nevyvolává další konflikt. Je nutné vyhnout se zbytečným komentářům a přemlouvání, přičemž asistent zvažuje, zda žák pochopil zadání a je schopen ho splnit.

Pokud nevhodné chování přetrvává, je vhodné přejít k klidové činnosti, například u stolku, kde žák dostane na výběr z připravených aktivit, jako je vybarvování, psaní či čtení. Tento přechod pomáhá žákovi postupně se uklidnit a znovu se soustředit.

Příklad č. 1 

Žák vezme spolužákovi hračku, kterou po něm následně hodí. Asistent klidně trvá na tom, aby žák hračku vzal a podal ji spolužákovi zpět přímo do ruky. Následně přejdou ke stolečku, kde si žák vybere z nabízených aktivit. Pokud během činnosti vybarvování omalovánku roztrhá, asistent má připravené další materiály a pokračuje v klidném vedení žáka k dokončení aktivity.

4. Cizí věci

Asistent by měl mít přehled o žákovi a prostoru, kde se pohybuje, a předem se domluvit se žákem a vychovatelem na pravidlech, která vymezují, kam žák smí a co si může vzít nebo půjčit. Klíčové je vést žáka k tomu, aby se nejprve zeptal, než si vezme věc, otevře skříňku nebo vstoupí do určitého prostoru.

Dokud se žák toto pravidlo nenaučí respektovat, je možné omezit přístup k prostorům a předmětům, které mu nenáleží.

Příklad č. 1 

Žák bez dovolení otevře skříňku a vyndá krabici se stavebnicí. V takové situaci asistent klidně trvá na tom, aby žák krabici vrátil zpět a skříňku zavřel.

Možnosti:

1. Pokud žák krabici vrátí v klidu, může pokračovat v jiné hře nebo činnosti.

2. Pokud během vracení projevuje nesouhlas, například křičí nebo hází věcmi, je vhodné přejít k předem připravené klidové aktivitě, viz výše.

Asistent se snaží těmto situacím předcházet prostřednictvím jasně stanovených pravidel a předvídání možných problémů.

5. Venku

Ve venkovním prostředí je riziko nebezpečných situací vyšší, proto je klíčové, aby asistent neustále sledoval, co se děje v okolí žáka, a včas reagoval na vznikající situace. Pokud dojde k nebezpečné situaci, asistent zachová klidný postoj, situaci nekomentuje a trvá na nápravě chování bez nabízení alternativního programu. Důležité je, aby během afektu zajišťoval bezpečnost žáka i ostatních. Jakmile se žák uklidní, je vhodné přejít k jiné aktivitě, aniž by se problémová situace znovu rozebírala.

Příklad č. 1 

Během hry fotbalu žák ve vzteku napadne spolužáka. Asistent okamžitě přeruší hru a mlčky odvede žáka na bezpečné místo stranou od ostatních. Asistent se žákem udržuje klidný oční kontakt a vyčkává, dokud se žák nezačne zklidňovat. Během tohoto procesu může asistent nabídnout jednoduché instrukce typu: „Tady si teď sedneme a odpočineme si.“ Jakmile se žák uklidní, asistent ho povzbudí, aby se vrátil ke spolužákovi a omluvil se. Omluva by měla být vedená klidně a bez nátlaku. Poté asistent navrhne jinou aktivitu, například společné čtení knihy, aby pomohl žákovi přesměrovat pozornost a obnovit pozitivní interakci s ostatními.

Příklad č. 2 

Žák hodí svou mikinu za plot hřiště, kam si pro ni nesmí jít. Asistent nereaguje okamžitě, aby nepodpořil nevhodné chování. Místo toho klidně přistoupí k žákovi, vezme mikinu k sobě a pokračuje ve své činnosti bez komentářů. Pokud žák začne vyžadovat mikinu zpět nebo se dožadovat pozornosti, asistent mu v klidném tónu vysvětlí, že mikinu dostane později. Například může říct: „Mikinu teď mám u sebe a později se domluvíme, kdy si ji vezmeš.“ Tento přístup pomáhá žákovi pochopit, že jeho jednání nemá vést k získání okamžité pozornosti. Pokud je to možné, mikinu sebere později například po domluvě s kolegou, aby situace nevyvolala další konflikt. Asistent následně navrhne aktivitu, kterou žák dobře zvládá, například jednoduchou hru nebo kreslení, čímž podpoří návrat k běžnému režimu.

Jak podpořit zapojení žáka do skupiny? Jaké společné činnosti jsou vhodné?

Do společných činností asistent nesmí žáka nutit. Je vhodné ho včas informovat, co se bude dělat, a na aktivitu ho připravit (slovně nebo pomůckami). Dále je dobré informovat včas ostatní žáky a vychovatele, že se do činnosti asistent s žáky zapojí. Společné aktivity volí podle možností a preferencí žáka (sport, výtvarná nebo hudební výchova, stavebnice, puzzle, společenské hry, společná svačina, venkovní hry).

Rizika:

• Nespolupráce zúčastněných stran.
• Nedostatečná kompetence a zkušenosti budoucího asistenta.
• Nedostatečná časová dotace na přípravu.
• Nepozornost nebo únava asistenta.
• Jako velmi rizikové se jeví delší čekání na jednom místě v hlučném prostředí s ostatními žáky (čekání na oběd, oblékání v šatně, řazení při odchodu). Může vzniknout situace, že žák se SVP je neklidný anebo v napětí, a může někomu nebo sobě ublížit, křičet, utíkat. Jak tomu předejít? Mějte žáka neustále pod dohledem a na dosah, popřípadě s ním včas poodejděte.