Můžete si stáhnout ve formátu PDF jednotlivá témata a nebo všechna témata najednou v ZIP archivu.
Vedení škol a další vzdělávání (22.79 MB) | Stáhnout |
Problémové chování (29.22 MB) | Stáhnout |
Asistenti pedagoga (33.8 MB) | Stáhnout |
Speciální vzdělávací potřeby (59.43 MB) | Stáhnout |
Hodnocení žáků (15.23 MB) | Stáhnout |
Nadané a mimořádně nadané děti (10.47 MB) | Stáhnout |
Odlišný mateřský jazyk (7.71 MB) | Stáhnout |
Školní poradci, poradny a SPC (20.27 MB) | Stáhnout |
Spolupráce rodiny a školy (8.64 MB) | Stáhnout |
Stáhnout vše jako archiv ZIP (202.11 MB) | Stáhnout |
Individuální vzdělávací plán (IVP) může být pro žáka se sociálním znevýhodněním účinným podpůrným opatřením. Jak na pedagogickou diagnostiku a jak následně stanovit a vyhodnotit vzdělávací cíle?
Individuální vzdělávací plán jako podpůrné opatření pro
žáka s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů
odlišných kulturních a životních podmínek se opírá o § 16
zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 3
vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Na vytvoření i
následném plnění IVP by měli ideálně spolupracovat třídní
učitel, asistent pedagoga, školské poradenské zařízení, žák
a jeho rodiče. [1]
IVP
je závazný dokument a nástroj nejen pro žáka a školu, ale jeho
cíle se podpisem zavazují plnit i rodiče. V některých školách
se dokonce zkušebně zavádějí smlouvy s rodiči. Rodiče by měli
být zapojeni i do přípravy IVP. Měli by být seznámeni
s pohledem pedagogů na stávající situaci a perspektivu
jejich dítěte a mít možnost spolupodílet se na výsledcích
společné práce. Podíl rodičů může mít různou formu – od
zajištění pomůcek až po zajištění zájmového kroužku nebo
odborného vyšetření. Hodnocení a klasifikace se v rámci
IVP uvádí jak průběžné, tak i závěrečné. Zvláště
průběžné hodnocení by mělo být formativní.
Do
IVP jsou začleněny i osobní cíle dotyčného žáka.
Zainteresovaní by měli dohlédnout na to, že jsou to cíle
dosažitelné, reálné, a přitom jsou dostatečnou výzvou. Měly
by být konkrétně formulované a rozfázované do postupných kroků
a časových etap. Mělo by být stanoveno, kdo bude na jejich plnění
dohlížet a kdo bude žáka podporovat a dávat mu zpětnou vazbu.
Důležitá je v tomto ohledu role asistenta pedagoga.
Pedagogická diagnostika mapuje dovednosti a schopnosti žáka, jako jsou komunikace, spolupráce, slovní zásoba, porozumění, pracovní návyky apod. U žáka se sociálním znevýhodněním by se pedagogická diagnostika měla zaměřit také na rodinné prostředí, domácí přípravu a spolupráci s rodiči. [2]
Pro pedagogickou diagnostiku můžete využít Formulář pro pedagogickou diagnostiku žáka se sociálním znevýhodněním vytvořený autorským týmem APIV B, který najdete ke stažení pod článkem jako Přílohu 1. Vyplněný formulář vám poskytne základní přehled o osobnostních, sociálních a rodinných charakteristikách žáka.
Cíle
by měly být konkrétní, měly by se zvláště u žáků
s potřebou podpory týkat nejen zvládnutí učiva, ale i
rozšíření slovní zásoby, zvládání negativních emocí,
rozvíjení vrstevnických vztahů, vztahů k autoritám, zapojení
do zájmové aktivity, vedení k rozvoji jeho zájmů, zajištění
doučování, podpory rodičů apod.
V čem spočívá pomoc pedagogicko-psychologické poradny (PPP) u žáků se sociálním znevýhodněním?
Základní stanovení metod a prostředků by mělo být uvedeno v doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogického centra (SPC).
Pokud na škole působí školní speciální pedagog, může pomoci s realizací stanovených metod a prostředků ve vzdělávání žáků se SVP.
O volbě vhodných metod bývají také často poučeni z teorie i praktické zkušenosti učitelé.
Vedle běžně používaných forem podpory – hodiny pedagogické intervence ve škole – je zvláště pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů odlišných kulturních a životních podmínek možné doporučit návštěvu terapeutických skupin v PPP a využívání relaxačních technik. Podpora se nemusí týkat jen učiva, ale i rozvoje sociálních vztahů, vztahů v rodině, dovednosti rodičů pracovat s žákem, osvojování základních školních návyků, jasné stanovení omlouvání absencí, zapůjčování pomůcek apod.
Obsah IVP nereflektuje individuální potřeby žáka; cíle stanovené v IVP jsou příliš obecné a nekonkrétní.
Opatření IVP nejsou jednotně přijímána pedagogickým sborem (záleží především na přístupu vedení školy); není-li IVP v praxi využíván také ostatními kolegy, vyvolává u pedagoga, který ho vytvořil, pocity marnosti.
Systémově nedostatečné řešení: žáci nediagnostikovaní školským poradenským zařízením s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů odlišných kulturních a životních podmínek nemají nárok na přiznání navýšení normativu – plnění IVP a nastavení vhodných podmínek, proto záleží na invenci a dobré vůli pedagoga.
Učitel může být v krátké době vyčerpán vedením
programů pro podporu skupinové koheze a komunikačních dovedností
a dalšími aktivitami vyplývajícími z IVP, které realizuje nad
rámec své běžné práce.
Pokud asistent pedagoga spolupracuje s učitelem na tvorbě adekvátních, konkrétních a časově vymezených vzdělávacích cílů, pokud podporuje žáka v jejich postupném naplňování, dává mu formativní zpětnou vazbu, náležitou podporu a stanovuje další cíle, které jsou pro žáka opět výzvou a podporují jeho rozvoj a jeho chuť se vzdělávat, může mnohá výše uvedená rizika zmírnit anebo jim zcela předejít. [2]
Ke stažení:
Příloha 1: Formulář pro pedagogickou diagnostiku žáka se sociálním znevýhodněním.
Další informace:
V článku Jak zlepšit výsledky sociálně znevýhodněných žáků se také dozvíte, jaký přínos může mít spolupráce školy s neziskovou organizací.
5dílný seriál- jednotlivé díly:
1. Jak se žáci mohou podílet na nastavování cílů a hodnocení jejich splnění ve výuce?
3. Vzdělávací cíle u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
4. Zpětná vazba od asistenta pedagoga jako součást hodnocení žáka
5. Individuální vzdělávací plán (IVP) pro žáka se sociálním znevýhodněním
[1] KARGEROVÁ, J. A KOL. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[2] MAJÍ NA TO – JAK PODPOŘIT SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ DĚTI NA ZŠ. (2013). [webová stránka]. Dejme šanci individuálnímu vzdělávacímu plánu. Dostupné z: http://www.majinato.cz/3-dejme-sanci-individualnimu-vzdelavacimu-planu.php (11. 12. 2020).