Individuální vzdělávací plán (IVP) může být pro žáka se sociálním znevýhodněním účinným podpůrným opatřením. Jak na pedagogickou diagnostiku a jak následně stanovit a vyhodnotit vzdělávací cíle? (Ilustrační foto. | FOTO: APIV B)

Ilustrační foto / FOTO: APIV B

Individuální vzdělávací plán jako podpůrné opatření pro žáka s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů odlišných kulturních a životních podmínek se opírá o § 16 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Na vytvoření i následném plnění IVP by měli ideálně spolupracovat třídní učitel, asistent pedagoga, školské poradenské zařízení, žák a jeho rodiče. [1]

IVP a rodiče

IVP je závazný dokument a nástroj nejen pro žáka a školu, ale jeho cíle se podpisem zavazují plnit i rodiče. V některých školách se dokonce zkušebně zavádějí smlouvy s rodiči. Rodiče by měli být zapojeni i do přípravy IVP. Měli by být seznámeni s pohledem pedagogů na stávající situaci a perspektivu jejich dítěte a mít možnost spolupodílet se na výsledcích společné práce. Podíl rodičů může mít různou formu – od zajištění pomůcek až po zajištění zájmového kroužku nebo odborného vyšetření. Hodnocení a klasifikace se v rámci IVP uvádí jak průběžné, tak i závěrečné. Zvláště průběžné hodnocení by mělo být formativní.

IVP a žák

Do IVP jsou začleněny i osobní cíle dotyčného žáka. Zainteresovaní by měli dohlédnout na to, že jsou to cíle dosažitelné, reálné, a přitom jsou dostatečnou výzvou. Měly by být konkrétně formulované a rozfázované do postupných kroků a časových etap. Mělo by být stanoveno, kdo bude na jejich plnění dohlížet a kdo bude žáka podporovat a dávat mu zpětnou vazbu. Důležitá je v tomto ohledu role asistenta pedagoga.

Pedagogická diagnostika v IVP

Pedagogická diagnostika mapuje dovednosti a schopnosti žáka, jako jsou komunikace, spolupráce, slovní zásoba, porozumění, pracovní návyky apod. U žáka se sociálním znevýhodněním by se pedagogická diagnostika měla zaměřit také na rodinné prostředí, domácí přípravu a spolupráci s rodiči. [2]

Pro pedagogickou diagnostiku můžete využít Formulář pro pedagogickou diagnostiku žáka se sociálním znevýhodněním vytvořený autorským týmem APIV B, který najdete ke stažení pod článkem jako Přílohu 1. Vyplněný formulář vám poskytne základní přehled o osobnostních, sociálních a rodinných charakteristikách žáka.

Stanovení vzdělávacích cílů v IVP

Cíle by měly být konkrétní, měly by se zvláště u žáků s potřebou podpory týkat nejen zvládnutí učiva, ale i rozšíření slovní zásoby, zvládání negativních emocí, rozvíjení vrstevnických vztahů, vztahů k autoritám, zapojení do zájmové aktivity, vedení k rozvoji jeho zájmů, zajištění doučování, podpory rodičů apod.

Metody dosažení stanovených vzdělávacích cílů v IVP

V čem spočívá pomoc pedagogicko-psychologické poradny (PPP) u žáků se sociálním znevýhodněním?

Základní stanovení metod a prostředků by mělo být uvedeno v doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogického centra (SPC).

1. Pokud na škole působí školní speciální pedagog, může pomoci s realizací stanovených metod a prostředků ve vzdělávání žáků se SVP.

2. O volbě vhodných metod bývají také často poučeni z teorie i praktické zkušenosti učitelé.

3. Vedle běžně používaných forem podpory – hodiny pedagogické intervence ve škole – je zvláště pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů odlišných kulturních a životních podmínek možné doporučit návštěvu terapeutických skupin v PPP a využívání relaxačních technik. Podpora se nemusí týkat jen učiva, ale i rozvoje sociálních vztahů, vztahů v rodině, dovednosti rodičů pracovat s žákem, osvojování základních školních návyků, jasné stanovení omlouvání absencí, zapůjčování pomůcek apod.

Rizika plynoucí z vypracování a realizace IVP

• Obsah IVP nereflektuje individuální potřeby žáka; cíle stanovené v IVP jsou příliš obecné a nekonkrétní.

• Opatření IVP nejsou jednotně přijímána pedagogickým sborem (záleží především na přístupu vedení školy); není-li IVP v praxi využíván také ostatními kolegy, vyvolává u pedagoga, který ho vytvořil, pocity marnosti.

• Systémově nedostatečné řešení: žáci nediagnostikovaní školským poradenským zařízením s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodů odlišných kulturních a životních podmínek nemají nárok na přiznání navýšení normativu – plnění IVP a nastavení vhodných podmínek, proto záleží na invenci a dobré vůli pedagoga.

• Učitel může být v krátké době vyčerpán vedením programů pro podporu skupinové koheze a komunikačních dovedností a dalšími aktivitami vyplývajícími z IVP, které realizuje nad rámec své běžné práce.
  
  

Důležitá role asistenta pedagoga

Pokud asistent pedagoga spolupracuje s učitelem na tvorbě adekvátních, konkrétních a časově vymezených vzdělávacích cílů, pokud podporuje žáka v jejich postupném naplňování, dává mu formativní zpětnou vazbu, náležitou podporu a stanovuje další cíle, které jsou pro žáka opět výzvou a podporují jeho rozvoj a jeho chuť se vzdělávat, může mnohá výše uvedená rizika zmírnit anebo jim zcela předejít. [2]

Ke stažení:

Příloha 1: Formulář pro pedagogickou diagnostiku žáka se sociálním znevýhodněním.

Zdroje:

[1] KARGEROVÁ, J. A KOL. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

[2] MAJÍ NA TO – JAK PODPOŘIT SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ DĚTI NA ZŠ. (2013). [webová stránka]. Dejme šanci individuálnímu vzdělávacímu plánu. Dostupné z: http://www.majinato.cz/3-dejme-sanci-individualnimu-vzdelavacimu-planu.php (11. 12. 2020).