Tvorba pozitivního klimatu v prostředí heterogenního kolektivu v mateřské škole (I. díl)
Foto zdroj: Freepik
Vzhledem ke specifické organizaci a každodennímu chodu mateřských škol byly v rámci modulu „tvorba pozitivního klimatu v mateřské škole“ rozpracovány následující zásady z Desatera úspěšné práce s heterogenní třídou v základní škole, které budou publikovány jako třídílný seriál: zásada 1 Vytvářejme společné prostředí s cílem navodit pocit „my“; zásada 5 Vytvářejme otevřené a pestré vzdělávací situace; zásada 10 Nastavujme společně s dětmi žádoucí chování.
Pro učitelky a učitele v mateřských i základních školách je stálou výzvou pracovat s jedinečnostmi každého dítěte v rámci třídy. K efektivnímu fungování je zapotřebí, aby měli učitelky i učitelé organizační schopnosti, dovedli připravovat vhodné podmínky a tvořit pestré prostředí pro rozvoj dětí a v neposlední řadě, aby dobře znali jednotlivé děti. Přetrvávající názor, že všechny děti musí dělat v danou chvíli stejný úkol či aktivitu, je určitou „brzdou” profesního rozvoje učitelky či učitele, ale hlavně omezením pro samotné děti. Pestré, především otevřené a kooperující prostředí s jasně danými pravidly, vybízí děti k aktivnímu učení, vlastnímu seberozvoji a pocitu sounáležitosti. Tento přístup klade na pedagogický sbor zvýšené nároky, protože v rámci plánování a připravenosti prostředí musí přizpůsobit vzdělávací proces možnostem dětí. Bonusem jsou spokojené a aktivní děti.
Heterogenní třída v předškolním vzdělávání
V předškolním vzdělávání je nejčastěji zmiňovaná věková heterogenita, a to s ohledem na uspořádání tříd. Uvnitř třídy vnímá učitelka či učitel ještě jinou heterogenitu. I ve věkově homogenní třídě mají děti různorodé osobní předpoklady i schopnosti, mnohdy akcelerované rodinným prostředím, ze kterého vycházejí. Často jsou ve třídách zapojené děti se znevýhodněním, např. s odlišným mateřským jazykem, z rozličného kulturního prostředí, se smyslovým či tělesným postižením, s problémovým chováním a s různým nadáním.
Jako heterogenní kolektiv můžeme tedy vnímat jakékoliv uspořádání, kde učitelka či učitel zohledňuje jedinečnost každého dítěte a pracuje s ní. Dalo by se říci, že každá třída je pestrá. Dobrá učitelka či učitel pracuje s růzností a uvědomuje si, že děti dosahují vzdělávacích cílů v úrovni odpovídající jejich aktuálním možnostem a potřebám.
Každé dítě má díky individualizovanému přístupu možnost zažívat úspěch a ocenění, čímž si utváří pozitivní přístup k celoživotnímu učení. Dítě není pasivním příjemcem, aktivní účast dítěte přispívá k „hloubkovému učení”, rozvíjí tvořivost, schopnost aktivně hledat řešení a spolupracovat.
Rozdílnost bychom měli vnímat jako zcela přirozenou součást života, dává nám příležitost ke vzájemnému učení a buduje toleranci.
Prostředí mateřské školy v sobě nese určitá specifika oproti navazujícímu základnímu vzdělávání, ať už se jedná o režim dne, vzdělávací proces, intenzivní a velmi úzkou partnerskou spolupráci s rodinou. Častý kontakt umožňuje učitelce či učiteli větší provázanost s rodinou a aktivní přímou podporu. Každodenní týmová souhra pedagogického sboru, případně i asistentky či asistenta pedagoga, ve třídě je klíčová a má vliv na chod celé třídy. Více než v základním vzdělávání je kladen důraz na individualizaci.
Potřebné kompetence a charakteristiky učitelky či učitele v předškolním vzdělávání
Osobnost učitelky či učitele má velký vliv na celý průběh vzdělávání. Učitelky a učitelé by měli brát v úvahu svůj temperament, schopnosti a dovednosti, které ovlivňují veškeré jejich počínání. Průběžným sebehodnocením a vyvozováním závěrů ze skutečností hledají učitelky a učitelé cestu vlastního rozvoje profesní identity. Z pohledu heterogenní třídy je důležité, zda jsou empatičtí, autentičtí, umí naslouchat, komunikovat partnersky s dětmi i rodiči, umí organizovat svoji práci, opírat se o teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Pro úspěšnou individualizaci je nutné, aby učitelky a učitelé promítali svá poznávání a zjištění o dětech do svého pedagogického působení (proces pedagogického diagnostikování). Stále je důležité připomínat, že není cílem děti „normovat”, ale v rámci jejich individuálních možností je podporovat v rozvoji, proto se „startovní pozice” i cíle mohou lišit.
Učitelka či učitel, kteří nevnímají sebe jako jediného strůjce veškerého dění, ale naopak zastávají roli průvodkyně/průvodce i poradkyně/poradce v pestrém a otevřeném prostředí, mají možnost děti pozorovat, motivovat a podporovat.
Učitelka i učitel také nezapomínají, že je důležité zastávat formativní přístup, kterým učí děti vlastnímu hodnocení a celkovému nahlížení na seberozvoj. Do tohoto komplexního přístupu učitelky či učitele se promítá vytváření bezpečného prostředí, nastavení pravidel ve spolupráci s kolegyněmi, kolegy a dětmi, nastavení partnerské komunikace učitelky a učitele směrem k dětem a rodičům, vrstevnické učení a hodnocení a velmi důležitá je i součinnost s rodiči na rozvoji dítěte. Ve formativním přístupu chyba není hrozba nebo neúspěch, ale přirozená možnost k uvědomění a hledání řešení, které dítě posouvá na jeho cestě v učení.
Co jsme pro vás připravili?
Seriál textů o práci s heterogenním kolektivem v předškolním vzdělávání prioritně směřuje právě za osobou učitelky či učitele/asistentky či asistenta pedagoga. Autorský tým věří, že si v něm nalezne inspiraci pro svůj profesní rozvoj právě v tomto tématu.
V rámci tématu je pro učitelky a učitele mateřských škol připravena řada praktických tipů, námětů, videí a foto ukázek, zdrojů a doporučené literatury k vybraným zásadám směřujícím k vytváření bezpečného klimatu:
1 Vytvářejme společné prostředí „komunitu MY”
Učitelka či učitel aktivně:
- vytváří adaptační plán
- zařazuje pravidelné rituály a hry navozující pocit “my”
- poznává děti a volí strategie přístupu a podpory
5 Vytvářejme otevřené a pestré vzdělávací situace
Učitelka či učitel aktivně:
- upravuje a přizpůsobuje vzdělávací nabídku jednotlivým dětem
- plánuje společně s dětmi
- podporuje kooperativní učení
10 Nastavujme společně s dětmi žádoucí chování
- Učitelka či učitel aktivně:
- zavádí srozumitelná pravidla společně s dětmi
- využívá pozitivních vzorců a situací k sociálnímu učení
- vede děti k samostatnému řešení konfliktních situací
Další informace k tomuto tématu najdete v následujících dílech seriálu „Jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy mateřské školy“.
V první zásadě se věnujeme krokům, které napomáhají vytváření komunitního prostředí. Soustředíme se na adaptaci dítěte a adaptační plán, kterým lze nastavit postupné kroky k začlenění dítěte do prostředí mateřské školy.
Ve třetím dílu seriálu najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají vytvářet otevřené a pestré vzdělávací situace, kdy učitelka či učitel přizpůsobuje vzdělávací nabídku s ohledem na svá zjištění o jednotlivých dětech. Plánuje společně s dětmi témata a projekty, zajímá se o to, co už děti vědí, co by chtěly zjistit a jaká mají přání.
Doporučená literatura
Národní pedagogický institut (2024). Bezpečné klima ve třídě. Dostupné z https://zapojmevsechny.cz/kategorie/prace-s-heterogennim-kolektivem/bezpecne-klima-ve-tride
Krejčová, V., Kargerová, J. & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
Syslová, Z. a kol.. (2022). Věkově heterogenní třídy v mateřské škole. Praha: Portál.
Sedláčková, H., Syslová, Z., Štěpánková, L. (2012). Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer ČR.
V první zásadě se budeme věnovat krokům, které napomáhají vytváření komunitního prostředí. Zvýšenou pozornost věnujeme adaptaci dítěte a adaptačnímu plánu, kterým lze nastavit postupné kroky k začlenění dítěte do prostředí mateřské školy. Pomocí pravidelných rituálů učitelka či učitel vytváří přehlednou organizaci dne a zajišťuje dětem pocit bezpečí a sounáležitosti. Důležitým předpokladem k vytváření pozitivního klimatu ve třídě je poznávání dětí a volba strategických přístupů vzhledem k jejich jedinečnosti a zájmům.
Následující text je třetím dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají vytvářet otevřené a pestré vzdělávací situace, kdy učitelka či učitel přizpůsobuje vzdělávací nabídku s ohledem na svá zjištění o jednotlivých dětech. Plánuje společně s dětmi témata a projekty, zajímá se o to, co už děti vědí, co by chtěly zjistit a jaká mají přání.
Následující text je čtvrtým dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. V tomto dílu seriálu navazujeme na desátou zásadu z Desatera úspěšné práce s heterogenní třídou pro základní školy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají při nastavování žádoucího chování u dětí, při budování blízkých vztahů a bezpečného klimatu třídy. Popíšeme si, kdy a jak učitelka či učitel zavádí pravidla společně s dětmi. Jakým způsobem využívá pozitivních vzorců a situací k podpoře žádoucího chování jako účinnou a přirozenou formu učení i jakým způsobem podporuje děti v samostatném řešení konfliktních situací.
Mohlo by Vás zajímat
Tandemová výuka očima vyučujících
Jak vypadá výuka, když se před tabulí sejdou dva vyučující? Národní pedagogický institut představuje závěrečné video ze ZŠ Kunratice, kde čtyři vyučující sdílejí své zkušenosti s tandemovou výukou z praxe. Popisují, jak tandem usnadňuje organizaci výuky, umožňuje pružněji reagovat na potřeby žactva a přináší nové možnosti individualizace. Zároveň upozorňují na výzvy, jako je sladění výukových stylů nebo časová náročnost příprav.