Tvorba pozitivního klimatu v prostředí heterogenního kolektivu v mateřské škole (I. díl)
Foto zdroj: Freepik
Vzhledem ke specifické organizaci a každodennímu chodu mateřských škol byly v rámci modulu „tvorba pozitivního klimatu v mateřské škole“ rozpracovány následující zásady z Desatera úspěšné práce s heterogenní třídou v základní škole, které budou publikovány jako třídílný seriál: zásada 1 Vytvářejme společné prostředí s cílem navodit pocit „my“; zásada 5 Vytvářejme otevřené a pestré vzdělávací situace; zásada 10 Nastavujme společně s dětmi žádoucí chování.
Pro učitelky a učitele v mateřských i základních školách je stálou výzvou pracovat s jedinečnostmi každého dítěte v rámci třídy. K efektivnímu fungování je zapotřebí, aby měli učitelky i učitelé organizační schopnosti, dovedli připravovat vhodné podmínky a tvořit pestré prostředí pro rozvoj dětí a v neposlední řadě, aby dobře znali jednotlivé děti. Přetrvávající názor, že všechny děti musí dělat v danou chvíli stejný úkol či aktivitu, je určitou „brzdou” profesního rozvoje učitelky či učitele, ale hlavně omezením pro samotné děti. Pestré, především otevřené a kooperující prostředí s jasně danými pravidly, vybízí děti k aktivnímu učení, vlastnímu seberozvoji a pocitu sounáležitosti. Tento přístup klade na pedagogický sbor zvýšené nároky, protože v rámci plánování a připravenosti prostředí musí přizpůsobit vzdělávací proces možnostem dětí. Bonusem jsou spokojené a aktivní děti.
Heterogenní třída v předškolním vzdělávání
V předškolním vzdělávání je nejčastěji zmiňovaná věková heterogenita, a to s ohledem na uspořádání tříd. Uvnitř třídy vnímá učitelka či učitel ještě jinou heterogenitu. I ve věkově homogenní třídě mají děti různorodé osobní předpoklady i schopnosti, mnohdy akcelerované rodinným prostředím, ze kterého vycházejí. Často jsou ve třídách zapojené děti se znevýhodněním, např. s odlišným mateřským jazykem, z rozličného kulturního prostředí, se smyslovým či tělesným postižením, s problémovým chováním a s různým nadáním.
Jako heterogenní kolektiv můžeme tedy vnímat jakékoliv uspořádání, kde učitelka či učitel zohledňuje jedinečnost každého dítěte a pracuje s ní. Dalo by se říci, že každá třída je pestrá. Dobrá učitelka či učitel pracuje s růzností a uvědomuje si, že děti dosahují vzdělávacích cílů v úrovni odpovídající jejich aktuálním možnostem a potřebám.
Každé dítě má díky individualizovanému přístupu možnost zažívat úspěch a ocenění, čímž si utváří pozitivní přístup k celoživotnímu učení. Dítě není pasivním příjemcem, aktivní účast dítěte přispívá k „hloubkovému učení”, rozvíjí tvořivost, schopnost aktivně hledat řešení a spolupracovat.
Rozdílnost bychom měli vnímat jako zcela přirozenou součást života, dává nám příležitost ke vzájemnému učení a buduje toleranci.
Prostředí mateřské školy v sobě nese určitá specifika oproti navazujícímu základnímu vzdělávání, ať už se jedná o režim dne, vzdělávací proces, intenzivní a velmi úzkou partnerskou spolupráci s rodinou. Častý kontakt umožňuje učitelce či učiteli větší provázanost s rodinou a aktivní přímou podporu. Každodenní týmová souhra pedagogického sboru, případně i asistentky či asistenta pedagoga, ve třídě je klíčová a má vliv na chod celé třídy. Více než v základním vzdělávání je kladen důraz na individualizaci.
Potřebné kompetence a charakteristiky učitelky či učitele v předškolním vzdělávání
Osobnost učitelky či učitele má velký vliv na celý průběh vzdělávání. Učitelky a učitelé by měli brát v úvahu svůj temperament, schopnosti a dovednosti, které ovlivňují veškeré jejich počínání. Průběžným sebehodnocením a vyvozováním závěrů ze skutečností hledají učitelky a učitelé cestu vlastního rozvoje profesní identity. Z pohledu heterogenní třídy je důležité, zda jsou empatičtí, autentičtí, umí naslouchat, komunikovat partnersky s dětmi i rodiči, umí organizovat svoji práci, opírat se o teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Pro úspěšnou individualizaci je nutné, aby učitelky a učitelé promítali svá poznávání a zjištění o dětech do svého pedagogického působení (proces pedagogického diagnostikování). Stále je důležité připomínat, že není cílem děti „normovat”, ale v rámci jejich individuálních možností je podporovat v rozvoji, proto se „startovní pozice” i cíle mohou lišit.
Učitelka či učitel, kteří nevnímají sebe jako jediného strůjce veškerého dění, ale naopak zastávají roli průvodkyně/průvodce i poradkyně/poradce v pestrém a otevřeném prostředí, mají možnost děti pozorovat, motivovat a podporovat.
Učitelka i učitel také nezapomínají, že je důležité zastávat formativní přístup, kterým učí děti vlastnímu hodnocení a celkovému nahlížení na seberozvoj. Do tohoto komplexního přístupu učitelky či učitele se promítá vytváření bezpečného prostředí, nastavení pravidel ve spolupráci s kolegyněmi, kolegy a dětmi, nastavení partnerské komunikace učitelky a učitele směrem k dětem a rodičům, vrstevnické učení a hodnocení a velmi důležitá je i součinnost s rodiči na rozvoji dítěte. Ve formativním přístupu chyba není hrozba nebo neúspěch, ale přirozená možnost k uvědomění a hledání řešení, které dítě posouvá na jeho cestě v učení.
Co jsme pro vás připravili?
Seriál textů o práci s heterogenním kolektivem v předškolním vzdělávání prioritně směřuje právě za osobou učitelky či učitele/asistentky či asistenta pedagoga. Autorský tým věří, že si v něm nalezne inspiraci pro svůj profesní rozvoj právě v tomto tématu.
V rámci tématu je pro učitelky a učitele mateřských škol připravena řada praktických tipů, námětů, videí a foto ukázek, zdrojů a doporučené literatury k vybraným zásadám směřujícím k vytváření bezpečného klimatu:
1 Vytvářejme společné prostředí „komunitu MY”
Učitelka či učitel aktivně:
- vytváří adaptační plán
- zařazuje pravidelné rituály a hry navozující pocit “my”
- poznává děti a volí strategie přístupu a podpory
5 Vytvářejme otevřené a pestré vzdělávací situace
Učitelka či učitel aktivně:
- upravuje a přizpůsobuje vzdělávací nabídku jednotlivým dětem
- plánuje společně s dětmi
- podporuje kooperativní učení
10 Nastavujme společně s dětmi žádoucí chování
- Učitelka či učitel aktivně:
- zavádí srozumitelná pravidla společně s dětmi
- využívá pozitivních vzorců a situací k sociálnímu učení
- vede děti k samostatnému řešení konfliktních situací
Další informace k tomuto tématu najdete v následujících dílech seriálu „Jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy mateřské školy“.
V první zásadě se věnujeme krokům, které napomáhají vytváření komunitního prostředí. Soustředíme se na adaptaci dítěte a adaptační plán, kterým lze nastavit postupné kroky k začlenění dítěte do prostředí mateřské školy.
Ve třetím dílu seriálu najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají vytvářet otevřené a pestré vzdělávací situace, kdy učitelka či učitel přizpůsobuje vzdělávací nabídku s ohledem na svá zjištění o jednotlivých dětech. Plánuje společně s dětmi témata a projekty, zajímá se o to, co už děti vědí, co by chtěly zjistit a jaká mají přání.
Doporučená literatura
Národní pedagogický institut (2024). Bezpečné klima ve třídě. Dostupné z https://zapojmevsechny.cz/kategorie/prace-s-heterogennim-kolektivem/bezpecne-klima-ve-tride
Krejčová, V., Kargerová, J. & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
Syslová, Z. a kol.. (2022). Věkově heterogenní třídy v mateřské škole. Praha: Portál.
Sedláčková, H., Syslová, Z., Štěpánková, L. (2012). Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer ČR.
V první zásadě se budeme věnovat krokům, které napomáhají vytváření komunitního prostředí. Zvýšenou pozornost věnujeme adaptaci dítěte a adaptačnímu plánu, kterým lze nastavit postupné kroky k začlenění dítěte do prostředí mateřské školy. Pomocí pravidelných rituálů učitelka či učitel vytváří přehlednou organizaci dne a zajišťuje dětem pocit bezpečí a sounáležitosti. Důležitým předpokladem k vytváření pozitivního klimatu ve třídě je poznávání dětí a volba strategických přístupů vzhledem k jejich jedinečnosti a zájmům.
Následující text je třetím dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají vytvářet otevřené a pestré vzdělávací situace, kdy učitelka či učitel přizpůsobuje vzdělávací nabídku s ohledem na svá zjištění o jednotlivých dětech. Plánuje společně s dětmi témata a projekty, zajímá se o to, co už děti vědí, co by chtěly zjistit a jaká mají přání.
Následující text je čtvrtým dílem ze seriálu, kde najdou učitelky a učitelé mateřských škol inspiraci, jak vytvářet bezpečné klima v prostředí heterogenní třídy. V tomto dílu seriálu navazujeme na desátou zásadu z Desatera úspěšné práce s heterogenní třídou pro základní školy. Seznámíme se s kroky, které napomáhají při nastavování žádoucího chování u dětí, při budování blízkých vztahů a bezpečného klimatu třídy. Popíšeme si, kdy a jak učitelka či učitel zavádí pravidla společně s dětmi. Jakým způsobem využívá pozitivních vzorců a situací k podpoře žádoucího chování jako účinnou a přirozenou formu učení i jakým způsobem podporuje děti v samostatném řešení konfliktních situací.
Mohlo by Vás zajímat
Dva učitelé ve třídě: víc možností pro děti
Tandemová výuka dvou vyučujících ve třídě je osvědčený způsob, jak podpořit dětí v heterogenním kolektivu, včetně těch se sociálním znevýhodněním. Umožňuje individualizaci výuky, zlepšuje klima i komunikaci a přispívá ke snížení nerovností. V článku najdete přehled přínosů, podmínek i praktických tipů pro její zavedení.