Ilustrační foto / FOTO: Unsplash

Tento text vychází z britského dokumentu Národní strategie podpory začleňování nově příchozích žáků do školní výuky. [1] Předchozí části přinesly celou řadu tipů ohledně konkrétní pomoci a podpory nově příchozím žákům, rady ohledně chyb, jichž se je třeba vyvarovat, a také cenné informace ohledně hodnocení nově příchozích žáků. Čtenáři se také mohli seznámit s modelem dočasné intenzivní podpory nových žáků s OMJ. (Odkazy na jednotlivé články najdete pod textem.) 

Osmý díl přináší informace k nastavení kritérií pro hodnocení žáků.

Jak novým žákům sdělovat učební cíle a poskytovat zpětnou vazbu?

Nástroj Nastavení kritérií hodnocení žáků (anglicky: AfL – Assessment for Learning) slouží v rámci britského školství jako podpora zejména pro nově příchozí žáky s OMJ. Pomáhá s žáky sdílet učební cíle a kritéria úspěchu a poskytuje jim zpětnou vazbu k procesu učení se zaměřením na identifikaci dalších kroků ve výuce a jejich naplnění. Učitelé by měli zajistit, aby žákům s angličtinou jako druhým jazykem byly v rámci školní třídy sdělovány jak učební cíle, tak kritéria úspěchu a zpětná vazba ve srozumitelné a pro ně přístupné angličtině. 

Je také nezbytné sbírat informace nejen o pokrocích žáků s OMJ ve výuce podle učebních osnov, ale i o jejich pokrocích ve výuce druhého jazyka. 

Učitelé mohou (právě v rámci procesu nastavování kritérií hodnocení žáků s OMJ) využívat pro identifikaci silných stránek a oblastí rozvoje ve druhém jazyce strategie typu:

• pozorování, 

• dotazování (rozhovor),

• pořizování audionahrávek spontánního mluveného projevu žáka (průběžný sběr v čase),

• analýza mluveného projevu žáka,

• analýza psaného projevu žáka.

Výše uvedené v kombinaci s průběžným hodnocením a sumativním hodnocením by mělo sloužit k informování žáků ohledně plánování a výuky.

Je důležité sledovat, jakým způsobem se žáci s OMJ projevují při řešení různých skupinových nebo samostatných úkolů, jak komunikují a reagují při interakci se spolužáky a dospělými, jak reagují na případné úspěchy a neúspěchy. Na základě toho lze vytvořit ucelenou představu o samotném žákovi (o jeho schopnostech, jak efektivně se zapojuje do výuky) a možných strategiích v přístupu vůči němu. 

Bohatým zdrojem pro analýzu pokroků a konkrétní jazykové úrovně ve druhém jazyce žáka jsou již výše zmíněné audionahrávky spontánního mluveného projevu žáka či jeho písemné záznamy, a to jak během výuky různých předmětů, tak v běžných sociálních situacích. Při pořizování záznamů je však důležité, aby měl žák v rámci plánovaných aktivit možnost v dostatečné míře či stupni náročnosti (rozsah slovní zásoby apod.) používat druhý jazyk. Porovnání mluveného a psaného projevu žáka s OMJ je užitečné zejména pro průběžné hodnocení vývoje jazyka a pro stanovení cílů v rámci učebních osnov.

V tomto textu se podrobněji zaměříme na metodu pořizování časově omezených audionahrávek spontánního mluveného projevu žáka. Zájemci, kteří by rádi získali podrobnější informace k dalším praktickým přístupům pro hodnocení vývoje druhého jazyka a studia dle učebních osnov (jako je pozorování, pořizování ukázek písemného projevu ve druhém jazyce žáka aj.), najdou podrobnější informace v dokumentu: 

Dokonalost a radost: Vyučování a studium – bilingvní žáci v prvních ročnících, Díl 1, Plánování a hodnocení jazyka a učení (Anglicky: Excellence and Enjoyment: learning and teaching for bilingual children in the primary years, Unit 1, Planning and assessment for language and learning, DfES 2132-2006DCL-EN).

Metoda pořizování audionahrávek spontánního mluveného projevu žáka 

Co jsou audionahrávky spontánního mluveného projevu a proč jsou důležité?

Audionahrávky často sestávají z minimálně 50–100 slovních projevů žáka. Jsou klíčové pro individuální hodnocení jazykové úrovně žáka (ve druhém jazyce) a umožňují pedagogovi shromažďovat různé typy údajů. Pedagog může u žáka s OMJ hodnotit například: 

• délku slovního projevu, 

• slovní zásobu, 

• syntax (slovosled, skladba slov ve větě), 

• sémantiku (významosloví, informace předávané prostřednictvím jazyka), 

• morfologii (tvarosloví: např. skloňování, časování…), 

• pragmatiku (praktické a účelné využívání řeči), 

• vypravěčské schopnosti, 

• porozumění aj.

Jak motivovat žáky, aby se aktivně podíleli na pořizování audionahrávek? 

1. Volte metody založené na hře! Používejte poutavé hračky a nechte se vést dítětem.

2. Nalepte si náplast a vysvětlete dítěti, jak jste se „zranili“. Zeptejte se ho, zda se mu také někdy v minulosti stalo, že se zranilo. Děti se tímto způsobem většinou rychle rozmluví. 

3. Přineste katalog hraček a nechte dítě vybrat tři z nich, které by si přálo ke svým narozeninám. Požádejte je o vysvětlení, proč si vybralo právě tyto tři hračky. Pokud dítě nezačne mluvit, můžete chvíli nechat mluvit plyšové zvíře nebo akční figurku, případně můžete sami na chvíli převzít iniciativu v rozhovoru.

4. Použijte části vybraných zábavných nebo legračních příběhů pro děti, vypíchněte zejména veselé detaily, které se v nich dějí.

5. Vložte zajímavý předmět do průhledného koše nebo tašky a předstírejte, že nádobu nemůžete otevřít. Dítě vám pravděpodobně bude chtít pomoci. S dítětem tak můžete postupně navazovat vztah. Bude potom snadnější je motivovat k slovnímu projevu i ke hře s hračkou. 

6. Zeptejte se rodičů, zda existuje něco, z čeho je dítě v současné době obzvlášť nadšené. Například pokud nedávno společně navštívili výstavu hraček nebo dítě právě oslavilo narozeniny.

7. Podívejte se na krátké video a nechte dítě obsah převyprávět. 

8. Používejte obrázkové knihy beze slov. Nechte dítě samostatně vyprávět příběh nebo převyprávět příběh, který jste společně vymysleli. [2]
   
   

Další tipy pro sběr audionahrávek mluveného projevu žáka:

1. K nahrání vzorku jazyka můžete použít například program Audacity. [3]

2. Následující přehled kritérií, na která by se měl pedagog (po pořízení audionahrávky/audionahrávek) zaměřit, vychází z volně dostupného dokumentu Language sample checklist (česky: Přehled kritérií pro analýzu záznamu mluveného projevu žáka). [4]

1. Používané typy vět: 

• jednoduché/složené; 

• záporná tvrzení;

• tázací, oznamovací, rozkazovací, přací; 

• se správným/chybným slovosledem 

• v rámci tvorby vět využívání jednotlivých slovních druhů: např. spojek, příslovcí 

• dále užití jednotlivých druhů časů, vedlejších vět, trpného rodu aj. 

2. Průměrná délka mluveného projevu (anglicky: Mean Length of Utterance – MLU)

Je měřítkem jazykové produktivity u dětí. Tradičně se vypočítává tak, že se sesbírá 100 mluvených projevů dítěte a počet morfémů se vydělí počtem projevů. Vyšší délka projevu znamená vyšší úroveň jazykových znalostí. Metoda je vhodným ukazatelem pro možné vady řeči a je využívána mj. u dětí s autismem. [5]

3. Morfologie (tvarosloví): 

• skloňování slov

• používání množného čísla

• používání předložek

• používání časů (minulý, přítomný, budoucí…)

• Používání zájmen:

• Osobních (příklad: já, ty, on, ona, ono). „U osobních zájmen je zpravidla morfologicky odlišeno podmětové a předmětové užití, a to dokonce i v jazycích, které nepoužívají skloňování – např. anglické I (já) – me (mě). U předmětového užití se navíc často rozlišuje důrazová a nedůrazová forma – srov. angl. me – myself, nebo české mu – jemu.“ [6]

• Přivlastňovacích (příklad: můj, tvůj, jeho, její) 

• Vztažných (příklad: kdo, co, jaký, který, čí, jenž)

• Zvratných (příklad: si, se) a dalších. 

4. Vyprávění: 

Dítě:

• Samostatně vypráví příběh anebo převypráví určitý pohádkový příběh/knihu. 

• Popíše jednotlivé postavy. 

• Popíše děj, problém a jeho řešení.

• Popíše řazení jednotlivých částí za sebou. 

• Využívá tzv. „referenční vazby“ zvyšující plynulost příběhu: pravidelně odkazuje k tomu, co již bylo v příběhu zmíněno. Připomíná např. hlavní téma, tedy to, co je v příběhu už známé, a také co je v něm nové (proces odkazování na jiné položky v příběhu zvyšuje soudržnost příběhu tvořením vazeb). [7]

• Používá při vyprávění příběhu tzv. „časové značky“ (jedná se o použití příslovcí času ke zvýraznění nejdůležitějších posunů/zlomů v příběhu anebo k označení míst v příběhu, kde příběh výrazně plyne). [8]

• Prokazuje mylné, anebo naopak správné porozumění příběhu. 

• Demonstruje pochopení tzv. „teorie mysli“ (dítě je schopné uvažovat o své vlastní mysli a mysli druhých lidí; je proto schopno vykládat lidské chování účelným způsobem; je také schopno vysvětlit, předvídat a ovlivnit chování druhých lidí). [9]

• Demonstruje pochopení tzv. „falešného přesvědčení“ (děti si uvědomují, že jiní lidé mohou mít odlišné názory než ony samy; chápou, že jiný člověk může věřit něčemu, o čem ony samy ví, že není pravda, a umí také předvídat, že daná osoba bude jednat na základě svého falešného přesvědčení; dítě dále také chápe rozdíl mezi realitou a zdáním). [9]

5. Pragmatika řeči: 

Dítě:

• Používá pozdrav. 

• Přiměřeně přebírá iniciativu v rozhovoru. 

• Dokáže samostatně začít konverzaci. 

• Používá přiměřený tón hlasu a prozodii (zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na vyšší úrovni, než je hláska: slabika, přízvuk, tón, intonace neboli melodie, frázování a rytmus). 

• Dokáže udržet předmět hovoru. 

• Mluvený projev doplňuje přiměřenou neverbální komunikací. 

• Chápe a používá obrazný jazyk (metafory…). 

• Klade doplňující otázky, aby lépe a přesněji porozumělo, co se mu sděluje. 

• Je schopné v procesu komunikace přiměřeným způsobem upoutat pozornost druhých lidí (umí se prosadit, dát najevo, co potřebuje, dát najevo, pokud jej něco zneklidňuje…).
  
  

Jak může pomoci znalost metajazyka při výuce angličtiny jako druhého jazyka?

Zapojením žáků s odlišným mateřským jazykem do procesu vrstevnického hodnocení a sebehodnocení se nejen zlepšuje jejich povědomí o aktuálním úkolu/zadání, očekávaných standardech a jejich vlastním výkonu souvisejícím s úkolem, ale také se rozvíjí metajazyk spojený s plněním daného úkolu.

Metajazykem se myslí terminologie používaná k popisu jazykových reálií v daném jazyce (zde je myšlena angličtina jako druhý jazyk žáků s odlišným mateřským jazykem, například polštinou, litevštinou...). V praxi se může jednat například o anglickou terminologii vztahující se k anglické gramatice anebo i o diskuse v angličtině o anglickém jazyku – jak jej správně používat. [10]

Znalost metajazyka u hlavního vyučovacího jazyka školy pomáhá žákovi s odlišným mateřským jazykem lépe porozumět svému učiteli. 

Pokud učitel například žákovi představí v angličtině dva slovní druhy, přičemž jeden je podstatné jméno a jeden přídavné jméno, potřebuje žák vědět, co znamená v angličtině slovo „podstatné jméno“ a co znamená „přídavné jméno“, aby pochopil, kde a jak budou tato slova v anglickém jazyce použita. Schopnost vysvětlit (tzn. použít metajazyk), jak angličtina funguje, aniž by žák používal svůj mateřský jazyk, mu pomáhá myslet anglicky a neopírat se o překlad. Učitelé často žádají žáky s angličtinou jako druhým jazykem, aby se snažili přemýšlet v angličtině. To je možné pouze v případě, že žák má dostatečnou anglickou slovní zásobu, o které může mluvit (tzn. aktivně používat metajazyk), a také tehdy, pokud rozumí tomu, jak anglický jazyk funguje. [11]

Poznámka na závěr: Učitelé budou nejspíš muset vynaložit značné kreativní úsilí, aby nástroj typu Nastavení kritérií hodnocení žáků zpřístupnili i těm žákům, pro něž je angličtina úplně novým jazykem. Mohou však například využít ve výuce aktivity jako „semafor“ – kdy jsou děti dotazovány, jak samy hodnotí svůj výkon.

V 9. díle seriálu britské inspirace se můžete dočíst více o tom, jak probíhá v britské škole podpora nově příchozích žáků ze strany specialisty pro podporu/rozvoj etnických menšin. Dozvíte se také, jak může učitele a žáky podpořit pomocný učitel, který ovládá mateřský (první) jazyk nově příchozích žáků.

Zdroje:

[1] © CROWN COPYRIGHT. (2007). New Arrivals Excellence Programme Guidance. Primary and Secondary National Strategies ❙ 00650-2007BKT-EN ❙ [online]. Dostupné z: https://www.naldic.org.uk/Resources/NALDIC/Teaching%20and%20Learning/naep.pdf [dat.cit. 8.6.2022] [dat. cit. 8. 6. 2022]

[2] FORS, A. (2021). What are language samples and why are they important? [online]. Dostupné z: https://allisonfors.com/language-samples/ [dat. cit. 8. 6. 2022].

[3] FORS, A. (2021). Tips for taking language samples. [online]. Dostupné z: https://allisonfors.com/language-samples/ [dat. cit. 8. 6. 2022].

[4] FORS, A. (2021). Language sample checklist. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z:

https://allisonfors.com/language-sample-checklist/

[5] WIKIPEDIA, THE FREE ENCYCLOPEDIA. (2020). Mean length of utterance. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Mean_length_of_utterance

[6] ČERMÁK, F. (2010). Lexikon a sémantika. Praha: NLN. 172–173.

[7] LEARNING DEVELOPMENT - UNIVERSITY OF WOLLONGONG, AUSTRALIA. (nedatováno). Cohesive writing. Grammatical referencing. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z:

https://documents.uow.edu.au/content/groups/public/@web/@stsv/@ld/documents/doc/uow195608.pdf

[8] BESTGEN, Y., & COSTERMANS, J. (1997). Temporal markers of narrative structure: Studies in production. In J. Costermans & M. Fayol (Eds.), Processing interclausal relationships: Studies in the production and comprehension of text (pp. 201–218). Lawrence Erlbaum Associates, Inc.

[online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://psycnet.apa.org/record/1997-97474-010

[9] BABU, N. (2011). Theory of mind understanding in narration: A study among children from different socioeconomic backgrounds in India. In F. Deutsch, M. Boehnke, U. Kühnen, & K. Boehnke (Eds.), Rendering borders obsolete: Cross-cultural and cultural psychology as an interdisciplinary, multi-method endeavor: Proceedings from the 19th International Congress of the International Association for Cross-Cultural Psychology. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://scholarworks.gvsu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1065&context=iaccp_papers

[10] WIKIPEDIE, OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. (2021). Metajazyk. [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Metajazyk

[11] LANGUAGE LAB, ENGLISH LIVE. (2018). Metalanguage: What is it and how will it help my English? [online]. [dat. cit. 8. 6. 2022]. Dostupné z: https://englishlive.ef.com/blog/language-lab/metalanguage-will-help-english/