Sociální pedagog

V kontextu dnešní doby si o místo a vážnost v českém školství čím dál hlasitěji říká pozice školního sociálního pedagoga. Navzdory tomu, jak moc jsou sociální pedagogové potřební a jejich činnost opodstatněná, vyvstávají značné problémy především s jejich financováním, jež bývá řešeno nejčastěji přes dotační programy (např. tzv. Šablony), ale též vzděláním a konkrétním využitím sociálních pedagogů samotných.

Sociální pedagog je vysokoškolsky vzdělaný odborník, který zajišťuje servis a péči pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami: z odlišného kulturního prostředí (děti a žáci s odlišným mateřským jazykem aj.) a jiných životních podmínek (rodina se sociálním znevýhodněním a z toho vyplývající ohrožení dítěte projevy rizikového chování v rodině, odlišný socioekonomický status rodiny aj.). Tito žáci mohou být navíc ohroženi školním neúspěchem a předčasným odchodem ze vzdělávání (dlouhodobá nemoc žáka, záškoláctví, žák, který je předmětem šikany, výchovné obtíže aj.).

Sociální pedagog funguje jako zprostředkující článek mezi rodinou a školou: komunikuje s jejich rodiči a učiteli, v případě potřeby pak též se zainteresovanými institucemi, které se životem a školní docházkou zmíněných dětí zabývají.

 

Definice

Sociální pedagogika je interdisciplinární pedagogická disciplína, která navazuje na sociologii výchovy. Zaměřuje se kromě jiného na problematiku výchovy v současném světě, všímá si měnícího se prostředí, a tím i podmínek výchovy. Sleduje tyto proměny nejen v obecné rovině, ale i v situacích, kdy je morální vývoj jedince ohrožen a dochází k problémům v jeho socializaci. Zdůrazňuje sociální kontext výchovy a významně se zaměřuje na vztah výchovy a sociálního prostředí. [1]

Náplní práce sociálního pedagoga je mj. propojovat školu a jiné subjekty (např. obec či policii) a působit jako prostředník (mediátor) mezi školou a rodinou. Hlavně by však měl pomáhat žákům s přípravou na školní výuku a s motivací ke studiu. Informace, týkající se zázemí žáků, může škole poskytovat vždy až po předchozím informovaném souhlasu rodiny. 

Sociální pedagog může být nápomocen v následujících oblastech:

  1. Rodina žáka – Sociální pedagog nabízí pomoc rodině a na základě předchozího souhlasu zákonných zástupců dítěte/žáka poskytuje poradenství, pomoc a podporu. Při práci je vázán – coby pracovník školního poradenského pracoviště – povinnou mlčenlivostí. Ctí důvěrnost informací, které mu byly sděleny v rámci rodiny. Bez vědomí a souhlasu rodiny nesmí být důvěrné informace týkající se rodiny dále šířeny (výjimkou je ze zákona uložená oznamovací povinnost).

  1. Žák a škola – Sociální pedagog tak mnohdy pro žáka představuje dospělou osobu, se kterou si dítě buduje vztah vzájemné důvěry. Sociální pedagog může podporovat žádoucí chování žáka – je vzorem vhodných projevů chování. Ctí důvěrnost informací, které mu byly žákem sděleny (výjimkou je opět ze zákona uložená oznamovací povinnost).

  1. Žák a jeho vnější svět – Žák pocházející z rodiny z odlišného kulturního prostředí či jiných životních podmínek může hledat další sociální oporu mimo rodinu v jiném prostředí (tedy nejen školy). Stává se, že se takový žák dostane do rizikové skupiny jiných dětí mimo školu a začne přejímat její pravidla a sociální návyky. Sociální pedagog může v takové situaci pracovat se žákem po dohodě s vedením školy a rodiči např. v rámci odpoledního doučování, anebo se podílet, opět po dohodě s rodiči, na organizaci volného času dítěte. Může žáka například zapojit do aktivity místního nízkoprahového klubu pro děti a mládež, zprostředkovat dospělého dobrovolníka, který poskytuje přes místní neziskovou organizaci doučování v klubu, ve škole anebo doma v rodině, zajistit například letní doučovací tábory a kempy apod. [2]

  1. Pedagogický sbor – Sociální pedagog může působit v roli facilitátora komunikace mezi školou a rodinou. Kontakt s rodinou se navazuje obvykle přes školu. Pokud to rodina umožní, může být pomoc ze strany školy okamžitá a případně i intenzivní (častější konzultace ve škole, kontakt na bezplatnou právní poradnu, doprovod do poradny apod.). Sociální pedagog může o žákovi a rodině informovat například na pravidelných poradách. Pedagogové školy jsou díky tomu včas informováni, co se v rodině děje a jak jí mohou pomoct. Včasné jednání je zároveň účinnou prevencí budoucích závažnějších obtíží žáka ve škole. Eliminuje se tím také riziko, že bude v budoucnu nutné řešit situaci žáka a rodiny například přes Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). 

  1. Klima školní třídy – Žák, který má školní obtíže řešitelné sociálním pedagogem, může bojovat s přijetím ostatními spolužáky ve třídě. Často čelí předsudkům i ze strany učitelů, kteří si nemusí uvědomovat, že takový žák potřebuje spíše ujišťovat než odsuzovat. Zde může sociální pedagog hrál roli mediátora mezi třídním kolektivem a daným žákem.

  1. Přesah sociálního pedagoga do sociální práce a síťování školy s externími organizacemi

Cílovou skupinou sociálního pracovníka jsou žáci docházející do školy a jejich rodiče. Sociální pedagog může přinášet žákům a jejich rodičům prvky sociálního poradenství a sociální prevence, a to ambulantně a v terénu. Konkrétní náplní práce sociálního pedagoga ve škole tak může být kromě jiného:

    1. Postupné vytváření sítě spolupracujících subjektů v okolí školy (taktéž nazýváno jako fórum inkluze):

      • vyjednávání možnosti spolupráce konkrétní organizace se školou,

      • udržování pravidelného kontaktu se spolupracujícími organizacemi (formální i neformální, např. pozvání pracovníků organizace na akce pořádané školou),

      • organizování, případně moderování případových konferencí za účelem řešení rizikových forem chování žáků školy (ve spolupráci s vedením školy a pedagogy),

      • zapojování školy do komunitního plánování obce a účast na pravidelných setkáních koordinační skupiny.

    1. Poskytování podpory rodinám s dětmi ze sociálně znevýhodňujícího prostředí: 

      • pomoc s přípravou žáků na nástup do prvního ročníku a jejich udržení v hlavním vzdělávacím proudu prostřednictvím sociálně-aktivizační činnosti a socioterapeutické činnosti,

      • pomoc rodinám s přípravou žáků do školy, pomoc se zajištěním doučování,

      • podpora smysluplného trávení volného času (ve spolupráci s nevládními neziskovými organizacemi a školou),

      • pomoc s přípravou na přijímací řízení (přihlášky, doučování apod.),

      • zlepšování sociálních a hygienických návyků v rodině ve spolupráci s rodiči,

      • vyjednávání finanční podpory na aktivity žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ve spolupráci s nadacemi a nadačními fondy. [3] 

  

Vzdělávání, financování a legislativa

Sociální pedagog není – paradoxně ve spojitosti s označením pedagog v názvu – v současné české praxi definován jako pedagogický pracovník podle zákona o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb., v aktuálním znění). Podmínkou výkonu činnosti je získání vysokoškolského vzdělání v oborech zaměřených na sociální pedagogiku, nebo vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání v oborech zaměřených na sociální práci, např. sociální pracovník (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v aktuálním znění). [4]

Sociální pedagogiku lze v České republice na vysoké škole studovat v prezenční či kombinované formě (např. na pedagogické fakultě v Brně, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, v Olomouci, nebo na jiných fakultách jako ve Zlíně, v Praze).

V roce 2014 Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice předložila Parlamentu ČR zdůvodňující zprávu, z níž vyplývá, že ve školách a školských zařízeních se zvyšuje poptávka po řešení problémů vyplývajících mj. z rodinného zázemí žáků (rodiny z odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek, zadluženost, závislostní chování, domácí násilí aj.) – ať už se týkají komunikace s rodinou obecně, nedostatečné domácí přípravy nebo záškoláctví, či jiných kázeňských obtíží žáků. To vše samozřejmě negativně ovlivňuje vzdělávání žáků, klima školy a třídy, ale i vztahy mezi školou, rodinou a komunitou. K jejich řešení je nutno využívat specifické metody a postupy kombinující práci s jedincem a práci s prostředím. Dále bylo ve zprávě zmíněno, že sociální pedagog mezi pedagogickými pracovníky podle zákona o pedagogických pracovnících stále schází. [5]

V současné době jsou asi nejčastějším způsobem financování sociálního pedagoga pro školy Šablony (projekty zjednodušeného financování OP VVV), v nichž je možné dosáhnout na dílčí úvazky nejen v základních, ale i mateřských či středních školách. Šablony vztahují sociální pedagogy především k řešení problematiky žáků ohrožených školním neúspěchem, a to v následujících oblastech:

  • nízká motivace ke vzdělávání;

  • dlouhodobá a opakovaná prospěchová neúspěšnost;

  • nedůslednost ve školní přípravě;

  • kázeňské přestupky;

  • nedůsledné rodičovské vedení;

  • sociokulturně znevýhodněné prostředí.

Pokud škola nehodlá, případně nemůže přistoupit k zaměstnání sociálního pedagoga, nezbývá obzvláště třídním učitelům či jiným poradenským pracovníkům školy nic jiného než roli sociálního pedagoga do určité míry suplovat. Existuje publikace, která učitelům zajímajícím se o danou problematiku může pomoci. V metodice Formy spolupráce s rodinou založené na principech sociální práce jsou popsány především příklady spolupráce s rodinami, nastiňují se zde však též možnosti, pokud jde o případné zaměstnání sociálního pracovníka ve škole. [6]


Sociální pedagog v zahraničí

Sociální pedagogové anebo sociální pracovníci působí například na školách v Německu, Polsku, Dánsku, Norsku, Velké Británii, USA, Kanadě, ale i v Rusku a na Ukrajině. Na Slovensku profesi sociálního pedagoga upravuje Zákon o výchove a vzdelávaní č. 245/2008. Z něj vyplývá, že lze sociálního pedagoga zaměstnat ve školských zařízeních výchovného poradenství a prevence, dále pak v systému škol od mateřských po střední a ve speciálních výchovných zařízeních. Ve slovenské škole může sociální pedagog pomáhat v oblasti prevence sociálně patologických jevů. [7] 

V Polsku vedle sebe koexistují hned dvě disciplíny související se sociální pedagogikou. Polská sociální pedagogika – tj. pedagogika społeczna – se jako samostatná disciplína začala profilovat od roku 1908 díky Heleně Radlińské, která z ní učinila aplikovanou vědu interdisciplinárního charakteru. Zaměřovala se na tři hlavní oblasti: na teorii sociální práce, teorii osvěty dospělých a na dějiny sociální a osvětové práce. Po druhé světové válce pak Rychard Wroczyński obohatil pedagogiku społecznou např. o oblast volného času. [8] Samostatnou kapitolu v Polsku tvoří resocializační pedagogika – tj. pedagogika resocjalizacyjna – spadající pod speciální pedagogiku a zabývající se především výchovou osob s problematickou socializací (tedy s odchylkami od běžných sociálních norem). [9]

Problematiku sociální pedagogiky řeší také na Ukrajině. Na legendárního A. S. Makarenka navázal po 2. světové válce Vasilij Alexandrovič Suchomlinskij, ředitel Pavliské střední školy, který tuto školu obohatil např. o následující prvky: turistika, sledování východu a západu slunce, čtení poezie a vypravení příběhů kolem ohně, poslech hudby apod. [10] Na Ukrajině mají v každé škole alespoň jednoho sociálního pedagoga, nicméně se ukázalo, že jeden je často na celou školu nedostačující: pokud je na škole méně žáků než 700, pracuje sociální pedagog na poloviční úvazek, na středních a základních školách s počtem nad 700 žáků působí sociální pedagog na plný úvazek. Navzdory náročnosti práce a vysokým kvalifikačním předpokladům je finanční ohodnocení nízké. [11] Klíčovým dokumentem sociálního pedagoga na Ukrajině je sociální pas. V sociálním pasu musí být uvedeni všichni žáci, které má na starosti, o každém z nich se v něm vedou pečlivě záznamy. Jsou do něj zahrnuti kromě jiných žáků i sirotci, žáci se zdravotním postižením, žáci, které žijí v obtížných životních podmínkách, ale i žáci nesoucí po rodičích následky ozáření z Černobylu aj. Ukrajinským specifikem je ožehavá problematika migrace rodičů za prací neboli „rodiče na dálku“, kdy děti v lepším případě zůstávají na výchovu prarodičům. [12]

Desatero sociálního pedagoga

Andrea Moncmannová ve své bakalářské práci shrnula deset klíčových zásad každého sociálního pedagoga. (Pro zájemce: v její práci jsou dané zásady rozepsané podrobněji). 

  1. Respektuj souvislosti mezi charakterem společnosti a výchovně vzdělávacím procesem.

  2. Uvědom si, že nejlepším způsobem řešení problémů je jejich prevence.

  3. Vychovávej jedince k začlenění do společnosti.

  4. Obohacuj prostředí, aby sloužilo jako nástroj k výchově.

  5. Toleruj specifické vlastnosti jednotlivých skupin a jejich potřeby.

  6. Nepodceňuj sílu médií. 

  7. Přetvářej deviační způsob života na jeho opak.

  8. Podporuj zdravé vztahy otevřenou komunikací.

  9. Nezapomeň na sebevýchovu.

  10. Považuj sociálního pedagoga za vykonavatele těchto tezí u všech společenských kategorií. [7]

Odkazy:

[1] KOLÁŘ, Z. A KOL. (2012) Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, s. 98.

[2] KOL. AUTORŮ. K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog. Portál Zapojmevsechny.cz. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/k-cemu-je-ve-skole-dobry-socialni-pedagog 

[3] KOLEKTIV AUTORŮ. (2012) Formy spolupráce s rodinou založené na principech sociální práce. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, s. 47–48. [online]. [cit. 28. 11. 2020].  Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/51256 

[4] MŠMT. (© 2013 – 2020). Příloha č. 3 výzvy Přehled šablon a jejich věcný výklad. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Programové období 2014–2020, s. 63–64. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/vyzva_sablony_I/Avizo_kveten_2016/Prehled_sablon_avizo.pdf 

[5] KOLEKTIV AUTORŮ. (2019) Metodika pro školní sociální pedagogy. Ostrava: Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava, s. 5–6. [online]. [28. 11. 2020].  Dostupné z: https://socialnizaclenovani.ostrava.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-pro-%C5%A1koln%C3%AD-soci%C3%A1ln%C3%AD-pedagogy.pdf 

[6] KOLEKTIV AUTORŮ. (2012) Formy spolupráce s rodinou založené na principech sociální práce. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. [online]. [cit. 28. 11. 2020].  Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/51256 

[7] KOLEKTIV AUTORŮ. (2019) Metodika pro školní sociální pedagogy. Ostrava: Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava, s. 7. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://socialnizaclenovani.ostrava.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-pro-%C5%A1koln%C3%AD-soci%C3%A1ln%C3%AD-pedagogy.pdf 

[8] VOLFOVÁ, Ž. (2012). Pojetí sociální pedagogiky v České republice, Slovenské republice a Polsku – teorie a praxe. (2012) Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 23–24. [online]. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zyxu5/ 

[9] VOLFOVÁ, Ž. (2012). Pojetí sociální pedagogiky v České republice, Slovenské republice a Polsku – teorie a praxe. (2012) Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 25–29. [online]. [cit. 20. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zyxu5/ 

[10] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 20. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 

[11] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 107–115. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 

[12] DUBOVA, L. (2018). Sociální pedagog na střední škole na Ukrajině. Diplomová práce, vedoucí Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 56. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gcju7/30.3._diplomova_prace_Dubova_L.pdf 

[13] MONCMANNOVÁ, A. (2013). Desatero sociálního pedagoga. Bakalářská práce, vedoucí Mgr. Radim Šíp, Ph.D., Masarykova univerzita, s. 20. [online]. [cit. 28. 11. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/c77p2/Moncmannova__A._2013._Desatero_socialniho_pedagoga_-_plny_text.pdf


Doporučené zdroje: 

  1. BALVÍN, J. (2015) Sociální pedagogika a její dvě české osobnosti: Přemysl Pitter, Miroslav Dědič. Praha: Radix.

  2. KOLEKTIV AUTORŮ. (2012) Formy spolupráce s rodinou založené na principech sociální práce. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. [online]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/51256 

  3. KOLEKTIV AUTORŮ. (2019) Metodika pro školní sociální pedagogy. Ostrava: Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava. [online]. Dostupné z: https://socialnizaclenovani.ostrava.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-pro-%C5%A1koln%C3%AD-soci%C3%A1ln%C3%AD-pedagogy.pdf 

  4. KRAUS, B. (2016) Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál.

  5. MICHALÍK, J., BASLEROVÁ, P., FELCMANOVÁ, L. A KOLEKTIV. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění: obecná část. Olomouc: Univerzita Palackého. [online]. Dostupné z: http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/personalni-podminky/12-2-7-socialni-pedagog/

  6. MŠMT. (© 2013 – 2020). Příloha č. 3 výzvy Přehled šablon a jejich věcný výklad. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Programové období 2014–2020, s. 63–64. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/vyzva_sablony_I/Avizo_kveten_2016/Prehled_sablon_avizo.pdf  

  7. PROCHÁZKA, M. (2012) Sociální pedagogika. Praha: Grada.

  8. VOLFOVÁ, Ž. (2012). Pojetí sociální pedagogiky v České republice, Slovenské republice a Polsku – teorie a praxe. (2012) Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D., Masarykova univerzita. [online]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zyxu5/



Další články

K čemu je ve škole dobrý sociální pedagog?
Nejste si jisti, jestli ve vaší škole potřebujete sociálního pedagoga? Možná uvažujete o sociálním pracovníkovi? Tyto konkrétní příběhy 3 žáků vám přiblíží, k čemu vám bude sociální pedagog užitečný a jak obsazení této opomíjené pozice obhájit.

Sociální pedagogika v Polsku a na Ukrajině
Význam sociální pedagogiky ve školství je nezpochybnitelný. Pozici sociálního pedagoga je však u nás stále potřeba obhajovat a posilovat. Jak je tomu v Polsku a na Ukrajině?

Význam a role sociálního pedagoga ve škole
Věděli jste, že vedle školního psychologa, výchovného poradce a speciálního pedagoga existuje také sociální pedagog? U nás se dozvíte víc o jeho významu a roli ve škole a náplni jeho práce.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.