České školy dnes čelí rostoucí různorodosti žáků a žákyní, jejich zhoršující se psychické pohodě i prohlubujícím se vzdělanostním nerovnostem a přenáší se do nich společenské napětí. Do tohoto náročného prostředí vstupuje sociální pedagog jako odborník, který dokáže vnímat žáka holisticky, propojit školu s rodinou i dalšími institucemi a být dětem i učitelům oporou. Přestože se o této profesi mluví čím dál častěji, její konkrétní podoba v praxi není vždy jasná. Projekt PROP, realizovaný při NPI v letech 2022–2025, umožnil nahlédnout do práce celkem 141 sociálních pedagogů na 125 základních a středních školách po celé republice. Z jejich zkušeností i z ročních evaluačních zpráv škol je zřejmé, že sociální pedagogové se stávají nepostradatelnými členy týmů, kteří zlepšují komunikaci mezi školou a rodinami, podporují děti v náročných situacích a pomáhají učitelům a učitelkám lépe porozumět žákům a aspektům, které ovlivňují jejich školní docházku.
Publikace Tři školy – tři příběhy: Role sociálního pedagoga v praxi přináší souhrn poznatků ilustrovaných na příkladech tří sociálních pedagožek působících v odlišných školních prostředích a ukazuje, jak se jejich práce může lišit i v mnohém shodovat. Každý příběh přibližuje specifické prostředí školy, každodenní náplň práce i výzvy, se kterými se sociální pedagogové a pedagožky setkávají – od řešení krizových situací přes budování důvěry s žáky/žákyněmi a jejich rodinami až po nastavování spolupráce v rámci školy a hledání cest k žákům a žákyním se specifickými potřebami. Publikace je doplněna o kazuistiky žáků/žákyní, se kterými sociální pedagožky pracovaly. Zároveň otevírá širší debatu o budoucnosti této profese. Do června 2025 byla pozice sociálního pedagoga v českém školství stále jen „na zkoušku“ – často financovaná z dočasných projektů a s nejasně vymezenými kompetencemi. Novelizace školského zákona, která od léta 2025 ukotvila sociální pedagogy/pedagožky mezi pedagogické pracovníky/pracovnice, přináší naději na jejich stabilní místo ve školách. Tři školy, tři příběhy proto není jen souhrnem výstupů projektu a sborníkem kazuistik, ale i pozvánkou k zamyšlení nad tím, jak moc české školy potřebují tuto profesi – a jakou změnu může přinést do života dětí, vyučujících i celých školních komunit.
Stáhněte si publikaci! tri-skoly-tri-pribehy-role-socialniho-pedagoga-v-praxi.pdf
V České republice byla v roce 2025 schválena novelizace školského zákona, která do budoucna umožňuje tzv. indexaci škol (tj. navýšení finančních prostředků na vzdělávání žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním). Protože ale parametry této indexace stále ještě nejsou pevně stanoveny, je určitě zajímavé sledovat, jak k distribuci finanční podpory ve vzdělávání žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním přistupují některé sousední země srovnatelné s Českou republikou.
Jak umožnit žákyním a žákům smysluplně a bezpečně trávit volný čas a dát jim prostor pro seberealizaci? Jednou z možností je volnočasový „otevřený“ klub – prostor přímo ve škole, který je přístupný všem žákům bez ohledu na věk či školní úspěšnost. Ti zde mohou dobrovolně a bez tlaku dělat to, co právě potřebují: odpočívat, pokecat si, realizovat vlastní nápady nebo se zapojovat do společných aktivit. Takový klub není jen místem pro trávení volného času, ale i pro objevování nových možností, vztahů a dovedností.