V rámci několikadenní studijní cesty jsme proto v říjnu 2025 zaměřili naši pozornost na to, jak funguje finanční podpora žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním na Slovensku. Na nastavení finanční podpory a zkušenosti s jejím využitím jsme se ptali především pedagogů a pedagožek ze škol vzdělávajících větší množství sociálně znevýhodněných romských žáků a žákyň, ale i pracovníků a pracovnic z velkých státních institucí, jako je např. Národný inštitút vzdelávania a mládeže, nebo z neziskových organizací, které se školami v sociálně znevýhodněném prostředí dlouhodobě pracují.
Příspěvek na vzdělávání žáků a žákyň ze sociálně znevýhodněného prostředí (SZP) je základní formou podpory, kterou Slovensko zajišťuje plošně všem základním školám. Příspěvek je školám poskytován jednou ročně, ve výši 150,- EUR na každého žáka či žákyni ze SZP. Podle příslušné pasáže slovenského zákona o financování základních škol lze příspěvek využít na:
V námi navštívených školách v Bratislavském, Prešovském a Košickém kraji byl příspěvek nejvíce využíván na placení asistentů a asistentek pracujících s danou skupinou žáků a žákyň, na výlety a na účast žáků a žákyň ze SZP na školních akcích, na pomůcky pro ně a na odměny pro vyučující, kteří s danou skupinou žáků a žákyň pracují.
Příspěvek školy dostávají na každého žáka či žákyni ze SZP, jejich identifikaci provádějí výhradně Centra pedagogicko-psychologického poradenství a prevence (CPPPaP) na základě posouzení předem stanovených oblastí. Při posuzování CPPPaP hodnotí následující kritéria:
1) rodina neplní základní funkce (socializačně-výchovnou, emocionální a ekonomickou);
2) chudoba a hmotná nouze rodiny;
3) alespoň jeden rodič je nezaměstnaný;
4) alespoň jeden rodič nemá ukončené základní vzdělání;
5) nevyhovující bytové a hygienické podmínky (chybí místo na učení, postele, elektřina, voda, WC);
6) v rodině se mluví jiným než vyučovacím jazykem;
7) rodina žije v segregovaném prostředí;
8) sociální vyloučení rodiny (komunity) z majoritního prostředí.
Jako potenciálně problematické se jeví organizačně různé přístupy poradenských center k identifikaci dané skupiny žáků a žákyň. Například v námi navštívené základní škole ve východoslovenských Ostrovanech (obec s 2,6 tisíci obyvatel, z čehož více než 80 % tvoří místní sociálně znevýhodnění Romové a Romky žijící v osadě na okraji vsi) pracovníci a pracovnice místního CPPPaP pravidelně dojíždějí do školy, provádějí diagnostiku přímo ve škole a mohou určit přesný poměr žáků a žákyň ze SZP. Naproti tomu v další námi navštívené škole v západoslovenském Plaveckém Štvrtku (obec s 2,5 tisíci obyvatel, z čehož asi 40 % tvoří sociálně znevýhodnění Romové a Romky z místní osady) musí žáci a žákyně na diagnostiku dojíždět do CPPPaP, což je pro řadu znevýhodněných rodin obtížné, a proto část žáků a žákyň zůstává bez doporučení CPPPaP a škola na ně finanční podporu nezískává.
Další finanční podpora státu využitelná ve vzdělávání žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním zahrnuje na Slovensku zejména příspěvek na pomůcky pro děti z rodin pobírajících dávky v hmotné nouzi – tento příspěvek ve výši 16,60 EUR poskytuje stát dvakrát ročně na zajištění základních vzdělávacích pomůcek pro žáky a žákyně pocházející z těch nejchudších rodin.
Svůj význam mají také dotace, které poskytuje slovenský stát jednou za školní docházku všem žákům a žákyním na pobytové aktivity – konkrétně jde o 100 EUR na školu v přírodě a 150 EUR na sportovní pobytovou aktivitu. S příkladným využitím této dotace jsme se během naší studijní cesty setkali ve Spojené škole Ľ. Podjavorinskej 1, která se nachází v největší vyloučené lokalitě na Slovensku, na sídlišti Luník IX v Košicích. Díky státní dotaci tato škola, ve které plní základní školní docházku více než 800 sociálně znevýhodněných romských žáků a žákyň, vyráží s dětmi pravidelně na pobytové lyžařské výcviky – z dotace škola zaplatí samotný pobyt a výcvik, ve spolupráci se sponzory a charitativními organizacemi pak musí žákům a žákyním pořídit i veškeré potřebné vybavení a oblečení.
Hrazení školní obědů funguje na Slovensku na podobné bázi jako v České republice – stát poskytuje dotaci na školní stravování, zde v rozsahu přibližně 2,2 až 2,5 EUR na žáka či žákyni, zbývající část potřebné sumy pak školy vybírají od rodičů. Najdou se ale i výjimky v podobě vzdělávacích institucí, které poskytují obědy žákům a žákyním zdarma. Například v námi navštívené škole v Ostrovanech existuje dohoda mezi školou a vedením obce o poskytování obědů žákům a žákyním bezplatně – s podporou obce jako zřizovatele a s využitím státního příspěvku škola zajišťuje obědy, na které rodiče nemusí nijak přispívat, a díky tomu jsou obědy dostupné i všem sociálně znevýhodněným žákům a žákyním z místní romské osady.
V celkovém zhodnocení studijní cesty nepochybně platí, že Slovensko má v oblasti financování podpory žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním některé programy, které mohou být pro ČR rozhodně inspirativní. Zejména zavedení plošného příspěvku na vzdělávání žáků a žákyň ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo jeho rovnocenné alternativy v rámci naší indexace škol by pro vzdělávacím systém v ČR bylo velmi vítanou a potřebnou změnou. A i v dalších formách podpory sociálně znevýhodněných žáků a žákyň má nepochybně smysl, abychom se Slovenskem dále sdíleli zkušenosti a příklady osvědčené praxe.
Foto zdroj: PROP
Foto zdroj: PROP
Foto zdroj: PROP
Nová publikace Tři školy, tři příběhy: Role sociálního pedagoga v praxi přináší zkušenosti z projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) při NPI se zaváděním pozice sociálního pedagoga ve školách. Na příkladech tří sociálních pedagožek ve třech různých školách ukazuje, jak tato profese dokáže být rozmanitá a vycházet vstříc aktuálním potřebám žáků a žákyní, vyučujících i celé školní komunity, i proč si zaslouží pevné místo v českém vzdělávacím systému.
Jak umožnit žákyním a žákům smysluplně a bezpečně trávit volný čas a dát jim prostor pro seberealizaci? Jednou z možností je volnočasový „otevřený“ klub – prostor přímo ve škole, který je přístupný všem žákům bez ohledu na věk či školní úspěšnost. Ti zde mohou dobrovolně a bez tlaku dělat to, co právě potřebují: odpočívat, pokecat si, realizovat vlastní nápady nebo se zapojovat do společných aktivit. Takový klub není jen místem pro trávení volného času, ale i pro objevování nových možností, vztahů a dovedností.