„Na základce jsme byli až 1 F – dětský boom sedmdesátek," vzpomíná Petra Kačírková. Zatímco mnozí mluví o traumatických zkušenostech ze školních let, Petra Kačírková i Martin Šimáček vzpomínají na školu v dobrém.
O to palčivěji ale vnímají současnou realitu, kdy škola nedokáže plně kompenzovat hendikepy dětí, které nemají rovnocenné podmínky. Martin Šimáček zdůrazňuje, že školský systém stále reprodukuje sociální znevýhodnění.
Odbor sociálního začleňování mapuje a analyzuje problémy vyloučených lokalit, připravuje dlouhodobé procesy a získává financování. Funguje jako prostředník mezi samosprávami a centrální státní správou. Odbor Petry Kačírkové se zaměřuje na systémová opatření v péči o ohrožené děti a rodiny.
Oba rezorty se – byť každý z jiného úhlu – potkávají například nad projektem začleňování osob po výkonu trestu. „Klíč je začít ještě v okamžiku nástupu do věznice," popisuje Kačírková. Odbor sociálního začleňování pak vstupuje do hry v obcích a městech. „Jsme nástroj vlády přímo na koncových místech, na nejnižších stupních samospráv, tam pomáháme," dodává Šimáček.
Šimáček připomíná, že povinností úředníků je spolupracovat a že i přes autonomii samospráv je nutné řešit projevy sociálního znevýhodnění. Připouští, že dochází ke střetům, ale oceňuje rostoucí počet starostů, kteří si uvědomují závažnost tohoto problému. „Musíme vyvažovat respekt k autonomii samospráv a zároveň kriticky hodnotit postupy, které používají,“ a doplňuje, že jeho prioritou je sledovat zájmy dětí.
Petra Kačírková vnímá tyto střety spíše jako pozitivní, neboť „tříbí směr". Její práce spočívá především ve strategicko-filozofické rovině.
Kačírková si uvědomuje narůstající komplexnost práce učitelů, a proto je pro úspěšné začleňování a podporu žáků klíčová spolupráce v různorodém týmu. Jeho důležitou součástí je sociální pedagog, který učiteli, jenž zůstává v klíčové a nejzodpovědnější roli, poskytuje cennou oporu.
Sociální pedagog má jedinečnou možnost překlenout propast mezi školou a rodinou, což zlepšuje vzájemnou kooperaci. Tam, kde rodiče nemohou plně zastat svou roli, dokáže sociální pedagog částečně nahradit jejich absenci. „Za velice málo prostředků získáváme hodně muziky," dodává Šimáček. Oba se shodují na potřebě minimálně jednoho sociálního pedagoga v každé škole.
V podcastu také diskutujeme o rozdílech mezi prací sociálního pedagoga a sociálního pracovníka a o důvodech, proč jsou obě profese pro podporu dětí a rodin důležité.
V oblasti sociálního začleňování vystupuje do popředí význam prevence, obzvláště u dětí ocitajících se mimo školu kvůli nestabilním životním podmínkám. Závažným problémem, je migrace rodin, zejména romských. „Nikdo je nechce ubytovat, jsou nuceny se neustále stěhovat, ve škole jsou děti sice formálně zapsané, ale jejich docházka je útržkovitá," popisuje Šimáček. Jako klíčové řešení oba odborníci vnímají právě prevenci.
„První třída je často pozdě," upozorňuje Kačírková a volá po rozšíření rané péče i na sociální znevýhodnění, ideálně už před porodem.
Evropské fondy na sociální začleňování kulminují v roce 2027, poté se jejich objem výrazně sníží. „Na řadě budou rozpočty MPSV a MŠMT," konstatuje Šimáček.
Mandatorní financování podpůrných pozic ve školách se nevyhnutelně blíží. Preventivní opatření jsou však ekonomicky výhodnější než řešení následků sociálního vyloučení.
V tomto díle podcastu ŠKOLA POMÁHÁ získáte srozumitelný vhled do mechanismu sociálního začleňování – od práce v terénu přes ministerské strategie až po zdroje, které mají tento systém udržet. Poslechněte si, co v této oblasti již funguje, kde procesy skřípou a jaké konkrétní kroky a finanční prostředky budou nezbytné pro zajištění rovných šancí pro všechny děti v České republice.
Ve čtvrtém díle podcastu ŠKOLA POMÁHÁ je hostem Martin Vohánka, významný český podnikatel, filantrop, zakladatel nadace BLÍŽKSOBĚ a společnosti Eurowag. Tento rozhovor přináší inspirativní pohledy na roli vzdělávání, spolupráci neziskového sektoru a státu a důležitost měkkých dovedností a hodnot v éře technologických a klimatických změn.
Z třetího dílu podcastu Tomáše Machalíka ŠKOLA POMÁHÁ s Petrem Globočníkem se posluchači dozví o jeho práci v Sousedském domě Libuše, který se nachází uprostřed sídliště Janov v Litvínově. Jedná se o prostor s komunitní dílnou a zahradou, které jsou otevřené pro všechny, kdo mají zájem trávit čas smysluplně.
Vzdělání má moc měnit osudy, a to nejen u dětí, ale i v celých rodinách. Tři neziskové organizace – DROM v Brně, Tutorie v Ostravě a TADY A TEĎ v Plzni – ukazují, že spolupráce mezi školou, rodinou a komunitou může přinést skutečnou změnu. Pro učitele, kteří se často cítí osamocení v náročné práci, mohou být neziskovky důležitými partnery, kteří sdílejí jejich cíle a přinášejí nové možnosti podpory. Stejně tak pro rodiče, kteří nemají čas či potřebné kompetence, aby svým dětem pomohli. A nejen co se vzdělávání týká...