Průvodce školním rokem pro kariérové poradce na základní škole – díl 1.

Průvodce školním rokem pro kariérové poradce na základní škole – díl 1.

30.12.2024
Kristina Březinová, Barbora Mikulka
Učitel/učitelka
Školní poradenský pracovník/ce
Představujeme příklad dobré praxe ze ZŠ Písečná v Chomutově, kde kariérová poradkyně Barbora Mikulka pomáhá žákům v rozhodování o kariéře, sebepoznání a rozvoji dovedností. První část pětidílného seriálu nabízí praktická doporučení pro poradce, jak naplánovat aktivity pro nový školní rok, a také tipy pro práci s žáky, kteří předčasně opouštějí základní školu nebo jsou ohroženi vzdělávacím neúspěchem. Text přináší osvědčené postupy pro kariérové poradce v širším kontextu, uplatnitelné na jakékoliv základní škole.
Obrázek článku

Plánování aktivit na nový školní rok je v kariérovém poradenství klíčem k úspěchu. | FOTO: Freepik



Základní doporučení pro činnost a další vzdělávání kariérového poradce/poradkyně


Pro efektivní fungování kariérového poradenství ve škole je klíčové, aby žáci věděli o jeho existenci a byli informováni, na koho se mohou obrátit. Současně by měl/a kariérový poradce/poradkyně mít dobrý přehled o potřebách žáků a být schopen/a včas poskytnout adekvátní podporu, případně pomoci ve spolupráci s dalšími členy školního poradenského pracoviště.

Pro efektivní práci s žáky i jejich rodiči je nezbytné, aby měl/a kariérový poradce/poradkyně dostatek času vyhrazeného v rámci pracovní náplně a také vhodný prostor k realizaci poradenské činnosti.

Před zahájením školního roku kariérový poradce/poradkyně připravuje plán besed, exkurzí a preventivních programů pro všechny ročníky a stanovuje konzultační hodiny.

Během realizace kariérového vzdělávání je důležité zajistit aktuálnost poskytovaných informací, a to s ohledem na neustále se měnící požadavky pracovního trhu i formu přijímacího řízení na střední školy.  Žáci a rodiče by tedy měli mít k dispozici co nejvíce aktuálních informací z různých zdrojů – například prostřednictvím webových stránek školy, školních nástěnek, informačního systému školy nebo sociálních sítí kariérového poradce/poradkyně. Instagram může sloužit jako užitečný nástroj pro rychlou komunikaci a sdílení obsahu, na který ve škole není dostatek času. Lze zde publikovat například online kariérové kvízy, medailonky škol či profesí a další inspirativní materiály.


Monitorování a evaluace vlastní činnosti


Kariérový poradce/poradkyně by měl/a systematicky monitorovat a evidovat svou činnost, což je nejvhodnější realizovat prostřednictvím deníku kariérového poradce/poradkyně. Takový deník nejen pomáhá kariérovým poradcům udržet si přehled o své práci, ale také poskytuje cenné podklady pro hodnocení činnosti a plánování dalších kroků v oblasti kariérového poradenství.


Deník měl by obsahovat následující klíčové informace:
Přehled konzultací:
  • Datum a čas konzultace.
  • Jméno žáka/žákyně nebo anonymní označení z důvodu ochrany osobních údajů.
  • Téma konzultace a konkrétní otázky či problémy, které byly řešeny.
  • Krátké shrnutí výsledků konzultace a případně navržené kroky či doporučení.

Plánování a organizace aktivit:
  • Záznam skupinových aktivit, jako jsou workshopy, besedy nebo informační schůzky.
  • Přehled plánovaných událostí a jejich cílové skupiny (např. žáci devátých tříd, rodiče, učitelé).

Spolupráce s ostatními členy školního poradenského pracoviště:
  • Informace o konzultacích a poradách s dalšími odborníky (školní psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci).
  • Sdílení informací o konkrétních případech nebo společné aktivity.

Sledování pokroku žáků:
  • Evidence individuálních plánů kariérového rozvoje pro jednotlivé žáky.
  • Záznam o dosažených pokrocích a případných překážkách.

Vlastní vzdělávání a profesní rozvoj:
  • Poznámky z účasti na odborných seminářích, školeních nebo konferencích.
  • Získané poznatky, které lze aplikovat v praxi.

Hodnocení a reflexe:
  • Pravidelné hodnocení efektivity poskytovaného poradenství.
  • Reflexe vlastního přístupu, co fungovalo dobře a co je třeba zlepšit.

Statistické záznamy (např. pro zlepšení vzdělávacího procesu nebo sledování úspěšnosti absolventů školy):
  • Na závěr školního roku kariérový poradce/poradkyně zpracovává přehled o počtu přijatých žáků a jejich budoucím studijním zaměření na středních školách. Poznámka: Doporučuje se zohlednit zásady ochrany osobních údajů podle GDPR. Škola by měla také konzultovat situaci s pověřencem pro ochranu osobních údajů, pokud jej má ustanoveného, nebo vyžádat právní stanovisko k zajištění souladu s legislativou. Zákonní zástupci žáků by měli být vždy informováni o účelu zpracování, rozsahu údajů (např. název střední školy), době uchovávání a způsobu ochrany těchto údajů. Škola by zároveň měla zajistit bezpečné uchovávání dat a přístup pouze oprávněným osobám. Tyto informace by tedy měly být zahrnuty například v informačním dokumentu o zpracování osobních údajů.



Podpora žáků ohrožených školním neúspěchem


Kariérový poradce/poradkyně ve spolupráci se širším týmem školy připravuje plán prevence předčasných odchodů žáků. Tento plán by měl zahrnovat:

Identifikaci a podporu žáků ohrožených školním neúspěchem: Na začátku každého školního roku je nezbytné provádět depistáž (systematické vyhledávání) žáků, kteří by mohli být ohroženi školním neúspěchem. Tato podpora zahrnuje mapování jejich vzdělávacích potřeb, komunikaci s vyučujícími i rodinami a návrh individuálních opatření. Důležité je zaměřit se nejen na akademické výsledky, ale také na celkový rozvoj žáků, včetně jejich sebedůvěry, motivace a sociálních dovedností. Práce s těmito žáky může zahrnovat pravidelné konzultace, doučování a zapojení do mimoškolních aktivit zaměřených na posílení kompetencí.

Podporu žákovského parlamentu s důrazem na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání: Žákovský parlament může hrát klíčovou roli v oblasti prevence školního neúspěchu, zejména tím, že vytváří přátelské a podporující prostředí pro všechny žáky. Děti ze žákovského parlamentu mohou přispět například organizací aktivit zaměřených na budování třídní sounáležitosti, mentorováním mladších spolužáků nebo zapojováním ohrožených žáků do školních projektů. Důraz je kladen na posilování pocitu sounáležitosti se školním prostředím, což může výrazně snížit riziko předčasných odchodů ze vzdělávání. Podpora parlamentu by měla zahrnovat pravidelnou komunikaci s vedením školy, metodické vedení ze strany pedagogů a příležitosti pro vzdělávání členů parlamentu například v oblasti mediace nebo komunikace.

Spolupráci v rámci metodických sdružení a předmětových komisí: Rozdělení konkrétních činností a odpovědností, například poskytování cílené podpory v jednotlivých předmětech.

Zajištění efektivní komunikace: Zapojení všech členů týmu, včetně učitelů, výchovných poradců a dalších odborníků.



Prevence předčasných odchodů žáků


Pokud kariérový poradce/poradkyně působí na škole s vysokým podílem žáků, kteří opouštějí základní školu bez ukončeného vzdělání, měl/a by této oblasti věnovat zvláštní pozornost. V praxi se nejčastěji jedná o žáky, kteří opakovali jeden nebo dva ročníky a ze školy odcházejí během sedmého či osmého ročníku. I když splnili zákonnou povinnost devítileté školní docházky, nezískali základní vzdělání. Podobná situace nastává i u žáků, kteří nedokončí devátý ročník a dále již v základním vzdělávání nepokračují.

Pro efektivní plánování kariérového vzdělávání pro tuto cílovou skupinu je klíčové nejprve provést analýzu údajů ze školního online systému (například Bakaláři). Kariérový poradce/poradkyně tuto evidenci dříve vycházejících žáků sestavuje vždy na začátku školního roku.

V průběhu října se pak uskutečňují individuální schůzky s těmito žáky a jejich rodiči. Během těchto setkání poradce/poradkyně zdůrazňuje výhody pokračování vzdělávání na základní škole, například širší možnost výběru středních škol nebo lepší výchozí pozici na trhu práce. V listopadu jsou následně na pedagogické radě školy projednávány žádosti o prodloužení vzdělávání těchto žáků, aby mohli získat ucelené základní vzdělání.

V průběhu října a listopadu se realizují skupinové programy zaměřené na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Tyto aktivity jsou přizpůsobeny věku žáků a zaměřují se na aktuální témata, jako je sebepoznání a identifikace osobních kompetencí, práce s hodnotami, poznávání profesního světa, podpora rozhodovacích dovedností a význam celoživotního vzdělávání. Programy jsou organizovány kariérovým poradcem/poradkyní, přičemž je možné je realizovat i ve spolupráci s dalšími pedagogickými pracovníky školy.

Kariérový poradce/poradkyně se na konci školního roku intenzivně věnuje žákům, kteří v příštím školním roce ukončí svou docházku na základní škole, včetně těch, kteří školu opouštějí předčasně. Tato podpora zahrnuje vytvoření a doplnění kariérového portfolia, které může zahrnovat dosavadní vzdělávací úspěchy, osobní plány nebo informace o budoucím směřování. 

Poradce se kromě toho zaměřuje na individuální podporu žáků, kteří nezískali základní vzdělání, a propojuje je se službami neziskových organizací nabízejících mentoring nebo sociální pomoc. Tyto organizace mohou pomoci například při hledání brigád, které mohou těmto žákům sloužit jako první krok k získání pracovních zkušeností. 



Sebevzdělávání kariérového poradce/poradkyně jako vzor pro žáky


Aby mohl kariérový poradce/poradkyně poskytovat žákům a rodičům vždy přesné a aktuální informace, je nezbytné věnovat prostor vlastnímu sebevzdělávání. Tímto přístupem se zároveň stává vzorem pro žáky, kterým ukazuje význam a potřebu celoživotního vzdělávání. V rámci profesního rozvoje je vhodné využívat různé formy dalšího vzdělávání, jako jsou webináře, supervize, odborné semináře či intervizní setkání s dalšími výchovnými a kariérovými poradci z okolních škol.

Doporučené zdroje pro další vzdělávání kariérových poradců

Pro rozvoj dovedností a získání aktuálních poznatků v oblasti kariérového poradenství mohou být užitečné následující zdroje a organizace:


Krajské akční plány rozvoje vzdělávání – je potřeba vyhledat konkrétní informace dle jednotlivých krajů.

Evropská kontaktní skupina (EKS) – zapsaný spolek nabízející aktivity a podporu v oblasti vzdělávání.

Centrum Euroguidance – součást Národního pedagogického institutu ČR, zaměřené na podporu kariérového poradenství.

E-learningový kurz Kariérové poradenství pro 21. století – kurz pořádaný Sdružením pro kariérové poradenství a kariérový rozvoj, z.s.

Sekce Česká asociace kariérového poradenství v rámci organizace Vše pro rodinu, z. s.

Asociace výchovných poradců, z.s. – odborné sdružení zaměřené na výchovné a kariérové poradenství.

Koučovací výcvik I. a II. – program nabízený Centrem pro demokratické učení, o.p.s., zaměřený na rozvoj koučovacích dovedností.



Mgr. Barbora Mikulka

 

Barbora Mikulka v nahrávacím studiu Panda v Praze | Foto: NPI ČR.

Vystudovala Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Sociální pedagogika. V rámci programu celoživotního vzdělávání si doplnila kvalifikaci pro výuku na 2. stupni základní školy. V Základní škole Chomutov, Písečná působí na pozici učitelky 2. stupně a odbornice ve školním poradenském pracovišti (výchovná poradkyně, školní metodička prevence a současně i kariérová poradkyně). Tato poradenská činnost byla podporována prostřednictvím projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR (Národní plán obnovy). Barbora Mikulka v současné době čerpá rodičovskou dovolenou.  


Tip na závěr:

Další díly tohoto seriálu si můžete postupně přečíst na webu Zapojmevsechny.cz (budou publikovány v lednu 2025):

Průvodce školním rokem pro kariérového poradce na základní škole – díl 2. | Zapojmevsechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Průvodce školním rokem pro kariérového poradce na základní škole – díl 3. | Zapojmevsechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Průvodce školním rokem pro kariérového poradce na základní škole – díl 4. | Zapojmevsechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Průvodce školním rokem pro kariérového poradce na základní škole – díl 5. | Zapojmevsechny.cz (zapojmevsechny.cz)



Mohlo by Vás zajímat

Průvodce školním rokem pro kariérové poradce na základní škole – díl 5.

Přinášíme příklad dobré praxe ze ZŠ Písečná v Chomutově: Kariérová poradkyně podporuje žáky v samostatném a zodpovědném rozhodování o kariérní dráze. V páté části seriálu představujeme „Den povolání“ – praktický workshop, kde žáci 9. ročníků připravují aktivity pro mladší spolužáky z 3.–5. tříd. Akce umožňuje žákům získat praktické zkušenosti s různými profesemi, lépe poznat své schopnosti a ujasnit si budoucí směřování.

Zobrazit další články