logo
logo
Projektová výuka a portfolia. Nástroje, které umožňují žákům podílet se na plánování a hodnocení cílů výuky

Projektová výuka a portfolia. Nástroje, které umožňují žákům podílet se na plánování a hodnocení cílů výuky

08.07.2021
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
V prvním dílu našeho seriálu jste se mohli seznámit s nastavováním obecných a konkrétních cílů ve výuce a s uplatněním kritérii hodnocení cílů ve vzdělávání, a to s aktivním zapojením žáků. O konkrétních nástrojích, které umožňují žákům aktivně se podílet na plánování a hodnocení, si můžete přečíst víc ve druhém článku našeho pětidílného seriálu. Jak můžou být nápomocné nástroje projektová výuka a žákovské portfolio?
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: APIV B


Žákovská portfolia [1]

Portfolio je nástroj, který může pedagogovi i asistentovi pedagoga pomoct v následujících oblastech:

  • plánování cílů výuky a sledování, jak a do jaké míry byly naplněny;

  • přijetí žákovské odpovědnosti za vlastní práci, angažovanost ve vlastním učení;

  • účast žáka na hodnocení vlastní práce;

  • propojení výuky s hodnocením;

  • rozpoznání a označení kvality u žáka ve (vlastní) žákovské práci;

  • identifikování prvků pokroku v práci žáka;

  • sledování a ovlivňování postupného vývoje žáka. [2]


V pracovním portfoliu žák sbírá doklady o dosažení dohodnutých cílů. Jednou začas se doporučuje portfolia s žáky projít a případně jejich obsah redukovat nebo přestrukturovat. Je možné doplnit vybrané složky portfolia tzv. visačkami, tedy komentářem, kde žák vysvětlí, čeho si na této konkrétní práci nejvíce cení a jak dokládá jeho pokrok v dané oblasti. Pracovní portfolio může obsahovat i souvislé popisné hodnocení od žáka. To může asistent pedagoga podpořit nějakou formou záznamového archu, v němž žák odpovídá na otevřené otázky. Může ale probíhat také zcela samostatně formou volného psaní, psaní v bodech, případně i jinak podle žákova uvážení. Svá portfolia žáci prezentují v rámci třídy, ve skupině nebo rodičům při konzultacích.


Dokumentační portfolio dokládá postupné zlepšování žáka v určitých znalostech a dovednostech. Patří tam třeba ukázka úřední žádosti, o kterou se pokusil v první hodině věnované tomuto útvaru, ukázka úředního dopisu a finální žádost adresovaná vedení školy ohledně uvolnění ze školy z důvodu účasti na sportovní akci. Každý pokus je doprovázen žákovým hodnocením, kde vysvětlí, proč se domnívá, že vybraná práce ukazuje jeho pokrok ve srovnání s prací předešlou. Jednotlivé složky portfolia mohou obsahovat také zpětnou vazbu asistenta pedagoga nebo pedagoga.


Reprezentační portfolio je využíváno k sumativním účelům (závěrečnému hodnocení) nebo jako podklad pro přijímací řízení. Jedná se o promyšlenou kolekci žákovských prací, jejímž účelem je představit to nejlepší, co žák dokázal. Na rozdíl od pracovních a dokumentačních portfolií, která také dokumentují žákův vývoj, reprezentační portfolia obsahují pouze dokončené práce. [2]


Praktický příklad – žákovská portfolia

Pedagog se může také rozhodnout pracovat s žákovskými portfolii, do kterých si žák ukládá vybranou vlastníc práci za pololetí, výsledky testů i veškeré týdenní plány,což mu může pomoct při sledování naplňování nejenkonkrétních, krátkodobých cílů, ale i obecných, dlouhodobýchcílů. Asistent pedagoga může spolupracovat se žáky přiukládání dokumentů do portfolií, vysvětlovat a připomínat jimfunkci portfolia, probírat se žáky jejich pokroky s pomocíportfolia, pomoct jim formulovat, v čem se zlepšili apod.


Tip

Více si o problematice portfolií můžete přečíst v našich dalších článcích Portfolio žáka v praxi – zkušenosti ze ŠkolamyšleTriády, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení v praxi.


Projektová výuka

Projektová výuka přináší žákům možnost samostatně si plánovat cíle a obsah výuky. Když si žáci mohou vybrat téma, které je aktuálně zajímá nebo obklopuje, cítí pak větší motivaci k učení a také svobodu volby, odpovědnost a pocit důvěry ve své schopnosti a dovednosti.

Pokud jsou krátkodobé cíle spojené s naplněním osobních, individualizovaných cílů žáků a s projektovou výukou, motivace ke studiu daného tématu se u žáků významně zvyšuje.

Projekty v rámci projektové výuky mohou být jak skupinové, tak i individuální.

Učitel nebo asistent pedagoga v rámci tvorby individuálního projektu žákovi pomáhá například těmito otázkami:

  • Co o daném tématu už víš?

  • Čeho chceš dosáhnout? (Jaké jsou tvé cíle? Co se chceš naučit?)

  • Kolik času na dosažení cílů budeš asi potřebovat?

  • Kolik času strávíš domácí přípravou, zkoumáním apod.?

  • Jak cílů dosáhneš?

  • Jaké zázemí, pomůcky potřebuješ, co všechno musíš zajistit?

  • Jak budeš hodnotit výsledek? [3]


Praktický příklad – projektová výuka s environmentálním zaměřením

Při diskusích, které jsou součástí projektovévýuky, se žáci nejprve zaměřují na konkrétní témata, například co jim vadí v okolí školy, v obci, co vnímají jako nespravedlnost. Pedagog diskusi směřuje k výběru určitého problému, následně ke konkretizaci problému a návrhům řešení. Potom společně s žáky rozdělí úkoly pro jednotlivce nebo skupiny. Žáci pak vytvářejí plán řešení problému včetně časového rozvržení, plán realizují, prezentují výsledky a reflektují proces a výsledky řešení problému.


Praktický příklad – projektová výuka zaměřená na výchovu ke zdraví

V předmětu výchova ke zdraví se žáci celý měsíc budou zabývat jídelníčkem. Mají za úkol formulování svých osobních cílů. Jedna žákyně si například může stanovit cíl: dozvědět se, jestli je zdravé nejíst po 16. hodině (jak to dělá její kamarádka), jiný žák se bude snažit zjistit, jestli jsou jeho oblíbené energetické tyčinky zdravé. Diskuse směřuje na základě objektivních a odborných informací k zodpovězení otázek a naplnění cílů.


Tip

Řada organizací nabízí třídním kolektivům zapojení do některých celostátních nebo regionálních projektů. Jako velmi inspirativní se jeví projekt Extra třída nabízený obecně prospěšnou společností EDUin, díky němuž žáci pro své projekty získají i finanční podporu.



Doporučená literatura

1. HANSEN ČECHOVÁ, B. (2009). Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Vyd. 1. Praha: Portál.

2. KOPŘIVA, P.; NOVÁČKOVÁ, J.; NEVOLOVÁ, D.; KOPŘIVOVÁ, T. (2008). Respektovat a být respektován. Bystřice pod Hostýnem: Spirála.

3. KOŠŤÁLOVÁ, H., MIKOVÁ, Š. a STANG, J. (2012). Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na slovní hodnocení. Vyd. 2. Praha: Portál.

4. SCHIMUNEK, F.-P. (1994). Slovní hodnocení žáků. Vyd. 1. Praha: Portál.

5. SLAVÍK, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál.


Zdroje

[1] KARGEROVÁ, J. a kol. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

[2] KOŠŤÁLOVÁ, H. a kol. (2008). Hodnocení: důvěra, dialog, růst. Praha: SKAV.

[3] ARONOVÁ, P. (2009). Participace žáků na vytváření obsahu vyučování. Diplomová práce. Vedoucí: J. Stará. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Mohlo by Vás zajímat

Vnitřní motivace a sebedůvěra žáků s SVP

Třídílný seriál přináší učitelům i asistentům pedagoga tipy pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami v oblasti motivace.

Zobrazit další články