Portfolia žáků v základní škole Školamyšl | FOTO: APIV B.
Portfolio je souborem prací žáka sebraným za určité období. Poskytuje informace o jeho zkušenostech a pracovních výsledcích. Portfolio může obsahovat písemné práce, výkresy, řešení problémů, projekty a jejich zpracování, podíly na společných úkolech a další dokumenty. Je k dispozici učiteli, žákovi i jeho rodičům. Portfolio může sloužit jako podklad pro takzvané souborné hodnocení žáka nebo evaluaci vyučování či školy. [1]
Žák má díky portfoliu k dispozici názorný přehled o tom, čeho už dosáhl a co se v průběhu školní docházky naučil. Dobře vedené portfolio pomáhá rozvíjet motivaci žáka, jeho samostatnost. Pomáhá také k převzetí většího dílu vlastní odpovědnosti za vzdělávání. Pokud však pedagog nebo žák s portfoliem aktivně nepracují, stane se z něj pouhý šanon pro odkládání prací, který si žák na konci školního roku odnese domů.
Portfolia žáků v základní škole Školamyšl / FOTO: APIV B
Důležité je naučit děti pracovat s portfolii co nejdřív. „Jde nám o to, aby si děti portfolia začaly vést dobře už na prvním stupni a tento dobrý zvyk si pak přenesly i na stupeň druhý,“ popisuje strategii soukromé základní školy Školamyšl v Litomyšli její ředitelka Radoslava Renzová.
Portfolia ve Školamyšli využívají už od začátku činnosti školy v roce 2017. Neustále s nimi pracují a snaží se systém vylepšovat. Portfolia ve Školamyšli mají podobu velkých šanonů, kde má každý předmět svou složku. Šanon je označený jménem dítěte a obvykle zůstává ve třídě, i když samozřejmě dětem nikdo nebrání v tom, aby si ho braly i domů. Každé dítě si do portfolia zakládá všechny materiály, které mu přijdou důležité a které ukazují, čemu se v daném předmětu věnovalo. Nově škola experimentuje i s online portfolii, která se osvědčila během jarní karantény.
„Každý učitel dává dětem měsíční plán. Je v něm uvedeno nejen to, co by se za dané období mělo probrat, ale také kritéria k hodnocení a sebehodnocení. Materiály, které si dítě do portfolia zakládá, pak slouží jako podklad pro hodnocení jeho pokroku,“ vysvětluje Radoslava Renzová.
Ve Školamyšli používají učebnice na češtinu, angličtinu a na matematiku podle Hejného. Na ostatní předměty pak podle uvážení jednotlivých vyučujících v omezené míře přicházejí ke slovu i pracovní sešity. Podstatnou část pracovních listů a dalších materiálů přesto vytvářejí sami učitelé a učitelky. Děti si do portfolia zakládají nejen měsíční hodnocení, ale i pracovní listy.
Vedení portfolia je dovednost, kterou se žáci musejí naučit. Proto se to ve Školamyšli učí už prvňáčci. Učitelka jim pomáhá s rozlišováním předmětů a osvojením systému pro zakládání výukových materiálů. „U malých dětí samozřejmě chybí ta dovednost a leckdy i smysl pro systém, na druhou stranu mají tito nejmenší velkou motivaci a chtějí věci dělat správně. Proto se to rády učí a na jejich portfolia je mnohdy radost pohledět,“ říká ředitelka Renzová. S tím, jak se děti přesouvají do vyšších ročníků, získávají větší zodpovědnost. Je na nich, aby si portfolio udržovaly v pořádku.
„Co si děti do portfolií vkládají nebo nevkládají, to necháváme víceméně na nich. Někdo si svoje materiály zakládá a vede poctivě, někdo ne. Je z toho znát přístup, jaký jednotlivé děti k učení mají. Někteří žáci na druhém stupni si tuto volnost zakládání a nezakládání vysvětlují tak, že si nezakládají prakticky nic,“ krčí rameny Radoslava Renzová. To se jim ale může do budoucna nevyplatit...
Dvakrát ročně Školamyšl pořádá pro žáky 2. stupně triády. Radoslava Renzová upřesňuje, že prvotní inspirací jim byla Základní škola Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, jejíž detašované pracoviště po dobu tří let tvořili. Během triád mají žáci tři dny na to, aby obešli své učitele a učitelky a buď zpaměti, nebo na základě portfolia s nimi mluvili o tom, co se za dané pololetí naučili.
„Ve chvíli, kdy se blíží triády, nastává u některých žáků panika. Zjišťují, že jejich portfolio je poloprázdné! V tu chvíli za námi chodí a žádají, aby si to nebo ono mohli okopírovat. My se je snažíme vést k tomu, aby si chybějící materiály spíš opsali, aby si látku připomněli. Víme ale, že naši druhostupňoví žáci už za svou docházku do Školamyšle zažili mnoho změn, a proto jsme k nim laskaví,“ usmívá se ředitelka Renzová. Každopádně právě triády společně s měsíčním hodnocením a sebehodnocením tvoří u žáků podklad pro závěrečné slovní pololetní hodnocení.
Školamyšl není nastavená na trestání. Součástí práce učitele je poskytování podpory žákům, nejen zjišťování, co umějí a neumějí. Velkou podporu mají děti s poruchami učení, a to i na 2. stupni. Zejména děti s hraničním intelektem mají z práce s portfoliem velký prospěch.
„Jde nám o to, abychom jim školu neznechutili. Dítě, které projde základní školou, si v naprosté většině případů poradí i na učilišti a může se z něj stát samostatný, spokojený člověk, který najde své místo v životě, objeví, co ho baví a v čem je dobrý. Toho docílíme přívětivostí, nikoliv kladením překážek,“ vysvětluje Radoslava Renzová.
S vedením portfolií a shromažďováním studijních materiálů seznamuje litomyšlská škola i rodiče. „Rodiče se u nás ve škole vyskytují poměrně často. Jednou měsíčně máme schůzi spolku rodičů, pravidelně chodí i na takzvané rodičovské asistence, kdy se mohou podívat do výuky svého dítěte a na to, jak jeho portfolio vypadá. Získají tak větší přehled o tom, jak si jejich dítě ve studiu vede,“ vysvětluje Radoslava Renzová. Ideální by bylo, aby se rodiče účastnili i triád, ale často to není možné – dopoledne se nemohou uvolnit rodiče, odpoledne se to nehodí pedagogům.
Doba koronavirová Školamyšl v mnohém posunula, mimo jiné i v přemýšlení o portfoliích. Už dříve tu zvažovali, že by alespoň částečně tvořili portfolia digitální, ale ve chvíli, kdy vedení školy ještě nevyužívalo nástroje Google Classroom, nesly všechny snahy jen polovičaté výsledky. „Například jsme to zkoušeli tak, že si žáci své materiály fotili, jenže často byly obrázky nečitelné nebo nešly někomu otevřít. S uzavřením škol kvůli pandemii jsme ale najeli na Google Classroom a zjistili, že nám velmi vyhovuje, když má každá třída svůj disk a na něm každé dítě složky a podsložky. Uvidíme, kam nás toto zjištění zavede dál,“ dodává Radoslava Renzová.
Příloha 1: Měsíční plán a hodnocení - Matematika 7. ročník, říjen.
Příloha 2: Měsíční plán a hodnocení - Chemie 9. ročník, listopad.
[1] KOLÁŘ, Z. a kol. (2012). Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada.
Tento poslední článek doplňuje seriál Deset zásad pro úspěšnou práci s heterogenní třídou. Najdete v něm jednak návod k nástroji pro hodnocení práce s žáky, jednak samotný nástroj k profesnímu rozvoji učitele v podobě check-listu: sebehodnotícího přehledu 10 položek mapujících práci učitele s heterogenní třídou. Inspiraci tu najde začínající učitel ZŠ 1. a 2. stupně, asistent pedagoga i zkušený učitel, který chce zlepšit praxi, nebo se zohledněním specifik terciálního vzdělávání i učitel SŠ.