Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay

Podnětné prostředí k výuce

Jak reagovali asistenti pedagoga (AP) na 2. stupni základní školy na otázku: „Co znamená podnětné výukové prostředí pro vás a vaše žáky?“ (Text vychází zpublikace Metodika práce asistenta pedagoga při aplikacipodpůrných opatření u žáků z důvodu sociálníhoznevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorů Jany Poche Kargerovéa kol. [1])

Uvedené odpovědi mají mnoho společného. Asistenti pedagoga v nich zmiňují jednak rozmanité aktivity žáků, které jsou prezentovány na stěnách chodeb a tříd, variabilně uspořádané učebny a přirozeně také materiální vybavení, které umožňuje aktivní a kooperativní výuku. Tím se dostáváme k jádru věci.

Úpravy třídy a uspořádání školních lavic

Věcné (materiální) prostředí patří mezi faktory, které významně ovlivňují kvalitu inkluzivního vzdělávání. Nejde jen o množství a rozmanitost materiálů a pomůcek, ale také o to, jakým způsobem je třída uspořádána. Výzdoba stěn vypovídá i o hodnotách školy a její snaze o přiblížení kulturní rozmanitosti žákům.

V rámci třídy je potřeba citlivě rozmístit žáky s odlišnými kulturními a životními podmínkami, aby nedocházelo k jejich vyčleňování z kolektivu. Z vhodně zvoleného místa dobře vidí a jsou tak motivovaní k práci a ke spolupráci s ostatními. V opačném případě, kdy jsou tito žáci pocitově i „prostorově“ odděleni od zbytku třídy, může dojít k urychlení jejich školního neúspěchu.

Uspořádání do pracovních koutků (případně do kruhu nebo podkovy) podporuje vzájemnou komunikaci a spolupráci. Žáci na sebe navzájem dobře vidí a lépe si mohou pomoci. Žáci, kteří bývají jinak vyloučeni z kolektivu nebo nezapadají snadno mezi své vrstevníky, se v takhle zorganizované třídě cítí součástí skupiny a mají tu více příležitostí k drobným interakcím. Počet pracovních míst v učebních koutcích je vhodné přizpůsobit počtu žáků ve třídě.

Pokud mají žáci volně k dispozici širokou škálu materiálů a pomůcek, přináší to spoustu pozitivních efektů i pro bezděčné (nezáměrné) učení. Žáci mají tyto materiály neustále na očích, mohou si je osahat, manipulovat s nimi a zkoumat je, což usnadňuje porozumění bez pocitu, že se právě učí. Pedagogové tak šetří úsilí a čas, protože nemusejí neustále přenášet pomůcky z kabinetu do třídy (samozřejmě kromě takových, které z bezpečnostních důvodů nemohou být ve třídě trvale, např. některé chemikálie). Materiály a pomůcky je vhodné uspořádat logicky – umístit je na vhodných místech po celé třídě tak, aby k nim žáci měli volný přístup. Dejte žákům příležitost, aby se seznámili s tím, jak zacházet s jednotlivými pomůckami a přístroji, které mají k dispozici.

Na 2. stupni je uspořádání prostředí třídy více otázkou spolupráce a vzájemné dohody mezi učiteli, kteří se na výuce podílejí. Je ideální, když žáci nemusejí uspořádání lavic ve své třídě měnit jen proto, že na další hodinu přichází učitel, který vyžaduje uspořádání jiné. Pro případ, že se taková dohoda nepodaří, je výhodné, pokud je učebna vybavena lehkým nábytkem.

Na 2. stupni fungují některé třídy jako odborné učebny (např. učebna fyziky, chemie, zeměpisu, učebna cizích jazyků). Často bývají propojeny s kabinety, v nichž jsou umístěny příslušné pomůcky. Pokud je taková odborná učebna využívána zejména k výuce předmětu, na který je zaměřena, je výhodné uspořádat ji do učebních koutků a vybavit potřebnými pomůckami a materiály, tedy přenést věci z kabinetu přímo do třídy.

Doporučení pro uspořádání učebny ve spolupráci se žáky 

Prostorové uspořádání je jedním z faktorů, které mají vliv na bezpečné a příznivé klima ve třídě.  Jak vytvořit podnětné prostředí pro všechny žáky? [1]

1. Je vhodné zahájit diskusi, jak bude členěn osobní prostor, který mohou žáci využít pro sebe a pro své pomůcky, a dále prostor, který je vyčleněn pouze pro pedagogy. Můžete žáky vyzvat ke spolupráci, diskutovat s nimi o uspořádání místnosti, o smyslu jednotlivých koutků i o uložení pomůcek, prostoru pro výstavu práce žáků, učebních plakátech atd. Ideálně na hodině výtvarné výchovy žáci namalují svou představu třídy a následně diskutují, co půjde uvést do praxe a co ne. Ke společně vytvořenému prostředí si snáze vytvoří kladný vztah a lépe mu porozumí.

2. Můžete společně s žáky vytvořit pravidla pro práci v učebních koutcích, která jim usnadní orientaci v tom, co se od nich očekává, co mohou a co nesmějí (např. v počítačové učebně je důležité vědět, jak zacházet s jednotlivými zařízeními – PC, tiskárna, CD přehrávač).

3. Můžete se společně s žáky zamyslet také nad relaxačními koutky. Často je na takovém místě koberec, polštářky, knihy, časopisy a podobné vybavení a drobnosti, které pobyt v této zóně zpříjemňují. Relaxační prostor by neměl být opomíjen ani na druhém stupni.
   
   

Třídnická hodina 

Dalším důležitým aspektem, který buduje pohodové a bezpečné klima třídy a školy, jsou vztahy mezi žáky ve třídě a mezi pedagogy. Právě pro sociálně znevýhodněné žáky je pro začlenění do třídy zásadní rozvoj a budování dobrých vztahů se spolužáky. V citlivém věku pubescentů může být jakákoliv odlišnost příčinou konfliktu. Negativně mohou být vnímáni například žáci s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami. Pro bezpečné a inkluzivní prostředí je důležité pravidelně zařazovat třídnickou hodinu, práci v kruhu a cíleně se věnovat rozvoji sociálních dovedností.

Třídnická hodina představuje velmi dobrý prostor pro společné přemýšlení a plánování učitele a asistenta pedagoga. Jak připomíná Dubec [2], její smysl je především v řešení aktuálních problémů života třídy a v prevenci sociálně nežádoucích jevů, přičemž přináší možnost včasné a účinné intervence. Když můžou žáci pravidelně reflektovat dění ve třídě a mají prostor pro aktivní zapojení, podaří se často podchytit řadu problémů.

Důležité je, aby při vedení třídnických hodin asistent pedagoga a učitel vystupovali jako moderátoři, a ne jako odborníci na řešení problémů. I když se zdá, že provozní záležitosti třídy seberou veškerý čas, je škoda tento potenciál věnovat pouze absencím, omluvenkám a řešení kázeňských problémů. Třídnické hodiny mohou být využity na práci s pravidly ve třídě, na budování vztahů v rámci třídy, na rozvoj speciálních sociálních dovedností, ale také na tvorbu žákovských projektů.

Jeden z účinných prostředků pro rozvoj sociálních dovedností žáků je diskuse o pravidlech a možnostech vzájemného soužití ve třídě. Je to důležité zejména pro sociálně znevýhodněné žáky, kterým chybí pozitivní zážitky s vrstevníky a dost možná nezažili oboustranné přátelství. [3] Tvorbu pravidel společně se žáky podněcují pedagogové, ale tvoří je sami žáci. Dubec [2] doporučuje dva možné postupy:

1. Pojmenování problémů, které se ve třídě vyskytují, kladením otevřených otázek nebo brainstormingem na téma: časté problémy, které v naší třídě vznikají.

2. Umělé navození situace, ve které žáci dospějí k tomu, že pro lepší soužití ve třídě je dobré nastavit pravidla. Dubec dále doporučuje propracovanou sadu her a aktivit, které jsou vhodné pro vyvození pravidel ve třídě.

O tom, jak by třeba také měla vypadat třída si můžete přečíst i v článku Moderní výuka a design třídy nebo poslechnout video Lepší známky a soustředění? Žáky ovlivňuje i design třídy. 

Zajímá vás, jak vytvořit pravidla ve třídě? Přečtěte si o nich v heslu Encyklopedie společného vzdělávání. Tipy najdete v článku Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním.

Zdroje:

1. POCHE KARGEROVÁ, Jana a kol. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 63–71.

2. DUBEC, M. (2008). Třídnické hodiny. Metodika práce třídního učitele s tématy osobnostní a sociální výchovy. Odyssea. Dostupné z: http://www.odyssea.cz/localImages/tridnicke_hodiny.pdf

3. HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání, Teorie a praxe. Praha: Grada.