Ilustrační foto | FOTO: APIV B
Šikana se netýká jen agresora a oběti, ale všech, kteří jí nezúčastněně přihlížejí. Podívejme se blíž na to, proč je tak obtížné vystoupit na obranu šikanovaných a jak můžeme šikaně ve škole aktivně předcházet.
Svědky šikany nebývají jen spolužáci, ale také rodiče, učitelé, pracovníci v družinách a další zaměstnanci škol. Ti všichni mají možnost se šikanovaného dítěte zastat. Například tím, že se do situace vloží, naruší ji, odvedou pozornost.
Pro šikanované děti je dvojnásob bolestné, když se jich nikdo z přihlížejících nezastane. Takové chování je navíc voda na mlýn jejich trapičů. Když se okolí tváří, že šikanu nevidí, dávají tím oběti najevo, že se šikanou souhlasí nebo je prostě nezajímá. Za váháním okolí ale může být nejistota, i když věří, že je šikana špatná. Mějte proto na paměti, že když se odvážíte zasáhnout, pomůžete šikanovanému dítěti nejen v danou chvíli, ale přispějete i k tomu, aby se u něj nerozvinuly úzkostné a depresivní stavy. [1]
Mezi nejčastější důvody, které dospělým brání se do situace vložit a účinně pomoci, patří:
– Tip Podrobněji se o tom, jak funguje šikana ve škole, dočtete v článku Role dětí v šikaně.
Prvním předpokladem pro úspěšné a včasné řešení šikany je morální angažovanost. Angličtina má pro tento postoj termín „moral engagement“, tedy schopnost rozlišit, co je morální, ale také to v životě aktivně zastávat. Jedná se o odhodlání hájit morální hodnoty. V případě šikany takový postoj vyžaduje odvahu zastat se oběti. V případě dětí i navzdory tlaku okolí se na šikaně podílet.
„Moral engagement“ úzce souvisí s přijetím zodpovědnosti za vlastní chování, empatií vůči ostatním a rozpoznáním negativních následků, které s sebou nemorální jednání nese. Součástí tohoto postoje je uvědomění, že i nepřítel je stále lidskou bytostí. Opačný postoj – „moral disengagement“ –, který se někdy překládá jako „morální vyvázanost“, znamená racionalizaci jednání, které je v rozporu s tím, co člověk považuje či pociťuje jako morální.
Právě racionalizace umožňuje obhájit si nemorální jednání před sebou samým a podílet se na něm. [3] Morální postoje je třeba u dětí rozvíjet, protože pak méně hrozí, že se stanou agresory, a spíše zvýšíme šanci, že se zastanou svých šikanovaných spolužáků, nebo vyhledají pomoc. Vystoupí-li učitel proti šikaně, ukazuje tím i ostatním, jak se jí dá postavit, jde příkladem a upevňuje vnímání morálky. [4]
Učitelé i ostatní zaměstnanci školy by měli jít dětem příkladem. Prakticky ukázat, jak se v obtížných situacích zachovat. Jasnou reakcí na šikanu ve škole dáváte najevo, jaké chování je přijatelné a jaké ne. Pokud zůstanete stranou, děti si to mohou vyložit jako tichý souhlas.
Účinnou prevenci představuje také rozvoj sociálně emočního učení, které dětem umožní dozvědět se víc o svém prožívání a jeho spojitosti s chováním. Můžete tak v dětech rozvíjet empatii, podpořit zdravé vztahy mezi nimi a pomoci jim zvládat jejich pocity. Současně tím dětem dodáte sebevědomí. I to je důležité, protože sebevědomé dítě nemá důvod šikanovat ostatní. [5]
Nejlépe dokážete předejít šikaně podporou dobrých vztahů ve třídě. Mnoho výzkumů naznačuje, že žáci, kteří kolem sebe mají síť přátel, se šikaně spíše vyhnou, a když se jejími oběťmi stanou, projeví se u nich následky v podobě deprese nebo úzkosti v menší míře. [6]
Navíc zvyšujete šanci, že se dítěte někdo z jeho kamarádů zastane a pomůže šikanu ukončit. Současně výzkumy naznačují, že riziko šikany snižuje také pěstování zdravých vztahů žáků s učiteli. [7] Nepřátelské, hostilní vztahy mezi učiteli a žáky jsou naopak spojeny s vyšší úrovní šikany ve škole. [8]
Dále je možné omezit kontakt s prostředím, kde k šikaně často dochází, například s místy bez dozoru dospělých nebo se sociálními sítěmi. Tam by děti měly být více na pozoru a pohybovat se pokud možno jen v uzavřených online skupinách přátel. Na síti je důležité chránit si svou online identitu.
Tip:
V rámci práce se školní třídou můžete například na třídnické hodině anebo na hodině komunikativní výchovy otevřít téma podpory přihlížejících. Žáci si například sami mohou vypracovat Pravidla podpory „upstandera“ (v českém překladu: „zastánce“).
Inspirativní videa s tématy zastánce obětí, využitelná i v rámci výuky, najdete na kanálu YouTube.
Níže navíc přinášíme pro inspiraci zkrácenou verzi dokumentu Desatero „upstandera“. Dokument byl vytvořen v rámci činnosti amerického Národního centra pro školní klima (The National School Climate Center)
Desatero „upstandera“, který je připraven zastat se svých spolužáků/vrstevníků ohrožených šikanou [5]
1. Pomáhej těm, kteří zažívají šikanu. Zachovej se jako kamarád, i když se třeba moc neznáte. Navaž kontakt a dej jim najevo, že víš, jak se cítí. Podpoř je, aby se svěřili dospělému s tím, co se jim stalo. Přemýšlej, jak skvělé by bylo, kdyby se takhle nějaký jiný spolužák zajímal o tebe, kdybys byl v jeho situaci.
2. Zastav šíření pomluv a nepravdivých zpráv. Pokud se dozvíš o šíření fám nebo ti někdo pošle zprávu s obsahem, který někoho uráží, zastaň se ho a dej najevo, že takové chování je špatné. Přemýšlej, jak by ses cítil, kdyby se o tobě šířily nepravdivé fámy. Dej jasně najevo, že ti takové chování nepřijde vtipné.
3. Zapoj do tohoto tématu i své kamarády. Dávej najevo, že jsi připravený se zastat těch, kdo jsou šikanováni. Podporuj v tomto postoji i své kamarády.
4. Zajímej se o spolužáky i mimo tvůj okruh přátel. Poobědvej s někým, kdo sedí v jídelně sám. Dej najevo podporu někomu, kdo je ve škole nešťastný, a zeptej se ho, co se mu děje, nebo s ním běž za dospělým, který mu může pomoci.
5. Seznam se se školním řádem a měj ho na paměti, pokud se setkáš se šikanou.
6. Bav se se spolužáky, kteří jsou ve škole noví. Představ je svým kamarádům a pomoz jim, aby se v nové škole cítili dobře. Představ si, jak by bylo tobě, kdybys sám opustil své kamarády a přešel do nové školy.
7. Nebuď pouhým kolemjdoucím. Pokud vidíš, že se tví kamarádi nebo spolužáci smějí spolu s tím, kdo někoho právě šikanuje, řekni jim, že tím také ubližují.
8. Respektuj odlišnosti ostatních a pomoz i jiným, aby je přijímali. Každý jsme jiný a zasloužíme si respekt ostatních takoví, jací jsme.
9. Spoj se se spolužáky, rodiči a učiteli a mluvte o šikaně, sdílejte příběhy ze života a podporujte se. Mluvte o místech, kde se šikana nejčastěji odehrává (autobus, toalety, chodba, kde nikdo nedohlíží).
10. Zajímej se o to, proč děti šikanují. Kde se v tvojí škole šikana nejčastěji odehrává? Co způsobuje? Proč se lidé bojí proti šikaně vystoupit?
Další informace a tip:
Tento text vychází ze zahraničních zdrojů a nemůže být brán, v rámci českého školního prostředí, jako závazný metodický pokyn, jak předcházet šikaně a jak ji řešit.
Aktuálně platný metodický pokyn k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních zájemci naleznou na webových stránkách MŠMT.
Zájemci o problematiku najdou další informace z praxe o prevenci a řešení šikany v textech Řešení šikany a Kyberšikanu u žáků nikdy nepodceňujte. Přinášíme rady k prevenci a videích Šikanu i kázeňské problémy je třeba utnout v zárodku. Jak na to? a Záškoláctví,šikana i vulgarity – jak řešit vážnější problémy s žáky.
[1] STOPBULLYING.GOV. (2018). Bystanders to bullying. [online] [cit. 19. 5. 2020] Dostupné z: https://www.stopbullying.gov/prevention/bystanders-to-bullying.
[2] STOPBULLYING.GOV. (2018). Bystanders Factsheet (2018). [online] [cit. 19. 5. 2020] Dostupné z: https://www.stopbullying.gov/sites/default/files/2018-08/Bystander-Factsheet.pdf
[3] MALLEY-MORRISON, K. (2010). Moral engagement: Introduction. [online] [cit. 19. 5. 2020] https://engagingpeace.com/?p=391
[4] STOPBULLYING.GOV. (2018). Preventing bullying through moral engagement. [online] [cit. 19. 5. 2020] Dostupné z: https://www.stopbullying.gov/sites/default/files/2018-03/preventing-bullying-through-moral-engagement-research-summary.pdf
[5] BULLYBUST: PROMOTING A COMMUNITY OF UPSTANDERS. 10 WAYS TO BE AN UPSTANDER. [online] [cit. 19. 5. 2020] Dostupné z: https://bullybust.org/students/upstander
[6] SALMIVALLI, C. (2010). „Bullying and the peer group: A review.“ Aggression and Violent Behavior, 15, 112–120. [Dat. cit. 19. 5. 2020]
[7] YOON, J. S., & BARTON, E. (2008). „The role of teachers in school violence and bullying prevention.“ In School Violence and Primary Prevention, 249–275. Springer New York. [Dat. cit. 19. 5. 2020]
[8] LUCAS-MOLINA, B., WILLIAMSON, A. A., PULIDO, R., & PÉREZ-ALBÉNIZ, A. (2015). „Effects of teacher-student relationships on peer harassment: A multi-level study.“ Psychology in the Schools, 52, 298–315.
Jak řešit náročné chování u žáků ve školní třídě nebo mimo školu? Rodičům i pedagogům pomůže metoda aktivního naslouchání. Hostem dalšího podcastu Zapojmevšechny.cz je Radka Schillerová, lektorka Školy bez poražených pro Gordonův institut, která se zaměřuje na práci a komunikaci s dětmi a také vede kurzy zaměřené na aktivní naslouchání.